Aktualní počasí

[Satan]

Tak to je u nás právě teď +9.2°C .

[nene]

Jižní Morava, včera maximální přízemní teplota +24, dnes ráno -6.....
Meruňky si naprosto vážně pohrávají s myšlenkou, že rozkvetou, některé malé fíkovníky - zabalené a opečované, vypadají divně. Tomely spí, asiminy už ne, květní pupeny jsou dvojnásobné než před týdnem. Réva zatím neteče....Do květnových zmrzlých ještě dva a půl měsíce.....

[ivan]

[quote="nene"]Tak my dneska na zahradě v mikině a v bundě a s čepicí, foukalo docela studeně. Půda zatím zamrzlá, ale na slunci horní vrstva natává a je to na zabití, jak to klouže. Stříhali jsme stromy a kolem každého je vydupané blátivé kolo......
No u nás ( ťažká ílovitá zemina už viac ako 2 týždne)- zvrchu je preschnutá ( takto vo februári býva buď zmrznutá, alebo mokrá a vymačkáva sa z nej voda, takto obschnutá býva koncom marca, snehové zrážky,čo boli zač. februára v Čechách nás obišli...známy minulý týdeň zrotavátoroval záhradu a včera už mal posadené....) , dokonca aj pod stromami, kde moc nesvieti slnko a nerastie tráva vypadá asi takto( ani náznak blata):

...a na JZ Čiech rastie tráva?...veď je ešte len február...(včera nám rozkvitli snežienky) a trávnik u nás vypadá takto ( schnúť začal po extrémnom teple a suchu v septembri a októbri, potom premrzol a trávnik mám na celodennom slnku asi takto :

( dokonca trávnik ani v meste ešte sa nezelená...veď je len február)
- prebúdzať sa začala mandľa, mirabelka, kolomikta, trochu broskyne a granátovník, ... jedine lieska bude kvitnúť...(ale skorá marhula ani náznak pučania)
...dnes do rána TMIN. -4°C ( v 2 m)- aj oficiálna meteostanica mala -4°C ( v predpovedi na noc bolo +1°C),...a Zobor (580 mnm dnes Tmin. +6°C ).... a dnes ešte cez deň teplo, od zajtra ochladzovanie, takže dúfam, že pučanie stromov sa zastaví, resp. spomalí

[Alena]

Dnes mi spadla čelist při pohledu na nakvetlá poupata na Maďarské meruňce . To jako vykvete ještě v únoru?! To je masakr. Okamžitě jsem ji a další meruňky natřel vápnem, ale tak trochu s křížkem po funuse. Tráva se zelená, už kvete kde co...

To zírám! Meruňce u mě se teprve trochu nalily pupeny po těch několikadenních vyšších teplotách... Zahrada je ještě celá zmrzlá, kromě 1,5 m širokého pásu při plotu, kam už dosáhne slunce (a kde je meruňka). Na dvou místech mi ještě leží sníh. Broskvoně ještě chrní, akorát růže začaly rašit. Nesměle rozkvétají jenom talovíny Ale kdo má zahradu otočenou ke slunci, je na tom asi hůř. Někdy má ta kompletně zastíněná zahrada svoje výhody.

[Radim K]

To naslunění dělá v tomto období nejvíce, no. Maďarskou jsme před 3 dny natřeli a od té doby se to skoro zastavilo . Přesto jsou některá poupata už nebezpečně velká. Zamrzlá půda už u nás ale není snad nikde...
Jak "nene" zmínil tu Asiminu, tak jsem se byl podívat a poupata shodila krycí pupen a jsou násobně velká . Broskvoň i nashi hrušeň nalily pupeny rovněž nepěkně.
To všechno na osluněné části zahrady, kde je opravdu teplo. Mnohé dřeviny jsem odtud museli odstranit a právě to tam upravujeme k výsadbě granátových jablek, pistácií, oliv a tomelů. Už teď je tam prašno a sucho .

