KIWIFORUM.cz

Tu ocelovou trubku dali až 4m vysokou, já říkal 2,5-3m pro kolomiktu, ale oni to asi udělali universální, aby to bylo i pro argutu.
U té tyče to má výhodu, že se to vyvazuje a vede nahoru, a když už to výše nejde, tak se ty výhony skloní dolů a na nich to nejvíc plodí.Pak stačí dát pod tu nevelkou korunu nějakou starou záclonu a každý den z ní sebrat plně zralé napadané plody. U arguty je to trochu jinak, ta tolik neopadává, ta se spíše otrhává z žebříku.Tento způsob řeší výmluvu odborníků, že kolomikta opadává.Vymyslel to ing Vít, Třebovice.Pod korunu dává 4 tyčky asi metr dvacet vysoké a na ně natáhne záclonu neb látku.Nejlepší byl dederon, protože ten se nerozpadal světlem slunce.Snad dnes už jsou jiné takové tkaniny. Z takových se dělají klece na chov motýlů.Neznám ten materiál, po sklizni se složí a uloží a zas příští rok před dozráváním kolomikt se natáhne pod korunu rostliny.

Někteří vyrábějí klece pro motýly ještě z monofilu, ale ten se za rok rozpadne od slunce, tak se nenechejte nachytat.

Bývam na okraji Bratislavi. S kolomiktou nemám žiadne problémy. Napriek veľkým mrazom v zime, na začiatku roka a nepriaznivému počasiu tesne pred kvitnutím kedy všetky zelené výhonky s kvetnými pukmi pomrzli, kolomikta nesklamala, znova vyrašila, a ešte aj pustila niekoľko kvetov z ktorých dozrelo tiež niekoľko chutných plodov. S tým som vôbec po tej jarnej pohrome nečakal. Kolomikta je dobrá voľba a nesklame. Je nenáročná. Prakticky nič nepotrebuje len oporu, po ktorej šplhá.

Jano

to je pěkné. já letos nařízkoval samce kolomikty, který i po omrznutí dokáže znova vykvést.jenže ten nebarví listy=není tak krásný jako jiní samci. K němu to bude chtít samici odrůda lakomka, ta dokáže také znova vykvěst. nevím ted kde ji mám a není nařízkovaná, budem muset vzít novou z ruska.

Radim K píše:Sleepy: Nechápu, jak může vůbec kolomikta kdekoliv v Bratislavě přežít léto. Nepřežívá jej ani u nás. Přežije pouze v chladném mikroklimatu severní nebo západní zdi za neustálého zalévání. V roce 2015 i přes zálivku odešlo 80 procent kolomikt na pozemku, letos už v červnu odešly ty, které jsem měl u plotu na celodenním slunci. Zálivka nepomáhá, rostlina se prostě uvařila.

Nicméně pro severní polovinu ČR i SR je to skvělá rostlina. Tam, kde je pod 15-20 tropických dnů a někdy prší je to super. Ale udržet ji u nás na živu je pomálu těžší, než udržet palmu Trachycarpus fortunei

Predtym samicky mi predchadzajuce roky neprezili zimu. S letom problem nemaju, dostavaju pravidelnu a bohatu zalievku (tie vacsie rastliny cca 10l vody)

Na jar 2017 som vysadil 2x Vitakolu samicku a o mesiac este dalsiu. Takze mam 3ks, uvidim ako dopadne zima a zaroven aj leto. Potom napisem.

Samec v pohode krasne rastie a kazdy mesiac ma inu farbu.

Vitakola, Arctic Beauty, Dr.Szymanowski, Sentyabraskaja + samec
když pomrzly tak pak měly květy všechny.
tOHLE PÍŠE aMINKA Z pRAHY. Zajímavé, budu to pozorovat. U mne ve FRÝDKU MĚLA PO NAMRZNUTÍ PLODY JEN LAKOMKA, A KVĚTY JEN SAMEC, KTERÝ NEBARVÍ LISTY.

Koupil jsem na jaře vitakolu + samce, ale zatím jsem je nemohl zasadit kvůli technickým úpravám na plánovaném místě k výsadbě. Samička je dost malá, trochu váhám, ale asi ji raději přezimuju doma nebo v garáži(tam by to bylo asi nejlepší,ale bojím se,abych ji nezapoměl občas zalít a neuschla-malý květináč vyschne rychle). Sázet ji teď ven asi není moc rozumné? Co myslíte?

