KIWIFORUM.cz

Bez konstrukcí nám aktinidie lezou všude a nikde nedrží.Stavba konstrukcí je jednou z největších položek pro každého, kdo chce aktinidie pěstovat.Podělme se tady se svými konstrukcemi a dejte návody jak je vyrobit.

S pomocí ing Straky Petra,Jeseník jsem zakoupil ve sběrně železa lešenářské trubky, a trubky, které těsně pasují při zastrčení dovnitř lešenářských.Míním lešenářské nařezat na 210cm délky, do spodního konce navrtat díru se závitem pro šroub M12 asii 15cm od konce.Na vrchní konec míním přivařit asi 140cm trubky vodorovně.Na vodorovnou trubku chci přivařitmatice pro průchod drátů a totéž na stojiny trubek.Trubky natřít venkovní barvou, poradte typ.
Tenčí trubku nařežu na délku asi 70-80cm. Její konec zatluču do země a na ni nasadím stojinu s T.Pojistím ve správné poloze šroubem.Stojící T umístím v řadě ve vzdálenosti asi 4m a napnu mezi ně dráty neb kabely.
Přikládám pár snímků,jak to dělají jinde.
Někdo by mohl uvést i nějakou konstrukci ze dřeva neb betonu,neb takové, jaké se dělají na vinnou révu.
Aktinidie lze sázet také ke zdi, ale lépe by bylo, kdyby zasazení do země bylo ze strany, kam nesvítí slunce, tak aby byl stín na nohy rostliny a hlava rostliny pak vyrůstala na slunci.U zdi bývá moc sucho, a také vápno, které aktinidie nemají rády.
Zvláštní kapitolu bychom měli mít na zavlažování aktinidií,které se po letošním roku ukázalo být nezbytné.

Vašku posílám obrázky, ale neumím to, tak ti je posílám ještě e-mailem. honza

Konstrukce pro pěstování actinidií podle Vaška B.



upload picture

image upload

photo uploader

Kolomiktu jsem viděl pěstovat i bez konstrukce, pán to zasadil do řady a střihá to tak, aby to nešlo výše než 1,5 metru.Ono to udělá kmínek, který drží i dokonce bez tyčky. Jinak ale aspon tyč je moc užitečná.Já dávám tyčky ke všemu co sázím, jinak napadá sníh, pošlape se to, zničí než to vyroste. Každý v rodině ví, že kde je tyč, tam je něco vzácného a nesmí se s tím nic dělat, ani s tyčí.Hlavně kdo seče trávu. stále dochází k dosekávání strunovou sekačkou a ta strhne kůru a vše uhyne.
U cedulky je návod, kde doporučují aspoň tyč, nejlépe ocelovou, která vydrží dlouho.
Kolomikta se vyvazuje k tyči, a až dojde nahoru, asi do 2,5m, tak se to už nechá, aby se to svěsilo dolů. Na tom svěšenném to pak krásně plodí.Dole dá 4 tyčky jen metrové nad zem, na ně natáhne starou záclonu a z ní každý den jen shrábne krásně vyzrálé plody.
U argut už je to složitější.Na plantážích se to musí umět stříhat. Silně rostou. Tam už je dobré i víc tyček a mezi ně dráty.
Řez doporučuji dělat pouze v období po odkvětu do října a ne jindy.Zato po celou tuto dobu je možné řezat. Mnozí doporučují jiná období, nic takového se mi neosvědčilo.

Nezapomínejte na druhé, pokud je necháme v tom, odrazí se to špatně i na nás.Argutu neuměli stříhat, udělalo jim to džungli a museli to dát pracně pryč a ted už o žádných kiwi nechtějí slyšet, nikdo nekupuje kiwi a my krachujeme.Pomůže jen a jen jedna věc: Ted když budou zrát, přivést lidi ke zralému keři a dát jim ovhutnat.Teprve pak nevěřící tomáši procitnou,uvidí, že to snadno roste a je to dobré a teprve pak koupí sazeničky a zasadí.jinak můžete psát, přednášet, vykládat a nic, to se snadno zapomene.a musíte jim vysvětlit, že obsah c je 1520mg % což nedosáhne u nás nic jiného a tak mohou mít na zahradě to nejcennější=superfood!
Nenechte se odradit tím instruktorem potentátem, který byl přítomen když z toho dostala nějaká analergický šok a málem zemřela. Ten šok je vzácný.V každém jídelním lístku musí být strana s vyjmenovanými alergizujícími potravinami.Třeba vejce a jiné obyčejné potraviny.To taky může udělat šok, ale vzácně. Jinak komu to škrábe v krku, ten at toho jí jen jedno deko a nebo vůbec to nejí.Jedno deko stačí na denní dávku C.
Já začínám dělat sbírku argut podle\ chuti.Rogow,Krupnoplodnaja,Sacharnaja,červenoplodá divoká,čeljabinskaja, a jiné.hejduk 1,škoda že jsem staré divoké ze semen vyhodil, měly malé plody, ale ta chut!.možná je ještě někdo má. kdo mi udělá to video? raději už píšu do šVÉDSKA.

