Kanadská borůvka

[jukinoo]

Pozerám palino že si o 100 mnm vyššie takže môžem spokojne hnojit.

[sasman]

Na hnojení borůvek dusíkem mi přijde být ještě brzo. Tady:
http://ir.library.oregonstate.edu/xmlui ... em8918.pdf
píšou, že by se mělo dusíkem hnojit až od dubna (jedna dávka v dubnu, další v květnu a červnu). Strana 9: "Rostlina přijme do konce dubna velmi málo hnojiva (méně než 2 procenta)."
Loni jsem se na to ptal i na jedné borůvkové farmě (Provodov) a říkal mi, že hnojit nejdřív v dubnu. Jakási logika v tom je - dusík se vyplavuje z půdy nejrychleji ze všech "prvků" a navíc ještě z rašeliny obecně se živiny vyplavují poměrně snadno. Takže je možné, že se víc hnojiva vyplaví, než kolik spotřebuje rostlina.

[johny2]

sasman - dobry clanok, vdaka!

[palino79]

Je viacero teórii o hnojení jedna z nich je že prvá dávka síranu pred pučaním a druhá po odkvitnutí. Ja som sa držal tejto (netvrdím že je najlepšia na svete), ale minulý rok som hnojil tiež pred pučaním a potom už nie resp. iba asi 2x kristalon do zálievky a rástli ako vŕby.

[sasman]

Myslím, že původně dával odkaz na ten článek Moonvil na svých stránkách... Ten článek má ještě bratra:
https://catalog.extension.oregonstate.e ... ec1304.pdf

Samozřejmě nejlepší je používat prostě takovou metodu hnojení, která ti funguje. Možností je spousta. Nejhorší mi přijde, pokud někdo nehnojí vůbec (i takoví lidi jsou, i když asi nepěstují zrovna borůvky) - kde asi ta rostlina vezme živiny? Dobře živené rostliny kromě dobré úrody taky méně trpí na choroby...

[palino79]

Jasné že bez hnojenia to nejde, musíš jej dať "najesť" a napiť aby rástla

[petrlcr]

Já netvrdím, že bez hnojení to jde, ale zrovna vřesovcovité rostliny moc vysoké nároky nemají. Asi by to trochu plodilo i bez hnojení. Pravdou je, že rostliny málo hnojené dusíkem trpí na škůdce paradoxně rozhodně méně. Obzvláště na mšice, svilušky a td.

[palino79]

Videl som viaceré sadenice o ktoré sa moc nestará. Prírastky žiadne čučoriedky skoro žiadne alebo veľmi drobné mizernej chuti.

[petrlcr]

Také netvrdím, že by rostli jako divé, ale určitě netrpí škůdci. Brusnice dokáží zaplodit i v čisté rašelině na vrchovištích, tedy takřka bez živin, proto usuzuji, že i kanadské by plodily. Ano, pokud je pěstována někde v polabí, kde se kyselé Ph udržuje právě díky hnojení sírany, za pár let by dostala chlorózu. Pokud by byla pěstována někde v oblasti krystalinika, kde Ph je samo o sobě nízké, na rulách, žulách, křemených pískovcích nebo rašelinách, nevěřím, že by neplodily. Tam jsou prostě vřesovcovité rostliny doma a nároky na živiny má jen málo rostlin nižší. Obecně základem je nízké Ph a dostatek vody. Asi plody nebudou tak velké, bude jich méně ale nevěřím, že by neplodily. V Lokti u řeky, v přechodu žulových drolů a říčních fluvisolů pozoruji kanadskou borůvku už desítky let, je to keř přes tři metry, nikdo se o něj moc nestará, zahrada je zpustlá, ale rostlina obalena plody, než poslouží za večeři ptákům. Nevěřím že je hnojena. Jen půda má sama o sobě živiny a je kyselá. Tak jako dříny plodí v krasových oblastech hromadu plodů, tak borůvky plodí v oblastech kyselých půd. Ano na zahradě je pro nás i dost málo, tak je hnojíme co se do nich vejde, nejsem jiný, ale také stříkám proti houbám i hmyzu. Zajděte někam do borových lesů a spočítejte na borůvce černé škůdce. Možná najdete jednu housenku žluťáska, víc nic. Když borůvkám dáme pořádně papat, porostou jako divé, ale dávky dusíku a nezdřevnatělá pletiva táhnou puklice a mšice jako hrom.

