Odrůdy kiwi

[aminka]

Co se týká Issai: je to moje první arguta, kterou jsem si pořídila. Koupila jsem ji na zahrádkářské výstavě tady v Letňanech - rok 2002 nebo 2003, jméno prodejce bohužel nevím. Tenkrát jsem o pěstování nic nevěděla a tak jsem uvěřila slovům prodejce, že je samosprašná. Není to tak úplně pravda. Nicméně - tato Issai mi chutná, známým, kteří chodí koštovat, taky. Ale pravda je, že jsem ochutnala VaškovuB Issai u něj na návštěvě a ta chutná úplně jinak, něco tak divně chutnajícího jsem dlouho nejedla. Nepřišli jsme na to, co za tím je. Takže si tu svoji Issai pořád nechávám. Jako plus bych k ní uvedla, že bohatě plodí. Jako mínus, že v zimě dost omrzá a kvete později, když už dokvétá samec, což se pak může negativně projevit na počtu plodů.

[paloo]

Mrazuvzdornosť môžem len potvrdiť.Už mi zmrzli dve pekné rastliny od Zdenky Takže v podobných podmienkach ako ja strata času

[LubošM]

Co se týká Issai: VašekB byl u mně předloni a dovezl ochutnat různé odrůdy mj. Issai.Měla trávovou příchuť,Vašek říkal,že chutná po chlorofylu.Měl větvičky úplně obalené drobnými plody,z nichž žádný nedosahoval ani poloviční velikosti.Mohlo by to být tím,že nedostatečně vyživované plody prostě hůř chutnají stejně jako i u jiných druhů ovoce.Issai má sklon k přeplozování, asi by se měl omezovat plodonosný obrost.Moje Issai je mladá rostlina,má 2-3x větší plody v přiměřeném množství,je hodně aromatická a chutná dobře.Teprve po ochutnávce Vaškových plodů jsem si všiml nepatrného náznaku trávové příchutě u mých plodů.

[Miroslav]

takze ISSAI radeji nebrat

[aminka]

No, já bych ji nezatracovala. Mně chutná. Kamarádka ji porovnávala s Urodnou a tvrdila, že jí chutná víc než Urodnaja, že se nejvíc blíží chuti kiwi z obchodu.

[Ivi]

Já jsem si koupila Issai minulý rok,tak jsem zvědavá jak bude chutnat.Je vidět,že máme každý jiné chutě,já třeba vůbec nestojím o to,aby chutnaly jako ty kupované.V roce 2005 jsem koupila pár arguty z Kruhu a plody mi moc chutnají,víc nežli ty z obchodu,jelikož jsou mnohem sladší.Jedinou nevýhodu vidím v tom,že po snězení většího množství trochu pálí jazyk.Nevím jestli je to množstvím nebo po snězení kusu,který není zcela úplně zralý.

[Stanley_51]

Jedinou nevýhodu vidím v tom,že po snězení většího množství trochu pálí jazyk.Nevím jestli je to množstvím nebo po snězení kusu,který není zcela úplně zralý.

Pálení jazyka je fyziologický jev kiwi, dokonce u některých citlivějších jedinců vyvolává až alergii. Se zralostí to nemá nic společného a s odrůdou také ne.
http://www.alergieaja.cz/informace-a-cl ... -deti.html

[čaj]

------------------------------------------------------

[Stanley_51]

Vojto, vítám tě u nás na foru, ale mám k tobě jednu připomínku. Pokud uvádíš spojení ( mail, telefon ), využívej SZ. Stránky kiwifora jsou veřejně přístupné a kontakty mohou být zneužity pro spam. Je to pro vaši ochranu.

[vaclav sejkora]

Stejně tak jako meruňky současně vyrašily jak arguty, kolomikty i chinensisky a mají dvoucentimetrové výhony.

