Eriobotrya japonica - lokvát

[nene]

Koupit jakoukoli hrušku na kdouloni ?

[Pavel_CZ]

Hloh by mel byt taky kompatibilni. Pripadne kup semenac lokvatu, na bazosi jsem je videl nejakou dobu zpatky snad za 100 nebo 150

[Hofis]

Ano, literatura uvádí velmi dobrou afinitu lokvátu s hlohem. Ale z vlastní zkušenosti: Zkoušel jsem to minulý rok naroubovat do hlohu a moc se to tedy nevyvedlo. Ze začátku to vypadalo velmi nadějně, ale pak mi to asi po měsíci a půl začalo nějak v tom roubu plesnivět a oba rouby uschly. Zřejmě jsem zvolil špatný způsob roubování do rozštěpu. Problém je asi v tom, že hloh má velmi tvrdé dřevo a lokvát naopak velmi měkké. Navíc má hloh velmi tenké cambium. Ale když jsem ty rouby poté prohlížel, tak byl jeden na jedné straně už trochu chycen. Letos to zkusím určitě znovu, aklorát zkusím Kittlovo vylepšený způsob roubování za kůru. Uvidím, co to udělá.

[Hofis]

Jak to vidíš Rudo? Na mrazy to už moc nevypadá, nevytáhneme je už ven? Já už bych to asi o víkendu pomalu všechno vyndal, co ty na to?

[Rudolf M]

Asi jsme nějak propojeni, včera jsem to vytahal z garáže! Právě jsem ti to chtěl říct..

Venku je tepleji jak v garáži a výhledově má být i v noci nad nulou pořád, fakt to nemá cenu nechat zaprášené v garáži, zvlášť rostliny co s nesou i v nádobě do -8°C (tolik ani letos v zimě nebylo ).
Každopádně to vidím bledě s květy, nenašel jsem žádné, ani náznak, to už by tam byly. Letos to tedy bude bez květů. A na příští rok bude rostlina již ve skleníku v zemi, takže pokvete úplně jindy. Budeme tam muset přiroubovat i jiné odrůdy, brzy se všem kdo má lokvát ozveme, nebojte .

[Hofis]

Ok, se mnou můžeš počítat...
Jinak já ty květy ještě úplně nevzdávám, protože mě už i na zimovišti ty kytky jedou, proto je chci vytáhnout ven, dnes jsem tam měl ráno teplotu 6,2 °C, což je na tuto dobu opravdu neskutečná teplota, už to potřebuje světlo. Normálně jsem rád, když můžu na zimovišti v únoru otevřít dveře, abych tam poslal trochu tepla. Letos je mám zavřené, aby se tam udržela co největší zima a otevírám je na větrání akorát na noc...

[Rudolf M]

Přesně tak to máme i my s naší garáží! Teplota 6°C je na únor nevídaná, většinou je v tuto dobu garáž nejchladnější (-1/+1°C) a letos jsem už Radimovy zakázal otvírat okna, kytky to přežijou pokud tam tedy nebude nad 10°C, ale mohly by se probudit želvy .
I když na želvích skupinách už lidi píšou že se jim venku zimované želvy procházejí po výbězích . Možná je taky šupnu ven, v únoru, proč ne .

[Hofis]

Tak jsem to dnes vše vytáhl ven, podíval se na ten lokvát pořádně na světle, a obávám se, že z jarního kvetení nebude asi opravdu nic, stejně jako u Tebe, Rudo...

[jardos]

Po dlhej dobe sa ma toto rano ozvat mraz pod - 1st, mozno az do - 2st. Ci mi este bude kvitnut z nevypucanych pukov, tazko povedat. To uvidim tak k 2 tyzdne. Kazdopadne chcem skusit zachranit tieto dva sukvetia. Neviete poradit, ako ich 'zazimovat' na mrazive rano? Po tejto noci uz zas neni vo vyhliadke mraz...

[Hofis]

Přehodit přes to na noc netkanku? Při menších mrazech to funguje, při větších už moc ne.

