KIWIFORUM.cz

Putte jsem nezastřihával pouze NorthSky. Putte je taková víc zmatená na fotce je i vidět jaké má letošní přírůstky (dosti chabé), ale jinak by plodila 2x, kdyby to šlo . Borůvku Jsem vyfotil manželčiným mobilem Xiaomi redmi note 3 (13 mpx).

moonvil píše:K tomu samozavlažovacímu udělátku - 20L je dost málo, na vsunování nádob do sebe bych se vykašlal, raději vzít jednu velkou, udělat díry po stranách (třeba 10-15cm ode dna) a hotovo. Případně můžeš dovnitř ještě položit dnem vzhůru nějakou menší nádobu, aby tam zůstal prostor na více vody. Já to ale ve svých 90L kalfasech nemám, dole je prostě rašelinová bažina, kanadky tuto umělou hladinu spodní vody prostě akceptují a kořeny tak nízko nepouštějí.

...tak ja jsem se rozhodla na chalupe par boruvek zasadit i vyse zminenym zpusobem, a moc dekuji za tento tip
akorat ze je z terennich duvodu mohu zapustit do zeme jen tak z 1/3, takze je mohou vice ohrozit letni parna (slunce tam sviti takrka od rana cely den) a mraz. Mam tam proto planovane same zakrslejsi otuzilce (jako Polaris, NorthBlue, North Country, NorthSky, Putte). Aby zvladly letni parna prezit tyden bez zalivky jsem zvolila 90L svetle hnede natreny maltovnik, nahore velmi hojne zamulcovany borovou kurou a pilinami (to proverilo lonske leto s uspechem). Kvuli mrazu jsem koncem podzimu vylevala "umelou hladinu spodni vody" (to je v mem pripade krajne neprakticke protoze jsem kazdou nadobu musela vyzdvihnout premistit jinam a tam teprve naklonit a vylit - dva dny jsem se pak nemohla hybat), substrat zustal i tak velmi vlhky a s naslednymi mrazy zcela promrzl (co obrazi na jare je otazka )......tolik k me aplikaci "moonvilova systemu"...

..... a konecne... mam jednu technickou doplnujici otazku nejlepe pro "otce systemu" moonvila (ale samozrejme velmi ocenim i rady a napady ostatnich )...myslim, ze jsem nekde zaznamenala informaci (ted to nemuzu SAMOZREJME najit), ze boruvku jednou za cas zmladis seriznutim vetvi kousek nad zemi a presadis do nove raseliny - chapala jsem tu co mas v tom kalfasu - a pokud jsem to takto pochopila spravne neni mi technicky jasne jak presadit vzrostlejsi boruvku v 90l kalfasu do nove raseliny, tedy pokud bych nepouzila vetsi kalfas nebo nenarusila korenovy bal....Na podzim jsem musela zariskovat a cca 4-letou boruvku jsem provizorne davala take do 90l-maltovniku a korenovy bal ho vyplnil takrka zcela (jiz nebylo moc co kam pridavat)... Je treba po lerech resit kvalitu raseliny v maltovniku? A jake jsou moznosti (i kdyz mam zakrslejsi formy boruvek - vetsi nez 90l nadoby jsou pro me neralne).
A jeste jedna debilni otazka, jak je to v uzavrenych pestebnich nadobach s boruvkami s zizalami? Kdybych presazovala nejakou ze zeme do kalfasu, mam to resit a odstranovat je? Nebo naopak i ostatni kalfasy zizalami osidlovat?
..vsem se omlouvam za debilni dotazy, proste jsem zjistila, ze tato faze pece mi neni vubec jasna a nerada bych se serii chyb lopotne dopracovala k tomu co tu jiz ostatni jasne vedi

