airbusy píše:Hofis
Arguty majú u teba problém dôjsť do zrelosti alebo prečo sa im u teba nedarí? Každý hľadáme asi to najvhodnejšie odrody do svojich podmienok, len to praskanie kmeňa u tvojej Mayflower neveští nič dobré. Chce to 2-3 roky jar bez takých výkyvov počasia ako boli posledné roky a snáď to už väčšie rastliny budú lepšie zvládať, aj keď mám trocha obavy...
Je to klimatem. Arguty jsou o dost citlivější a choulostivější než kolomikty. Mám je i situované u té zdi více k jihu, ke slunci, takže raší o něco dříve a někdy vymrznou. Ono těžko se to s tím počasím chápe, ale zde pár příkladů pro lepší pochopení. V roce 2004 jsem vysazoval 2 kolomikty a 3 arguty. Obě kolomikty stále žijí a každoročně bohatě plodí. I když omrznou, jsou schopné ještě zakvést ze záložních pupenů. Úroda sice již není taková, ale něco vždycky je. Arguta mi ještě nikdy ze záložních pupenů nenakvetla. Z těch 3 argut navíc žije již jen jedna, původně samec, který, když zůstal osamocen, tak se předělal na samosprašnou samici. Fakt nekecám!!!
Jedna samice arguty mi odešla, když přišel koncem května mrazík skoro -6°C. Měla už metrové šlahouny, komplet zčernaly, pak se vylomily, z těch ran začala téct a přes veškerou péči prostě uschla.
Tenkrát zmrzlo skoro všechno na zahradě, ale jen ta arguta to jako jediná nepřežila. I tomely to přežily. Nevím, co to bylo za rok, musel bych se podívat, ale ta rostlina už byla velká, silná a slušně plodila. Určitě měla tak 8-10 let.
Druhá samice arguty mi naopak odešla po tom, co na podzim přišel po velmi vlhkém teplém a deštivém skoro celém listopadu koncem měsíce náhlý mráz -16°C. Nevím přesně, co za to mohlo, ale ta rostlina se pak prostě na jaře už neprobudila, byla suchá.
To je tak 6 až 7 let zpátky, takže rostlina to byla pořádná.
Takže jsem doplňoval jinými odrůdami a už dbám i na jejich vyšší mrazuvzdornost. Mám tedy Ken's Red a ještě malou rostlinku Chang Bai Giant a zkouším i Ananasnayu. Letos nemám plody proto, že diletant klempíř mi uřízl Ken's Red až dolu na kmínek a samosprašná samice těžce omrzla a popraskala. Až budu ve VDF, nafotím. Takže z části i lidskou chybou, z části počasím. Jinak jsem s Ken’s Red velmi spokojen. Výborná chuťově, už celkem pěkně zaplodila a zdá se být i relativně odolná.
Ohledně té Mayflower máš jistě pravdu s tím, že to nevěstí nic dobrého. Nejvíce mě překvapilo to, že ta puklina je na straně přivrácené ke zdi a ta zeď je tak maximálně 30-40 cm daleko. Očekával bych to spíše na odvrácené straně. Proto to také unikalo tak dlouho mé pozornosti. Teprve když jsem se začal opravdu pídit, co se děje, všiml jsem si při bližším pohledu otřepů z popraskané kůry. Zas na druhou stranu je pro mě hodně pozitivní zjištění, že to ta část nad tou puklinou přežila, takže snad nebude nutné budovat nový kmínek. Ta rostlina se z toho tedy zvládla vylízat. U deliciosy (Haywardu), když mi to takto popraskalo, tak to pro tu část nad tím byla vždy konečná. Obrazilo to znovu od spodu. U Solissima to byla konečná pro celou rostlinu. Takže Mayflower se i přes to všechno jeví jako velmi odolný prevít s vysokou schopností regenerace po mrazových škodách. Ideální do mých končin.
Miloši, nezakrýval jsem to ničím, protože jsem si po předchozí sezóně myslel, že je rostlina plně odolná. Šla do minulé zimy v polozeleném stavu a přečkala -11°C v březnu bez ztráty kytičky. I tu letošní zimu dala v pohodě, bylo skoro -19°C, a přesto není na letorostu z minulého roku vidět vůbec žádné poškození. A to byl také relativně nevyzrálý a polozelený. Takže jsem s nějakým poškozením vlastně vůbec ani nepočítal. Kruté zimní mrazy jí evidentně nevadí, je ale potřeba dát pozor na mrazy, když už proudí míza. Ale poučil jsem se, kmínek budu balit do mirelonové trubky a příští rok to naroubuju ještě na několika místech do kolomikty.
