KIWIFORUM.cz

Při pěstování v nádobě může slunce svítit na stěny,zahřívat je a působit tak přischnutí. Po přischnutí rostliny v době před uzráním plodů dojde k zastavení uzrávání.Plody zůstávají dlouho tvrdé, nakonec ale dozrají se zpožděním až dva měsíce.Normálně to zraje od asi 28.07 do asi 20.08.
Letos skoro na celém území byly mrazy v dubnu, a tak málokdo má ovoce.Byl jsem v Hukvaldech u firmy TROPIC. Tam mrazy nebyly a je plná úroda všeho. Je to jen asi 17km odtud do frýdku.

sazenice jsou prodávány v květináčích. Je možno je sázet v jakoukoli roční dobu.Pokud je sníh, posadíme na sníh a po roztavení sněhu je zasadíme.Zasadíme však co nejdříve.Po zasazení je půda nakypřena, proto zalijeme aby brzy nevyschla.Okolo rostlin umístíme ocelové pletivo, stačí /králičí/ válec upevníme do země několika tyčkami.Tak to ponrchámr aspon dva-tři roky. Kočky v tom něco cítí a v noci by rostliny mohly poničit.
Vhodná je ochrana granulemi proti slimákům.Lehce přihnojit.

Je normalne, ak Kolomikta (4rocna) ma cca 25% prirastky oproti argute? Arguty rastu ako sialene 3-4m slahune) a Kolomikta slabucko.

Na jar som nasadil aj 2x Vitakolu. Doposial narastli iba 3-4 listy. Na jar nezmrzla, ale beriem to ako fakt, ze ide do korenov a lepsie prezije zimu.

Stává se to, že to stojí a neroste. Po koupení sazenice je třeba to přesadit, protože půda se často brzy vyčerpá a dostanete to už s vyčerpanou půdou.Ta se rychle stává pro rostlinu toxická.
Jsem v pokušení podezřívat výrobce zahradnických substrátů ze schválnosti, aby stále prodávali substráty, které působí tak dva- tři měsíce a pak se musí přesazovat.Kšefty se točí a lidi trpí.Zažil jsem to.
Kolomikta je schopna přirůst za rok venku i dva metry, ve skleníku i čtyři, ale nikomu nedoporučuju ji dávat do skleníku.Tam vždy rychle chytne svilušku a je problém to stále stříkat tak hroznými jedy.
Venku je rovnováha, je tam dost dravých svilušek, které si se škodlivými poradí.Ve vekovýrobě se mohou přemnožit škodlivé i venku.
Dnes jsem se dozvěděl, že v australii údajně mají velkého lyšaje, jehož housenky žerou i nějaké aktinidie, ale zpráva vypadala neodborně.

Sleepy: Nechápu, jak může vůbec kolomikta kdekoliv v Bratislavě přežít léto. Nepřežívá jej ani u nás. Přežije pouze v chladném mikroklimatu severní nebo západní zdi za neustálého zalévání. V roce 2015 i přes zálivku odešlo 80 procent kolomikt na pozemku, letos už v červnu odešly ty, které jsem měl u plotu na celodenním slunci. Zálivka nepomáhá, rostlina se prostě uvařila.

Nicméně pro severní polovinu ČR i SR je to skvělá rostlina. Tam, kde je pod 15-20 tropických dnů a někdy prší je to super. Ale udržet ji u nás na živu je pomálu těžší, než udržet palmu Trachycarpus fortunei

No vidíš Radime, já s ní žádné problémy nemám, teda pominu-li skutečnost, že na jaře pomrznou květy. Ale to hrozí všemu.

Je to zvláštní Stando, pozoruji docela velké rozdíly v klimatických podmínkách mezi námi a Tachovskem. V Kundraticích na Tachovsku ve skoro stejné nadmořské výšce je vegetace třeba o 2 tydny pozadu, sníh se drží mnohem déle a vsadím se, že je tam i polovina tropických dnů. Ostatně i dle mapy vegetační sumy tepla je tam o 200-400 stupňů méně, než u nás, což je nemalý rozdíl. Možná to stačí k tomu, aby kolomikty na Tachovsku šly a u nás už ne. Dokonce poslední 3 roky pozoruju, že se mění a nadále asi bude měnit zdejší vegetace spíše na stepní, jako je tomu na jižní a jihozápadní Moravě a přilehlé části JV Vysočiny. Zrovna dnes jsem četl článek o tom, že kůrovec kvůli vysokým teplotám a extrémnímu hloubkovému suchu, likviduje místní jehličnaté lesy a je vyhlášena kalamita, což jen přispěje ke změně místního biomu. Nevěřím tomu, že se situace se suchem dlouhodobě zlepší.

