To je nějaký divný. Nedovedu si představit nějakou přelitou rostlinu přes sezonu (pokud nestojí v podmisce s vodou). Třeba fejchoy prostě vyhodíme v březnu ven a sklízíme je do garáže v listopadu až prosinci. To platí i o malých. Leda by byla nějak čerstvě přesazená z malého květináčku do velikého, ale i tak...
radek.god píše:A jak resit teda ten nedostatek kysliku hlavne a co ten prebytek dusiku ?
Nedostatek kyslíku u kořenů se dostaví zejména při použití substrátů s velmi jemnou strukturou. Jsou to substráty na bází černé (rozložené) rašeliny, nebo ještě hůře, kompostu, hrabanky, nebo jemné ornice. Poslední tři zmíněné nemají v substrátech do květináčů co dělat. Substrát slehne a jemné částečky udělají ze substrátu neprodyšný hutný materiál, ve kterém se kořeny (u)dusí. Pomocníkem je přidání anorganických vylehčujících složek, ale ani to nezachrání slehlý substrát, jen v něm vydrží kyslík o nějaký měsíc déle. Takže řešení vidím ve vláknitém substrátu, na bázi frézované a borkované bílé rašeliny a/nebo kokosového vlákna. Tento substrát vydrží vzdušný násobně déle. Ideální je teda kombinace vláknité rašeliny, kokosového substrátu a 10-20% anorganických příměsí typu zeolit, perlit, pemza, dle požadavků konkrétních rostlin, popř. dovápnit mletým dolomitem. Rychlost rozkladu (degradace) substrátu závisí na teplotách a hnojení dusíkem.
Co se týče dusíku, tak ten reaguje v souvislosti s teplotou. Obvykle stačí přestat hnojit na přelomu července a srpna dusíkatými hnojivy. Ale obsah dusíku v půdě je klíčový spíše pro (ne)mrazuvzdornost a jakousi imunitu před hnilobami u rostlin. Například pěstitelé mrazuodolných kaktusů, juk a agaví venku ví, že tyto rostliny potřebují kamenitopísčitou půdu, přičemž fakt, že z této půdy odtéká přebytečná voda, není nejdůležitějším pro tyto rostliny. Podstatné je, že je tato půda přirozeně chudá na živiny. V chudé půdě může být vlhko + mráz a rostlina neuhnije, kdežto v bohaté půdě ano. Jinými slovy, některé rostliny jsou v chudých půdách mrazuvzdornější i o mnoho stupňů. Například Mičurin, když se snažil vyšlechtit mrazuvzdorné hybridy pro svou zemi, tak měl nejprve sady v nížině, kde byla černozem, bohatá na dusík. Vše mu tam zmrzalo tak, že musel sady prodat a odstěhovat se o kus dál na chudou, kamenitopísčitou půdu, kde mu najednou ty samé dřeviny přežívaly mrazy kolem -40°C.
To jsem ale trochu odbočil od tématu
. Ale jsou to informace aplikovatelné i na mučenky
.