Actinidia chinensis

[Radim K]

Jani, já se domnívám a obávám, že s jakoukoli aktinidií můžeš mít na jižní straně problém. Žádný druh nesnáší přímý sluneční úpal, když je ve stínu více, než 34-35°C a výše. Loni jsem se o tom přesvědčil, byl sice rok, jako nikdy předtím, kdy u nás bylo okolo 20 dnů s teplotou nad 34°C a 16 dnů nad 35°C, ale nejspíš je jen otázka času, kdy se bude něco podobného opakovat i v menší míře. Letos jsme zasadili na jaře sazenici chinensisky na sever za skleník a přírůstek má 3 metry za první rok. Loni jsme měli vysazených několik chinensisek i dalších druhů na přímém slunci a přírůstky byly v řádech centimetrů i přes pravidelnou zálivku. Bude mít na severu samozřejmě nižší vegetační sumu tepla, což zase může být problém pro vyzrání plodů. Chtělo by to tedy nejspíš kompromis v podobě, jak už tu psal "izi", zvolit Z nebo max JZ stranu, nejen z důvodu brzkého rašení.

[izi]

Sever považujem za extrém aj na južnej pologili
Veľké prírastky, rovnako, ako veľká listová plocha sú jedným z príznakov nedostatku svetla. Rastlina v snahe uspokojiť svoje potreby na výživu zväčšuje listovú plochu, aby zachytila čo najviac slnečného svetla - (fotosyntéza). Stým súvisí aj predlžovanie nódii v snahe dosiahnuť čo najvýhodnejšiu polohu pre listy. Takto spotrebovaná energia chýba rastline pri tvorbe plodov a vyzrievaní pletív. Plody sú malé, slabo vychutené. Preto za rozumný kompromis považujem západnú stranu. Samozrejme ochrana stenou je vítaná.

[Radim K]

Samozřejmě, tak je to v případě skutečného nedostatku světla. Je také něco jiného sever dvoumetrového skleníku a tmavý sever vysoké budovy. Rostlina vyrostla již dávno nad skleník, kde na ni svítí permanentně slunce a pokračuje v nastoleném tempu a nezkracuje internodia. Čili za ideální považuji nemít kořeny a část kmene na přímé výhni na jih. Podobně, jako se radí u schizandry.

[izi]

Celkom trefne prirovnanie s schizandrov - oba druhy sú plytko koreniace, čiže priamy úpek im ubližuje. U oboch platí: nohy v tieni - hlava na slnku.
Apropo schizandra. Nemali by sme založiť nové téma?

[caver]

Jana: ahoj, olouvám se. letos jsem nestihl nic namnožit. Můřu Ti zase poslat ziomní řízky Sorelli, Starely i Green Lightu. Výše uvedení mají v debatě pravdu, zimní slunce ne jižní straně rostlinu "vzbudí" příliš brzy, následky bývají smutné. Osobně mám chinensisky na SZ zdi a rostou jako divé. Mohu-li radit, Haywardu se vyhni, je strašně pozdní, u Tebe má jen velmi malou šanci dozrát na rostlině, Sorelli i Green Light dozrávají o víc jak měsíc dříve.

M

[Jana]

Teda kluci vy mi dáváme. Snad na nic nezapomenu na všechno odpovědět. Měli by být na jižní straně přes léto tam byli a ještě jsou citrusy, protože jsem hamtala a je jich hodně tak tam z nich byl min půl metr. Kiwi tam chci na zastínění aby nebylo takové vedro a výheň. Tak bude asi půl metr záhon v něm kiwi a mučenky a možná kaly nějaký podrost. No a předtím 1-2 řady citrusů. Časem kiwi snad vyroste tak že to zastíní ale bude mít světlo ze zhora a mi stín dole. Tím že to bude pod 0,5 m střechou jsem na jaro chtěla ušít dvě vrstvy závěsů plachty a pověsit před ně aby se neprohřály a nerašily- blbý?
Radim: Tak už asi vím proč ta zakarpatia nechce růst- asi jí bylo vedro.
Caver: Neomlouvej se taky nestíhám, barák zahrada 3leté dítě a hospoda a ubytování pro 40 lidí, naštěstí jen v "létě"Za řízky budu moc ráda třeba mi letos zakoření. Sorelli mám 2x přišla včera. Hayward už je na poště.
Západ nepůjde není místo je tam parkoviště a třeba bude taky někdy zastřešené navíc tam v zimě moc fouká a mám tam takovou mrazovou kotlinu. Meruňky loni po 10 letech poprvé plodili letos zas nic.