Dnes jsem dělala řez odkvetlého samce arguty a samice, která nekvetla. Druhá samice má malinké plody, doufám, že vydrží.
Všechny 3 jsme kupovali už asi před 7-8 lety a původně byly zasazené u klasického pozinkovaného plotu. Jenomže i když během vegetační doby pěkně rostly, vždy po zimě byly poškozené v místech, kde se dotýkaly pletiva.
Proto jsme je přesadil na místo ke garáži, kde z druhé strany byla dlouze vedená stará vinná réva. Té jsme odloupli kusy kůry , aby na této straně staré pruty odumřelý a po nich teď vedeme kiwi. Samici na druhé zdi jsem natáhla dráty v PVC. Takže teď až po tolika letech budeme mít snad úrodu.

Konstrukce pro aktinidie v Žabčicích (Mendelova univerzita). K dřevěným sloupkům jsou přibité roxory. Přijde mi to lepší než klasická drátěnka. Ještě udělat sloupky z akátu a vydrží to "věky" (případně místo dřeva použít trubky).

Výborné, děkuji. Já varuji před chybami které jsem zažil. Aktinidie není vhodné sázet k plotu, který je z pletiva. Výhonky potom obepnou jednotlivé dráty a tloustnou, škrtí se v tom, a nakonec velká váha koruny strhne plot na zem.

Akát je IMPORTOVANÁ ROSTLINA Z AMERIKY.NENÍ U NÁS DOMÁCÍ I KDYŽ ČASTO ZPLAŇUJE. jeho dřevo nemusí být snadné sehnat. Běžné zahradnické dřževo, které vydrží i určitou vlhkost je modřín. Prý i olše snese vlhko. Však roste kořeny v potoce.

vrana píše:Akát je IMPORTOVANÁ ROSTLINA Z AMERIKY.NENÍ U NÁS DOMÁCÍ I KDYŽ ČASTO ZPLAŇUJE. jeho dřevo nemusí být snadné sehnat. Běžné zahradnické dřževo, které vydrží i určitou vlhkost je modřín. Prý i olše snese vlhko. Však roste kořeny v potoce.

v zemi nevydrží skoro nic krom akátu a snad i dubu. Modříd uhnije do 5 let .

Tak jsem konečně udělal konstrukci pro arguty. Vyrobil jsem obdobnou konstrukci, jako jsem viděl v Žabčicích - nakonec jsem použil místo akátu dubové kůly, protože pro mě byly snadněji dostupné. Malé rostliny byly vysázené na podzim 2016, ale ze začátku jsem konstrukci nedělal a čekal jsem, co z toho vyleze - jestli má vůbec smysl dělat konstrukci. Letos arguty na jaře nezmrzly, ale když je konstrukce hotová, určitě příštích 5 let na jaře vždycky zmrzne Snad pomůže blízkost zdi a akumulace tepla. Weiki roste nejmohutněji (vlevo). Kolem konstrukce jsem natáhl ještě králičí pletivo kvůli případným vetřelcům.

Výchozí stav


Hotová konstrukce a proveden částečný řez rostlin ("odstraněno to nejhorší"). Do příštího víkendu si musím řez nastudovat a udělat finální řez.

Máš jedinečnou možnost, jak se bránit jarnímu mrazu - na horní tyč dáš háčky a na ně pověsíš plachtu s oky, kterou dostaneš běžně koupit. Arguty budou oddělené od mrazu a tepelné sálání z masivní zdi pomůže zabránit zmrznutí. Dole bude plachta položena na zemi a není zcela nezbytné, aby to bylo utěsněno i nahoře, i když by to bylo lepší. Podobný princip používám taky, i když mám kiwi až metr od zdi.

moc pěkná konstrukce, dík i zdenkovi za připomenutí, že dub je lepší.v jeseníku má někdo u domu víno a to na latích z dubu, pochází to z války když tam ještě žili němci.
Tak dub se dá sehnat! Otec dělal pařeništata z modřínu.

LubošM píše:Máš jedinečnou možnost, jak se bránit jarnímu mrazu - na horní tyč dáš háčky a na ně pověsíš plachtu s oky, kterou dostaneš běžně koupit. Arguty budou oddělené od mrazu a tepelné sálání z masivní zdi pomůže zabránit zmrznutí. Dole bude plachta položena na zemi a není zcela nezbytné, aby to bylo utěsněno i nahoře, i když by to bylo lepší. Podobný princip používám taky, i když mám kiwi až metr od zdi.

Jo asi to zkusím. To by mohla příští rok nějaká ta úroda být. Pár plodonosných výhonů už nám vyrostlo. Už jsem nad zakrytím plachtou kdysi přemýšlel, ale bez konstrukce to bylo bezpředmětné.