KIWIFORUM.cz

milos 51: souhlasím s vámi, dnes jsem zasadil semena přímo na místo určení. Vypíchnul jsem rostlinku výška asi 5cm a kořen měla 25cm. Tak určitě ve volné pudě to poroste líp než v kontajneru kde se kořen kroutí a neroste přímo dolu.

Věděli jste, že při vyšší teplotě asiminy klíčí rychleji? Navíc má vyšší teplota při klíčení i přímý vliv na rychlost vývoje semenáče. Zajímavé...
Koho by to zajímalo, cituji:

Klíčí 45 – 90 dnů,. Při optimální teplotě 24 až 29ºC klíčí 2 až 3 týdny. Nejdříve rostou kořeny (Obr. 13). Nadzemní část začíná růst při teplotě 24 - 29ºC po 2 měsících, při teplotě 29 - 32ºC asi o dva týdny dřív, stonek nemá děložní listy (hypogeální klíčení). Při zastínění je klíčivost vyšší. Některé semena vyklíčí až druhým rokem po výsevu. (Purdue University. 2005. Dostupný z WWW:<http://www.hort.purdue.edu />).

Pěstování
Mladé rostliny se pěstují na trvalém stanovišti, kde se štěpují nebo probíhá předpěstování v kontejnerech. Pěstování v kontejnerech má několik výhod - nedochází k poškození kořenů při přesazování ze školky na trvalé místo - mladé rostliny se lépe stíní, než v polních podmínkách - díky intenzivnější péči při pěstování v kontejnerech rostliny lépe rostou a dříve nastupují do plodnosti.
Tyto výhody potvrdila série pokusů kdy byl zkoumán vliv substrátu, teploty a hnojení na klíčení a růst. Při pokusu bylo použito čtyř různých substrátů ( zahradnický substrát ProMix; další substrát byl směsí drcené borové kůry a písku v poměru 6:1, třetí substrát tvořil písek a vláknitá rašelina v poměru 1:1 a čtvrtý borová kůra, písek a vláknitá rašelina v poměru 4:1:1), klíčení probíhalo ve všech substrátech obdobně a klíčivost byla okolo 80 %. Během pokusu se rostliny od velikosti tří listů každý týden přihnojovaly vodou s rozpustným hnojivem o poměru živin N:P:K (20:8,6:16,6) s přídavkem stopových prvků. K hnojení se používalo roztoků o třech různých koncentracích a to 0 %, 0,005 % a 0,01 % . Po 140 dnech bylo provedeno zhodnocení.
Z výsledků vyplývá, že nejvyšší počet listů, celkovou sušinu i výšku, dosáhly rostliny v substrátu ProMix a v substrátu tvořeném směsí písku a rašeliny v poměru 1:1, při hnojení nejvyšší, tedy 0,01 % koncentrací hnojiva v zálivce. V odděleném pokusu se sledoval vliv působení spodního tepla na klíčení rostlin. Průměrné výšky 10 cm dosáhly rostliny při teplotě 24ºC za 79 dnů. Při teplotě 32ºC za 69 dnů. Navíc rostliny klíčící při teplotě 32ºC, měly o 30 % více listů, celkovou listovou plochu o 94 % vyšší, sušina byla vyšší dokonce o 104 % a výška rostlin o 32 %, také obsah chlorofylu byl o 38 % vyšší než u rostlin klíčících při nižší teplotě. (POMPER, K.W.; LAYNE, D.R.;
JONES, S.C.; KWANTES, M.G., 2002)

Našel jsem další relativně zajímavý postřeh pro pěstování asiminy, cituji:
Jestliže semena vysejete na začátku sezóny ve skleníku, může se stát, že muďouly během svého prvního léta vyrostou stejně jako jiné rostliny za dvě sezóny. Semena se ale nesmějí vysít příliš brzy, protože reagují na délku dne. Semenáče, které vyraší ze země v době, kdy jsou dny ještě krátké, se chovají, jako kdyby byl podzim, a přestanou růst.
Na druhou stranu, jestliže vysejete semena brzy a zajistíte jim umělé osvětlení, které imituje šestnáctihodinový den, okolní teplotu kolem 24 °C a teplotu kořenů kolem 30 °C, možná se vám podaří přesvědčit muďoul trojlaločný, aby za jedinou sezónu vyrostl až do výšky 1,5 m!

