Tady je náš příběh... to jsme měli tehdy asi štěstí, před lety jsme naroubovali do našeho avokáda (semenáč z roku 2007) řízek, chytl se a prosperoval. Ale avokádo je prostě strom, po pár letech mu začínala koruna ve 2,5 m a každý rok jsme ho řezali na 4 m aby se aspoň vešel do zimní zahrady, jeden rok jsme třeba řezaly "výhon" co měl 3 metry (z toho 4 m stromu!). Pak se tam jednoho dne prostě už nevešlo na teplé zimoviště, tak jsme ho dali do dílny, jenže jako naschvál byl nejstudenější leden za dekádu a v garáži bylo několik týdnů 0°C. Avokádo přežilo, ale museli jsme ho uřezat u země. Od ty doby každý rok udělá sice nové větve z pařezu, ale jak člověku dochází síly a trpělivost, tak udělá vždy nějakou botu a začínáme už každý rok od toho pařezu
. Letos jsme ho třeba nechali venku celý říjen, bylo několikrát -5°C. Kupodivu vypadá celkem dobře, některé listy jsou i zelené, ale budou mrazové desky, takže zase pařez..
Ale už mě to nějak nebere, je to prostě strom co chce místo a to šíleně moc místa, v každý nádobě z toho časem bude bonsaj. Líbí se mi, že se začínají objevovat po Evropě, třeba v Londýně už na pár místech jsou, i plodící stromy o velikosti staletých dubů-rostou strašně rychle. Tady se s tim člověk patlá roky, stříhá to jak blázen, přenáší z místa na místo a pak udělá jednu botu a pápá
.