Teploty poslední 4 dny:
15,8, 15,9, 16,9 a dnes jen 15,9. Kvůli větru to moc nevylezlo, naopak to rychleji osychalo...

[nene]

.... od zajtra ochladzovanie, takže dúfam, že pučanie stromov sa zastaví, resp. spomalí

Koukám na předpověď pro jižní Moravu a na ochlazení to bohužel vůbec nevypadá, sice nemá moc svítit slunko, ale zaprší (maličko) a má být celodenně nad nulou, v pondělí +16.... bude to letos zajímavé.

[mates]

U nas melo byt podle noru vcera rano dva nad nulou, realne byly tri pod nulou. Vrchni okvetni listky na flavor supreme a na santa rose jsou spalene. Za tyden norove hlasi mraziky, takze jestli se to pres tyden rozpuci a pak to zase obslehne mraz, tak .

[Hofis]

NÁSLEDKY EXTRÉMNÍHO POČASÍ

O víkendu jsem se konečně dostal k tomu, abych zkontroloval kondici všech rostlin po zcela extrémním suchu v minulém roce, které zde ve šluknovském výběžku panovalo. Za celou dobu svého života já, ani moji rodiče takto extrémní sucho nepamatují. Od října 2017 do října 2018 spadlo zde ve Varnsdorfu pouze neuvěřitelných 287 mm srážek (běžný stav je kolem 700 mm), což je již stav běžný spíše pro pouštní a polopouštní oblasti. Toto sucho bylo o to hrozivější, že vlastně začalo již na podzim 2017 a pokračovalo celou zimu, kdy nenapadl takřka žádný sníh a od začátku února do konce března byly holomrazy způsobené velmi suchým arktickým vzduchem ze Sibiře, které se takřka během několika dnů překlopily do parného léta s minimem srážek. Ještě poslední týden v březnu se zde noční teploty pohybovaly kolem -10°C a denní kolem -5°C a hned první týden v dubnu stouply denní teploty na +20°C a noční bezpečně nad nulu a od té doby se moc níže nepodívaly. Přestože jsem měl dostatečné zásoby vody a snažil jsem se zahradu zalévat, co to šlo, nedalo se to pořádně bez deště a za těch vysokých teplot uzalévat, voda se prostě vypařovala před očima, a na podzim většina rostlin vykazovala více či méně různé poškození suchem. Protože nás, jak se zdá, takovéto extrémy v počasí čekají čím dál častěji (nyní nemyslím pouze sucho, ale i různé bouře, přívalové deště a další extrémy), myslím si, že není od věci založit tuto novou rubriku, aby se lidé mohli s ostatními podělit o své zkušenosti a postřehy a pomohli jim tak tyto extrémy co nejlépe překonat. Byl jsem proto velmi zvědavý, jak suchem oslabené rostliny překonali tuto zimu, která byla naštěstí ve své první polovině bez mrazů a velmi bohatá na srážky a jako celek relativně mírná (zatím nejnižší zde naměřená teplota -12°C). Snad i díky tomu nebudou následky tohoto sucha tak strašné, jak jsem se ještě na podzim obával.

Zde je mé hodnocení a postřehy:
Všechny publikované fotografie pořízeny 24.02.19 v cca 12,00, Varnsdorf, teplota 4,9°C.

