Eriobotrya japonica - lokvát

[milos 51]

Dnes jsem očkoval . Setřel jsem chmýří houbičkou namočenou do hypermangánové vody . Očkoval jsem Forkertem .
Zkoušel někdo uchovat pyl lokvátu do další sezóny a nebo k pozdějšímu opylení ? Nemyslím tím ustříhnout rozkvetlou větvičku a vrazit ji do ledničky . Mám na mysli uchování pylu v mrazničce se silikagelem ,podobně jak to dělám u kiwi . Domnívám se , že se to bude hodit . Až budeme mít tu Pieru .

[Milena]

Děkuji za rady a zkušenosti, přesadím na chráněné místo a zkrátím. Nenapadlo by mě že by to mohlo být ještě ze zimy, když přes jaro to vypadalo v pořádku. Jsme zhruba na 70 km D1 , vím že to není úplně ideal ,ale broskvoně tu jdou tak jsem zkusila i trochu netradiční rostliny. Planika co mám taky od loňského roku se zachovala stejně jako lokvat ,jen hned na jaře ale naštěstí obrazila,takže místo stromku mám spíš keřík. Budu řešit větší zimní ochranu.

[Rudolf M]

Děkuji za rady a zkušenosti, přesadím na chráněné místo a zkrátím. Nenapadlo by mě že by to mohlo být ještě ze zimy, když přes jaro to vypadalo v pořádku. Jsme zhruba na 70 km D1 , vím že to není úplně ideal ,ale broskvoně tu jdou tak jsem zkusila i trochu netradiční rostliny. Planika co mám taky od loňského roku se zachovala stejně jako lokvat ,jen hned na jaře ale naštěstí obrazila,takže místo stromku mám spíš keřík. Budu řešit větší zimní ochranu.

No a z kterého směru? A když napíšeš přímo i město, bude to ještě lepší . Můžu se podívat na blízké meteostanice a podíváme se, jak na tom Tvá oblast je .

Ale pokud namrzla i planika, tak to poukazuje na přeci jen nevhodnou polohu, aspoň zatím, dej tomu pár let a možná to již půjde. S tím jak se planeta otepluje se ta laťka šoupe neuvěřitelným tempem..
Mmch broskovoně už dávno nejsou známka nějaké teplé polohy, naopak v ČR se jim víc daří ve vyšších polohách, nebo v chladnějších oblastech. Boj s broskvoněmi tu byl zhruba do revoluce, kdy pomalu končilo období vlhčích a studenějších zim, občas i se studenějším létem. Teď lze s každoročním úspěchem pěstovat broskvoně i v 700 m.n.m. třeba na Šumavě, lokálně i výš.

[Milena]

Na 70 km od Prahy ,je to vesnice Borovsko.
Nové lístky co rostou dole u kmínku začínají také "rezivět". Tak snad se to už zastaví . Možná že i larvy poškodily kořeny ,nebo "kamarád" krtek ,který si udělal kopec přímo u kmínku.
Díky moc za rady a čas

[ARBORETUM]

Táto odroda nie je v CR, SR žial mrazuvzdorná, tj. je vhodná skôr do skleníkov, apod....

[Milena]

Koupila jsem ze zahradnictví https://www.fascinujicipaulownia.cz , kde uvádějí zkušenost ,že jim rostlinky vydrželi -15 . Mám od nich také Albizii a ta tuto první zimu u mě krásně přežila a hezký roste.

[Rudolf M]

Miloši, určitě to půjde, podle fyziologie pylu by to mohlo jít u všeho možnýho .

Arboretum, myslím že Milena neuvedla odrůdu. Řekl bych ale, že tam u odrůd rozdíly v odolnosti moc nebudou.

Mileno, díky za lokalitu, projel jsem nejbližší stanice, místo je to velmi zajímavé, kolem dokola vodní díla, ale stejně to nestačí na mikroklima. Přímo v Borovsku stanice není, ale je hned v Hulicích a dokonce i z druhý strany ve Všebořicích, což je výborný, protože se ty data mohou porovnávat. V Hulicích může být stanice někde v ďolíku, i když si spíš myslím, že tahle vesnice prostě bude jen mimořádně studená, denní i noční teploty proklatě nízko, ale zase ne každonoční extrém jako mrazové kotliny, mají tam Tmin -17°C v prosinci uplynulé zimy.
Ve Všebořicích vidím Tmin -15°C, také 18.12. 2022, ten den tam bylo Tmax skoro -7°C, jinak bylo celý den kolísavě kolem -10°C (jako na většině území Čech, byl to hodně mrazivý den), pak ještě nějaké lehké mrazíky kolem -11°C v únoru. Sečteno podtrženo, když vezmu v potaz odchylku z obou stanic, jisto jistě jste také měli jednu noc kolem -16°C a to bohatě stačí na omrznutí dřeva mladičkého lokvátu. Obzvlášť rostliny z dovozu (rostliny v odkazu jsou z dovozu, není to špatně, ale ta problematika mrazuodolnosti je trochu složitější, sama sis letos ověřila že není -15 jako -15°C a pokud uvedu informaci s názvem A, měl bych uvést i informaci s názvem B). Jako třeba že ty 3 metrové rostliny jsou takřka výhradně ve velkých městech, v tepelných ostrovech, kde jsou absolutní minima za posledních XX let právě do -15°C a je převelice důležité, aby to byla chráněná zástavba. Tedy starší domestiková rostlina by ten mráz dala.

