Letos jsem se rozhodl přeroubovat kalamondin vícero odrůdami unshiu mandarin (Oiwa, Iwasaki, Aiky, Zorica, Iseki) za jejichž poskytnutí moc děkuju Zdeňkovi Černochovi.
Bohužel u mě letošní velmi chladné a potemnělé jaro příliš roubování nepřálo, protože mám pěstírnu vytápěnou pouze sluncem. A toho letos na jaře bylo minimálně. Takže když se začaly koncem února při cca 14°C budit podnože, vesele jsem to vše narouboval, aby byly rouby co možná nejčerstvější. Bohužel poté přišel neskutečně studený březen a teplota mi v pěstírně klesla opět na cca 10°C a mezi 10-12°C se pak držela prakticky až do konce května. Takže rouby pěkně narašily, ale pak začaly postupně usychat, jak i chudák rostlina nevěděla, jsestli má růst nebo ne. Některé i po prakticky 3 měsících, i když byly krásně zelené a vypadalo to, že už jsou opravdu dobře chycené, po vynesení ven začaly odcházet. Nejsem si ale úplně jist, jaký podíl na tom má vzájemná afinita výše jmenovaných odrůd unshiu mandarin s kalamondinem. Oiwa se mi například i přesto chytla, a to hned všechny 3 rouby naprosto perfektně.
Foto: Praha, 06.08.21
Nechytl se mi ani Collot (opět od Zdeňka) na trifoškách.
Naštěstí Okitsu se mi v té mizérii chytla, ale na citrumelové (pravděpodobně) podnoži. Děkuju Jožko (J.K.), a konečně...
Ta už půjde na jaře ve VDF do volné půdy, dle plánu.
Foto: Praha, 06.08.21
A ještě jedna zajímavost. Když mi začaly odcházet rouby Zorici na kalamondinu, odřízl jsem zhruba v polovině června (tedy cca 3,5 mesíce od naroubování) z jednoho roubu ještě zelenou špičku a znova ji narouboval na trifošku. No, zde ještě bojujem, ale snad se to nakonec i chytne...
Foto: Praha, 06.08.21
Pokud se ptáte, jak je možné, že ty rouby tak dlouho vydržely na prakticky nenarašené podnoži, tak za to může vynález, o kterém jsem do letošního jara neměl ani potuchy, a sice parafilm. I tady patří můj obrovský dík Jožkovi (J.K.), který mi nezištně kousek poslal, protože to opět povýšilo mé možnosti při roubování o několik úrovní.
Vážení, to je věc, ten parafilm. Vosková fólie, která se dá i mírně natahovat, naprosto perfektně těsní a zabraňuje tak vysychání roubu. Takže už nejsou potřeba žádné sáčky. Stačí tím po naroubování obalit roub a je hotovo. Na rozdíl od potravinářské fólie to má obrovskou výhodu, že rašící pupen naprosto krásně ten měkký vosk proroste, roub se dá tedy zabalit komplet celý i s očky. A vosk pak samovolně opadne poté, co roub zesílí. Jožka psal, že s tím i někdo roubuje, ale pevnost je o dost nižší, než třeba u té klasické potravinářské fólie a nedá se to proto úplně dobře utáhnout. Používám tedy kombinaci potravinářské fólie resp. bílé elektrikářské pásky na vlastní roubování a parafilmem poté roub neprodyšně zabalím. Osvědčilo se mi to nejen u citrusů ale i např. u kiwi teď při letním roubování. Takže jsem už objednal celou roli a budu takto balit všechny rouby, i ty dřevnaté. Je to naprosto ideální proti jejich vysychání. Doporučuji!