Lenko, Jibro má určitě pravdu. Ta netkanka je hodně rychlé a jednoduché řešení a pokud máš za nimi nějaký pasivní zdroj tepla, třeba zídku nebo tak, udělá ta protimrazová netkanka ve 2 vrstvách fakt hodně. Vidím to jak v Praze, viz příspěvky výše, tak i u fíkovníku ve VDF u jihovýchodní zdi baráku, kde bylo minimum pří -14,5°C jen -9,2°C. Všude mám čidla a měřím, a ty hodnoty jsou pro mě rozhodně překvapivé, upřímně řečeno jsem čekal o dost horší čísla. Ale bez toho zdroje tepla toho samozřejmě ta netkanka sama o sobě moc nezmůže, maximálně udrží nějaké to zemní teplo, podle zakryté plochy. To ale asi nebude nic moc. Pokud ale ty podmínky máš, stálo by za to tu protimrazovou netkanku na ty nejhorší měsíce od prosince do února možná zvážit.
Jinak nějaké další postřehy z laminátového krytu ve VDF, viz
viewtopic.php?f=28&t=237&start=105#p130204. Máme nové minimum a sice -4,9°C. Toto minimum bylo naměřeno ve dni 09.01.24 s průměrnou celodenní teplotou -11,3°C a minimem -14,5°C. To je velmi uspokojivý výsledek a lze konstatovat, že kryt funguje zcela podle očekávání a pro přezimování by měl bohatě stačit. Navíc mám v zásobě eso v rukávu, protože můžu ještě kolem toho výklenku dát protimrazovou netkanku, která v jedné vrstvě zvedne teplotu ještě o asi 2°C (vyzkoušeno z minulého roku a ověřeno při prakticky stejných teplotách v prosinci). Věřím, že pokud bych na období od prosince do února/března použil 2 vrstvy protimrazové netkanky ještě okolo, byl bych schopen přes zimu udržet i teploty vhodné pro zimování plodů. To však není cílem. Ono to případné zakrytí pouze netkankou se bude dát i dobře použít na podzim pro případné zakrytí proti nějakým větším mrazíkům, instalace vlastního sklolaminátového krytu by pak přišla na řadu až po sklizni. Je ale otázka, zda to zakrývání takto na podzim má vůbec nějaký smysl, protože již vyzrálým unshiovkám by teploty kolem -3 až -4°C neměly zas tak vadit, ba naopak dochází u teplot blízkých nule k rozkladu kyseliny citronové a sládnutí plodů. Ale je třeba být připraven na všechny varianty.
Aby ale celý příspěvek nebyl zavádějící, je ještě jednou nutné zdůraznit význam značného pasivního zdroje teplot ve formě třeba zdi baráku, rohu baráku, zídky nebo třeba využít terasovitého efektu. Za velmi důležitou také považuji orientaci stanoviště jihovýchodním směrem, což mám v obou případech zimování unshiovek, tedy jak v Praze pod netkankou, tak ve VDF za tím sklolaminátem. Ono je to také celkem podstatné, protože je to kryté proti studeným severním větrům, a navíc tam v zimě hned ráno začne svítit slunce, což je u mrazivých dnů relativně běžný jev a teplota v krytu se pak začne velmi rychle zvyšovat. V zimě dostává takovéto jihovýchodně orientované stanoviště nejvíce slunce, což také přispívá k dobré funkci takovéhoto krytu i díky maximální akumulaci tepla v pasivním zdroji tepla za krytem.
Takže je moc dobře, že to takhle zkoušíme, protože klima je u nás pro unshiovky celkem vhodné, až na překlenutí nějakých těch mrazových epizod na podzim, v zimě a na jaře. Právě z tohoto důvodu pokládám za prakticky nemožné pěstování unshiovek u nás ve volné půdě na volném prostranství. Myslím, že je v tomto případě pasivní zakrytí nedostačující, protože toho zemního tepla prostě není tolik, aby to byl člověk schopen i s velmi kvalitním a dobře odizolovaným krytem bez vytápění přes zimu udržet. Přidává se totiž i další problém s fyziologickým suchem, kdy zamrzne půda pod krytem, ale u rostlin stále probíhá transpirace a rostlina pak není schopna ze zmrzlé půdy doplňovat vodu a uschne. Což je další plus stanoviště u zdi domu, protože tam půda i přes zimu prakticky nezamrzá. Samozřejmě dalším řešením je pak nějaký slušně odspodu zaizolovaný skleník s kvalitním i několikerým pasivním zakrytím a více méně nepromrzající půdou, viz pokusy, co dělá Jibro.