[ivan]

Moja 20 ročná chinensiska rastie na južnej fasáde záhr. domku ale v prievane- keď som ju sadil, nič som o kivi nevedel( tak som ju zasadil k fasáde), v zime cca od novembra do asi polovice februára tam slnko vôbec nesvieti- zem fakt silno premrza, ( tieni susedov 3 poschodový dom), ak svieti od konca februára slnko, začína tam byť "výpek",( cez leto tam svieti slnko celý deň), posledné roky kmienik chránim asi od januára do konca marca čečinou na oddialenie rašenia- samozrejme, že prvé roky nechránená vymrzala- ale vždy vyrašila zo zeme, aj kmieniky jarné mrazy potrhali...Vlani som zasadil na južnú stranu altánku ďalšiu samicu(vyrástla aj keď tu boli "trópy" cca 2,5 m, zaštikol som ju a ešte do jesene stačila aj rozkonáriť, tento rok tam pribudla ďalšia samica- detto- vyrástla tiež vyše 2,5 m a rozkonárila sa )- je pravda, že som pred ne natiahol tú zelenú sieť- čo sa dáva aj na ploty ( za čo som počúval- že ako to vyzerá- ale čo by som pre "miláčikov kivi" neurobil) ... sieť pôjde na jar preč a na kmieniky natiahnem trubkovú izoláciu- veď takto chránia mladé rastliny aj taliani či gréci...Pri tejto fasáde mám zasadenú aj argutu a kolomikty( tiež 20 rokov) a detto- prosperujú...len na okraj- chinensisku som prve roky prakticky vôbec nepolieval- lebo nerodila, len vyháňala niekolkometrové prúty a ani kolomikty a arguty nedostávali vodu- lebo keď som ich polieval- mal som tam nasťahovaného krtka, ktorý ich neustále vyrýval, tak som ich nechával- aj nechávam v suchu ( len nechápem, kde berú vodu- spodnú vodu mám v 6 m hľbke)- ale všimol som si, že v lete rastú hlavne keď sú v noci rosy- čo mávam často- som blízko vodného toku...Staršie rastliny nepotrebujú toľko vody- dokonca u jedného pestovateľa v Nitre sú staré rastliny chinensisiek - v dosť prudkom južnom svahu- neni sú vôbec polievané a prosperujú...

[izi]

Nikdy som netvrdil, že aktinídia nebude rásť na južnej strane. Pri vytvorení podmienok (svetlo, teplo, vlaha) kľudne aj na severnom póle
ja len tvrdím, že západ jej vyhovuje viac. Mám zasadenú aktinídiu na západnej strane domu, vedenú na konštrukcii starého foliaku orientovanom v smere V-Z. Za viac ako 15 rokov pestovania som nepoužil žiadnu ochranu. Rastlina prosperuje, možno aj viac, ako by som si želal.
Môj problém je ale v niečom inom. Nemám samca, takže každú jar absolvujem cestu za opelovačmi. Možno by bol čas aj vyskúšať nejaké iné odrody. Nemá niekto napr. Starellu, alebo niečo podobné - bohate sa odmením

[ZdenekCernoch]

a co přiočkovat samca do větví ´tak jak to dělá Miloš Humplík

[izi]

To som spravil už asi pred štyrmi rokmi s tým rozdielom, že som ho navrúbloval. Žije, rastie, ale nekvitne.

[milos 51]

Já bohužel žádné sazeničky nemám. Rouby a očka poslat můžu . Proto tady pořád otravuji a provokuji s tím očkováním .Lépe se přeci posílají očka, než celé rostliny. Moje zkušenost a opakovaná je ,že z očka vyrostlý proutek druhý rok rodí. A taky je potřeba těch roubů nebo oček udělat víc a možná s časovým odstupem. Jedno je málo.

[Stanley_51]

A taky je potřeba těch roubů nebo oček udělat víc a možná s časovým odstupem. Jedno je málo.

Já roubuji a očkuji vždy, když mi pošleš materiál, popř. i z vlastních rostlin a nic se mi nechytá. Cos mi poslal naposledy vypadalo slibně, vyrašilo několika lístky a pak šlus, všechno zaschlo. A to jsem se důsledně držel postupu. Zatím jediný roub, který vypadá, že přežije, je jedna arguta do chinensis.

[izi]

Ja som už vrubloval snáď všetko a s vysokým percentom ujatelnosti, ale očko sa mi ešte v živote neujalo ani jedno. Už mám z toho celkom fóbiu.
Tie vrúble, samozrejme, že ich bolo viac, ale keď si spomínam, v ten rok tiež prišiel neskorý jarný mráz, a zostal iba tento jeden.
Čo sa týka Tvojej ponuky očiek, s vďakou prímam a nemusíš ich posielať, ak môžem rád by som si pre ne prišiel osobne, aspoň ma trochu potrénuješ v očkovaní.

[milos 51]

Výborně -dohodnuté. Už jsem se díval na mapu a není to ani daleko. A potom můžeme skočit i ke Standovi do Tachova.

[izi]

No ja som myslel, že najskôr pôjdem do Tachova a potom prídeme zo Standomna ten tréning k Tebe, ale nech je po Tvojom.
Ale vážne, pri mojích kilometroch není Břeclav ďaleko a bol som už nakupovať aj u Leissa aj u Rézla v Nmčiciach.