od Stanley_51 » 06 črc 2007, 15:06
Nabízím malý přehled významu prvků v hnojivech.
Dusík a dusíkatá hnojiva
Dusík patří k nejvýznamněj?ím ?ivinám, a to nejen pro rostliny, ale pro v?echny ?ivé organismy včetně půdních mikroorganismů. Patří k základním stavebním prvkům, které tvoří nejvýznamněj?í část ?ivé hmoty - bílkovin. Dusík je také významnou součástí chlorofylu, kde s hořčíkem tvoří centrální část tohoto slo?itého a velmi důle?itého organického komplexu. Podporuje předev?ím růst výhonků a tvorbu zelené hmoty.
Nedostatek dusíku od počátku vegetace má za následek omezení tvorby stavebních a funkčních bílkovin, co? se projevuje omezením růstu rostlin a tvorby v?ech podstatných orgánů rostlin (listů, stébel, lodyh, kořenů). Při nedostatku N jsou rostliny slab?í a ni??í, porosty jsou nevyrovnané a světlej?í. Rostliny dříve zrají, sni?uje se tvorba odno?í a bočních výhonů.
Odstranění nedostatku N během vegetace nečiní vět?inou potí?e. K tomuto účelu je mo?né pou?ít jak pevných dusíkatých hnojiv ( LAV, Síran amonný?.), tak hnojiv kapalných ( DAM 390 ) pro případnou listovou aplikaci. Je vhodné hnojení kapalným hnojivem DAM 390 spojit s aplikací přípravků na ochranu rostlin.
Příklady dusíkatých hnojiv:
Ledek amonný s vápencem ? 27,5% N, 7,5% Ca; Síran amonný ? 20,3% N, 24% S; Močovina ? 45% N; DAM 390 ? 30% N.
Fosfor a fosforečná hnojiva
Fosfor je součástí řady důle?itých organických sloučenin, které fungují jako biochemičtí nositelé energie v buňkách. Díky této funkci fosfor urychluje vývoj, plodnost, dozrávání, zvy?uje odolnost proti nízkým teplotám, podporuje vývin kořenového systému a tím i lep?í zásobení rostlin ostatními ?ivinami a vláhou.
Nedostatek fosforu se u rostlin projevuje méně často. Rostliny mají nízký obsah chlorofylu, stonky a listy mají načervenalou barvu. Při tomto stavu nemohou probíhat v?echny biochemické funkce na potřebné úrovni. Zpomaluje se růst stonků a kořenů rostlin, generativní vývoj je redukován, je omezeno odno?ování a tvorba bočních výhonů.
Odstranění nedostatku fosforu během vegetace je obtí?né. Mů?eme je realizovat plně a? teprve po sklizni a připravit tak následujícím plodinám lep?í podmínky pro vý?ivu fosforem.
Příklady fosforečných hnojiv:
Hyperkorn ? 26% P, 3% Mg.
Draslík a draselná hnojiva
Draslík je dal?ím důle?itým prvkem ve vý?ivě rostlin, který ovlivňuje příjem a hospodaření s vodou v rostlině. Příznivě ovlivňuje velikost efektivní listové plochy a tím také průběh fotosyntetických procesů. Zvy?uje odolnost rostlin k nízkým teplotám. Draslík dále zvy?uje mechanickou pevnost pletiv, čím? se sni?uje nebezpečí poléhání.
Nedostatek draslíku naru?uje vodní re?im rostlin, tak?e mají povadlý vzhled. Rostliny jsou náchylněj?í k houbovým chorobám a poléhání. K dal?ím projevům nedostatku patří okrajová nekróza ( spálení listů ).
Příklady draselných hnojiv:
Draselná sůl - 60 % K; Kamex ? 40% K, 5,5% Mg, 4% S.
Vápník a vápenatá hnojiva
Mezi nejdůle?itěj?í ?iviny rostlin patří také vápník. Vápník ovlivňuje tvorbu a růst kořenů, předev?ím kořenového vlá?ení, dále stabilitu a integritu pletiv a zesiluje sací sílu kořenů.
Nedostatek vápníku způsobuje odumírání růstového vrcholu, kořeny jsou krátké a později zahnívají. Dále se projevuje nekrózami mladých listů, star?í listy jsou tmavě zelené.
Příklady vápenatých hnojiv:
Vápenec ? 95% Ca, 2% Mg; Dolomitický vápenec ? 54% Ca, 45% Mg.
Hořčík a hořečnatá hnojiva
Hořčík má nezastupitelnou úlohu při fotosyntetické přeměně světelné energie v energii chemickou.
Nedostatkem hořčíku se sni?uje počet chloroplastů. Toto se projevuje vznikem ?lutých míst vedle tmavě zelených ( shluky chlorofylu ). Mů?e docházet k lámavosti listů v důsledku vodnatosti pletiv.
Příklady hořečnatých hnojiv:
Kieserit ? 25% Mg, 3% Cl, 21% S.
Víceslo?ková hnojiva
Při vý?ivě rostlin jsou vyu?ívána také hnojiva obsahující dvě a více ?ivin v různých poměrech. Sortiment těchto převá?ně granulovaných hnojiv je dnes velmi ?iroký.
Příklady víceslo?kových hnojiv:
Synferta N ? 17% N, 13% P, 13% K; Synferta P ? 11% N, 12% P, 12% K; NPK 12-19-19; NPK 15-15-15; Amofos ? 12% N, 52% P.
Stanley_51