Jahody:
Totální apokalypsa. I když jsem jim dopřával pravidelnou a hojnou zálivku, kvalita plodů nebyla příliš valná a ani růst nebyl optimální. A to jsem v parných dnech pořádně zaléval každý večer, přesto se voda rychle rozpustila ve vyprahlé půdě a další večer byly listy opět svěšené a poschlé. Je nutné podotknout, že jsem je měl na slunném místě.
Po této zkušenosti jsem se rozhodl jahody pěstované v zemi zcela vynechat, protože podobné problémy zažívám v posledních letech opakovaně. Nechám pouze menší záhon s měsíčními jahodami, které snáší sucho daleko lépe (stačilo pořádně zalít jednou za 2-3 dny).
Velmi se mi však osvědčilo pěstování převislé odrůdy Superstar v květináčích. Má to prakticky jen samé výhody. Není nutné plení, jahody plodí kvalitní plody až do prvních mrazů (poslední sklizeň dobrých a sladkých plodů v polovině listopadu), daleko nižší spotřeba vody díky nižší četnosti zalévání a i chuť a velikost plodů a velikost úrody mě velmi mile překvapila. Navíc je lze na jaře pěkně přirychlit, a pokud je to nutné, například během dovolené, je lze dočasně umístit na jiné stinné místo, kde v pohodě přečkají i delší dobu bez zálivky. Jedinou nevýhodou je to, že je nutné příhodné místo na pěstování, tedy nějaká zídka, či parapety, kde by mohly šlahouny volně viset. Další menší problém je zimování v bezmrazé místnosti či v zapuštěných květináčích v zemi, jinak vymrzají. Letos pořizuji další převislé odrůdy Delikatess, Summer Breeze Rose, Maranell. Pro mne se jedná o naprosto nejperspektivnější způsob pěstování jahod.

Maliny:
Velká bída, i přes veškerou snahu a četné zalévání jsou na totální obnovu...
Slovy básníka: Kde ještě před dvěma lety malinový se skvěl háj, nyní jen pár shrbených proutků se krčí.
Zajímavé však je, že ostružiny si na téměř totožném stanovišti a se stejnou zálivkou poradily daleko lépe. Nevyrostly sice šlahouny stejné kvality jako v předchozích letech, ale něco na nich i letos bude.

Angrešty a rybízy:
Také tragédie, angrešty prakticky vůbec nepřirostly, žádné nové mladé větve. Letos je přesadím na méně exponované místo, to by jim mělo pro případná další sucha pomoci.
Rybízy a josta jsou na tom o něco lépe, ale také žádné pořádné výmladky nenarostly.

Borůvky:
I přes velmi četnou a bohatou zálivku nenarostly takřka žádné nové mladé pruty a květních poupat je letos také pomálu, takže tento rok žádnou skvostnou úrodu borůvek opravdu nečekám. Jinak to ale díky pořádné a četné zálivce přežily celkem v pohodě, viz foto.




Tomely:
Zde jsem byl velmi zvědav, jak na tom bude Nikita. Pěstuji dva tomely, Nikitu (v zimě zcela bez ochrany) a semenáč tomelu, který na zimu zakrývám textilií a rákosovou rohoží. Ten budu odkrývat až začátkem dubna. Oba vykazovaly na podzim podobné příznaky sucha, jakoby svěšené a zažloutlé listy. Nikita ale přesto přinesla první plody, které i přes poměrně vydatnou zálivku neshodila. Byly sice menší, velikost cca 4 cm, ale chuťově dobré a sladké. Semenáč zatím neplodí. První roky každou zimu vymrzal až ke kořenům, pak ale první mírnější zimu přežil a nyní se mi jej již 6 let daří díky masivní ochraně zimovat bez většího poškození. Minulou zimu při -19°C s krytem omrzlo cca 30% pupenů. Již celkem pěkný polokeř, výška cca 180 cm.
Nikita měla asi polovinu větví uschlých, takže jsem je byl nucen vyřezat. Dá se říct, že stromek si v důsledku sucha sám ponechal ty nejperspektivnější větve a ty méně perspektivní prostě obětoval. Tak doufám, že se probudí, a to sucho nakonec alespoň napomůže tomu, že se vyselektovaly méně perspektivní větve. U semenáče předpokládám podobný rozsah poškození, vzhledem k tomu, že i příznaky na podzim byly velmi podobné.

Zde je foto Nikyty již po zmiňovaném řezu, vzadu je vidět ještě zakrytý semenáč. Výška cca 160 cm, stáří 5 let (semenáč 10 let, první 4 roky vymrzal až ke kořenům).



