Tak jsem o víkendu ve VDF nelenil a zakryl na svoji první zimu Okitsu. Zatím to vypadá, že přes léto se jí na stanovišti i celkem líbilo, chytla se a vypadá relativně pěkně.
Foto: Varnsdorf, 12.11.22
Opět se ukázalo, že stoprocentně platí, že nejlepších rad se člověk dočká v hospodě.
Probral jsem problém se zakrytím s kamarády a jako nejlepší variantu jsem nakonec vybral sklolaminátovou vlnitou krytinu na pergoly. Je krásně pružná, přijde normálně zabalená v roli a dají se s ní dělat skutečně psí kusy. Akorát měla na výšku metr a pod tím vysutým oknem je tak maximálně 70 čísel místa, takže ze 2 hodin práce, se kterými jsem ze začátku počítal, byly nakonec víc než 4 hodiny. Ono vykopat 30 cm rigol v délce 2 metry přeci jen něco času zabere. Zvlášť, když je ta půda krásně udusaná, protože se tam snad opravdu nikdy nekopalo...
Ale další roky už to bude lepší. Tady kryt bezprostředně po dokončení.
Foto: Varnsdorf, 12.11.22
Podotýkám, že účelem toho krytu není, udržet tam teploty nad nulou, ale udržet je alespoň do těch -7°C maximálně. Nahoře pod tím vysutým oknem jsem tedy nechal asi 0,5 cm fugu, protože v zimě by teplejší unikající vzduch měl zabránit proniknutí velmi chladného vzduchu a jakmile se do toho v březnu naplno opře slunce, bude tam hnedle slušné vedro, takže větrání je žádoucí. Pronikání studeného vzduchu od spodu jsem se kromě té zmiňované hloubky 30 cm pokusil ještě zabránit mulčem kolem dokola z listí. Zde tedy finální verze:
Foto: Varnsdorf, 12.11.22
Akorát mi trochu kalí plány to, že po té instalaci toho krytu mi přestalo fungovat čidlo, ztratilo spojení.
Takže až ten kryt někdy po zmrzlých odendám, tak to asi bude opravdu velká zvědavost, co tam na mě vykoukne. Alespoň by si to čidlo mělo zapamatovat minimum a maximum, to bych se tedy pak i mohl dozvědět. No uvidíme, kostky jsou vrženy...