Kamčatská borůvka

[paloo]

Skúšal som sa aj ja dostať k tomu článku ale sa mi to nepodarilo.Možno nejaký študent by to tam pozrel

[moonvil]

Nevím co je přesně v tom článku, ale pravděpodobně tam bude následující text, který jsem dostal od doc. Šefrové z Mendlovky poté co jsem jim tam minulý rok zanesl vzorky toho škůdce k identifikaci:
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kozlíček zimolezový – Oberea pupillata

Kozlíček zimolezový je brouk z čeledi tesaříkovitých, který může způsobit uhynutí celé rostliny zimolezu. Dospělí brouci mají protáhlé tělo, dlouhé 16 – 18 mm, hlava a hruď jsou stejně široké jako krovky. Tykadla jsou kratší než tělo. Jsou zbarveni žluto oranžově, hlava, tykadla a krovky jsou černé, dvě černé elipsoidní skvrny jsou na stranách štítu. Krovky jsou černé porostlé jemnými šedými chloupky. U báze krovek je žlutá skvrna. Skvrna někdy bývá protáhlá až na konec krovek.
Vajíčka jsou nahnědlá, matná, protáhlá, mírně prohnutá, dlouhá 3,5 – 4 mm, široká 0,75 mm. Povrch chorionu má specifickou strukturu, hrbolky a rýhy uspořádané do spirál, která umožňuje zachycení symbiotických hub. Ty slouží vylíhlým larvám jako zdroj potravy.
Larvy jsou jako u všech tesaříkovitých protáhlé beznohé, dorůstají délky kolem 2 cm, hlava je dlouhá, úzká, probíhá téměř celým štítem. Na spodní straně hlavy je velká dutina umožňující hluboké sklonění hlavy. Zadeček je složený ze 7 článků, je opatřený hrbolky, kterými se larvy při pohybu opírají o stěny chodby.
Kukly jsou volné, nažloutlé, málo sklerotizované, na štítě s trnitými hrbolky, ukryté v pevné kukelní komůrce přímo v hostitelské rostlině.

Biologie

První dospělci se líhnou na konci května, v nejvyšší početnosti začátkem června, aktivní jsou až do července. Dřevo opouštějí typickým okrouhlým výletovým otvorem. Samci se líhnou asi o tři dny dříve. Za slunečného počasí létají kolem hostitelských keřů, nejčastěji mezi 10 – 12 hodinou. Za nepříznivého počasí a za soumraku se ukrývají pod listy. K pohlavní zralosti je nutný úživný žír. Na spodní straně listů vyžírají hlavní žilku směrem k řapíku. Požerek často odbočuje i na silné vedlejší žilky. Při žíru často překousnou řapík těsně u čepele, takže list upadne. Dospělci žijí asi 20 dní, samičky o několik dní déle než samci.
Kopulují 1 – 2 dny po vylíhnutí, při kopulaci je samec pevně přichycen nohama na hřbetě samice. Samičky bývají oplozeny několikrát různými samci. Vajíčka kladou 4 – 6 hodin po kopulaci, ve snůškách po 6 – 8 vajíčkách, celkem 42 – 56 vajíček. V období mezi kladením ve zvýšené míře přijímají potravu. Vajíčka kladou do kmínků a větviček zdravých zimolezů. Před kladením vyžírají jamky rýhy do kůry až k lýku, nepravým kladélkem prohloubí jamku až do dřeva a vajíčko vtlačí mezi lýko a dřevo, 3 – 6 mm stranou od jamky.
Larvy se líhnou za 12 – 14 dní. Při vylíhnutí jsou dlouhé asi 2 mm, dorůstají délky 2 cm. Z otvůrků vytvořených samičkou při kladení se sypou jemné piliny. Larvy zpočátku vyžírají lýko, vytvářejí tak nepravidelnou dutinku těsně pod kůrou. Dřevem se prokousávají do dřeně a vyžírají chodby směrem nahoru. Larvy ve větvičkách tenčích než 1,5 cm postupují dolů. Chodby jsou dlouhé 8 – 15 cm, v silnějších větvích jsou kratší. V jedné větvi se mohou vyvíjet až čtyři larvy. Napadení se projeví zavadáním listí. Na konci vývoje si larvy vytvářejí komůrky těsně pod kůrou. Larvy přezimují, kuklí se obv. na konci dubna, v závislosti na teplotě. Celý vývoj trvá 2 – 3 roky.

