od Hofis » 10 srp 2021, 17:24
Jj, ono kdyby to bylo tak jednoduché, tak už to dávno víme, proč k tomu propadu plodů doochází. Ale nevíme to, všechny informace k tomu jsou spíše na úrovni domněnek. Nebo tak mi to alespoň přijde, žádná tvrdá data jsem k tomu zatím nenašel. Jinak tomel by rozhodně neměl stát ve vodě, takřka všude se zmiňuje, že půda by měla být dobře drenážovaná, rozhodně ne přemokřená, ale měla by si neustále uržovat konstantní vysokou vlhkost.
Zde je citace z jedné diplomky k tomelům, která se přímo propadem plodů tomelu zabývala. Propad je především přikládán opylovacím poměrům. I to dokázali na umělém opylování, už jsem tu o tom vícekrát psal. To se mi ale moc nezdá. Buď tedy na těch plantážích v jižní Evropě vše stříkají giberelinem nebo nevím. Ale asi jo.
Cituji:
3.3.2.6 Problematika fyziologického propadu plodů tomelu japonského
Při pěstování tomelu japonského je fyziologický propad plodů hlavním faktorem způsobující nestabilní produkci ovoce. Tomel vykazuje dvě, vzácně až tři vlny fyziologického propadu plodů. První dvě jsou běžné a plody přidružené do tohoto období jsou většinou bezsemenné (GEORGE et al., 1994). První vlna propadu plodů nastává během 20-30 dní po začátku kvetení v čase maximálního prodlužování výhonů a úbytku stavebních látek, především cukrů. Tento stres může být způsoben vysokými teplotami, které podporují současně růst plodů i výhonů a rostlina se rychle vyčerpá (GEORGE et al., 1994). Fyziologický propad plodů je do značné míry ovlivněn stupněm opylení, genetickými a enviromentálními faktory a jejich vzájemným ovlivňováním. Všeobecně lze fyziologický propad plodů rozdělit na ranou fázi vývoje plodů a pozdní fázi vývoje plodů. Přičemž malé plody jsou více náchylné na propad v porovnání s většími (GEORGE et al., 1997). Endogenní růstové hormony (auxiny, cytokininy a gibereliny) mají značný vliv na propad plodů (GEORGE et al., 1997). Transport auxinů do rostoucích plodů obecně klesá v průběhu léta a v této době dochází ke zvýšenému propadu plodů. Pro další růst plodů se proto stávají významné látky z jiných částí rostliny např.: auxiny z listů sousedící s plody (PROCHÁZKA, 1998). Množství auxinů v plodech tomelu je přímo úměrné jejich velikosti. SOBAJIMA (1974) in GEORGE et al. (1997) zjistil, že aktivita citokininů v záměrně opylené odrůdě ´Fuyu´ se zvyšuje 30 dnů po kvetení a zdá se být těsně související s ranou fází vývoje plodů, zatímco u neopylených plodů je množství citokyninů velmi nízké (GEORGE et al., 1997). Bezsemenné plody také často vykazují totální nedostatek giberelinů. Na základě výzkumů bylo dokázáno, že aplikace GA3 (10 mg.l-1 – 500 mg.l-1) do květů nebo na stopku neopylených květů 10-15 dnů po kvetení, zvyšuje udržení násady plodů. Vhodná je kombinace GA3 a s auxinem nebo cytokinem. Aplikace samotných růstových regulátorů (auxinů a cytokininů) se zdá být méně efektivní (GEORGE et al., 1997). SUZUJI et al. (1989) in GEORGE et al. (1997) na základě výzkumu potvrdil, že propad plodů je ovlivněn nedostatečným množství endogenní IAA. Vysoká koncentrace auxinů v kališních lístcích 4-5 dní před opadem, koresponduje s první vlnou propadu. Plody menší velikosti s menším počtem semen mohou vykazovat vyšší koncentraci auxinových inhibitorů.
S fyziologickým propadem plodů u tomelů je spojeno i velké množství růstových regulátorů obsažených v kalichu. Kalich je velmi důležitý, v době kvetení má přibližně 50% váhy plodu. Odrůdy s vysokým obsahem cytokininů v kalichu mají sklon k menšímu propadu plodů. Kalich také obsahuje giberelliny s podobnou aktivitou jakou má GA3. Studie MORLEY-BUNKERA (1992) ukazují, že aplikace GA3 do kalichu zvyšuje propad plodů, zatímco aplikace kinetinu (druh cytokininu podporující dělení buněk) do kalichu vykazuje redukci propadu plodů až o 40% (GEORGE et al., 1997). Pro zmírnění propadu plodů se využívají také pásky obsahující 1000 mg.l-1 IBA, aplikované na vrchol plodů. (GEORGE et al., 1997). Nové růstové regulátory CPPU (KT30-forchlorfenuron, na bázi cytokininu) vykazují efektivní redukci propadu plodů. Aplikují se nástřikem do plně rozkvetlých květů i po 10-15 dnech po kvetení, v koncentraci 3-5 mg.l-1. Jako vedlejší účinek ovšem vykazují redukci zralých plodů a nejsou doporučované k použití u odrůd s brzkou dobou zrání (GEORGE et al., 1997).