milos 51 píše:Do takové neplodné rostliny je taky možné něco přiroubovat . U deliciosy třeba toho obyčejného Tsech.A na naroubované části potom normálně sklízet a na té čekací části dál čekat . Otázka pro odborníky . Neovlivňuje ta naroubovaná plodná část nějak ten zbytek celé neplodné rostliny ? Např. hormonálně ?
No Miloši, opět jedna z jednodušších otázek. Asi nejlépe by to vystihovala parafráze z jednoho známého českého filmu: „Vy nás ale zásobujete, pane Karfík“.
Ale teď vážně. Vždycky se tak trochu stydím sem psát, když něco takového nadhodíš, protože jsem všechno, jenom né odborník! Ale touto otázkou jsi opravdu trefil hřebíček na hlavičku, protože to přímo zasahuje to, proč já vlastně ty rostliny pěstuji. Už od mala mě zajímá, jak ta rostlina třeba pozná že má rašit nebo třeba kvést nebo shodit listy. A jak se to vlastně celé řídí a čím, přímo v praxi. Proto se snažím ty rostliny maximálně pozorovat. Mají svoji řeč těla a dá se jí porozumět, chce to jen mít otevřené oči a hodně zkoušet a pozorovat. A naštěstí teď máme Internet, takže se lze mnoho dočíst i o výzkumu. To je obrovská a zcela zásadní pomoc. A protože mě obecně zajímají procesy fungování rostlin, tak z této oblasti hltám všechny novinky.
Teď k vlastní otázce. Dříve se myslelo, že hormony u rostlin fungují podobně, jako u živočichů, tzn. že každý hormon se vytvoří za účelem řízení či regulace určitého procesu, že pravděpodobně vznikají v kořenech a jsou poté rozváděny do celé rostliny a regulují a řídí. Teprve poté, když se podařilo fytohormony chemicky určit, se zjistilo, že to funguje úplně jinak. Těch fytohormonů je jen „pár“ (stimulanty a inhibitory) jsou obsaženy ve všech částech rostliny a působí spíše tak, že se rostlinou pohybují oběma směry a podle svého zastoupení v dané části stimulují nebo zbržďují daný proces a řídí tak fáze rostliny. Trochu se to dá asi přirovnat k míchání barev. Když má člověk barvu ze 4 barev a změní zastoupení jedné z nich, výsledná barva už bude jiná. Navíc se zjistilo, a to je velmi důležité pro tu tvoji otázku, že působí jako koordinátory různých činností. Zjednodušeně by se to dalo popsat jako synchronizace procesů mezi PC a serverem. Data proudí oběma směry a oba počítače jsou stále navzájem synchronizovány! Pokud se tedy naroubuje kvetoucí roub do nekvetoucí rostliny, je podle nejnovějších výzkumů dost možné, skoro bych řekl i pravděpodobné, že by mohl stimulovat tu neplodící část ke kvetení, právě kvůli této vzájemné synchronizaci. Myslím tedy, že by to určitě stálo za zkoušku.