[Stanley_51]

Mail a obrázky od Miloše Humplíka:
Podařilo se mě (nevím jak) udělat pár fotek Fridrichových hybridů . Je to arguta X deliciosa .Jsou to ty ,které máš. Změřil jsem jim cukernatost refraktometrem a docela mě to překvapilo.
Očíslované rouby na fotce jsou loňské semenáčky z podobných zelených hybridů .To je (arguta X deliciosa ) X deliciosa .Je jich 22 . Tobě jsem poslal tuším č.14. Ustříhnul jsem je celé a přechovávám je v ledničce v mokrém ubrousku .Teplota +3 . Chci je roubovat koncem května do zelených letorostů arguty. Ještě jsem to nezkoušel .
Miloš

picture share

upload pictures online

image hosting websites

print screen

[LubošM]

Velice zajímavé,při křížení by 1.generace F1 měla být relativně vyrovnaná ve vlastnostech,od 2.generace už dochází ke štěpení a kombinaci vlastností.Tady ale jsou plody hodně odlišné.
V Americe v r.1939 vyšlechtili Actinidia fairchildii křížením mezi deliciosou a argutou.Tato odrůda má 132 chromozomů,deliciosa jich má 174 a arguta 116.Podle toho to vypadá,že po křížení arguty s deliciosou ještě tento hybrid zkřížili s argutou.
V Austrálii vyšlechtili řadu nových patentovaných odrůd argut začínající slovem Hortgem.Při tomto šlechtění údajně přikřížili také velkoplodé kiwi,aby nové odrůdy měly větší velikost a tužší slupku kvůli přepravě.

[milos 51]

Tyto dvě formy plodů nepochází s největší pravděpodobností z jednodo křížení. Pan Fridrich je má označené JF 12 -zelené a JF 10 a JF 16 -hnědé.
Taky si myslím ,že následným křížením F1 generace mezi sebou by mělo dojít ke vzniku většího počtu variant. Bylo by dobré ,kdyby se k tomu vyjádřil nějaký znalec. U aktinidií se všeobecně uvádí ,že se dobře kříží i mezidruhově , jsou velice variabilní a přizpůsobivé. Z odrůdy Hayward vznikl např. Saanichton 12, Green light a Tsechelidis .
Pan Fridrich semenáče neroubuje . Než ovšem rostlina vyroste ze semene do plodnosti ,trvá to 3 až 5 roků.Já naopak jako rozhodující v tomto směru vidím roubování. Myslím si ,že roubováním se ta doba dá podstatně zkrátit. Další výhodu roubování vidím v tom ,že na jedné rostlině mohu vyzkoušet více odrůd .Tu ,která nevyhovuje prostě vystříhnu a naroubuji jinou. Nic se nemusí ze zahrady vykopávat.

[LubošM]

Tuto problematiku křížení řeší 1.Mendelův zákon o uniformitě F1 generace a 2.Mendelův zákon o náhodném rozdělování genů do pohlavních buněk.Zkusím umístit na Kiwiforum do téma Odkazy vysokoškolská skripta Šlechtění rostlin,kde je vše popsáno.
V roce 2010 se u mně stavil VašekB,na své spanilé jízdě po pěstitelích kiwi.Předtím navštívil pana Fridricha,o kterém říkal,že opyluje deliciosu pylem arguty a pěstuje křížence.Já jsem se podivil,protože jsem se dočetl,že pylová láčka arguty je příliš krátká a neproroste pestíkem většího květu deliciosy,opačné křížení je však možné.Vašek říkal,že ten samec arguty měl trošku zkadeřené listy,že už to mohl být kříženec s deliciosou-tak nevím,jestli se to týká tohoto případu.
Při označování křížení např. arguta X deliciosa se na 1.místě uvádí samice,na druhém samec,ať je to jasné.

[milos 51]

Podle mého názoru je nejvhodnější doba na roubování arguty loňskými rouby do zeleného letorostu. Všechny rouby z horních fotek jsem už narouboval do rozštěpu a zaschlo jenom pár jedinců.Většinou ty, ze kterých jsem příliš brzy odstranil folii. Na uvázání jsem použil bavlnku štupovačku ,gumička je příliš hrubá. Celý roub jsem ještě omotal potravinářskou folií. Taky jsem už stejným způsobem narouboval Tsechelidise do vzrostlého a plodícího Green light. Tady jsem použil na uvázání gumičku . A opět omotáno folií. Mám vyseto velké množství dalších hybridů .Bylo by vhodné, kdyby to zkoušelo více lidí . Tak se pochlubte ,kdo už rouboval ?