Zimování citrusů

[Jibro]

Myslím že vylepšit trifoliátu je vcelku dosažitelné, co si budem povídat, laťka je hodně nízko , jen nikdo nesmí očekávat sladkou chuť a kvalitu mandariny nebo pomeranče Bude to nejspíš stále kyselé, takže spíš jako náhrada citrónu nebo na marmeládu, hlavní cíl mám zvětšit plod, více dužiny, více šťávy a odstranit to lepidlo, zkrátka aby to šlo rozumně zpracovat, což se ani o těch lepších trifoliátách zatím nedá říct.

[Hofis]

Jibro, já ti úplně rozumím, jak to máš s tím šlechtěním, podobně to mám totiž s těmi fejchoami. Je to prostě ruská ruleta, jak se ty geny namíchají, jestli to vůbec přežije atd. Přesně jak píšeš, je potřeba ty rostliny už dopředu odepsat a vlastně už je sázet s tím, že jsou odepsané. Je to hlavně pro zábavu, aby bylo co pozorovat, takže více méně laické podmínky a ještě na hranici (a někdy i pod ní) možností přežití toho druhu jako takového. A pokud se náhodou něco podaří, tak je to akorát takový krásný bonus, se kterým ale moc nepočítám. Ta fejchoa má akorát výhodu v tom, že to je keř a do plodnosti tedy dojde teoreticky dříve, než většina citrusů. Takže by se i nějaká druhá či třetí generace možná dala zvládnout.
Ta linie té trifošky je do našich podmínek asi opravdu jediné řešení na citrus volně v zemi, takže zcela pochopitelná a správná volba. Takže až budeš mít trifošku s plody velikosti grepu a chutí pomeranče, tak se hlásím!
Jinak si nejsem úplně jist tím udržením těch unshiovek přes zimu. Zatím se mi to jeví opravdu dobře, na severu věřím tomu, že to s dvojitým zakrytím sklolaminátem a druhou vrstvou netkanky budu schopen udržet i ve velmi tuhé zimě a při průměrné zimě i s plody, ale v Praze si tím stále nejsem úplně jist. Zatím to nemělo žádnou pořádnou výzvu. Ty poslední zimy byly velmi mírné, ale třeba v letech 2018 a 2019 jsem i v Praze měl série arktických dnů s minimy kolem -15 až -16°C. To už si pak nejsem úplně jistý tím, jak by takovéto pasivní vyhřívání fungovalo třeba po 2 týdnech takovýchto mrazů, i kdybych na to dal více vrstev té protimrazové netkanky. Všechno pak závisí na výkonu toho zdroje a ten by zřejmě s postupným promrzáním klesal. Ale to ukáže až čas.

[Jibro]

Takže až budeš mít trifošku s plody velikosti grepu a chutí pomeranče, tak se hlásím!

Tak jo, zeptej se od příštího pátku přesně za 25 let, to už snad budou dostupné kuchyňské sady na editaci genů, pak už by to šlo Trochu k vzteku je, že profíci už mají k dispozici GMO citrange, která snad kvete už když leze ze semene a když na ni naroubují jakýkoli 1 letý semenáček z křížení, do měsíce se na něm vytváří květy, takže v podstatě za 2 roky od opylení mohou mít novou generaci a znát kvalitu plodů...

Pro podobné extrémy teplot, které se dostaví jednou, maximálně 2 x za 10 let by se myslím vyplatilo mít něco v záloze, třeba topný kabel s termostatem a těch pár dní ještě s dodatečnou izolací to udržet...

[Hofis]

Trochu k vzteku je, že profíci už mají k dispozici GMO citrange, která snad kvete už když leze ze semene a když na ni naroubují jakýkoli 1 letý semenáček z křížení, do měsíce se na něm vytváří květy, takže v podstatě za 2 roky od opylení mohou mít novou generaci a znát kvalitu plodů...

Jo, to už je pomalu takový svatý grál. S tím roubováním je to velmi zajímavé, už několik let se tu pídíme po tom, jestli je možné naroubováním na vzrostlého a kvetoucího jedince urychlit nástup do dospělosti semenáčů. Sám budu zkoušet na lokvátu, letos budu roubovat první semenáče. Takže máme odpověď, je to tak. Akorát že ten GMO určitě bude ještě vyrábět navíc i ve zvýšeném množství nějaký potřebný mix hormonů k přesvědčení toho roubu, že už dospěl. To bych si i dokázal celkem dobře představit. A ano, stačí vzít do ruky genetické nůžky a jdeme na to.
S tou zálohou máš pravdu, zkusím to nějak promyslet, díky!

