Jujuby u mě letos vytvořily bezkonkurenčně nejvíce plně vyvinutých plodů za celou dobu, co jí mám jako solitéra bez jiné odrůdy na opylování. Letos se ta proklamovaná částečná samosprašnost projevila slušně. Ale myslím, že i pomohlo to velmi teplé léto. Všechny plody jsou popraskané, na něčem lozí různí brouci a vosy, nakousané kusy však žádné nenacházím, jen popraskané.
Foto: Praha-Motol, 09.10.24
A ještě jeden postřeh i k těm popraskaným plodům. Každý podzim dám všechny plody (i včetně těch malých "rozinek") do vaničky a prdnu na parapet na chodbu. A protože se u nás tak nějak nejedná o zrovna žádané ovoce, tak se na to většinou zapomene a pak si na to občas vzpomenu a sem tam něco zobnu. Včera jsem si opět vzpomněl a opět ochutnal z vaničky již rok staré plody.
Foto: Praha-Motol, 09.10.24
Nic neplesniví ani nijak vyloženě neztrácí na kvalitě, ba naopak, asi to byly ty nejlepší jujuby, co jsem jedl. U těch velkých se prakticky zcela vytratila ta pachuť, co mi na nich vadí, ty rozinky sice trochu cítit tou pachutí byly, ale dalo se to přežít. A všechny ty plody byly popraskané. Stačí je dát takto na okenní parapet ve vaničce a usuší se samy a vydrží rok bez jakéhokoliv náznaku kažení.
Škoda jen, že toto ovoce u nás oblibu příliš nenašlo.