KIWIFORUM.cz

Je to asi to hnojivo ako ste tu spomínali. Tá čučoriedka teda musela mať nejakú chorobu. Už je aj po nej. Uschli jej listy. Jednu čučoriedku som teraz presádzal a mala biele korene. Táto tu mala korene hnedé až čierne. Či to teda nemohol byť root rot (nenašiel som ako sa to povie po našom). Túto chorú čučoriedku som kúpil minulú jar spolu s jedným bluecropom, ktorý bol vysadený vedľa do takej istej zeminy a mal takú istú starostlivosť a ten už má tento rok dosť plodov aj pekne rastie. Mám ešte patriot a atlantic, ktorým sa tiež moc nedarí. Majú chlorózu a slabo rastú. Neviem teraz či je to zeminou, lebo u tejto pôdy som si nie istý jej PH alebo majú tiež chorobu. Rastliny patriot a bluecrop, ktoré som dokúpil tento rok začali mať nedávno nové listy mierne chlorotické s červenými okrajmi. Dúfam že to nie je nič vážne. Staroslivosť majú dobrú. Sú zasadené v rašeline a pravidelne hnojené hnojivami pre kyslomilné rastliny. Keď sa im nebude dariť asi sa na to vykašlem a zasadím na ich miesto zemolez(ten ale dosť pomaly rastie). Minulý rok som použil mulčovaciu kôru. Či som si ňou nezaniesol nejaké choroby. A tento rok som ju dal aj na tie nové. Riadne problémové rastliny sú tieto čučoriedky. V záhrade máme maliny, ktoré neboli ani poriadne hnojené, polievané boli asi tak 3 krát tento rok a majú plno veľkých chutných plodov. Minulý rok som oberal maliny ešte v novembri a stále kvitli. A o tieto čučoriedky sa človek snaží čo najlepšie starať a aj tak mu pokapú.

Podľa tohoto linku http://www.plnazahrada.cz/clanky/rizeni-vyzivy-kanadskych-boruvek.php som zistil, že mojim rastlinkám chýba dusík. Listy najskôr začali hnednúť od krajov, ale patriot už má niektoré listy do polovice hnedé. Myslel som si že sú hnedé preto, lebo ich slnko spálilo a že majú málo vody. Všade píšu, že korene malých čučoriedok sú citlivé na množstvo dusíka, ale nikde nepíšu koľko ho treba aplikovať aby som ich náhodou "nespálil". Radšej by som použil biologické hnojivo ako chemické. Neviete poradiť aké a koľko?

Skoro v každém shopu se dá sehnat granulované hnojivo pro borůvky s rohovinou, koňským a kravským hnojem. To by mělo být drostatečně "bio".

Od jari mám zasadený o.i. aj Patriot, od začiatku som dával hnojivo Kristalon jednu odmerku na 8l vody, najskor zalial pol kanvou vody, potom hnojivo a nakoniec ešte pol kanvy. O takomto čase už opatrnejšie s dusíkom, ale dá sa ešte. Ja dávam už len 1/4 - 1/2 odmerky + postupne pridávam už aj síran draselný.

Dragonito píše:Podľa tohoto linku http://www.plnazahrada.cz/clanky/rizeni-vyzivy-kanadskych-boruvek.php som zistil, že mojim rastlinkám chýba dusík. Radšej by som použil biologické hnojivo ako chemické. Neviete poradiť aké a koľko?

Nasbírej si kýbl kopřiv, zalij vodou a dej na slunce vykvasit. Vzniklou jíchu řeď v poměru 1:10 s vodou a máš dusíkaté hnojivo zadarmo a suprové.

Dragonito píše:Podľa tohoto linku http://www.plnazahrada.cz/clanky/rizeni-vyzivy-kanadskych-boruvek.php som zistil, že mojim rastlinkám chýba dusík. Listy najskôr začali hnednúť od krajov, ale patriot už má niektoré listy do polovice hnedé. Myslel som si že sú hnedé preto, lebo ich slnko spálilo a že majú málo vody. Všade píšu, že korene malých čučoriedok sú citlivé na množstvo dusíka, ale nikde nepíšu koľko ho treba aplikovať aby som ich náhodou "nespálil". Radšej by som použil biologické hnojivo ako chemické. Neviete poradiť aké a koľko?