Ekologické nároky

Hostitelskými rostlinami kozlíčka zimolezového jsou různé druhy zimolezů (Lonicera sp.). Obývá prostředí od nížin po podhorské oblasti, v závislosti na výskytu hostitelských dřevin. Je více méně celoplošně rozšířen ve značné části Evropy kromě Britských ostrovů, Dánska a Skandinávie. V České republice se vyskytuje se lokálně po celém území. V některých letech je hojnější zejména na kulturních porostech zimolezů, pěstovaných jako okrasné dřeviny v parcích, jako živé ploty, podél silnic nebo jako ovocné dřeviny. Významnými antagonisty jsou dravá imaga a larvy pestrokrovečníkovitých, draví roupci. Pod kůrou se běžně vyskytují dravé larvy dlouhošíjek. V larvách mohou parazitovat kuklicovití nebo lumci.

Význam a možnosti regulace

Kozlíček zimolezový napadá oslabené i zdravé dřeviny. Může se namnožit do vysoké početnosti. Napadené větve a kmeny zimolezů se mohou lámat, keře jsou následně napadány dřevokaznými houbami a celé rostliny mohou uhynout.
Ochrana zimolezů proti kozlíčku zimolezovému je obtížná jako proti všem dřevokazným škůdcům. Od konce května do začátku července lze vychytávat imaga pomocí sklepávadel denně brzy zrána nebo před západem slunce, nebo pomocí entomologické síťky mezi 10 – 12 a 15 – 17 hodinou. Při zjištění pilinek (v červenci) vyřezat a spálit napadené větve. Na napadené kmeny lze aplikovat registrované insekticidy s hloubkovým nebo systémovým účinkem. V roce 2019 jsou proti dřevokazným broukům registrované insekticidy s účinnou látkou alfa-cypermethrin a deltamethrin.

[loni]

Už si spomínam. V jeseni, keď som rezal niektoré kamčatky na pník, tak som raz objavil v medzere pri kmieniku zhluk lariev. Vyšprtal som ich všetky a zničil. Zamýšľal som sa vtedy, čo su to za larvy. Asi to bol ten škodca.

[sasman]

Larvy se líhnou za 12 – 14 dní. Při vylíhnutí jsou dlouhé asi 2 mm, dorůstají délky 2 cm. Z otvůrků vytvořených samičkou při kladení se sypou jemné piliny. Larvy zpočátku vyžírají lýko, vytvářejí tak nepravidelnou dutinku těsně pod kůrou. Dřevem se prokousávají do dřeně a vyžírají chodby směrem nahoru. Larvy ve větvičkách tenčích než 1,5 cm postupují dolů. Chodby jsou dlouhé 8 – 15 cm, v silnějších větvích jsou kratší. V jedné větvi se mohou vyvíjet až čtyři larvy. Napadení se projeví zavadáním listí. Na konci vývoje si larvy vytvářejí komůrky těsně pod kůrou. Larvy přezimují, kuklí se obv. na konci dubna, v závislosti na teplotě. Celý vývoj trvá 2 – 3 roky.

Na napadené kmeny lze aplikovat registrované insekticidy s hloubkovým nebo systémovým účinkem. V roce 2019 jsou proti dřevokazným broukům registrované insekticidy s účinnou látkou alfa-cypermethrin a deltamethrin.

K tomu vyznačenému červeně: Mám to chápat tak, že se larva vyvíjí 2 roky?

Co se týče těch insekticidů, tak nejznámnější je asi Decis mega...
https://www.agromanual.cz/cz/pripravky/ ... permethrin
https://www.agromanual.cz/cz/pripravky/ ... ltamethrin

[paloo]

Actara 25 WG
Je širokospektrálny insekticíd pre listovú aplikáciu. Prípravok je určený
na ničenie žravého hmyzu (pásavka zemiaková). Účinná látka thiamethoxam sa vyznačuje rýchlym systémovým účinkom, má kontaktný a požerový efekt. Po aplikácii sa prípravok vyznačuje dlhším reziduálnym účinkom.

Má vysokú účinnosť proti larvám aj dospelcom, dlhodobé pôsobenie počas 3-5 týždňov.