[Alena]

Teda, možná jsem měla zatím kliku, ale borůvky jsem vždycky hnojila docela dost, přesto jsou jedny z mála zahradních rostlin (možná jediné), na kterých jsem ještě nikdy neměla žádné škůdce, nemusela jsem je ničím stříkat a nikdy nepomrzly. Na rozdíl od všeho ostatního. Jediný problém s nimi býval v létě, když jsem je ještě měla na staré zahradě po rodičích a matka vždycky v těch největších vedrech vypla automatické zalévání, páč usoudila, že je zhola zbytečné. Borůvky pokaždé spolehlivě usušila nazeleno a nastojato
No, uvidím, jak se jim bude dařit tady, třeba budu za rok mluvit jinak .

[petrlcr]

Tak je pravda, že škůdci trpí minimálně, ale puklice je občas postihují. Tohle je poučka, která platí snad pro každou rostlinu. Čím méně vyhnojené dusíkem, tím méně chutnají hmyzu, ale i jiným škůdcům. Pokud pěstujeme borůvky v rašelině, ta dusík špatně váže, ale může dojít k přehnojení fosforem. Rozhodně si ale nemyslím, že by bez hnojení nerostly a neplodily. Já samozřejmě jako většina z vás hnojím, ale tady opravdu hodně záleží na stanovišti a půdě.

[palino79]

Porovnávaš neporovnateľné je rozdiel voľná pôda niekde v lese prípadne v záhrade a rašelina vo fólii, ktorá je oddelená od okolitej pôdy. V lese na to padá ihličie ktoré sa rozloží, pohnoja to vtáci a medvede čo sa napásli čučoriedok

[petrlcr]

Já ale neřekl ani slovo o pěstování borůvek v nádobách. Jasně jsem popsal pěstování borůvek ve volné půdě i v jaké, zároveň jsem přesně na to upozorňoval. PĚSTOVÁNÍ NA KYSELÉM PODLOŽÍ! Prostě, pokud budete pěstovat kanadské borůvky někde na žulových drolech, nebo organosolech, vsadím se, že budou bohatě plodit i bez hnojiv. Opět si včimněte, že nemluvím o pěstování v nějakém bazénku. Ano v nádobách to bez hnojiv nepůjde. Ale rozhodně by chtělo si přečíst celý příspěvek, než vyvodit závěr.

[palino79]

Hej sme sa nepochoplili. Ja som hovoril o čučkách čo sú pestované v upravenej pôde. Jasné že v prirodzených podmienkach budú rásť, ale tých prípadov je dosť málo. Všetci ako sme tu pestujeme čučoriedky v upravenej pôde tak ma nenapadlo že budeš písať o lokalite s kyslou pôdou. Celé som to fakt nečítal.

[loni]

Netreba zabúdať na pôsobenie mikroorganizmov - húb vo voľnej prírode v substráte, ktoré v mikroklíme sprístupňujú živiny pre rastlinu rovnomerne a v oveľa väčšej miere a tak hnojenie nie je až tak nevyhnutné. Nasimulovať prírodný substrát s pôsobením množstva rôznych mikroorganizmov - húb a súčasne aj mikroklímu z lesa, v ktorej by sa to udržiavalo je veľmi ťažké. Možno sa to dá, ak sa privezie napr. hrabanka z lesa, ale len na krátku dobu. Potom sa to naspäť vráti do predošlého stavu, lebo mikroklíma je iná ako v lese.

Tak či tak, pri takto vyšľachtených odrodách, ktoré sa vyšľachtili aby bohato rodili s veľkými plodmi je nevyhnutné dodať živiny, ktoré rastlina prirodzene v takej rodivosti zo "sterilného" substrátu vyčerpá.