1) částečné zapuštění nádob - nevadí, že nejsou celé v zemi, ale pak v létě víc vysychají, takže to chce aspoň z jižní strany nějak zakrýt či zatřít ten černý plast. V zimě zvládají promrznutí kontejneru (i zcela vytaženého) překvapivě dobře.
2) přesazování - tohle je opravdu trochu fyzicky náročnější operace a je to jistá nevýhoda pěstování v zapuštěných nádobách. Řeším to tak, že mám díru pro kalfas vevnitř trochu obsypanou pískem, aby to šlo lépe vytáhnout (jinak by s tím člověk skoro nehnul), dal by se asi použít místo písku třeba kus netkanky apod., hlavně aby se zemina nenalepila na nádobu.
Jakmile to vytáhnu, tak vyklopím celý kořenový bal - ano je to komplet prorostlé drobnýma kořínkama, takže taková bábovička - a normálně to bez milosti osekám mačetou/rýčem na zhruba třetinovou velikost a zasadím zpět do stejné nádoby do nové rašeliny.
Dělám to samé s fíkovníkama, kořeny zase v pohodě dorostou. Akorát je třeba adekvátně zakrátit vršek.
3) žížaly neřeším

Dosud se mi tento způsob osvědčuje. Velký rašelinový "bazének" je asi pro pěstování vhodnější, ale pokud někdo nechce nebo nemůže budovat velkou díru a sypat tam kubíky rašeliny, tak je tohle fungující alternativa. Jen je potřeba počítat s tím občasným přesazením a častější zálivkou.

Já se vyjádřim k přemokření. Borůvky pěstuji trochu jiným stylem. Mám na zahradě silně oglejenou část, což borůvky mají rády. Jen je tam jílovitá zem. Vykopal jsem zhruba 1m. široký příkop, hluboký asi také tak. Na dno jsem dal vrstvu koňského hnoje a na to bílou raselinu. Tak 70cm. Mulčuji jehličnatou štěpkou. Žádný kalfas, ani folie. Od listopadu do března stojí borůvky v louži. Kořeny jsou pod úrovní hladiny vody. Nikdy si nestěžovali. V červenci se větve prohýbají pod tíhou plodů. Jediné co je problém, ne prorůstání plevelů z trávníku ( svlačec, mochna, ostřice). Trochu to řeší Roundup.

Dadlo, já žížaly řeším, když jdu po zahradě a nějakou náhodou zahlédnu (třeba po dešti) tak ji vždy vezmu a dám ji k nejbližší plodonosné rostlince. Neznám užitečnějšího podzemního živočicha na zahradě, kypří a hnojí půdu. Prostě čím víc žížal tím zdravější a úrodnější zem, jedinou nevýhodou je, že pak mohou přilákat krtky. Dokonce jsem si zhotovil domácí vermikompost a do něj pořídil Kalifornské žížaly, které krmím bio odpadem. Za odměnu mě žížaly produkují tzv. žížalí čaj, prý jedno z nejlepších přírodních hnojiv.

Pokud člověk hnojí organickou hmotou, je žížal všude plno. Já mulčuji všechny stromy i keře králičím hnojem. Brambory, tykve, melouny, kapustu sázím rovnou do vrstvy hnoje, řepu vysévám. Na podzim, když ryju je v půdě víc žížal všech možných druhů, než zeminy. Ať neodbočíme od tématu, tak takto mulčuji hnojem a štěpkou i borůvky. Půda je pochopitelně v dobré kondici. Je živá a tak to má být. Nejsou to jen žížaly, ale stínky, roztoči, chvostoskoci. Menší členy komunity už nevidím. Půda je ale i v létě vlhká a kyprá. Organická hmota drží vodu.

Moc dekuji moonvilovi za rychle doplneni „know how“, vyrazne to pomohlo memu "experimentu s maltovniky". Na me osobne je to dosti radikalni a to by mi trvalo opravdu dlouho, nez bych se k tomuto dopracovala/odvazila, ale pokud to funguje a boruvkam to vyhovuje, vynasnazim se. Mne se tento system hodi (tedy pokud budou boruvky zvládat ty mrazy), protoze je planuji na velmi pekne oslunene nevyuzite místo u chalupy u zdi kde si nemohu primo na miste dovolit udržovat vlhko jinak nez v maltovnikach a kde ani moc nepripada v úvahu kopat „klasickou“ jamu na boruvky. Maltovniky jsou tedy pro me sance jak ještě rozsirit „sbirku“, protoze jak to tu zminilo jiz nekolikero uzivatelu - namatkou treba:

Derbis píše:... vy me tady kazite! Chtela jsem par keru a uz ted jich mam tolik. Doma si mysli, ze jsem se zblaznila. ....

