Když jsem byl při česání kolomikty už na štaflích, tak jsem obhlížel i křížence Mayflower, jak povyrostl. A zjistil jsem, že ten jeden růstový výhon, co vyhodila, je nějaký neduživý a má tak asi maximálně metr. Tak jsem se začal pídit, proč to neroste, a po zevrubné kontrole jsem nalezl velkou mrazovou puklinu na kmínku u země, na straně, která je přivrácená ke zdi.
Foto: Varnsdorf, 12.09.21
Je to jen kousek od zdi, takže lepší fotku se mi udělat nepodařilo. A je to i ten důvod, proč to tak dlouho unikalo mé pozornosti, vůbec to není zepředu vidět, poznal jsem to až po hmatu. K tomu puknutí kmínku zřejmě došlo při těch pozdních mrazících koncem dubna. 2 noci za sebou bylo ve 2 metrech nad zemí skoro -5°C, takže u země mohlo být i kolem -7 až -8 °C.
Přišlo mi, že se po mohutném narašení bočního obrostu tento nějak zasrtavil a přestal růst, myslel jsem si ale, že to je tím, že už je ve stínu a rostlina bude tlačit hlavně do růstového výhonu. A ono je to celé nakonec úplně jinak. Dobrá zpráva je, že to ta rostlina zvládla nějak rozdýchat a vypadá to, že už to zaléčuje a nakonec si s tím snad i nějak poradí. Ale bohužel další takřka ztracená sezóna. Zas na druhou stranu, deliciosa mi po takovémto namrznutí a popraskání kmínku nemilosrdně odešla, takže ještě že tak.
Tady na tom je vidět, jak důležité je, šířit rouby mezi ostatní pěstitele, aby byla k dispozici případná záloha. Člověk nikdy neví...