Akomile sa pri vyssich teplotach zacnu tvorit na listoch suche hnede flaky, je to podla mojho nazoru jasny pripad slabeho zavlazovania. Ked pridu horucavy, rastliny mimo bazenikoveho systemu, aj mlade rastliny v bazenikovom zalievam kazdy vecer. Dostatocne. Lebo sa napije iba vrchna cast substratu a tym to konci. Korene su v suchu. To je pre ne nepripustne. Najprv krhlou orosim cely povrch, kym si naberiem novu, tento navlhne. Urobim tak este raz, dva krat aby voda nestekala ku okrajom a potom zalievam tak krhlu na tri rastliny, kolom dokola. A to su male. Tie su vlastne na zasusenie najcitlivejsie. Velke rastliny bez bazenikovej vysadby si vedia zobrat vodu z plodov. A naco ich potom pestujem, ked nie pre plody? Ked sa bobule nalievaju, kriky sa viac zalievaju. U bazenikoveho typu vysadby zalievam z hora len v pripade hnojenia v zavlahe (Kristalon Rhododendron, ale posledna hnojiva zalievka ide na konci Maja/Kvetna) rovnako, ako to uz bolo tu popisane. Najprv orosit rastliny a substrat zalievkou, potom hnojivou zalievkou. Mam dvanastlitrovu krhlu. Na zalievanie zahonu s 16 mladymi rastlinami, ide odhadom desat krhiel vody kazdy vecer. Dokial som zalieval sporadicky, alebo sa spoliehal u mladuckych rastlin na podmok z bazenika, koncilo to diky este slabemu korenovemu systemu, zaciatkom zasychania listov. Ihned som nasadil kazdovecerne zalievanie, hned ako pominuli vysoke teploty cez den a ostry slnecny svit. Niekedy az do tmy. Zasychanie sa okamzite zastavilo a uz su tam odvtedy cca 5 az 10 cm prirastky. Cucoriedku neulejes. Len v tej vode nesmie stat. V nadobach je to o dost kritickejsie, diky omnoho rychlejsiemu preschnutiu substratu a prehrievaniu v oblasti korenovej zony. Tipujem, ze tu by mohla posluzit kvapkova, ale netrufam si odhadnut ako moc a ako casto ju mat pustenu. S kvapkovymi zavlahami mam nulovu skusenost.

Na jednej vacsej farme som videl, ze vsetko maju pod kvapkovou zavlahou. Velmi stare kry Spartana tam isli do vysky cez dva a pol metra (Ked som sa postavil vedla a natiahol ruku hore co to da, boli kry o dost vyssie nez ja. Nepomohlo ani postavit sa na spicky. A to mam cca 190 cm). Zem bola umelo dokyslovana. Inak by to pri tolkych hektaroch nezvladli.

Mne sa takto prejavuje nedostatok vlahy. V dennych horucavach velmi rychlo dojde rastline schopnost zasobovat listy vodou. Cim je rastlina mladsia tym skor. Citlivost na nizsie davky zavlahy v letnych horucavach silno zavisi aj od odrody. Ja v letnych horucavach zavlazujem kazdy vecer, chvilu pred zapadom slnka aby som ich neobaril studenou vodou. Prva krhla je sice tepla od slnka az moc, ale ostatne su uz studensie. Tu prvu aj tak pouzivam na orosenie povrchu aby navlhol a lepsie prijimal dalsiu vlahu. Nebazenikovu vysadbu zalievam primerane a bazenikovu s mladymi a mensimi rastlinkami hojne az velmi hojne. Pokial rastlina vo vode nestoji, tak ju moze clovek polievat a polievat. Jej sa to len paci. Je az neupolievatelna. Aspon take su moje skusenosti v mojich podmienkach.

jujto píše:Mne sa takto prejavuje nedostatok vlahy. V dennych horucavach velmi rychlo dojde rastline schopnost zasobovat listy vodou. Cim je rastlina mladsia tym skor. Citlivost na nizsie davky zavlahy v letnych horucavach silno zavisi aj od odrody. Ja v letnych horucavach zavlazujem kazdy vecer, chvilu pred zapadom slnka aby som ich neobaril studenou vodou. Prva krhla je sice tepla od slnka az moc, ale ostatne su uz studensie. Tu prvu aj tak pouzivam na orosenie povrchu aby navlhol a lepsie prijimal dalsiu vlahu. Nebazenikovu vysadbu zalievam primerane a bazenikovu s mladymi a mensimi rastlinkami hojne az velmi hojne. Pokial rastlina vo vode nestoji, tak ju moze clovek polievat a polievat. Jej sa to len paci. Je az neupolievatelna. Aspon take su moje skusenosti v mojich podmienkach.

Viac vody pomohlo Prve dva dni vzdy vecer 100 l vody na 4 rastliny (nieco do drenaznej a nieco na povrch). Teraz uz pomenej vody. Pilina vizualne vyzera aj na druhy den este mierne vlhka. Listy ozeleneli a vyrastli nove vyhonky, akurat starsie a mensie vyhonky sa preberaju veeelmi pomaly.