Kdyby takových nocí bylo několik po sobě, rostlina by okamžitě umrzla, ale tím že byla jen jednou, tak dřevo jen namrzlo a omezil se příjem živin v pletivech. Kořeny časem obrostou bez problémů .

[milos 51]

RudolfM : Rudo dík . A mám dotaz . Pokud by byla Piera , kvetoucí v létě , sprášena mrazeným pylem např .velkoplodé Peluchy , jaké by byly její dětičky - semenáčky ?
Lokvát (Eriobotrya japonica) roubovaný na muchovník (Amelanchier)

[Rudolf M]

Dobrá otázka . Jistě tim myslíš, jestli by semenáče dědily tu nekonečnou kvetoucí schopnost a jestli by i plodily velké plody . No byla by to výhra, ale já osobně si myslím, že by část genů v semenáčích zanikla, tedy ten hlavní kvetoucí gen. Tento kvetoucí gen je snad ještě vzácnější než variegace a ta se u většiny rostlin semeny nepřenáší, u ovoce vůbec pokud vím. A v neprospěch hraje i fakt, že se jedná o pupenovou mutaci, kde je nestálost genů ještě o něco větší než u semenáčů.
Z mého úhlu pohledu je to čistě na úrovni předpokladu a čerpám spíše ze znalostí z jiných odvětví, nemám to nijak ověřené .

Jako větší potenciál bych dával pieře v tom, že může fungovat jako opylovač pro všechny lokváty světa, bez nutnosti uchovávat pyl bokem. Protože v jakoukoliv roční dobu bude mít na sobě květy v takovém stavu, aby ten pyl šel odebrat. Tzn že by odpadla starost s rostlinami co kvetou na podzim, během zimy nebo na jaře, piera to bude jistit .

[Hofis]

Lokvát (Eriobotrya japonica) roubovaný na muchovník (Amelanchier)

Miloši, tak to je packa, že ti to takhle krásně jde na tom muchovníku. U mě to bylo tak, že ten roub rostl pořád méně a po jedné zimě potom odešel. Ale nevěděl jsem právě, jestli to bylo kvůli blbé afinitě nebo to prostě první zimu namrzlo natolik, že už se to nezvládlo sebrat. To bylo -16°C, a i když jsem se to snažil zahrabat a zakrýt sněhem, tak už to asi byla hraniční teplota. Takže teď už víme, že to na muchovník jde a afinita je dobrá. Máš to moc pěkné!

[Stanley_51]

Lokvát (Eriobotrya japonica) roubovaný na muchovník (Amelanchier)

Miloši super, ale prozraď mi sladké tajemství. Jakým způsobem jsi to rouboval a v jakém období ? Mám několik semenáčů lokvátu a dva muchovníky olšolisté, tak bych to taky vyzkoušel.

[jardos]

Posledny tyzden som travil na Madeire, takze vacsinu plodov zjedli susedia. Dnes sme ich dorazili, je to ozaj skvele ovocie, deti sa za tym sli zadrhnut. Najvacsi plod z tych co ostali, mal 53g.
Na madeire rastli loquaty ako u nas agat .

[milos 51]

Stanley_51 : Stando , lokvát roubovaný do muchovníku je dílo mého kamaráda . Je to roubováno do rozštěpu ,teď teprve jsem odstraňoval vázání . Rouboval na jaře a podruhé v létě .


Já jsem podobný pokus dělal předloni . Rouboval jsem na jaře ablaktací lokvát do kdoule . U ablaktace je větší jistota srůstu . Květináč s lkovátem byl přivázaný v kdouli až do podzimu ,kdy jsem rostliny od sebe oddělil .
Detail srůstu . Lokvát kdoule .


Tímto způsobem může roubovat i ten ,kdo si na normální roubování netroufne .
Ablaktací roubované kaki Čučupaka na lotus . Přidrátováno na jaře ,odříznu srostlé na podzim .

A u kaki se musí dávat bacha a včas povolit úvazek . Drát se už silně zařezává .

[milos 51]

Detail řezu při ablaktaci . Jako vzor jsem použil kaki . Obě rostliny zboku seřízneme ,řezem přiložíme k sobě a ovážeme . Pokud to síla proutků dovolí ,je možné uprostřed udělat protizářezy .

[milos 51]

A ještě jedna ukázka ablaktace a opět kaki . Dvakrát jsem rouboval do rozštěpu ( teď v létě - zelené do zeleného ) a dvakrát nechytlo .
Tak jsem drátkem "přiablaktoval ". Odříznu až po dokonalém srůstu - na podzim .