Fíkovník (Michurinska-10):
Má to být jeden z nejodolnějších fíkovníků vůbec, pořizoval jsem v botanické zahradě v Plovdivu. Zde mi potvrdily, že přežil s krytem -20°C, přičemž ostatní venku umístěné fíkovníky, jako třeba BT, totálně vymrzly. V Bulharsku se prý pěstuje jako jediný fíkovník i během zimy venku a i když vymrzne, stačí hned další rok zaplodit i na nových výhonech. Je mi jasné, že Varnsdorf má do Bulharska opravdu hodně daleko, ale chci to jako experiment zkusit. Mám ho u jižní zdi a navíc trochu schovaný pod římsou, takže srážek se mu moc nedostane, pokud tedy nějaké jsou. I přes pravidelné zalévání přírůstky malé. Ale je nutno podotknout, že utrpěl poměrně velký šok při přepravě, z Bulharka k nám putoval déle než týden, tak snad se nějak vzpamatuje. Přiložené foto je kryt ze slaměné rohože, proutky jsou ohnuty k zemi.



Ale třeba zakrslá meruňka na podobném stanovišti, jen o pár metrů dál, si se suchem vůbec hlavu nedělá, i přes nepříliš četnou zálivku se jí dařilo a pěkně rostla, viz foto.



Asimina (Prima 1216):
Ta je pro mne velkým překvapením. Na slunném místě s nepříliš četnou zálivkou si se suchem poradila překvapivě dobře, dokonce měla i první plody, které dozrály v perném létě do konzumní zralosti koncem září (tímto mohu potvrdit samosprašnost, neboť se široko daleko žádná jiná asimina nevyskytuje). I teď v předjaří mě velmi mile překvapila, má hodně květních poupat, a vypadá to, že na ní sucho nemělo příliš velký vliv. Zde příslušné foto:



Kamčatky:
Ty jsou pro mne asi vůbec největším překvapením. Mám několik starších rostlin (MT, stáří 7 let), které si s tímto suchem poradily až překvapivě dobře. Aniž bych je nějak přehnaně často zaléval, opět pěkně narostly, a i když jsem minulé jaro zaznamenal asi největší propad plodů za všechny sezóny, tak mi přijde, že na ně toto hrozivé sucho nemělo až tak strašný dopad. Nutno však dodat, že jsou umístěny spíše v polostínu. Přímé slunce mají dopoledne tak do 10,00 a poté až odpoledne tak od 17,00.
Ale i menší nové odrůdy, které jsem sázel na podzim roku 2017 na přímé slunce (Aurora, Jugana, Sibirjačka, Vostorg a Wojtek) mě mile překvapily. Zde jsem samozřejmě zálivce věnoval daleko větší péči a navíc jsem je i pořádně zamulčoval několik měsíců odleželou posekanou trávou z kompostu, ale i tak pro ně musel být rok 2018 stresující. Nemají žádné extra velké přírůstky, ale všechny to přežily a to se počítá. A to se mi dokonce stalo, že když jsem se vrátil po 9 dnech z dovolené, tak Sibirjlačka měla úplně hnědé uschlé listy a to i přesto, že jsem je všechny před odjezdem pořádně prolil. I aurora vykazovala podobné, i když o něco menší poškození, zde byly listy poschlé tak asi z poloviny. Přesto obě poté, co jsem je začal opět zalévat, stačily znovu obrazit...
Ostatní tři odrůdy na stejném stanovišti a se stejnou zálivkou zcela bez problémů. Je to neskutečný nezmar, tahle rostlina, po této zkušenosti pořídím ještě další perspektivní odrůdy, např. na úkor již výše zmiňovaných jahod.
Zde je foto starších keříků MT, výška cca 160 cm, už začínají vyrážet... Ty nové malé nemá cenu fotit, jsou to zatím taková menší košťátka, ale bude líp.



