KIWIFORUM.cz

od **Yennifera** » 08 dub 2012, 12:40

Tak hlásím jak to vypadá. Je to tři týdny od doby kdy jsem dala zakořenit malé řízky. Bohužel mi to celé chytilo plíseň, které jsem se snažila několikrát zbavit hypermanganem. Viditelně se jim to moc nelíbilo. Zajímavé je, že jsem tam zapíchla na stojáka i 2-4cm špičky z řízků, které mi bylo líto vyhodit a ty spolehlivě začaly kořenit, ale ty položené ani jeden. Posílám aspoň fotku 4cm špičky s kořínky. Příště zkusím zajistit lepší podmínky a určitě to půjde ;-)

http://db.tt/Nde6rvzJ

od **Kohant** » 10 dub 2012, 07:39

Mně spolehlivě zakořeňují kdykoliv během roku odstřihnuté přebytečné větvičky zapíchlé do země někde bokem, kde se pak už o ně nestarám.
U řízků nařezaných za účelem množení a dodržování vyčtených postupů takovou úspěšnost nemívám.

od **stefanos689** » 12 kvě 2012, 07:56

Cim osetrujete proti plisnim? Ja zapomnel osetrit a objevila se plisen, tak jsem to prolil slabym roztokem previcuru. Uvidime co to udela, nektere rizky v mnozarnicce uz zacinaji vytvaret korinky...

od **Prcek** » 16 úno 2014, 18:54

Tak už pučí, úspěšnost mizivá, ale dobré něco.

od **milas** » 30 bře 2014, 14:35

Ja to napchám kde mám miesto ...

od **Choseee** » 31 bře 2014, 00:02

Letos jsem poprvé vyzkoušel ve větší míře zakořeňování (většinou získaných) řízků fíkovníků. Zde jsou moje poznatky, pro někoho již známé, ale někomu možná pomohou.

Zakořeňování ve směsi perlitu a substrátu cca 1:1 se zakrytím i bez, na část byl použit práškový stimulátor:
- první várku jsem umístil na okenním parapetu nad radiátorem. Většina řízků velmi brzy vyrašila, ale brzy také zaschla. Teplota vzduchu byla vyšší než teplota substrátu a tak pravděpodobně došlo k vyrašení o mnoho dříve, než se vytvořily kořeny. U zakrytých řízků došlo k dřívějšímu vyrašení oproti nezakrytým, ale v konečném výsledku to nemělo dle mě přínos. Co se týče stimulátorem ošetřených řízků, tak ty vykazovaly větší úspěšnost v zakořenění oproti neošetřeným řízků. Nic méně tato metoda u mě vykázalo velmi špatnou úspěšnost.
- proro další várka řízků byla umístěna ve stejné směsi, všechny řízky ošetřeny stimulátorem, nebyly zakryty a hlavně byly umístěny mimo dosah horkého vzduchu proudícího z radiátoru. Úspěšnost zakořenění rapidně vzrostla- řízky rašily později, často až s vytvořením prvních kořínků. Odpadlo větrání, ale na úkor častějšího zavlažování. Výhodou této metody je, že odpadá přesazování, kdy můžete poškodit nové křehké kořeny. Ty získávají pružnost až stářím, a pozná se to i změnou barvy z bílé do zrzavé, či hnědé. Nevýhoda je v nižší úspěšnosti oproti metodám níže uvedeným.

Zakořeňování v plastové uzavřené krabičce:
Opět jsem použil stejnou směs i za cenu většího rizika plísně (pro tuto metodu se doporučuje pouze čistý perlit). Část řízků byla opět ošetřena stimulátorem. Řízky byly mírně šikmo zapíchnuty do substrátu, polovina, někdy třetina koukala nad. Snažil jsem se krabičky minimálně obden vyvětrat, abych potlačil plíseň- ta se mi vyskytla pouze v jedné krabičce ze čtyř, kdy jsem substrát zbytečně "přemokřil". Většinou jako první kořenily ošetřené řízky stimulátorem, často opět řízky narašily i bez kořínků, ale brzy po narašení se objevily kořínky. Řízky jsem přesazoval až když bylo narašených více kořenů, často kořeny tvořily jakoby trsy z jednoho místa. Některé řízky pustily kořeny již během prvního týdne. Úspěšnost této metody odhadem okolo 95 %, ale po přesazení se mi někdy stalo, že jsem porušil většinou delší kořeny a narašený výhon tak zaschl, někdy zcela pak i celý řízek, někdy ale znovu vyrašil ze spodnějšího očka. Proto u této metody je úspěšnost hodně i o šikovnosti. Nevýhodou je nutnost větrání a odhadnout správnou vlhkost substrátu, kdy se rychle netvoří plísně.

Zakořeňování v PE sáčcích:
Řízky jsem zabalil do vlhkých papírových ubrousků (cca 2/3 spodní části), ale nebyly zabaleny zcela a to v místě spodního řezu řízku, tak abych mohl kontrolovat rašící kořeny a včas je zasadit. Do jednoho ubrousku jsem postupně vždy zabalil několik řízků a umístil je do PE sáčku a uzavřel. Jednou za týden jsem řízky vyvětal a zkontroloval jejich stav. Rašení kořenů jsem ale kontroloval každý den přes sáček a jakmile byly kořeny cca 0,5-1 cm dlouhé, hned jsem sázel. Výhodou je nižší šance poškození kořenů a zejména jednoduchost oproti předchozí metodě. Úspěšnost metody je na dle mě podobná jako u metody výše popsané, s tím rozdílem, že nebyl použitý stimulátor.

Nutno podotknout, že některé odrůdy kořenily rychleji oproti jiným, ale zaznamenal jsem velké rozdíly v délce kořenění i v rámci jednotlivých odrůd. U první metody doporučuji teplo od spodu, nebo teplo rovnoměrné- neosvědčilo se mi umístění na parapetu u radiátoru. A kdo má místo, doporučuji kořenit po jednom řízku, aby jste nemusely brzy rozsazovat. Kořeny fíkovníků opravdu rostou rychle, řekl bych že i centimetry za den.
Směs perlitu se substrátem jsem u první metody použil z důvodu toho, abych rostlinu mohl nějakou dobu ponechat v kelímku a měla z čeho růst. Pro druhou metodu v krabičkách je asi jistější použít pouze perlit, ale jelikož mě zbyla již namíchaná směs, tak jsem to risknul.
Po prvních nezdarech se mi vyplatilo změnit metodu kořenění- bohužel jsem přišel o řízky HC a S. Dalmation od Standy. Na druhou stranu jsem díky množství řízkům získal poměrně zajímavé srovnání metod a zejména pro mě tolik důležité zkušenosti.
Všem kteří mi rostlinný materiál poskytly ještě jednou děkuji.

edit: všechny řízky byly odebrány v době vegetačního klidu