Chtěl bych se s vámi podělit o jednu zkušenost s kamčatkami.
V rámci boje se suchem jsem letos v Praze (zde mám skutečně velké dlouhodobé víceleté problémy se suchem) spustil test, který jsem si předsevzal již minulý rok na podzim. Test spočíval v tom, že jsem koncem zimy a začátkem jara všechny přebytky vody vyléval na zahradu. Bylo mi vždycky líto, když byly v tomto období nádrže plné a voda utíkala přepadem do kanálu. Tak jsem letos nelenil a na začátku března, když tu byly tak dva poslední skutečně vlhké týdny s dostatkem srážek, jsem poctivě rozléval vodu hlavně k rostlinám, které jsou citlivé na dostatek vláhy v půdě (kamčatky, maliny, ale také trochu k rybízu a angreštu a ovocným stromům). No určitě jsem za tot čtrnáctidenní období tak 1000 l rozlil s tím, že když opět přijde sucho, bude i nějaká zásoba vody v půdě a zalévání bude do vlhké půdy také daleko účinější. Minimálně tak 200-300 l jsem rozlil právě ke kamčatkám, poté je zahnojil guánem a zakryl tak 10 cm vysokou vrstvou mulče z odleželé posekané trávy z kompostu. Chtěl jsem se vyvarovat toho, že půda totálně proschne a poté zalévání již nemá ten správný efekt, tak, jako tomu bylo v minulých letech. I když jsem poté na jaře zaléval, co to šlo, úroda kamčatek v Praze pro mne nebyla zcela uspokojivá. Manželka to sice suše okomentovala, že jen totální magor může zalévat v dešti, ale mám pocit, že se to vyplatilo, protože výsledek předčil veškeré mé očekávání.
Ještě nikdy jsem neměl na mých MT tolik plodů a tak velikých.
Foto: Praha-Motol, 28.04.19
Tyto plody mají minimálně tak 3,5 cm a nejsou ojedinělé. Ještě nikdy jsem takto velké plody neměl.
Foto: Praha-Motol, 28.04.19
Dá se tedy říct, že jsem konečně pořádně přišel, jak na ně. Pořádně je promočit v předjaří, pohnojit a pořádně zamulčovat a poté hodně zalévat až do odpolzení. Dostatek vody je známá věc, vím, že jsem neobjevil Ameriku, ale výsledek tohoto masivního zalévání v předjaří mě opravdu překvapil, a to nejen u kamčatek.
Zřejmě to souvisí s podmínkami v jejich přirozeném místě výskytu, kde první část vegetačního cyklu prakticky tráví ve vodě a postupem času vody v půdě ubývá. Navíc jsem zjistil, že po odplození je lepší zálivku radikálně omezit a ponechat je tak říkajíc svému osudu. Přísušek v tomto období jim vůbec neškodí, spíše bych řekl, že má pozitivní vliv na tvorbu mohutnějšího kořenového systému, což je taková investice na příští roky. Mám to vyzkoušené a zalévám je po odplození jen velmi zřídka, jen když je opravdu sucho a zalévám i ostatní keře, zaleji i kamčatky. Všiml jsem si, že u většiny ruských pramenů je tolerance vůči suchu uváděna jako jedna z důležitých odrůdových charakteristik, takže v místě jejich přirozeného výskytu se zřejmě se suchem v pozdější fázi vegetačního cyklu počítá a asi k němu i dochází.
Toť mé poznatky.
. Cukr dáváme ovocný /Fruktozu/ nebo žádný a kombinujeme s jiným ovocem, nejradši s jahodama (fíky jsme ještě nezkoušeli 
). Jahody - protlak a pak třeba následný koktejl, jsou s zimolezovou dření mnohem chutnější, výraznější.
Idealna je asi kombinacia a každa si v domacnosti najde svoje špecificke uplatnenie. 