Schizandra:
Jedna z dalších rostlin, která je velmi náročná na vodu. Zaléval jsem hojně, ale přesto letos plody nedozrály do té správné konzumní zralosti. Byly sice červené, ale oproti minulým letům poměrně nechutné. Jinak to rostlina přestála relativně bez problémů, už také začíná pomalinku rašit. Tak to snad letos bude lepší.
Na fotu je vidět, jak se podzemními oddenky rozšířila do vedle rostoucího rododendronu a vypadá to, že se jí v něm hodně líbí, to jen pro zajímavost...



Muchovník:
Asi největší překvapení. I při minimální a pouze příležitostné zálivce roste a roste. Mám dvě různé odrůdy, každou z jiného zdroje. Jedna má stáří 10 a druhá 7 let. Obě v létě bohatě zaplodily a ani na kvalitě plodů nebylo sucho poznat, jako vždy dobré, sladké a i poměrně aromatické. Zatím kdokoliv je ochutnal, musel jsem mu odkopnout/odhřížit rostlinku, takže jich již u nás je okolo celkem dost...
Této rostlině to sucho prakticky vůbec nevadilo a opět budou mohutně nakvétat.

Zde je foto, výšku odhaduji tak na 4-4,5 m. Tato fotka budiž varováním pro všechny, kteří si myslí, že se jedná jen o takový menší keřík. I přes četný řez a snahu udržet tu rostlinu v patřičných mezích se u mě vyvinula v menší strom. Tady už se ani ptáci nečapou, na své si přijdeme úplně všichni...



Zde je ještě detail „kmínku“...



Minikiwi (kolomikta, arguta):
Před 12 lety jsem pořídil celkem 5 rostlin. Samosprašnou argutu, tenkrát to byla totální novinka a poté také samici a samce arguty a samici a samce kolomikty. Samosprašnou argutu jsem vysadil u jižní zdi, zbytek u severozápadní zdi (přímé slunce mají tak od 16,00). Samosprašná arguta mi chcípla před šesti lety, kdy jí již plně narašenou s pěknými šlahouny spálily pozdní květnové mrazíky a již se nevzpamatovala. A to to již byla poměrně velká a pěkně rozvinutá rostlina. Zajímavé je, že podobně narašené arguty a kolmikty u severozápadní zdi přestály tyto mrazíky jen s mírným poškozením a v pohodě zaplodily. Navíc ta arguta u jižní zdi přes léto často trpěla úpalem, kdy jí jakoby usychaly části listů. Z mé zkušenosti musím říci, že jako stanoviště se daleko více osvědčila ona severozápadní zeď, kde mi klimatické poměry přijdou jaksi vyrovnanější, chladný severozápadní vítr rostlinám nijak nevadí a jarní mrazíky zde nepůsobí až zas tolik škody. Možná je to tím, že ty pozdní mrazíky většinou přichází z východu. I kvalita plodů je u severozápadní zdi velmi uspokojivá, plody jsou velmi chutné a nikdy mi nepřišlo, že by byly horší kvality, než ty od jižní zdi. Bohužel i u této severozápadní zdi mi samice arguty před 5 lety chcípla, zde to ale přisuzuji spíše kombinaci velmi deštivého a vlhkého podzimu, po kterém hned koncem listopadu přišly velmi silné mrazy až -17°C a tahle jedna rostlina to prostě nerozdýchala. Nahradil jsem jí „údajně“ odolnější odrůdou Ken‘s Red, ta zde poměrně dobře prosperuje.
Zde však následky sucha nemohu zcela spolehlivě hodnotit, protože v létě zasáhl jiný extrém, a sice asi jediná pořádná bouřka, která zde za celé léto byla. No spíš bych to nazval tropickou bouří, kdy se vodorovně valila zeď vody a poryvy větru tehdy polámaly i několik opravdu letitých a pamětních stromů. Jeden z těchto poryvů mi celou tuto propletenou masu rostlin jednoduše odfoukl od zdi a celé se to složilo na zem. Byl jsem nucen tak 2/3 celé masy ostříhat (a tím obětovat bohužel i valnou většinu plodů), abych to mohl celé opět zvednout a ke zdi pořádně uvázat lezeckým lanem. Teď už mám snad vystaráno. V důsledku toho se ovšem razantně snížil odpar vody a rostliny nemusely vyživovat tolik plodů, takže to vypadá, že to sucho přestály zcela bez úhony. Samozřejmě jsem jim dopřával i celkem vydatnou zálivku.
Ale i zde platí, že všechno zlé je k něčemu dobré. Celý ten spletenec se pěkně prosvětlil, takže budu moci přisadit další nové odrůdy Sentyabraskaya (kolomikta), Chang Bai Giant (arguta) a hybrid (kolomikta-arguta-chinensis) Mayflower. To je totální novinka, jako opylovač je uváděn Adam!!! (kolomikta) a plody to má mít jako chinensis, konzumní zralost od půlky října. Na to jsem opravdu moc zvědav. Navíc budu mít mnoho studijního materiálu na trénink roubování, již mám slíbené rouby odrůdy Ananasnaya a Japsai, tak je zkusím naroubovat na některé větve samců, kteří stejně zabírají hodně místa bez pořádného prospěchu.

