KIWIFORUM.cz

Univerzita v Udine má docela zajímavé stránky o odrůdě Soreli - https://soreli.uniud.it/characteristics/#.

Píšou tam o tom, že z rostlin, které testovali, má největší odolnost k pozdním mrazům (bez poškození dvě noci -1.7°C a -3.3°C v dubnu). Celková mrazová odolnost v klidové fázi je prý také dobrá, zatímco Hayward při -13 až -14°C silně pomrzl, tak Soreli prý přežila bez poškození. Nad -14°C už zmrzla nadzemní část mladých rostlin, ale obrazila od kořenů.

Pro nás jsou ovšem důležité zkušenosti naše a z našich podmínek .To nejdvrdší testování těch jejich odrůd jim tady provádíme my . Soreli např. roste a plodí dlouhodobě a bez problému v Hranicích (caver) . Ovšem vysazená u zdi domu a pne se po fasádě . Proto si myslím ,že v Olomouci ( byl tu ten dotaz ) musí růst taky ,ale v podobných podmínkách. Ve volném prostoru zahrádky to asi nepůjde . Samčí rostlina deliciosy roste a kvete snad 30 let v Tachově ,není nijak chráněna a žádný problém . Ovšem -vysazena u zdi ! Kdo mohl tušit ,že odrůda Tsechelidis poroste v Břeclavi ? A u Liberce na zahrádce u dřevěné boudy dokonce prý plodí semenáček Haywardu !! Ale informátor (kaossik) o této rostlině mlčí Byl jsem stříhat a kontrolovat rostlinu deliciosy u kamaráda v Brně . Rostlina vysazena u jižní zdi ,celý den osluněna .Nevhodně ! Před dvěma lety naroubovány Ashoka , Green light, Tsech. Starella a samec . Vloni první úroda . Na kmínku této rostliny byla zřetelně vidět zarostlá jizva po mrazové prasklině .Bohužel nemám fotku . Mrazové poškození u kiwi jsem vždy viděl od země a až snad do dvou metrů ( v Maďarsku ). Ale vždy pouze na kmenu , nikdy nahoře ve větvích . Fakt by to chtělo v těchto horších podmínkách vyzkoušet ten dřevěný futrál . Na mrazové poškození jsou snad nejhorší tyto tři -čtyři měsíce .

Ohledně semenáče Haywardu u Liberce. Babička kamaráda vysela z kupovaného plodu někdy před 10 lety a zasadila u chatky v Hodkovicích nad Mohelkou. Semenáče postupně chatku zarostly a před pár lety začaly kvést a plodit. Lokalita je v 400 m.n.m. a rostliny jsou mezi chatkou a lesem (na severní straně). Plody mají jen 30-40 g, ale jsou chutné. Na kiwi nebyl nikdy provedený žádný řez, možná i proto jsou plody tak malé.

Jakube děkuji ! Malé plody jsou opravdu způsobené tím ,že rostlina není řezaná . Je to jako u vína . Ale hodnota té rostliny je v něčem úplně jiném . Vyrostla na severu a vytvořila životaschopná semena . Je aklimatizovaná . Tuším , že tuto jednoduchou metodu používal už Mičurin .Vyséval semínka takových jedinců pořád severněji . Semenáčky z ní budou určitě odolnější ,než semenáčky z plodů uzrálých v teplé Itálii .

Přesně tak, moc cenná rostlina a zkušenost!
Z mé vlastní zkušenosti: Zkoušel jsem pěstovat tak pře 10 lety přímo odrůdu Hayward ve VDF u jihovýchodní zdi, ale kupované zřejmě řízkovance. Dřevo nikdy nestihlo vyzrát natolik, aby přes zimu nezmrzlo. Zkoušel jsem vše kromě krytu, to mi u liány přišlo trochu nevhodné. Ale i když jsem to táhnul po zdi, vždy to vymrzlo. Nakonec jsem to dal pryč...

Miloši bohužel to tak jednoduché není, znaky rostlin totiž obvykle nejsou dány jedním genem, ale hned kombinací několika genů, kde se navíc různé geny mohou ještě navzájem potlačovat. Taková vlastnost jako mrazuvzdornost bude určitě výsledkem složité genové interakce a z potomstva může klidně opět vyrůst "Hayward". Je to prostě taková ruleta, kde výsledná rostlina a její znaky jsou náhodné kombinace několika znaků. Třeba tsechelidis očividně kombinuje monstrózní velikost plodů s mnoha dalšími vhodnými vlastnostmi. Tato dobrá kombinace je vždy výsledkem výběru z mmoha tisíců semenáčů. My bychom potřebovali takovou selekci, kde bude mrazuvzdornost v našich podmínkách kombinovaná s raností a uspokojivou velikostí i kvalitou ovoce.