Mám pár dotazů ohledně problémů s pěstování borůvky. Měl jsem 4ks v jámě s foliovým bazénkem od roku 2013, substrát nebyl optimální - 80% hrabanka a 20% rašelina. Zavlažování bylo pravidelné z automatické závlahy vodou ze studny. Rostliny moc nerostly, občas se objevovala chloróza a problémy s dusíkem, dvě postupně odumřely. PH jsem bohužel nezměřil. Minulý rok jsem borůvky několikrát přihnojil síranem amonným, ale výsledek nebyl patrný. Na začátku roku 2016 jsem jen snížil množství závlahy a opět přihnojil síranem amonným. Popravdě už jsem nedoufal, že by se situace zlepšila a plánoval jsem výměnu substrátu za piliny dle návodu tady na fóru nebo rašelinu. Kupodivu ale letos borůvky vypadají skvěle, mají zdravé listy a nasadily plody. Je možné, že tři roky trval rozklad hrabanky a teprve nyní má substrát dobré parametry? Je možné borůvky převlhčit? Závlaha byla původně hodně vydatná a v intervalu 3x týdně. Přemýšlel jsem i nad vodou ze studny, ale je zde žulové podloží, myslím že by v ní moc vápníku být nemuselo a aktuálně chloróza není vůbec.

geochelone píše:Mám pár dotazů

Matěji, po těch pár peripetiích tě vítám na kiwifóru

Děkuji

Nemali náhodou nedostatok vlahy a to aj napriek zavlažovaniu. To sa kľudne mohlo stať. Hrabanka veľmi rýchlo preschne a je problém aby potom prijímala vodu.

Ak to tak nebolo, tak si myslím , že s tou chlorózou sa to stáva zo začiatku pokým sa nezväčší koreňový bal a zemina sa dostane do rovnovážneho stavu - huby, baktérie - rôzne mikroorganizmy. Potom má rastlina prístupnejšie živiny a chloróza postupne zmizne.

Osobně si myslím, že na žulovém substratu je vystýláni fólií zbytečné. Kambizemě co na žulovém substrátu vzniknou jsou pro borůvku takřka ideální. Stačí doplňovat organickou hmotu, případně vláhu.

Pro Matěje: Předesílám, borůvky pěstuji od r. 2009, takže se pokládám za začátečnici. Fólií nevystýlám, považuji to za nutné při vápenitém podloží, což u nás není. Zalévat trvale vodou ze studny bych se obávala, pokud je tvrdá. I v žulovém podloží může být ve vodě určité množství vápenatých iontů. Měřil jste pH vody? Sama zalévám dešťovkou. Borůvky pěstuji ve směsi rašeliny, pilin, drcené kůry z pily, hrabanky, kompostu bez vápna a trochy zeminy z jámy. Roku 2010 až 2011 se mi podařilo několik rostlin ulít, protože jsem si přečetla, že borůvka nelze ulít, zalévala jsem konví z vedle stojící vyřazené vany, kdykoliv jsem šla okolo. Potom jsem si přečetla v Zahrádkáři, že úspěch mají pěstitelé, kteří pochopili rozdíl mezi přiměřeně vlhkým substrátem a trvalým přemokřením, tak jsem zálivku výrazně omezila. Kdybych se řídila selským rozumem poděděným po předcích, nemusela jsem přijít o několik rostlin. Hodně pěstitelských úspěchů přeje Jiřina

Já souhlasím. Také pěstuji borůvky sic ve vykopané a poměrně rozlehlé jámě, vyplněné směsí rašeliníku, hrabanky a hoblin, ale bez fólie a borůvky i brusinky rostou velice dobře. To prosím na terciélních jílech, které jsou pro brusnice mnohem méně vhodné (neutrální a uléhavé, divoce zde brusnice nerostou), než substráty na magmatitech. Voda by neměla stagnovat, to snéší jen minimum rostlin (tzv. stagnogleje). Ve vépenaté půdě drenážovaným bazénkům rozumím, ale v kyselých a neutrálních substrátech je to myslím ne jen zbytečné, ale myslím že i škodlivé. Rostliny tak nejsou omezeny získáváním vody a živin fólií, kapilární voda ke kořenům vzlíná a dešťová protéká. Voda ze studny samozřejmě bude tvrdá a může být i zásaditá, ale obecně žula obsahuje z bází především draslík, vápníku velmi málo. Platí, že čím světlejší žula tím kyselejší. Jen chci upozornit, že vřesovcovité rostliny jsou považovány za acidofilní, ale jsou předvším vápnostřežné. Na hadcích, to jsou ultrabazické horniny, rostou borůvky, brusinky, vlochyně, vřesy i vřesovce. Bází je hořčík a nikoliv vápník, který je zde zcela deficitní. Tedy opravdu jim vadí vápník, nikoliv vysoké Ph. Jak snáší draslík, na který jsou obecně žuly bohatší, to netuším, ovšem borůvky černé rostou převážně na granitech (žulách) a granitoidech (rulách) tedy horninách na draslík poměrně bohatých a samozřejmě tzv. organosolech (rašeliny).