Zde je foto z letošního předjaří již po vynuceném brutálním řezu v létě 2018






ZÁVĚR:
Je zcela evidentní, že měnící se klima, kdy zimy od listopadu do března plné sněhu s několika málo oblevami, ale i delší letní období dešťů, si už pamatuji pouze z mládí, mají zřetelný negativní dopad na tradičně u nás pěstované rostlinné druhy. Třeba jahody vzhledem ke stále častějším dlouhodobým epizodám letního sucha, které se za poslední roky stále znovu a znovu opakují, již bez razantních opatření, jako je kapénková závlaha apod., nebude pomalu možné smysluplně pěstovat. I na malinách se toto měnící se počasí podepisuje velmi negativně, i když zde jsem ještě úplně nerezignoval, pouze jsem si pořídil další kubíkovou nádrž na zalévání. Pokud se však toto stane dlouhodobým trendem, budeme muset chtě nechtě trochu obměnit obraz našich zahrad a v nich pěstovaných rostlin. Jistě se dá částečně těmto extrémům čelit např. opravdu velmi pečlivým výběrem vhodného stanoviště a četnější zálivkou, pokud se ale budou takováto sucha, jaké bylo minulý rok, více opakovat, tak ani tato opatření příliš nepomohou, protože takto neskutečně a totálně vyprahlá zem se prostě uzalévat nedá. Bude tedy nutné se opravdu poohlédnout po perspektivnějších druzích rostlin, které si s tímto počasím lépe poradí. Jako velmi perspektivní se mi v tomto směru jeví muchovníky, kamčatské borůvky, minikiwi (kolomikta, arguta), meruňky ale i jiné a původem teplomilnější rostliny, které jsou na sucho více zvyklé a stoupající teploty nám je konečně umožní pěstovat i venku. Také většina starších stromů si se suchem zatím poradila docela dobře. Třeba jabloně byly plné (sice malých, ale dobrých) jablek a švestky byly letos také výborné. Takže i toto by mohla být jistá cesta. Naopak nejvíce trpí polokeře a byliny, které jsou velmi závislé na pravidelné závlaze, a té se jim poslední roky příliš nedostává. Např. výnosy rybízů a angreštů byly za poslední roky také značně na ústupu, alespoň u mne.
Úplným závěrem chci dodat, že se zde jedná výlučně o mé subjektivní pocity a názory a má dlouhodobější pozorování. Velmi mne baví meteorologie a pozorování dlouhodobých trendů počasí, které se i pečlivě snažím zaznamenávat, a jejich dopady na vegetaci obecně. Protože chci, aby děti měly prakticky celou sezónu na zahradě co zobat, snažím se těmto trendům přizpůsobit i svoji zahradu. Trochu pozměnit strukturu pěstovaných rostlin nebo částečně i způsob pěstování stávajících druhů je podle mne jediný způsob, jak bez větších a nákladných opatření zajistit stálý přístup ovoce pro malé mlsné jazýčky...
Jistě nejsem jediný, kdo poslední dobou čelí podobným problémům. A každý to jistě řeší po svém, má mnoho inspirativních nápadů a řešení a určitě by bylo dobré, aby se o ně podělil s ostatními. Ne nadarmo se říká, že víc hlav víc ví. Proto bych byl určitě nejen já, ale i ostatní účastníci tohoto fóra velmi vděční za jakékoliv nápady a jakoukoliv inspiraci, která povede ke zlepšení stavu a struktury našich zahrad. To je konec konců i důvod, proč jsem toto téma zakládal. Tak snad teď přijdou lepší roky, které ukáží, že tento příspěvek nemá valné opodstatnění. Sám za sebe bych byl velmi rád.
Předem mockrát děkuji všem za další inspiraci, nápady a postřehy!