V tomto našem případě jsem nemyslel hned na novou odrůdu , ale spíše na odolné podložky na které by se teprve roubovalo . I když nová odolnější odrůda se nevylučuje . Já jsem takto kdysi vysel semena Starelly do foliovníku . Vysel jsem v únoru do krabičky a v létě nasázel nahusto do foliáku . A v zimě ničím nechránil . Cílem bylo vyselektovat mrazem nejodolnější jedince . A z toho co přežije ,by se potom mohlo vybírat dál . Anebo při dostatečném množství semen by se mohlo vysévat přímo na záhonek .
Ono je taky docela možné ,že podložka může ovlivňovat na ni naroubovanou rostlinu . Mirek už možná nějakou zkušenost má . Nejlépe by se hodilo ,kdyby ji ovlivnila na mrazuodolnost .

Dobrý den,
už pár let úspěšně pěstuji Argutu, ani mě nenapadlo, že by v našich končinách mohlo růst i to opravdové kiwi jako z obchodu, teď čtu že ano a začínám pošilhávat tedy i po chinensis, moc se mi líbí to žluté Sorelli. Můžu se někoho zkušenějšího zeptat, zda by mohlo růst orientované i na sever severozápad, u stěny domu, chráněné ze dvou stran, pnulo by se pak po balkónu.? Ale nevím, zda ta severní strana by byla ok, slunce by tam šlo pak na ten balkon dost, ale ze začátku, než by povyrostlo tak míň. Zahrada je holt už celkem plná. Zase ten balkon na pnutí by byl super.
A pak také další dotaz, asi potřebuje samce k opylení, předpokládám že samec od arguty chinensis neopylí, že? S těmi samosprašnými to prý není ono i u arguty. To bych pak musela najít místo i pro samce
Možná už se s dotazem opakuji, ale diskuze je moc dlouhá, nestíhám projít vše. Děkuji.

Přesně tak mám vysazenou moji rostlinu . Na severozápad a z jihovýchodu je chráněna domem . A jednu mám pod balkonem . Má to tu výhodu ,že teď na jaře je chráněna před sluníčkem a spí .Deliciosu i chinensisku může opylit argua ,ale musí pochopitelně kvést současně a je to jenom nouzové řešení . Vždy je jistější orig. sameček a ten může být i přiroubovaný , pokud není místo ,do samičí rostliny .

Děkuji moc za odpověď, tak já to zkusím, tož mám další rostlinu na seznamu přání

Položím podobný dotaz. Udělal jsem už 2 pokusy s vysazením v sadu. Nakonec jsem ale o něj pokaždé přišel - na vině je sucho, větrno, a hlavně celý den na slunci a teple. I přes udržování půdy vlhké mi na konci jara přestalo růst, a uprostřed léta při vyšších teplotách povadal vrcholek (navečer se vždy vzpamatoval), ale při teplotách cca 35° nakonec začaly od krajů osychat listy a pálit se mladé vrcholky.
Proto bych rád udělal 3. pokus s vysazením u domu. Problém je, že nejde použít JZ stěnu, k dispozici je pouze JV a SZ stěna. Lze i takto (s omezením slunce) úspěšně pěstovat kiwi? Pokud ano, která stěna by pro něj byla vhodnější?

V Břeclavi mají lidé nasazeno kiwi i na jižní zdi . Vhodné to není ,kmeny se musí chránit před sluníčkem ,ale roste to i tak . Taky je moc dobré ,když může rostlina natáhnout kořeny pod chodník - je tam vlhko . Ve volném prostoru zahrádky kiwi neroste a nebo velice mizerně . Taky se musí počítat s tím ,že kiwi není fazole ,hrášek ani břečťan , ale dlouhověká a mohutná rostlina , která potřebuje prostor . Pokud jí budou podmínky vyhovovat ,tak klidně tři-čtyři metry na každou stranu . A čtyři bedny plodů .. A každý rok..

Petr z H. píše:Položím podobný dotaz. Udělal jsem už 2 pokusy s vysazením v sadu. Nakonec jsem ale o něj pokaždé přišel - na vině je sucho, větrno, a hlavně celý den na slunci a teple. I přes udržování půdy vlhké mi na konci jara přestalo růst, a uprostřed léta při vyšších teplotách povadal vrcholek (navečer se vždy vzpamatoval), ale při teplotách cca 35° nakonec začaly od krajů osychat listy a pálit se mladé vrcholky....

Ze stejného důvodu jsme přišli o řadu actinidií včetně deliciosy v letech 2015, 2017 a 2018. Loni už jsem radši žádné nevysazoval, v těchto pekelných létech je to pro mladé rostliny zabijácké. Zima už pro ně problém příliš nepředstavuje, za to kontinentální léta...
Před třemi lety jsme vysadili chinensisky a deliciosy k čistě východní zdi, z jihu ještě kryté jakoby pergolou a hned první rok dorostly přes 3 metry. Takže JV bude dobrý, i tak moc horký.

Lidičky a která ta odrůda vám přijde nejlepší, co se osvědčilo nejlíp odolnost/plody? Viděla jsem v nabídce Jenny, Hayward, Sorelli co byste volili?

V roce 2019 jsem vysadil Sorelli a opylovač Atlas u jižní zdi (dřevostavba) tak uvidíme jestli to byla dobrá volba.