Má rýchly kontaktný a požerový účinok, lebo sa rýchlo a dobre vstrebáva do tela hmyzu už pri slabom kontakte hmyzu s ošetrenou rastlinou alebo požere. Prípravok sa hneď dostáva do nervového systému hmyzu a účinkuje okamžite. Výhodou prípravku je jeho vynikajúci systémový účinok, vďaka ktorému sa rýchlo dostane aj do tých častí rastliny, ktoré neboli priamo zasiahnuté postrekom. Preto pôsobí nielen na listoch a steblách (stonkách), ale aj v koreňoch rastlín.
Asi po zbere skusim

[loni]

Takáto perinka kamčatkám len prospeje. Zatiaĺ mraz - 2 °C až - 3 °C . Uvidím, aké to bude pri vyjasnení a pri bezvetrí. Zatial to vyzerá na vietor.

[loni]

Tak na tieto larvy si musím dať pozor.

[moonvil]

Po sklizni to něčím určitě stříknu, raději dvěma různými postřiky s nějakým odstupem.

[loni]

Moc pěkné, Loni, dej prosím vědět, jak to bude pokračovat, velmi zajímavý nápad!

Videl som to u Poliakov. Dávali zo spodu drenážne rúry. Ja som to skúsil s netkankou. Skúsim pohľadať ten obrázok, ako to robil Poliak.

Tu je odkaz na Nemca, ktorý to skúša podobne: http://www.lovehoneyberry.com/wp-conten ... ologne.pdf

Priebežne dám vedieť, ako to bude fungovať.

[MartinS]

Tak ja som tohto škodcu zatiaľ nezaregistroval. Ale je to asi len otázka času, kedy sa objaví.
Loni, tá Tvoja fotka na mňa pôsobí ako z inej planéty. U Teba sa ešte len prebúdzajú zo zimného spánku. U nás už sú olistené a v plnom kvete.

[jaro]

Je u nás vegetačny posun asi 2 tyždne oproti západu,predsa sme len bližšie k tej Kamčatke.

[MartinS]

Veru je. A to si zober, ze nie si ani o 100 m vyssie. Pritom sa udava, ze v priemere je oneskorenie vegetacie o 1 den na kazdych 25 vyskovych metrov. Ale tu hra ulohu aj kontinentalita a lokalna mikroklima.

[sasman]

Po sklizni to něčím určitě stříknu, raději dvěma různými postřiky s nějakým odstupem.

Ještě je třeba si dát pozor, aby ty postřiky nebyly ze stejné skupiny - třeba Alfa-cypermethrin i deltamethrin patří mezi pyrethroidy, takže to chce případně kombinovat s něčím jiným (třeba ta Actara - skupina neonikotinoidů)

[loni]

Raz - dva a bolo po perinke. Teraz je mrazík - 6°C.

[loni]

K tým larvám a ako bojovať proti tomuto neznámemu škodcovi pár otázok.

Kde tie larvy prezimujú? Sú vo vetvičkách, alebo vylezú von? Idú celkom dole aj do časti koreňov? Larvy som vyšprtal tesne nad zemou pri kmieniku, ako keby v nejakej medzere bol zhluk lariev. Bolo ich zo desať a možno aj viac. Žeby takto prezimovali? Potom by mohol pomôcť po kompletnom reze, ešte aj zimný postrek kmienikov, alebo ešte hlbší rez a to tesne pri zemi.

Ako sa vlastne správajú na jar? Po prezimovaní sa znovu zavŕtavajú do mladých vetvičiek, alebo ako?

Ak kladú vajíčka do nových vetvičiek tesne pri zemi a dá sa ich obmedziť kompletným a hlbokým rezom, tak premýšľam, či by to omotávanie kmienka a nových výhonov do určitej výšky napr. nejakou sieťkou a pod. nezohralo ešte ďalší účel. Obnovujúce vetvičky rastú rýchlo. Možno by sa zabránilo škodcovi pri kladeniu vajíčok tesne pri kmieniku a to práve tým omotaním kmienika a vetvičiek.

Tak to si na toho škodcu posvietim. Ak budem vidieť veľa odumretých vetvičiek týmto škodcom, tak taktiež urobím postreky. No a skúsim chrániť po kompletnom reze kmienik a nové výhony nejakou sieťkou, alebo netkankou ich omotaním a to už v čase kladenia vajíčok.

Nechcem, aby sa mi to tu premnožilo.