I kdyby jsi to vysel na podzim tak v nevytápěném skleníku rostlina vzejde nejdřív v květnu a to už je délka dne v pododě.
Já už mám 3 týdenní klíčící semena ovlivněné kolchicinem při 30 stupních a dřív než za 40 dní nepolezou.

Mockrát děkuji za postřeh z vlastní zkušenosti, to je vždy k nezaplacení! Nemám příliš velké zkušenosti s asiminou, ale tu rostlinu jsem si zamiloval nejen chuťově. Dával jsem semena po cca. 2,5 měsíci stratifikace v lednici do vysokých květináčů 24.12.19. Od té doby jsou tak v 10 stupních v zemině. Začátkem března je chci dát do miniskleníčku, a také si myslím, že dřív jak v květnu nevyjedou. Tak to snad bude ok. Minulý rok jsem dal semena pozdě a furt jsou to takový chcípáci...

Franz píše:I kdyby jsi to vysel na podzim tak v nevytápěném skleníku rostlina vzejde nejdřív v květnu a to už je délka dne v pododě.
Já už mám 3 týdenní klíčící semena ovlivněné kolchicinem při 30 stupních a dřív než za 40 dní nepolezou.

Mirku měl jsem podobný nápad s ovlivněním mutagenem . Ale z kolchicinu jsem měl strach ,tak jsem použil vlaštovičník . Zkoušel jsem to už v r.2013 na kiwi . A fungovalo to i s tím vlaštovičníkem ! A mám dokonce fotku .

Chtěl bych se zeptat na to ovlivnění mitotickým jedem. Sledovali jste poté lepší růst resp. větší nárůst zelené hmoty oproti běžným vzorkům, který by stál za zmínku?

V roce 2019 jsem v červnu vysel 30 semen do volné pudy a v září vyrostli čtyři rostlinky, do zimy měli cca 5cm. Ostatní jsou v zemi tak se uvidí jestli na jaře vylezou.

první pokus jsem dělal před 5 lety a to nedopadlo všechny rostliny odešly a letos zkouším po druhé a teprve se chystám z vybraných odrůd cca 200 rostlin uvidím jestli s toho něco bude

asimíny rády přeléhají první rok cca 80% a pokud neuhnijí zbytek

Franz píše:první pokus jsem dělal před 5 lety a to nedopadlo všechny rostliny odešly a letos zkouším po druhé a teprve se chystám z vybraných odrůd cca 200 rostlin uvidím jestli s toho něco bude

Mě šlo spíše o to ovlivnění přímo semen kolchicinem. To děláš proč? Aby jsi uměle navodil genovou mutaci? Zajímavé!

Chtěl bych mít alespoň 2 tetraploidní rostliny na další šlechtění s lepším růstem.

Perfektní, tak ať se daří, já se do těchto věcí raději nepouštím. Spíše to nechávám na přírodě. Ale nemám rozhodně nic proti, čtyři sady chromozomů jsou víc než dvě a na ten růst to pak má opravdu vliv, to je ověřené. Fandím lidem, co se pouští do neprobádaných vod...

Já jsem z toho kolchicinu měl strach . Kde se to dá sehnat , kde to potom skladovat ? A jak to použít . S jakou koncentrací pracovat ? Jak dlouho se ta semena máčí ? Ale stejné nebo podobné vlastnosti má prý i hypermangan .

No, tohleto už je opravdu vyšší dívčí a já mám proti uměle vytvořeným mutacím tak trochu morální zábrany. Ale jak říkám, věda je věda a nedá se zastavit. Mutace se dějí i přirozeně. Třeba teď mám jednoho mutanta u semenáčků fejchoi, alespoň myslím. Velmi zakrslý růst a silně pokroucené děložní lístky. Tyto věci mě vždy velmi zajímají a zásadně je nevyhazuji.
Jinak kolchicin je v ocúnu, teoreticky by šlo vylouhovat ocún a zkusit v něm ta semena chvíli máčet. Ale jak dlouho nevím, o toto jsem se nikdy blíže nezajímal. Prostě mám s mitotickými jedy sám za sebe trochu morální problém...