[moonvil]

Páni, jednou si tento příspěvek určitě přečtu (to muselo dát práce), ale dnes to určitě nebude

[paloo]

Celý deň lialo a ráno vraj -2°C

[Hofis]

Omlouvám se, zblbnul jsem to, chtěl jsem to dát jako nové téma, protože mi to přijde důležité...
Nechtěl jsem nikoho nudit...

[moonvil]

To je v pohodě, nejde o to, že by to někoho nudilo, spíš to v tomto vláknu za pár dní zmizí x stránek dozadu. Standa to kdyžtak přesune někam jinam.

[paloo]

Tak padlo 10,4mm

[mates]

No ono to rano jako nove tema bylo. Co se s tim stalo potom nevim, ale sel jsem to hledat sem a ono to tu je. Teoreticky by to mohlo byt v tematu globalniho oteplovani.
Jinak s temi projevy sucha souhlas, tady se jeste stale nenaplnily rybniky vypustene asi v rijnu. Nejsou moc velke, ale proste voda v pritocich neni a te z nebe je malo.
A co se tyka jahod. Myslim ze kazdodenni zalevani neni zdrave, to uz je potom na choroby. Ja je zalevam tak jednou za tri dny, rano, nejsem linej kvuli tomu vstat o pul hodiny driv a pak teprve se vypravit do prace.

[nene]

Omlouvám se, zblbnul jsem to, chtěl jsem to dát jako nové téma, protože mi to přijde důležité...
Nechtěl jsem nikoho nudit...

Nenudilo, celý den o tom přemýšlím. Věcí na zahradě, které děláme posledních asi pět let zcela jinak, je docela dost - a to přizpůsobování se počasí - podnebí je v podstatě totéž, jako bychom začínali teprve zahrádkařit a neměli ještě žádné zkušenosti....je to obdoba toho, když jsme se pokoušeli naše celoživotní fungující zkušenosti ze zahrady na Valašsku implementovat na novou zahradu na jihu. Nebýt dobrých usměvavých (ne posměvačných) sousedů, tak jsme toho moc nevypěstovali .
Prvotní je náš zcela odlišný přístup ke slunci - pěstování čehokoli na Valašsku bylo spojeno se snahou zajistit tomu aspoň trochu slunka - dnes vysazujeme do stínu - polostínu úmyslně. Dřív (za našich mladých let ) poslední sníh odtával začátkem dubna, 20. duben byl termín prvních výsevů a brambory 1. května byly brzy vysazené brambory. Zalévání během roku jsme neznali, maximálně tak dvě, tři konve. Zato jsme měli neustále v pohotovosti gumáky, slunečný den obnášel horečnou činnost na zahradě, aby se stihlo aspoň něco než se zase rozprší a do toho jílu se nebude "dát vlézt". Roky, kdy jsme nesklidili jedinou jahodu kvůli dešti a následné plísni, desetiletí bez jediné peckoviny, protože v době kvetení pravidelně týdny pršelo....prostě normálka.
Takže ano, je o čem diskutovat .