KIWIFORUM.cz

Předloni vysazená Alaska opět bohatě plodí, i když je to malý stromek. Chuť byla dobrá, možná vyzkouším ještě nějakou odrůdu

Bohuzel mam dva (Mandan a Northline) z peti keru obalene msicema.. striknul jsem to pred par dny bioolem ale porad jich tam spousta zije. Doporucujou postrik v rozmezi 5-14 opakovat, pokud jsou prezivsi, takze za par dni jdu na to znova. Uz jste tohle nekdo resil? Loni jsem mel dost problem na tresnich. Vyresil jsem to mospilanem po odplozeni. U muchovniku je ale problem ten, ze plodi o dost pozdeji nez tresne a nejsem si uplne jisty, ze nejakeho plozeni dozijou.
Mam sto chuti striknout to tim mospilanem uz ted a otrhat vsechny plody (at to netrhaji deti). Nekdo nejake prakticke rady?

Mospilan likviduje mšice a slunéčko sedmitečné (mimo jiných - přípravek je nebezpečný pro necílové členovce čeledi Phytoseiidae (dravý roztoč
Typhlodromus pyri), Aphidiidae (parazitická vosička Aphidius rhopalosiphi) a
Coccinellidae (Slunéčko sedmitečné Coccinella septempunctata)), slunéčko sedmitečné likviduje mšice...
Začarovaný kruh....

Mšice neřešíme, řešíme mravence, likvidují se lépe.
Pokud mšice vadí na malých stromcích, umýváme je proudem vody z hadice - opatrně. Na velkých stromech je necháváme - ušetří práci se Šittovým řezem. Mravencům bráníme ve vylezení na strom - lepidlo.
Vloni, v suchu, byla spousta mšic na dozrávajících švestkách - na naší i na sousedovic (spousta plodů, větve až na zem a mravenci). Soused postříkal, listy většinou zežloutly, opadaly, švestky byly bez cukru. My nepostříkali, strom jsme jednou pocákali vodou (pomohlo to jen nepatrně, je to už velký strom) - švetky dozrály v pohodě a byly velmi sladké. Letos má soused už teď mšice a řeší, co s nima, u nás (pochopitelně zatím) mšice nejsou. Slunéček je u nás na zahradě letos spousta a makají už od března, tolik jsme jich ještě nikdy neměli, holt bylo hodně mšic loni .... .

Tolik ekologická vsuvka

Souhlasím s nene, taky řeším pouze mravence, to je totiž původce celého problému...

Rozhodně souhlasím - když mám na stromech moc mšic, stačí zabránit mravencům přístupu a slunéčka a ostatní už se postarají, popř. i ten proud vody trochu pomůže. Dávám lepové pásy na menší stromy během května, jen pozor - lep některým stromům vadí přímo na kůru, lepší je dát lep. pás nebo obyč. tlustou izolepu a opatlat lepem. "Lepím" i vzrostlou vrbu, bývá jinak plná mšic a vše pod ní je pak pokapané medovicí, bez mravenců není problém.
K čemu stříkat muchovník, když pak plody nebudu moci jíst? Ještě navíc práce s trháním nezralých plodů.

petrpan píše:Bohuzel mam dva (Mandan a Northline) z peti keru obalene msicema.. striknul jsem to pred par dny bioolem ale porad jich tam spousta zije. Doporucujou postrik v rozmezi 5-14 opakovat, pokud jsou prezivsi, takze za par dni jdu na to znova. Uz jste tohle nekdo resil? Loni jsem mel dost problem na tresnich. Vyresil jsem to mospilanem po odplozeni. U muchovniku je ale problem ten, ze plodi o dost pozdeji nez tresne a nejsem si uplne jisty, ze nejakeho plozeni dozijou.
Mam sto chuti striknout to tim mospilanem uz ted a otrhat vsechny plody (at to netrhaji deti). Nekdo nejake prakticke rady?

U stromů bohatě stačí použít lep kolem kmenu, u keřového muchovníku může být ale s aplikací lepu problém. Biool je řepkový olej s emulgátorem, takže působí jen kontaktně - co přímo netrefíš postřikem, přežije, takže je nutné postřik xkrát opakovat... Zrovna před 3 dny jsem u rodičů stříkal rybíz proti mšicím Pirimorem - rostlina byla už tak napadená, že žádné eko řešení by nepomohlo, i takto bude poškození rostliny značné. Pirimor je selektivní, takže by měl být pro slunéčka neškodný... OL Pirimoru bude 7 dní jako u jabloní.

Diky vsem za odpovedi. Bohuzel muchovniky pestuji jako kere. Od zeme maji spoustu vetvi a lepove pasky se pokouset aplikovat nebudu.
Mam v planu rozmackat ty nejvice napadene vetvicky a zbytek zkusim zase striknout bioolem. Berusky sice na zahrade mam, ale na muchovniku jsme nic nevidel.. Prinejhorsim to vezmu neci primo na ty msice. Jeste jednou diky.

Dalo by se natřít lepem i ty větvičky nad zemí, dřív jsem jen mazal lep (bez pásků), něčemu to nevadilo, ale těžko říci dopředu, jak konkrétní lep může vadit muchovníku. Je to určité riziko, ale dal by se snadno aplikovat i na více větví. Nevím, jestli by se to nedalo natřít něčím jiným, co by se mravencům nelíbilo. Při tom stříkání bioolem zkusit vzít pořádně nad zemí kmínky, třeba by se mravencům nechtělo ho překonávat.

Co zkusim lepidlo ve spreji. http://www.biocont.cz/cz/eshop/vermifix-_i163.htm

Používám, velmi se mi osvědčilo, hlavně na ty menší keříky, které se moc nedají oblepit...

Také používám raději sprej je to s ním jednoduší a rychlejší. Akorát jsem jednou koupil zmetek, který nějako nestříkal jen to z něj teklo to sem byl olepenej spíš já.

Zkušenosti s lepem ve spreji máte dobré? Myslím především, jestli nevadil stromům. Na chemstop slabší kůra někdy špatně reaguje, i když až po delší době. Možná i vlivem slunce. Raději ho už nepoužívám přímo.
Jestli máte dlouholeté zkušenosti s tímhle, tak ho příležitostně koupím.

Abych řekl pravdu, tak ani nevím, jak se ten můj sprej jmenuje. Koupil jsem ho při nejaké akci v Albertu. Ale zkušenosti jsou dobré, tedy nejsou nijak negativní. Jak to reaguje na úplně mladou kůru ale nevím, na malé stromky to nepoužívám. Doma se mrknu na název a doplním. To z toho odkazu to ale asi není.

Prvych par bobul na malickom Martinovi sa zacina vyfarbovat.

Tak už vím, proč si nepamatuju, jak se to jmenuje, ono to vlastně ani z toho obalu není zřejmé, raději jsem nafotil.




Na malé stromky jsem to nezkoušel. Stříkám to hlavně v létě, kvůli plodům.

Jinak já řeším, jako nene, opravdu jen ty mravence. Pravidelné sekání trávníku nakrátko je udržuje zkrátka. A sem tam hold i ten růžovej prášek.