[Franz]

skoro jsem to nenašel na vlákně PT se řešila debata nicméně tyto odrůdy nebo spíš pokusy vlastníš?
Pokud jo tak bych od tebe nějaký roub vzal za úplatu.
Co se týká GMO pokud víš jaký gen kit udělat pro PT a co to způsobí tak pak už to není tak drahé

[milos 51]

Měl bych dotaz . Jak dlouho tyto GMO citranžové podnože už existují ? Protože toto je asi cesta i ke šlechtění jiných rostlin . A pokud to funguje u citrusů ,mohlo by to fungovat i jinde .

[Jibro]

Gen kit ani nevím co znamená, takže to dalece přesahuje mé znalosti a schopnosti, jen jsem v žertu reagoval na požadavek Hoffise , kterého by šlo dosáhnout jen pomocí GMO. Jen vím, že se teprve budují databáze se zmapovaným genomy citrusů a nedávno jsem se na zahraničním fóru dozvěděl, že všechny dosavadní studie, které podle genetiky určovaly původ a rodiče jednotlivých odrůd měly závažné nedostatky v použitých metodách a budou se muset přepracovat

Nedávné práce ukázaly, že některé z nejpopulárnějších metod genetického testování pomocí markerů byly hluboce chybné a dávaly falešně pozitivní výsledky markerů v mnohem větší míře, než si kdokoli uvědomoval. A také, že statistický software používaný k tvorbě těchto fylogenetických stromů měl kromě falešně pozitivních výsledků také závažné nedostatky. V podstatě se zdá pravděpodobné, že jakákoli studie využívající genetické markery za posledních 25 let bude muset být přepracována s použitím celých genomů, protože byla nepřesná.

Ty odrůdy lepších PT se mi díky tomuto foru podařilo shromáždit a úspěšně naroubovat, ale mám je zatím všechny dohromady na jedné podnoži a přírůstky tak nejsou moc velké, musím je ještě rozroubovat, navíc jsem už něco letos šmikl a poslal dál. Tachov roste nejvíc a přerůstá zbytek, ten bych mohl poslat bez problému, větvička ze Sladké a Hodonína by ještě snad šla najít, na roubu FD VS jsem nechal plod a byl naroubován nízko, takže mi bohužel zakrněl a už nedělá růstové pupeny, jen listové, takže ten budu muset zkusit i já ještě obnovit.
Když tak napiš zprávu a domluvíme se, jestli je chceš zkusit také na šlechtění, tak budu jedině rád, ale na rozjetí "byznysu" prodeje chutných trifoliát to fakt není, ty plody jsou jen mírně lepší a navíc je kvalita proměnlivá v jednotlivých letech, tady je popis zmiňovaných: https://citrusy.info/test-5-ruznych-tri ... ymi-plody/

[Jibro]

Měl bych dotaz . Jak dlouho tyto GMO citranžové podnože už existují ? Protože toto je asi cesta i ke šlechtění jiných rostlin . A pokud to funguje u citrusů ,mohlo by to fungovat i jinde .

Studie o GMO Citrange byla publikována v prosinci 2020, takže poměrně nedávno tady je odkaz:
https://www.researchgate.net/publicatio ... ile_scions

Pár let před tím už podobně upravili i trifoliátu, tj pomocí virusu do ní přenesli část gen kódu z jiné rostliny vyvolávající kvetení, ale tam si nejsem jistý, jestli jako podnož dokázala vyvolat kvetení naroubovaného semenáče, v tom je tato Citrange unikátní, vzhledem k odporu k GMO u veřejnosti, protože jen vyvolá kvetení, ale nezmění geny naroubované odrůdy, jestli jsem to správně pochopil, z té studie chápu spíš jen závěry a obrázky

[Hofis]

Neodolal jsem a o víkendu jsem odendal kryt u mé unshiovky ve VDF. Důvodem bylo to, že ve sklolaminátovém krytu byla o víkendu permanentně větší zima, než venku, takže už spíše chladil. Minimum letos bylo ve VDF -14,5°C, v krytu bylo v tu dobu minimum -4,7°C. Dle očekávání je Okitsu zcela nepoškozená. Dokonce i ta větévka Ichimaru přiroubovaná minulý rok na podzim (psal jsem zde viewtopic.php?f=28&t=237&start=105#p130204) je pořád ještě zelená, a dokonce mi přijde, že se tam i něco klube, ale uvidíme, čas ukáže.