Ja si myslim, ze vonku prezije. Ak ju prekryjes, tak prezije urcite. V domacom prostredi (interier) je dost pravdepodobne, ze listy Actinidie si pride vychutnat roztocec chmelovy/sviluska.

Pokud nehrozí akutní podhrabání myšmi, je sázení nyní to nejrozumnější, co lze udělat. Vymrznutí kolomikty nehrozí, spíše to přeschnutí, či jiná "pohroma".

Díky, zkusím ji vysadit a zakrýt.

Znovu píšu o ukrývání aktinidie kolomikta. Co je v rukách člověka je ohroženo, co je v přírodě je správně. Já mám asi 1500 květináčů s aktinidiemi,Ty mám v bednách a ty bedny leží na paletách. V zimě to promrzne zespod i ze všech stran, na jaře to roztaje a nic se tomu nestává.Spíše bych řekl, že to potřebuje pořádnou zimu, jako je tam, kde to roste v přírodě, to je až na 52 stupni severní šíře a my jsme tady na 50.
Ovšem má to rádo humus, dobrou půdu. Po zasazení to je třeba pořádně prolít. I tak to zůstane po zasazení dost nakypřené a tak to může uschnout.
Co je potřeba, to je posypat okolí granulemi proti slimákům a hlavně dát okolo rostliny koš z ocelového, lépe pozink. pletiva proti kočkám, které to v noci ničí, okusují, vyhrabávají, úplně šílí z toho. A to nejvíc při jarním rašení.Aby válec držel, píchnu okolo něj asi 4 tyčky a přivazuju ho k tyčkám.Metr pletiva stojí asi 40kč, ustřihávám ho v polovině, čili půl metru krát asi metr až metr a půl.Samo se to stáčí do válce jak to bylo stočené.Tou stranou kterou střihám válec dávám nahoru, aby to nehoře píchalo.
Proti slimákům to sypu každý měsíc a to už tam bývají i noví.Sypu i přes ploty k sousedům.
Jen ty granule nekupujte v tesco. Tam půl kila stojí 495kč, kdežto v zahrádkářském obchodě za to dávám asi 240kč.Prostředky na slimáky nekupujte na slovensku, ti tam dávají furadan, z toho budete mít skoro jistě rakovinu.Nekupuju ani na bázi železa, kupuju jen ty s metaldehydem.Připadá mi to jako by jim to železo moc nevonělo. Kdo má zvířata, ten si může koupit granule s hořčinami, aby to nesežraly.Slimáci jdou jen na malou rostlinu a to také kočky.Jak už to udělá kmínek, tak se pletivo může odstranit. Správně by se měly prodávat rostliny alespoň půlmetrové, ale nejsou takové k dostání, sotva jsou malé, vyprodají se.A malé jsou ohrožené kočkami a slimáky.

Mam jednu otazocku - zvazujem kolomiktu, ale neviem na ake stanoviste ju umiestnit. Mam moznost bud na plne slnko alebo na miesto, kde bude na nu svietit az v neskorsich poobednych hodinach. Od juhovychodu by ju tienila nizsia budova a od juhu mensia ceresna. Mam arguty na plnom slnku od juhu a uz parkrat mali počas horucich dni popalene listy a aj plody.

Sleepy, cedulka, kterou jsi vyfotil a dal sem je správná, pravá.
Pokuston -Metr vysoký výhon už příští rok pokvete, to by kvetl i půlmetrový i menší.
Aktinidiím stačí 5 až 7 hodin slunka denně, nemusí být na slunci celý den. Obložení kameny na které se dává pokosená tráva ,to je vynikající výborný nápad zkušeného pěstitele. Někteří to dělají tak, že vodu ze střechy nechají téci někde poblíže aktinidie.Ale v takovém případě pozor, aktinidie nesnáší příliš moc vody, mají mít dobře drenážované lůžko.
Největší problém mám se substráty. naše a i slovenské za moc nestojí a skoro všechny po třech-čtyřech měsících zkysnou a rostliny v nich hynou.A jsou drahé. Nejlepší je v obi ten s mykotikem=houbou, ani ne tak pro tu houbu, ale je kvalitní.Vše se musí často přesazovat a do čeho, když kompost není.

vrana píše:. . . Největší problém mám se substráty. naše a i slovenské za moc nestojí a skoro všechny po třech-čtyřech měsících zkysnou a rostliny v nich hynou.A jsou drahé. Nejlepší je v obi ten s mykotikem=houbou, ani ne tak pro tu houbu, ale je kvalitní.Vše se musí často přesazovat a do čeho, když kompost není.

