Mirek223 píše:Děkuji za info. Ano je to Basjoo. Chtěl jsem ho uklidit hlavně kvůli permanentnímu mokru, ale pokud s tím nebude mít problém, tak ho ještě nechám venku. U domu bohužel už místo nemám, možná bych ho mohl dát na zahradu místo fíkovníku.
Pokud bych ho vysadil do země, tak se na zimu seřízne cca až na ten 20 cm pahýl? A ty odnože také? Na zahradě je těžká půda, hladina spodní vody kopíruje řeku, běžně se pohybuje 2 - 2,5 m při nízkém stavu, a roste zde vše do "hmoty" opravdu šílenou rychlostí.
Já na klausuli "nemám místo" moc nevěřím, zatím všichni kdo tohle říkali tak o tom místu jen nevěděli, nebo nebyli ochotní ho udělat
. Rostlinám stačí málo, někdy třeba jen odebrat 4 dlaždice u baráku, kde se stejně jen hromadí nesmysly a nový záhon je na světě
. Nebo se zuží cesta tam, kde je zbytečně široká, mnohdy jsou vysazené kolem domu velké nesmysly, na které si nedovedem představit sáhnout, tak někdy stačí jen tuhle představu uvolnit (buxusy, cypřišky, tůje, jabloně, jalovce, zakrslé borovice, a další rádoby okrasné keře), někdy jde také udělat kombinace, třeba trvalkový záhon přeskládat tak, aby ty trvalky co snesou stín a probouzejí se až jako poslední, rostli přímo mezi banánovníky. Seskupování rostlin to je moje
.
My máme velký dvůr ale až po 15 letech jsem to místo začal teprve vytvářet, do té doby jsem byl přesvědčen, že japonská zahrada nejde udělat v trvalém stínu mezi kůlnami na prostoru 150 x 800 cm, nebo stačilo vzít sbíječku a u každé zdi vykopat do asfaltu metr široký záhon, některé záhony jsou dokonce přímo na asfaltu kde jsou udělané jen díry do země pro vsak vody a pro kořeny
. A u toho pečlivě vybírat druhy rostlin co to místo ocení a rozměrově se do dané pozice hodí. K čemu nám ten pozemek je, když je z půlky vylitej asfaltem... atd
K zimování, my kmeny seřezávali na cca 60 cm, to bych řekl že je optimum (něco mezi 20 a 60 cm), míň ani víc nemá smysl z různých důvodů, celkem nedávno jsem se tady o tom i rozepisoval. U vyšších rozměrů zimování se jen musí myslet na to, že nad kmenem musí být nezámrzná dávka hmoty (listí, seno, sláma). My dávali kolem skupiny kmenů 8 cm tlustý styrodur, udělala se tím taková nádoba ze 4 desek položených na bok a to se vyplnilo slámo do výšky asi 120 cm, na to se daly ještě zbytky desek polystyrenu a styroduru a přesto plachta. Vršky kmenů tak měly nad sebou 50 cm sena a na tom byly ještě ty desky+plachta. Žádná ze zim, co byly za posledních 10 let, se ke kmenům nedostala, ani jednou to nepromrzlo (severní strana stodoly, permanentní stín od konce září do půlky dubna).
Břeclav, mám celkem prošmejděnou, má obří potenciál pro exotiku na příč všemi kategoriemi, jen bohužel to český zahradničení končí někde mezi jahodama a hortenziema, čest výjimkám
.