KIWIFORUM.cz

to bol iba jeden konar, ktory narastol vlani do cca 150cm výšky, nizsie su konare hustejsie aj s plodmi....

sasman píše: Spočítal jsem potřebné množstí 40% H2SO4 na 0,03 cm3 do 10l konve při pH zálivky 4,5; což je asi míň než 1 kapka. Ale je to počítané pro pH destilované vody (pH=7), takže určitě je to třeba ověřit pH testem (já budu ve středu okyselovat pH u kiwi a určitě pH budu před zaléváním ověřovat).

Tak dnes jsem okyseloval půdu u argut (kvůli chloróze) a výpočet, který sem tu uváděl, je k ničemu - u destilované vody by to fungovalo (zhruba asi i u dešťovky), ale použil jsem studniční vodu, která měla pH asi 7,5 a hlavně bych si tipnul, že obsahovala nějaké přírodní pufry, protože jsem spotřeboval mnohem víc kyseliny, než jsem spočítal - vypočítal jsem, že je třeba do konve nalít cca 0,03 ml H3PO4 (k. fosforečnou jsem použil, protože jsem ji měl zrovna doma), ale nakonec jsem tam musel nalít 6 ml koncentrované kyseliny (pufry jsou látky, které udržují pH na určité hodnotě, takže musíte přebít jejich vliv).
Jak to tak bývá, teorie je jedna věc, praxe je úplně jiná destilku jsem okyseloval nesčetněkrát, ale studniční vodu zatím nikdy. Závěr tedy zní - musíte si to vyzkoušet sami podle vaší vody pH testem, řádově by to u studniční vody mohly být ml čisté kyseliny (příště už pH měřit nebudu, prostě tam naleju znovu 6 ml, zhruba to stačí).

P.S. příspěvek jsem dal sem a ne k argutám, protože u kanadek se řeší okyelování půdy mnohem častěji než u kiwi. Správně by se měla koncentrovaná kyselina zředit třeba na čtvrtinu (udělat zásobní roztok) a pak používat ten zředěný roztok Klasika použijte brýle

sasman píše:Tak dnes jsem okyseloval půdu u argut (kvůli chloróze) a výpočet, který sem tu uváděl, je k ničemu - u destilované vody by to fungovalo (zhruba asi i u dešťovky), ale použil jsem studniční vodu, která měla pH asi 7,5 a hlavně bych si tipnul, že obsahovala nějaké přírodní pufry, protože jsem spotřeboval mnohem víc kyseliny, než jsem spočítal - vypočítal jsem, že je třeba do konve nalít cca 0,03 ml H3PO4 (k. fosforečnou jsem použil, protože jsem ji měl zrovna doma), ale nakonec jsem tam musel nalít 6 ml koncentrované kyseliny (pufry jsou látky, které udržují pH na určité hodnotě, takže musíte přebít jejich vliv).
Jak to tak bývá, teorie je jedna věc, praxe je úplně jiná destilku jsem okyseloval nesčetněkrát, ale studniční vodu zatím nikdy. Závěr tedy zní - musíte si to vyzkoušet sami podle vaší vody pH testem, řádově by to u studniční vody mohly být ml čisté kyseliny (příště už pH měřit nebudu, prostě tam naleju znovu 6 ml, zhruba to stačí).

Moc děkuji za postřehy. My se k tomu dostaneme asi až v sobotu. pH určitě změříme. Nemáme vlastně klasickou studniční vodu, je to vykopaná cca 3 metry hluboká studna, ale natahuje se tam voda ze sousedního pole, máme vysokou hladinu spodní vody. Dám pak vědět, jak jsme dopadli. Kys. fosforečnou má přítel taky, ale jak je dražší, tak použije tu sírovku. O případné poleptání se nebojím, pracuje s kyselinami relativně často, jen jsme to nikdy nepotřebovali kvůli okyselení půdy, tak proto jsem prosila o nějaký odhad - výpočet množství kyseliny. Ještě se zeptám, jak asi často je to potřeba opakovat, aby se pH udrželo na té hodnotě kolem cca 4, max. 4,5, jak mají borůvky rády?

