petrikve píše:Ahoj nadšenci,
chtěl bych vaše poznatky doplnit o něco co tu nezaznělo.
Teplota začátkem února je velmi důležitá, ale každý to má podle toho jak zazimoval a kde fíkovník má.
Já jsem z Benátek nad Jizerou a tak je pro mne důležitá otužilost rostlin. Rostlinu přihnojit v listopadu draslíkem a nechat co nejdéle venku, klidně do konce prosince do - 10 pak raději zakrýt proti studenému větru. V půlce února při ranních -5 je to již na odkrytí, ale bacha na tání a vlhkost (jde o to udržet fíkovník co nejdéle ve spánku). Jakmile se púda od sluníčka prohřeje a ke kořenům se dostane voda, tak rychle vyrazí a pletiva se v mrazících potrhají. Takže pozor na vláhu v nepravý čas. Jinak mráz okolo -5 je v pohodě.
Ahoj, jen bych tě rád vyvedl z omylu. Hnojit v listopadu draslíkem, je tak trochu s křížkem po funuse. Draslík má dobu rozpadu podle teplot kolem 2 měsíců, pokud tak hnojíš v listopadu, tak je účinek před zimou rovná 0. Je tu sice teorie, že pokud by bylo od listopadu do dubna zamrznuto, tak se ten draslík uchová do jara a podpoří se tím jarní násada, ale pokud je teplejší zima = nezamrznutá půda a rostliny jsou k tomu ještě někde u jižní zdi, kde je obecně tepleji, tak může větší množství draslíku naopak rostlinu oslabit, což by pak vysvětlovalo ty potrhaná pletiva aniž by dřevo v zimě omrzlo.
Jestli máš v úmyslu podpořit vyzrávání pletiv, přesuň podzimní hnojení draslíkem na konec srpna a začátek září
.
Máme rostliny vysazené různě po pozemcích, většinou vůbec nezimované, letos bylo -15°C a zima byla dost vlhká. A s tím co popisuješ jsme nikdy problém neměli, ani u rostlin v zemi, ani v nádobě. Rozhodující jen je, jestli dřevo v zimě neomrzne a další rizikové období jsou dubnové a květnové mrazíky. Nic více.
Jinak jsem včera koukal, že ve skleníku narašilo Verdino, horní pupeny ještě spí, ale ze dřeva vyrašily fíky, letos extrémně brzo tedy.