KIWIFORUM.cz

Máš skvělého pamatováka , ale s těmi cibulovinami nás určitě předběhnete. Po té kalamitě se to vše zastavilo, dokonce i sněženky u Standy v Tachově jsou více na před než u nás, ve stínu je zamrzlá půda a sněhu na severní straně čehokoliv je ještě na rozdávání. Ale u jižní zdi, kde teď kopeme nový záhon, je půda vlažná až do 50 cm . Obrovské rozdíly stín vs. slunce.

A co se týče těch fíků, tak proto jsem psal, že je máme různě na pozemku, máme je i ve velmi těžkém takřka celoročně mokrém jílu u západní zdi, jíl je mixnutý s navážkou z baráku (cihly, tašky, omítka), v samotném přesychajícím jílu na jižním výpeku, v sypké suché černozemi u jižní zdi, v humózní černozemi s pravidelnou zálivkou. Rozdíly v odolnosti tedy opravdu nepozoruji, po -16°C omrzá dřevo úplně u všech. Do -16°C je poškození minimální, maximálně špičky větví.
Jen pro info, nejlépe rostou v tom těžkém mokrém jílu s taškama a omítkou, loni jsme je proto do toho vysadili skoro všechny , kdo to má furt v tý nádobě zalejvat..

Ono na tom niečo bude,známa mi z Talianska doniesla figovník a bobkáč v zemi, ktorú keď vyschla bolo čo robiť prebiť sa skrz Čistá tehla A tam to v tom rastie v pohode...

Fíkovník B.T. Troják zasazený v květináči promrznul celý, i zemina byla zmrzlá asi měsíc, přesto v létě fíkovník rostl a měl dost fíku .

To byl venku v kvetináči přes zimu? A kolik byly nejnižší teploty?

Fíkovník B.T. Troják byl a je ve starém skleníku , v 5 litrovém květináči, promrznul celý i z nádobou a to doslova na kámen , největší mrazy, -18 C°. Přes to je absolutně v pořádku bez jediné starty a újmy.

Však to je v pořádku, objektivnější by bylo napsat, kolik bylo v tom skleníku. Fíky v nádobě toho vydrží dost, loni jsme je měli při těch -17°C také ve foliáku a další dardu -10°C si zažily v březnu již venku, když se nám je nechtělo uklízet. Přežilo krásně všechno. Opadavé dřeviny toho vydrží naštěstí dost, neopadavé jako třeba fejchoa promrzlou nádobu snášely opoznání hůře .

Satan píše:Fíkovník B.T. Troják zasazený v květináči promrznul celý, i zemina byla zmrzlá asi měsíc, přesto v létě fíkovník rostl a měl dost fíku .

A jsme u toho:
Za předpokladu sucha a nižších teplot v zimním období lépe vyzrálé rostliny stagnují, ale situace se v případě pravidelnějšího zvýšení teploty a vlhkosti rapidně mění. Vlivem osmotického tlaku je absorbována voda ze vzduchu, a podpoříme-li vše první zálivkou dochází k postupnému řídnutí pletiv a následnému rychlému jarnímu růstu. Vlivem změklých tkání, a z jara při nižší intenzitě světla je snižena imunita organismu rostlin. Potom nížší ranní teploty a ostré slunce udělají své.

Díky zvýšenému oživení tohota fóra jsem učiníl pokus a obětoval jsem dvě rostliny.
Jedna uklizená koncem prosince do chladu a v únoru zase venku. Celoročně minimálně zalévaná.

Na střeše je vidět ještě námraza.
Druhá, kterou jsem vyháněl do výšky zaléváním (musel jsem uklidit dříve pro nevyzrálé horní části.

Obě rostliny jsem ještě před 4 dny nechával nezakryté ve stínu venku i vnoci. Ráno u nás nejvíce kratkodobě -4 stupně a rostliny nenarašené. Samozřejmě celou zimu nezalévané.
Ihned po ohlasech zde jsem je přenesl domů do tepla a pořádně zalil. A ejhle to je fofr. Dnes přes noc na balkóně obě venku. Ranní mrazík -4 stupně krátkodobě (ve tři hodiny 0 stupňů v 5 -2, v 6 -3 po 7 -4. Fotky pořízené ve 12 hodin teplota na balkóně 12 stupňů slunečno.
Tak jsem zvědav jak to tu okomentujete.
Ten bobkáč/ vavřín byl venku celou zimu.