Je jedno, jaká kyselina se použije snad kromě chlorovodíkové ("solné"), která by se neměla používat kvůli citlivosti kanadek na chloridy. Pokud budu okyselovat pravidělně, pořídím taky H2SO4. Jak často okyselovat se bude muset vyzkoušet - tady to bude záležet ještě víc na zálivkové vodě. Teď musím okyselovat akutně, tak budu asi okyselovat jednou za týden až dva třeba do srpna, pak třeba jednou za měsíc a na podzim mám v plánu rozhodit síru - mělo by to být míň pracné a dá se i najít, kolik zhruba by se jí mělo rozhodit (u kyseliny jsem to nikde neviděl, ale teď mi došlo, že jsem to ani cíleně nehledal).

ahoj, mám dotaz ohledně červenání listů a červenání žilek, jak je to běžné? Je to na celé jedné boruvce, taky je nějaká celá světlá. Na jiné boruvce hned vedle má červené jen spodní listy, ty nahoře jsou červené jen po okrajích a začínají usychat.
boruvky mám jen 2 měsíce tak jim snad nic chybět nemůže
zítra můžu vyfotit
děkuji

sasman píše:Je jedno, jaká kyselina se použije snad kromě chlorovodíkové ("solné"), která by se neměla používat kvůli citlivosti kanadek na chloridy. Pokud budu okyselovat pravidělně, pořídím taky H2SO4. Jak často okyselovat se bude muset vyzkoušet - tady to bude záležet ještě víc na zálivkové vodě. Teď musím okyselovat akutně, tak budu asi okyselovat jednou za týden až dva třeba do srpna, pak třeba jednou za měsíc a na podzim mám v plánu rozhodit síru - mělo by to být míň pracné a dá se i najít, kolik zhruba by se jí mělo rozhodit (u kyseliny jsem to nikde neviděl, ale teď mi došlo, že jsem to ani cíleně nehledal).

Tak jsme v sobotu okyselovali, dopadlo to tak, že naše "studniční" voda má pH cca 6,5, kys. sírovou přítel nejdříve do konve odměřoval po malinkých množstvích, ale nakonec tam něco nalil, podle mě tak kolem 10ml, výsledkem bylo pH 4, tím jsme zalili 5 borůvek nejvíc postižených chlorózou, zatím se tváří, že se jim nic špatného nestalo, za týden to zopakujeme. Možná, když na chvíli zaleze slunko, tak je postříkám na list roztokem zelené skalice.
Našla jsem hnojivo Hořká sůl (síran hořečnatý + přidaný síra). Je to určeno na jehličnany, okrasné keře a vinnou révu. Myslíte, že by se to dalo v malém množství dát k těm postiženým borůvkám místo kys. sírové? Jestli s tím máte někdo zkušenosti, jestli je to také kyselé hnojivo nebo ne.

Síran hořečnatý by měl být neutrální hřnojivo, vhodný při nedostatku hořčiku. Jinak asi použít jen nějakou tu kyselinu nebo superfosfát/síran amonný.

Pred casem jsem mela problem s jednou boruvkou. Zacali ji osychat listy a zacala priserne usychat cela. Vlastne mi tam zustal jen koren. Stejne jsem ten koren chodila zalevat. Boruvka skoncila ve stinu (vase rada) a to ji zachranilo. Odspodu vyrazi nova vetvicka. Muzu ji vratit zpet na slunicko, nebo zase uschne? Stalo se vam to nekomu? Zatim ji nechavsm v polostinu. Je to Bluejay boruvka.

Nechaj ju v tieni príp. polotieni zrejme mala poškodené korene. Na slnko ju daj až na jar.

Dobre, dekuji. Necham ji tam. prekvapila me tou malou vetvickou, myslela jsem, ze je davno ko. Ale jsou to bojovnice!

Včera jsem na borůvce objevil takového brouka. Často je ho možno vidět na malinách. V atlase brouků jsem jej nenašel. Je typický tím, že v případě ohrožení vypouští takovou smradlavou tekutinu. Znáte toho brouka? Je taky tak nebezpečný jako lalokonošec?

Asi nějaký druh ploštice, víceméně neškodná.

Kněžice (trávozelená?).

Máš pravdu, vypadá to na kněžici. Zřejmě kromě zapáchající tekutiny, kterou vylučuje, není nějak nebezpečná.

Děda těm kněžicím kvůli smradu a tomu, že zasažené plody čehokoliv (hlavně maliny a borůvky) chutnají odporně, říkal anka pochcaná