KIWIFORUM.cz

Jenom jestli ty rostliny na fotce jsou opravdu rakytník.

Bullets píše:Je pravda že jsem si do letošního jara rakytníku nevšímal ale kluci mají strašně rádi šťávu s rakytníku naředěnou s vodou tak jsem si říkal proč nezkusit vlastní plody

Tohle je samozřejmě potřeba u dětí podporovat. Od půlky prázdnin až do konce září (pokud někdo vysadí i pozdnější odrůdy) se dá takto popíjet čerstvá šťáva a přes zimu máme v lednici vždy malý kelímek vytáhnutý předtím z mražáku a přiléváme do čaje nebo do vody. Céčko v tabletách už roky nepoužíváme. Sušené a pomleté semínka se slupkami samozřejmě přidáváme do bylinkových směsí.

Právě! Klasiku jako jahody, borůvky, maliny, ostružiny a rybíz známe a baštíme. Loni poznali nové chutě zimolezů, muchovníku a aronie takže letos vysadím ještě rakytník a moruši (ovšem tady ještě plody mít nebudeme). Co bych pro ně neudělal když jsou to takové moje sarančátka...

Některé rakytníky sou doslova obsypané plody. Nejvíc asi Kapritz, u něho je navíc bonus, že má sladké chutné plody, co se dobře trhají. Následují Podruga, Baltik, Zemžučina, Altajská. Minulý rok mě polovina keře Altajské a Baltiku odumřela (možná blbé místo nebo houbová choroba), ale už od země vyrašily nové výhony, takže se jede dál. Co se týká rakytníků, tak milují dřevěný popel, na podzim vždycky bohatě posypu všechny keře.

Po odumření části keře v jednom roce obvykle v následujícím roce keř odumře celý.......I proto je dobré mít více rostlin různých odrůd. Některé odolají.

Když se ta chorobná větev co nejdříve ustříhne, tak je větší šance, že celý keř přežije. Záleží kde se ta houbovka objeví - pokud ve vyšší části výhonu (často ve formě nekrózy), tak je to řešitelný. Jestli to jde ale někde od země a uschne to až po kořeny, tak to je pravděpodobně rozlezlý i pod zemí a pak ámen.

V časopise Receptář 7/2022 vyšel článek o rakytníku. Připomínky a stížnosti mi můžete psát sem.

Ok, až mi to dojde napíšu feedback

Letos bude opravdu hodně rakytníkového sirupu

Dotrhala jsem první úrodu a musím pochválit 1.Klaudii, 2. Čujská. Obě velmi chutné, Klaudii jsem nesla mužovi, aby ochutnal jak je dobrá, sladká. No, ochutnal a otřásl se, jak je to prý kyselé Tak jsem utrousila něco o perlách a sviních a už mu nic nedám.
Altajská určitě není Altajská, chutná přesně jako Sluníčko. Nejkyselejší je Baltik, ale s tím se počítá, taky ještě není úplně vyzrálý.

Sběr Rakytníku v plném proudu. Kapritz letos jasný vítěz, velké plody, dobře se trhají a jedlý přímo z keře, sladko-kyselý.





Ostatní odrůdy taky slušný, Baltik se dobře trhá, Perčik o něco hůř - má plody se silnější slupkou. Rosinka, Inja - podobná kvalita plodů jako Kapritz, zatím malé keře. Altajská nejsladší a hodně po ní jdou ptáci. Jedna Podruga mi zaplodila a odešla a druhá vypadá taky na umření, odolnost u ní nic moc, ale může to být těžší půdou.

Zamrazuju hlavně na štávu, zmrzlinu. Nasbírané plody otrhám, pomixuju a pak proženu přes ruční pasírovač, to se mi dost osvědčilo, protože zbydou jen slupky a semínka. ty nasuším na výrobu oleje.

Je tady nějak mrtvo. Pochlubte se, jak vaše křoviska přezimovala. Čím sladší a čím starší, tím hůř, že?
Mokrá zima asiatům neprospívá.

Teprve to začínám analyzovat - až nyní je pořádně poznat, které rostliny jsou na tom dobře a které budu muset likvidovat.
Těžko říct, zda jim přes zimu více vadí voda nebo teplo, já je tady držím v podstatě na suchu a stejně mám docela velké ztráty.
Každopádně postavit výsadbu jen na sladších odrůdách nikomu nedoporučuju, osobně se mi v této chvíli nejvíce líbí odrůdy typu Botanika/Baltik.

Jo, ty sladkoplodé odrůdy jsou pro mě tedy zatím také celkem zklamání. Mám ve VDF už tři roky Altajskou a Žemčužinu, a pořád se tváří jako jó a ne... Každý rok posychají nějaké větve a rostliny prakticky nerostou, spíše tak nějak živoří. Teprve letos se mi zdá, že snad začíná převažovat zelená hmota nad uschlými větévkami. Tak snad se to konečně trochu víc rozjede. Ono u nás na severu většině rostlin trvá obecně trochu déle, než se chytnou. Ale odkopky tradičních no name rakytníků od tchýně jedou krásně, jak samec, tak i samice. Ale zase je to kyselé jako šťovík.

mam to podobne, tem sladkym tu zakoreneni trva vyrazne dyl, ale diky trochu vlhcim poslednim dvema rokum uz trochu zacinaji rust, driv mi pres leto zasychaly. nejlip roste leicora (celaskon) a ta botanika. a samozrejme samci, jeden uz ma ke ctyrem metrum, ale ja jsem rad, sklizim je na listy a vyrabim z nich "ivan caj"

mam trochu zmatek, kde mam jakou odrudu ale nektere ty "sladke" me moc nenadchly, jsou proste jen min kysele (myslim ze napr. elizaveta a pantelejevska), ale zaujala me chutove rosinka, chutnala uplne jako grapefruit (bylo tedy jen par bobulek). letos uz snad nejaka sklizen tech sladsich bude, pak budu muset pripadne dohledavat co je co...

P.S. jeste mam takovou domnenku (teorie je asi trochu silny slovo) z pozorovani hlosin a trochu i rakytniku, ze hlavne mensi rostliny nedavaji moc dobre presazovani, kdyz nemaji vetsi korenovy bal. Vysvetluju si to tak, ze potom asi trva delsi dobu, nez se znovu namnozi ta symbioticka bakterie na korenech a rostlina mezitim strada. Odeslo mi takhle driv nekolik hlosin i rakytniku, tak ted uz radeji predpestovavam ve vetsim kvetinaci a vysazuju s co nejmene poskozenym korenovym balem a roste to pak mnohem lip