A co tím chceš jako zjistit? Že narašený fíkovník při -4°C omrzne? Nějak tomu nerozumím...

No právě. Jde o toto: http://www.kiwiforum.cz/forum/viewtopic.php?f=23&t=285&start=360

Dneska jsme provedli kontrolu volně rostoucího fíkovníku na železničním náspu u protihlukové zdi u Mikulčic.
Fíkovník samozřejmě bez jakékoli ochrany, chráněný tou zdí od severu, stíněný domy z jihu. Vypadá naprosto mrazem nedotčený, snad až na jednu větev, jejíž konec tu zeď přerostl. Ta má koncový pupen hnědý, ostatní jsou zelené. Fíkovník už jede, breba už tvoří výrazné kuličky, z ulomené větvičky kape mléko.
Doma zabalené fíkovníky zatím spí, koncové větve mají v mnohem horším stavu - jak jsou ve vyhnojené půdě, tak šly pozdě spát, větve jsou nevyzrálé a namrzly tak kolem dvaceti centimetrů. Fíkovník v předsíni, v teplotě do 5 stupňů už se pomalu probouzí - nicméně zdaleka není tak daleko jako ten venkovní v Mikulčicích.

Současný stav ve starém skleníku , v zeleném květináči B.T. Troják , na levé straně Blava 01, a 2 fíkovníky , od citrusáře Petra Broži . Skleník není vytápěn , jednou za čas na fíkovníky na hážu sníh , dělám to už hodně let fíkovníky jsou v pohodě a mají vláhu .

petrikve píše:No právě. Jde o toto: http://www.kiwiforum.cz/forum/viewtopic.php?f=23&t=285&start=360

Tím jsi mi svůj pokus nijak neobjasnil - na začátku jsi měl dvě rostliny, každou v jiném stavu a dal jsi je na balkón, co se jako má teď stát?
Furt nevím kam tím míříš.

Asi že kdybych je nechal nezakryté venku ve stínu při ranních teplotách třeba -8, kde by se neohřála zem v nádobě, tak jsou stále ve vegetačním klidu a přečkají jarní mrazy v pohodě že. A když vezmeš otužované bržděné rostliny s třeba i zmrzlou zeminou do vlhkého tepla +22, prohřeje se půda a ještě je zaleješ vlažnou vodou, tak předčasně vyraší.

Vyšší teplota je prostě prvním předpokladem k probuzení a aktivaci celého metabolismu rostliny.
Zalitím se podpoří tvorba sacích kořenů, a to vytvořením vlhkého prostředí.
Proudění šťáv, které jsou díky podzimnímu vyzrávání pletiv a vlivem zálivkového půstu v zimním období zahuštěné, je v předjarním chladném období téměř minimální. Tím se snižuje možnost aktivace růstu. Za předpokladu sucha (myšlena i okolní vlhkost) a nižších teplot v zimním období tedy vyzrálé rostliny stagnují.

petrikve píše:Vyšší teplota je prostě prvním předpokladem k probuzení a aktivaci celého metabolismu rostliny.

To tu, myslím, nikdy nikdo nepopíral a domnívám se, že je to všem jasné.

Obecně je ve volné půdě v tomto období vždy dostatek vláhy na to, aby fíky měly z čeho brát. V květináči to lze korigovat lépe, ale nechat substrát vyschnout tak moc, aby se rostliny neprobudily, je spíš hazard s kořenovou soustavou.
Na jiných rostlinách, které přišly vlivem nevhodného složení substrátu přes zimu o kořeny (v nádobách) vídám, že ačkoliv mají kořeny zcela nefunkční a shnilé (děje se to zejména v bílé rašelině), tak rostlina ještě normálně vyraší a poté hned zajde. Vždy je v nadzemní části rostliny dostatek vlhkosti na vytvoření a prvotní vyrašení pupenů před odumřením rostliny. Stále moc nechápu, jak by mohl fíkovník takto reagovat na sucho/vlhko. Chápu, jak fungují rostlinná pletiva, ale ten efekt vlhkosti na mrazuodolnost, popř. rašení, mi přijde dosti přeceněn.

Tady jsou dva fíkovníky bez zimní ochrany na Padělkách ve Zlíně! Jeden v živém plotě a druhý u rohu domu! Mám z nich ujaté řízky!

Jde znát že z něj berou řízky!