Pane Kola, máte pravdu i mě to v těch květináčích dlouho nevydrželo.
Ale proti kysnutí substrátu se mi osvědčilo přidání do substrátu většího dílu kopaného písku(ne říční, stavební jen žlutý).
Zatím můj nejuniverzálnější substrát si míchám ze světlé rašeliny(2díly), kompostu z drnů a plevele(1díl) a kopaného písku(1díl). Kompost jen z posekané trávy je nanic. Pokud je substrát bez žížal, tak ho použiju i na pokojovky. Někdy přidám i 1/4dílu dřevěného uhlí. A do tohoto substrátu si pak přimíchávám třeba černou rašelinu, nebo kompost anebo více písku dle přísnějších požadavků rostlin (kaktusy, borůvky, atp.).

díky moc. já už nejsem ani zahradník, to byli rodiče a já se od nich nic nenaučil.jen jsem si pamatoval sny otce, který kdysi ochutnal nějakou aktinidii a ihned se do ní zamiloval, chtěl je pěstovat ale život byl moc těžký, zůstalo u snů. tak já to začal shánět, ale byly jen arguty a i ty bylo těžko sehnat. tak jsem jezdil z ostravy do prahy to nastudovat,tam na slezské je státní zemědělská knihovna slewzská 7 a studovna, úžasné zdroje.a pak jsem se napojil na vědecké systémy a ty mají mezinárodní výměnu semen zdarma.vypsal jsem mnoho vzorků semen, ale vše byl jen zajíc v pytli, byly divoké, drobnoplodé, skoro nanic.Ale trefil jsem i na vzorek zřejmě mičurinovy Klary Zetkin.Z toho semenáče jsou dost variabilní, každá samice má jiné plody, a mohl jsem vybírat až jsem vybral tu nejlepší.Podle zákona se odrůdě musí dát jméno a tak to skončilo na vitakola. Ale víc práce než to udělat mi potom dalo to prosaditd.Když je to dobré pro mně, proč by to nemělo být dobré i pro jiné.Tak vím, že dělám dobrou věc a ne podvody, i když mám vždy jen bídné podmínky a zahradu jsem měl vždy daleko a tak nešlo řízkovat, u řízků člověk musí pořád být a mlžit neb u aktinidií a zimolezů zalévat.Tak jsem nikdy neměl dostatek sazenic a musel jsem dávat co bylo, i nekvalitní.i ted jsou jen mini, než vyrostou jsou pryč.Měly by se prodávat i metrové, takové už slimák ani kočka nezničí.Když jsem pak prohlížel popisy existujících odrůd, tak žádná neměla plody tak velké a po třech na jedné stopce jako vitakola. Tak jsem chtěl odrůdcu. Na to musí být státní zkoušky ve zkušebně a tam dostat kulaté razítko, trvá to několik let. jel jsem do prahy to přihlásit, tam jsem nepořídil sice si poplatky vybrali ale přihlášky zamítli a peníze nevrátili.nevěděl jsem co dělat, ale díky ing Kaláškovi mi umožnili se zúčastnit vědeckých sympozií celosvětové zahradnické společnosti.většina vědců ale neuměla přečíst fotografie, nic jim to neříkalo. Byli tam ale ti nejlepší z Moskvy, to hned poznali, že to mám zlepšené, a vyhodnotili mi to jako nejlepší odrůda na světě v rámci druhu kolomikta.Pak se mo ozvali i naši že už můžu přijít to znova přihlásit.A udělali mi zkoušky s úspěchem a dalo odrůdový list.
To je zároveň autorská ochrana na 30 let, ale pokud se každý rok včas nezaplatí poplatek, tak ochrana padá.Ochrana je to UPOV, ty dohody podepsalo víc jak 70 zemí světa,čili prakticky celý svět.Poplatky nejsou neúnosné, ted asi tisíc korun ročně, a zkoušky celkem asi 10 000.Vyplatí se to asi jen tehdy, když pak se práva prodají.Nezbohatl jsem jak si mnozí myslí. Při sehnání sazenic zkontrolujte jestli to není zasazeno v zahradnickém substrátu universálním, v tom kdyby jste to nechali, tak to uhyne.