To je zcela vystizne i pro me, takrka „do puntiku“. A take je zde skvela skupina „boruvkaru“. Nestiham sem moc psat, ale vlakna pravidelne sleduji a moc vsem dekuji, ze tu sdili sve pestitelske uspechy, neuspechy, chvaly, kritiky, postřehy, super jsou fotky… jen tak dale…

petrlcr píše:Já se vyjádřim k přemokření. Borůvky pěstuji trochu jiným stylem. Mám na zahradě silně oglejenou část, což borůvky mají rády. Jen je tam jílovitá zem. Vykopal jsem zhruba 1m. široký příkop, hluboký asi také tak. Na dno jsem dal vrstvu koňského hnoje a na to bílou raselinu. Tak 70cm. Mulčuji jehličnatou štěpkou. Žádný kalfas, ani folie. Od listopadu do března stojí borůvky v louži. Kořeny jsou pod úrovní hladiny vody. Nikdy si nestěžovali. V červenci se větve prohýbají pod tíhou plodů. Jediné co je problém, ne prorůstání plevelů z trávníku ( svlačec, mochna, ostřice). Trochu to řeší Roundup.

Vetsinu dosavadnich boruvek mam zasazenou take rovnou v zemi bez folie a jde to celkem dobre je takto pestovat. Rada si v ruznych e-zahradnictvich prochazim navody na pestovani (specielne boruvky me dost zajimaji) a i kdyz statisticky jich vic doporucuje folie, treba zazvorka to jednoznacne nedoporucuje (otazka je, cemu verit - zda vzdy jen statistice Ale pokud ma nekdo "vyprahly" nebo zasadity kus zahrady, je skvele, ze se to da resit.

...a ten plevel, to je u nas take boj. Svlacec tam NASTESTI nemame (a to nechci zakriknout!), protoze na zahrade moji mamy je a to je takova "3D hruza"! Ja vetsinou nejvice bojuji s jetelem (to je jen 2D hruza,ale take dost "debilni" na odstraneni - uplne proleza mulcem a jeho odstraneni vetsinou znamena i odstraneni casti mulce). Ale je i "plevel", ktery mi dela radost. Na rozhrani vysadbove jamy s raselinou a mulcem a okolni travou sam od sebe rad roste i jitrocel nebo kyselka (stovik) a to jsou rostliny o kterych se tvrdi, ze se jim nejlepe dari v kysele pude...takze je to znamka toho, ze tam kde to tak ma byt, je kyselo....

robo píše:Dadlo, já žížaly řeším, když jdu po zahradě a nějakou náhodou zahlédnu (třeba po dešti) tak ji vždy vezmu a dám ji k nejbližší plodonosné rostlince. Neznám užitečnějšího podzemního živočicha na zahradě, kypří a hnojí půdu. Prostě čím víc žížal tím zdravější a úrodnější zem, jedinou nevýhodou je, že pak mohou přilákat krtky. Dokonce jsem si zhotovil domácí vermikompost a do něj pořídil Kalifornské žížaly, které krmím bio odpadem. Za odměnu mě žížaly produkují tzv. žížalí čaj, prý jedno z nejlepších přírodních hnojiv.

