nene píše:S hrachem máme problémy taky, na jihu ho nevypěstujeme, upeče se a usuší na záhoně.....trochu lepší to bylo ve stínu pod stromem, ale taky nic moc.
Abych se vrátil k tvému příspěvku Nene, nějak mi to pořád vrtá hlavou, protože já s hrachem žádné problémy nemám, a i minulý rok jsem ho měl celkem dost. Hrách patří určitě mezi ty vůči suchu odolnější plodiny. Hrášek je moje srdeční záležitost už od mládí, tady všude okolo se dříve pěstovaly hlavně brambory. A jako předplodina se na těch polích, která ležela zrovna ladem, pěstoval hrášek a pak se zkrmoval. Má totiž jako jedna z mála rostlin schopnost vázat volný dusík ze vzduchu a ukládat jej do půdy. A zrovna lilkovité rostliny jsou na dusík poměrně náročné.
No a mi jsme na něj samo jako malí kluci chodili. Plná trika lusků a pak probdělé noci na WC, stejně jsem na něj nikdy nezanevřel. Vlastně si celá rodina začátek léta bez čerstvého, šťavnatého hrášku ani neumíme představit.
Téma raději již nové zakládat nebudu, tak se snad Stanley nebude zlobit, když napíšu něco k pěstování hrachu sem. Vím, že jste tu všichni moc šikovní lidé, tak doufám, že se Vás tím tady nějak nedotknu, opravdu není mým cílem někoho poučovat. Ale sezona setí hrachu je opravdu za dveřmi, tak by to třeba mohlo pomoct někomu, kdo má hrášek stejně rád, jako já. Je to na dlouhou dobu poslední takovýto návod, slibuji! Poté už se opravdu budu věnovat výhradně počasí.
Ručím za to, že když se dodrží alespoň 80% z toho níže, bude dobrá úroda. Když se dodrží 100%, tak snad budu ručit za dobrou úrodu i vlastní krví...
Stanoviště:
Hrách je velmi nenáročná spíše chladomilná rostlina, s trochou nadsázky platí, že tam, kam byste nikdy nic nedali, se hrachu bude celkem dařit, klidně i v úplném stínu. Půda by měla být těžší, ale dostatečně provzdušněná. Nejlépe je zvolit stinné až polostinné místo. Spíše nevhodné jsou lehké písčité a hlinitopísčité suché půdy (podle odrůdy), naprosto nevhodné pak trvale zamokřené půdy nebo plně osluněná stanoviště.
Třeba můj děda jej vždycky pěstoval pod (za) jabloněma. Říkal, že tak ty jabloně hnojí. A na začátku srpna vždycky vysel hrách na tu část kompostu, kterou chtěl další rok na jaře zpracovat, ze stejného důvodu. Kompost byl to nejzastrčenější místo na celé zahradě, ale na podzim bylo hrášku vždycky dost.
Já to dělám stejně, jak jsi psal ty, Nene, pěstuju ho pod stromem (celkem velkou mirabelkou). Pěstuju jej stále na stejném místě, akorát jeden rok 3 řádky a další rok 2 řádky mezi předchozími 3 řádky, aby místo výsevu vždy leželo 1 rok ladem. Je to daleko od ideálu, ale jakž takž to funguje, místo se mi měnit nechce.
Příprava na výsev:
Předpokladem je dobře zrytá půda.
Hrách nepotřebuje prakticky žádný dusík, jen v prvotní fázi růstu, je ale poměrně náročný na draslík a ostatní stopové prvky. Zapracuji tedy do půdy čistý dřevěný popel z ohniště, asi tak 1 lopatku na 1 m2, není nutné to přehánět. Jinak lze použít i běžná draselná hnojiva s obsahem stopových prvků v doporučených dávkách.
Počkám si koncem března na předpověď alespoň 3 dnů teplejšího slunečnějšího počasí, dnes už se dá na předpověď poměrně dobře spolehnout. Hrách pak v prohřáté půdě lépe a rychleji vzchází. 2 dny před výsevem začnu případné místo pro výsev zalévat, pokaždé ráno pěkně proliji. V den výsevu již nezalévám, nechci tam mít bahno.
V předvečer výsevu dám namočit hrách, tzn., když budu sít v sobotu, dám ve čtvrtek večer namočit hrách. Nechat jej úplně vyklíčit, jak psala Alena, nedoporučuji, aby se při výsevu nepolámaly křehké klíčky. Ani jej nedoporučuji namáčet déle, už se mi stalo, že mi zkvasil a celá várka byla pryč. 2 dny jsou tak akorát.
Výsev:
Železnými pevnými hráběmi si vyhrabu asi tak 5 cm hluboký řádek tak, že si vyhrabanou zeminu nahrnu k sobě a vytvořím tak po celé délce řádku jakoby kopeček. Řádek by neměl být příliš hluboký, aby se pěkně prohříval. Vyhrabaný řádek pořádně proliji (bez kropítka). Naházím tam namočený hrách, nijak se s tím nepářu. Hráběmi nahrnu ten připravený kopeček zeminy zpátky do řádku a během několika málo minut je zaseto. Zahrnutý řádek ještě naposledy zaliji. Hrách by měl vzejít tak za 7–10 dnů.
Seji, podle toho kolik mám zrovna řádků, ve 14denních (u třech řádků) až 3týdenních (u dvou řádků) intervalech. Vzdálenost řádků od sebe alespoň 50 cm. Jako první seji velmi rané/rané odrůdy, jako další rané/polorané odrůdy, jako poslední pozdní odrůdy. Prodloužím tak sezónu sklizně. Nejpozději do konce dubna ale musí být zaseto.
Zálivka:
Ze začátku, dokud ještě strom nemá listí a nestíní, zalévám podle situace tak jednou za 3–4 dny (když neprší). Půda by neměla vyschnout, určitě by však neměla být přemokřená, to je lepší mírný přísušek. Hrách je náročnější na zalévání v první fázi růstu, tedy tak prvních asi 4–5 týdnů, a pak až při květu a dozrávání plodů. V té době má ale strom už stejně listy a pěkně stíní, takže zálivku trochu omezím tak na pořádné prolití jednou za 5 dnů až jednou týdně, podle situace, v parných dnech i častěji. Je potřeba si uvědomit, že ty listy stíní i srážkám, takže nějaký malý deštík se k hrachu vůbec nemusí dostat. Poté je potřeba ve fázi zrání zálivku přiměřeně zvýšit.
Ostatní:
Hrách pěstuji zcela bez jakékoliv konstrukce/opory. Sice mi na sklizeň polehne, ale to mi nevadí. Lze ale samozřejmě natáhnout nad řádkem třeba vázací drát, to už jak kdo chce. Další výsev v půlce léta vzhledem ke měnícím se klimatickým podmínkám nepraktikuji.
Přeji hodně úspěchů při pěstování hrachu a suchu vzdor!
- písčitá půda, část zahrady s hladinou spodní vody kolem půl metru, trvale osluněná, přízemní teplota v létě 45°C a více. 
.