Foto: Varnsdorf, 30.03.24

Ohledně toho zimování za sklolaminátovým krytem jsem dospěl po letošních velmi pozitivních zkušenostech s protimrazovou netkankou k tomu, že to budu napříště takto zimovat ve VDF. Akorát udělám jakoby dva kryty, jeden z dvojité netkanky přímo u zdi v tom malém výklenku (takovou opravdu zimní vložku) a poté druhou dvojitou protimrazovou netkanku kolem toho celého výklenku, která pak může třeba i na podzim sloužit k lepšímu vyzrávání plodů, resp. k urychlení na jaře. Jakmile tam dám skobičky, instalace zabere jen pár minut. Výkon to má velmi dobrý a ten pasivní zdroj tepla je zde opravdu kvalitní. K tomuto mému rozhodnutí také v nemalé míře přispěl stav mé druhé unshiovky ve volné půdě (Zorana), zimované pouze v krytu z dvojité protimrazové netkanky (více zde viewtopic.php?f=28&t=159&start=75#p131819). Minimum jsem měl v Praze -11,5°C, v krytu bylo minimum -3,9°C a celou dobu to tu teplotu udržovalo až překvapivě dobře. Přitom ten zdroj tepla v Praze rozhodně není tak kvalitní, jako ve VDF. Ale sklolaminát nechám zatím pro jistotu ještě v záloze.
Jinak zde pražská Zorana, v krytu už moc pěkně narašila, bylo tam permanentně o 5-7°C více, než venku.

Foto: Praha, 01.04.24

Takže první zima Zorany takto v Praze ve volné půdě zatím dopadla nadějně, uvidíme další roky...

[Jibro]

Vypadají dobře, je super, že to v Praze zvládne jen s netkanku u zdi, jinak stejně narašené je mám ve skleníku, takže to vypadá v Praze u zdi = skleník na Vysočině

[Hofis]

Vypadají dobře, je super, že to v Praze zvládne jen s netkanku u zdi, jinak stejně narašené je mám ve skleníku, takže to vypadá v Praze u zdi = skleník na Vysočině

Jo, ale pomohla tomu hodně ta netkanka, pod ní to bylo jak ve skleníku. Bez ní by to tak napučené nebylo, unshiovky v nádobách v Praze právě začínají rašit.

[JirkaL]

Já citronik balím do hader a tráví zimu ve stodole zabalený v úplné tmě a třetí rok to dává lépe než když jsem ho zatahnul dovnitř. Myslel jsem, že ho zahubím, když bude ve tmě ale opak je pravdou.

[longr]

Tma citrusům nevadí, pokud je teplota do 8, max 10°C. Rostlina zastaví vegetaci. Já je mám ve sklepě, kde se všechny k okýnkům nevlezou, takže jsou i v úplném šeru na zemi. Zvládají to bez problémů, maximálně sem tam upadne list. Citroník snese teploty k nule a i lehce pod nulu, pokud mu nemrznou kořeny, takže věřím, že ve stodole to dá.

[J.K.]

Já citronik balím do hader a tráví zimu ve stodole zabalený v úplné tmě ...

Len sa skus zamysliet, aky zmysel tie hadry maju. Chapem ze fyzika v skole kazdeho nebavila, ale toto su uplne zaklady. Teplo (energia) prudi vzdy z miesta s vyssou teplotou do miesta s nizsou - az kym sa teploty nevyrovnaju. Je to rovnake ako napr. s vodu v spojenych nadobach. Tiez bude prudit z jednej do druhej, kym sa hladiny nevyrovnaju. Ak zabalis samotnu rastlinu, teplota vo vnutri bude zachvilu rovnaka ako "vonku", kedze samotna rastlina ziadne teplo nevyraba. Zakryvanie na dlhodobu ochranu ma zmysel len vtedy, ak rastlinu zakryjes voci nejakej ploche, ktora teplo dodava. V tej stodole mozno podlaha.