...jeste ty zizaly....ja nechtela pochybovat o prospesnosti zizal jako takovych, ale nekde v hlave mi utkvel nazor (ani nevim odkud prisel a proc zrovna ten mi utkvel), ze zizaly v nadobach s rostlinami jsou spise nezadouci. Na omezene plose, ze aktivni zizala spis nadela skodu kdyz provzdusnuje koreny az prilis a koreny nasledne prosychaji. Neboli o kvalitu substratu v nadobach s rostlinami se ma starat zahradnik a ne zizala. Myslite, ze je to pravda? Nebo kec? Jedna dve zizalky na 90l maltovnik by asi ale nevadily....
..no a ten vermikomposter, to je u nas KAPITOLA. Ja jsem si ho chtela take zkusit vyrobit a poridit zizaly - uz jsem si i zjistovala kde (i kvuli detem, ze by bylo s nimi co pozorovat), ale pak se ukazalo, ze by u nas asi doslo k rozvodu (v zime by totiz asi musely byt primo doma) a to je pro urcite lidi tezko prijatelne. Jeste jsem to zcela nevzdala, ale moc nadejne se to nerysuje.....muzu se jen optat kde je vermikomposter umisten? Hlavne pres zimu? Asi doma co?

Kalifornské žížaly doma. Našel jsem na YouTube.
https://www.youtube.com/watch?v=_tBNRmv0y4s

Miloši 51, před 2 lety, jsem ty žížaly choval v podobných nádobách , není to těžké, každý si muže vyzkoušet ,je to kvalitní hnojivo ne jen pro kanadské borůvky .Žížaly nesmrdí a žádné mušky nikde nebyly , to hnojivo určitě stojí za větší prozkoumání, žížaly se dají koupit v rybářských potřebách.

dadlala píše:...jeste ty zizaly....ja nechtela pochybovat o prospesnosti zizal jako takovych, ale nekde v hlave mi utkvel nazor (ani nevim odkud prisel a proc zrovna ten mi utkvel), ze zizaly v nadobach s rostlinami jsou spise nezadouci

Pokud má nádoba otvory, tak stejně těm žížalám nezabráníš se dostat dovnitř. Nemyslím si, že to něčemu vadí.

Při pročítání fóra jsem zjistil, že někteří z vás, uvádějí pH půdy dokonce v desetinách. Můžeme si porovnat své zkušenosti teď dokud ještě nepropukla ta pravá "borůvková horečka" a budou jiná témata aktuální. Když jsem s borůvkami v roce 2015 začínal, bral jsem to zodpovědně a chtěl jsem i přesněji měřit pH půdy než jen pomocí běžných indikačních papírků, zejména proto, že jsem měl zato, že výluh z rašeliny, který je tmavohnědý mi zkreslí odhad kyselosti dle barvy papírku. Proto jsem od firmy Helago zakoupil TE07 – pH metr pro měření pH půdy, cca 850Kč bez dopravy. Je to bimetalová tyčinka, která se zasune do půdy a z rozdílů elektrochemických potenciálů by to mělo ukázat pH půdy. Bohužel je to šmejd (aspoň ten můj) a nikomu bych jej nedoporučil. Ručička poskakuje při dotyku jednou 7, podruhé 5, pak zase 6 atd. Nezměří to ani ocet!
Lákalo mne měřidlo Voltcraft PH-212, 2806,-Kč. U toho je zase slabým článkem měřící elektroda. Náhradní nenabízejí, takže bych možná zase zbytečně vyhodil peníze.
Nakonec budu asi skromný a použiji k měření (aspoň vody k zalévání):
- Univerzální indikátorové papírky pro pH 0-12 (barevná stupnice po jednom pH, desetiny rozhodně neodhadnu)
- DAJANA pH test kit…99Kč, pH 4-10 (pH 4; 5; 5,4; 5,8; 6,2; 6,6; 7;….až10). Dnes koupeno ve zverimexu. Používají to akvaristé pro měření kyselosti vody.
Zajímaly by mne vaše zkušenosti a doporučení, zda jste šli do drahých digitálních měřičů a nebo taky jen ty papírky či akvaristické pomůcky.

Tým celým som si na začiatku prešiel aj ja. A dospel som k záveru že, najlepší indikátor PH je farba listov. Skrátka keď sú listy pekne zelené a rastlina bujne rastie je aj PH okrem iného v poriadku.

palino79 píše:... najlepší indikátor PH je farba listov. Skrátka keď sú listy pekne zelené a rastlina bujne rastie je aj PH okrem iného v poriadku.

Taktéž totéž