Když vám kolomikta pro sucho a horko nejde, tak zkuste ji stínit, stačí jí 5-7 hodin slunce denně.Dát do stínu nebo dát stínicí síť natrvalo nad ni.Mělo by to pomoci.Já letos viděl v hukvaldech krásnou úrodu ještě doznívá, kdežto snad skoro všude to na jaře omrzlo, urodily se jen mirabelky či špendlíky, nevyznám se v nich.A některé odrůdy jablek.Já po 50 ůetých zkušenostech vím, že musím počkat na lepší rok.Zalévám trochu, protože tam, kde aktinidie rostou prší víc, až dvakrát víc než tady. Ale mám místo, kde rostou už 40 let bez zalévání.A je tam i samec polygama.

Radim K píše:Sleepy: Nechápu, jak může vůbec kolomikta kdekoliv v Bratislavě přežít léto. Nepřežívá jej ani u nás. Přežije pouze v chladném mikroklimatu severní nebo západní zdi za neustálého zalévání. V roce 2015 i přes zálivku odešlo 80 procent kolomikt na pozemku, letos už v červnu odešly ty, které jsem měl u plotu na celodenním slunci. Zálivka nepomáhá, rostlina se prostě uvařila.

Nicméně pro severní polovinu ČR i SR je to skvělá rostlina. Tam, kde je pod 15-20 tropických dnů a někdy prší je to super. Ale udržet ji u nás na živu je pomálu těžší, než udržet palmu Trachycarpus fortunei

Radime, moje kolomikty sú pri južnej fasáde už viac ako 20 rokov- rastú bujne aj 4 m za rok.... ( okrem tohto roku)- toto tohtoročné suché, veterné a horúce počasie nepraje ani chinensiskám, ani argutám- prírastky skoro žiadne, dokonca chloróza, čo som na nich nikdy nemal, listy stále zošúverené, skrútené...ale vôbec sa tomu nečudujem- zrážok je doteraz len 1/2 dlhoročného priemeru a už máme 43 dní nad 30 °C- a žiadne výdatné dažde sú vo výhľade neni a nad 30°C ešte bude aj cez týždeň
Asi pred 8 rokmi som daroval dvom známym kolomikty- polievajú občas- ale nerastú vôbec- 8 ročné rastliny majú cca 0,5 až 0,8 m- asi to bude aj pôdou a polohou ( obaja ich majú zasadené pri plote- na vetre)..ja moje som polieval málokedy ale to boli " normálne" roky, keď boli aj dažde, sparno, vlhko, bezvetrie( vtedy dokážu vyrásť aj 0,3 m za týždeň)- .....nie ako tento rok len sucho a vietor- podľa mňa veľa záleži na pôde- tá moja im asi vyhovuje...pritom som ju vôbec neupravoval,ani nehnojil, je ťažká ílovitá...
Tento rok mi dozrievali už koncom júna...

Díky za info, tak když přežívá Ivane u Tebe, tak by bylo divné, aby nepřežila tady, i když léta jsou tu poslední dobou vyloženě subtropická skoro jako u vás. Možná u Tebe přežívají proto, že před 20 lety byla léta které rostliny zvládaly a už po pár letech zakoření a jsou vůči vedru více imunní. V roce 2015 bylo 42x nad 30°C a z toho 16x nad 35°C s maximem přes 38°C. Letos je počet tropických dnů už téměř vyrovnán rekordnímu roku 2015 (chybí pár dnů do 40), ale loni jich bylo "jen" 21, žádný supertrop a maximum jenom 33,6°C a kolomikta nechcípla žádná. Také loni nebyla žádná hot wave, respektive byla jediná a to až v září! Kdežto letos zase chcípaj už od června. Za to ty v celodenním stínu mají třeba dvoumetrové přírůstky. V celodenním stínu severní stěny máme i jednu argutu, té se daří taky nejvíce v přírůstcích.

Máme arguty na Valašsku na plném slunci a kolomikty i arguty v suchu v písku na jihu. Po výsadbě jsme je obložili velkými placatými kameny (nebo dlaždicemi) tak, že kořeny jsou chráněné....všechno roste jako z vody, ačkoli skoro vůbec nezaléváme. Možná by to mohlo pomoct ...?

Díky, ty kameny nebo dlaždice se mi líbí.Srážková voda je obteče do země a pod ně a může trvat déle doba, kdy tam voda vydrží.Kámen se sice zahřívá sluncem.Nejlépe je když to má nohy ve stínu.

Na kameny v létě steleme pokosenou trávu, aby se kameny nerozpalovaly od slunka, arguty stříháme a jsou už při zemi rozrostlé tak, že si vlastními listy stíní kořeny samy.

Dnes přišla Vitakola ze Zázvorky. Sice v malém květináči ale jinak vypadá dobře - asi metr dlouhý zdravý výhon se štítkem od Clematis.