Tak už odkvetly i kdouloně a z běžnějších dřevin už zbývá odkvést jen mišpule, aronie a několik hlohů, jinak je po parádě. Tedy po té okázalé. Snad bude ještě paráda ve formě plodů, kyne to před očima, den, co den, neuvěřitelnou rychlostí. Věřím, že meruňka Aurora fakt stihne dozrát ještě v květnu, už má tak 3.5 cm plody. Radost zatím dělají Asiminy, které vypadají, že se podařilo opylit ve větším množství a různé odrůdy, ale ještě je dost času na propad plůdků.
Naše nejstarší (7 nebo 8 let) Maďarská meruňka, chytla zřejmě mrtvici a půlka stromů odešla. Potom, co se už v únoru nalily květní pupeny, aby následně na jeho konci zmrzly (takže kvetlo jen 1% květů), už jsme přestali sázet meruňky na nejteplejší místo zahrady - vše tam chcípá když ne na sucho, tak na předčasné vyrašení, následné omrznutí a zřejmě vyčerpání, neboť se to neustále opakuje. Meruňky jsme tak začali sázet do sadu, orientovaném spíše k severu a stromky jsou obsypané. Je to úplně na palici, že v naší nadmořské výšce, musíme meruňkám vybírat co nejchladnější stanoviště
. Náš nový sad je dokonce svažován k severozápadu, kde je vše ještě opožděnější, plánujeme tam další meruňky. Na zahradu už jen kaki, granátová jablka, jujuby a další dřeviny, co raší fakt pozdě.
Jinak musím říct, že už si, Ivane, dokážu představit, jaký nepříjemný větrný rok jste loni museli mít. Tady už asi týden fouká nechutně vysušující a nepříjemný vítr a dnes při teplotě přes 26°C odebíral poslední zbytky vláhy i ze stinných míst. Jako představa, jak to muselo vypadat u Vás, mi to bohatě stačí. Půda v sadu je na troud už dlouho, ale vysychá to už i ve stínu. Zítra a ve čtvrtek mělo u nás pršet z výškové tlakové níže, ale nakonec už nemá být zhola nic
. Musíme zalévat pravidelně už vše včetně stromů. Poslední srážka v půlce dubna.