[jardos]

hofis, diky za radu. Ja som zobral tie kvetne trsy a poriadne som ich zavinul do netkanej, nahrubo. Tak snad. ale ajtak sa tak trochu spolieham a v kutku duse verim, ze este z tych pukov vyleze nejaky kvetky. Puky su tucne a kedze takmer kazdy februarovi den bol nad 10st, rychlo sa zvacsuju.

[Pavel_CZ]

Kvety lokvatu vydrzi pry az -6, takze bys mel byt v pohode

[Hofis]

Tím si nejsem zcela jist. Např. Šamla uvádí ve svém svazku Subtropy, že květy jsou velmi citlivé na chlad a poškozují se již při -2°C. Raději bych moc neriskoval...

[Hofis]

Pokud vám to nebude vadit, podělím se rád o několik mých zkušeností s lokvátem, za tu dobu asi 11 let, co jej pěstuji.
Letos jsem ho vytáhl ze zimoviště a vypadá zatím nejlépe, co kdy po zimě vypadal. Teplá zima mu evidentně svědčí. Na zimovišti byla letos průměrná teplota 5,6 °C, minimum bylo 3,9 °C. Jiné roky musím někdy přitápět svíčkami, abych udržel alespoň nulu. Ohledně kvetení si stále ještě nejsem jist, některá ta poupata jsou nějak veliká. Ještě to ale není zřejmé. No a tím se dostáváme k problematice kvetení, která je asi u lokvátu téma č. 1.
7. rokem mi poprvé začal kvést. Samozřejmě na podzim, opyloval jsem uměle a nechal ho co nejdéle venku. Květy i listy chytly při inverzi plíseň, kompletně to přes zimu opadalo a nebylo nic. Další rok nevykvetl, věnoval se pouze růstu. Vykvetl 9. rokem opět celkem brzy na podzim, opět jsem opyloval ručně, ale není zřejmě samosprašný, takže z toho opět nic nebylo. Ale zase jsem jej nechával do mrazů venku a opět chytly některé listy při inverzích plíseň. Takže 10. minulým rokem shodil přes zimu tak polovinu listů a začal kvést až celkem pozdě, někdy v říjnu. Po zkušenostech z minulých let, jsem jej hned s příchodem inverzí koncem října raději hodil na zimoviště, protože inverzní počasí mu velmi silně nesvědčí. To je daleko horší než mráz. Na zimovišti bylo tak 8°C a mírné přítmí, cca za 3 týdny ta rostlina zastavila růst a nastoupila do dormance! S květními laty již vyvinutými, ale nikoliv otevřenými květy, a vykvetla poté až na jaře! Jedná se o náhodu, protože jsem to dělal jen kvůli tomu, aby mi neplesnivěly listy. Ale možná by se dalo uměle navozenou předčasnou dormancí zastavit tu rostlinu v požadovaném stádiu a nechat jí tak vykvést až na jaře. Anebo, a to se dostávám úplně k jádru věci, by se možná dala navodit umělá dormance třeba jen květů tím, že by se na ně aplikovala postřikem kyselina abscisová. Je to jeden z fytohormonů, inhibitor, jehož koncentrace stoupá v celé rostlině před nástupem do dormance nebo třeba tehdy, když je třeba zastavit růst pupenů v předjaří, když přijdou mrazy. Pokud by se tím nastříkala ta květní lata v určitém stádiu, bylo by možná možné je takto zastavit a zakonzervovat na jaro. Je to jen taková úvaha, ale rád bych to zkusil. Problém je sehnat kyselinu abscisovou z důvěryhodného zdroje. Pokud byste někdo měl takovou možnost, tak prosím o SZ. Děkuji!

[Rudolf M]

Nechci znehodnocovat práci Šamly, nebo tak. Ale z čistě orografického hlediska je podle mě hloupost, aby vydržely tak málo. Vzhledem k místu jejich výskytu a pravidelné plodnosti, budou mnohem odolnější než si možná myslíme (ale ne zase tak moc, aby to mělo pro ČR význam ).
Naše květináčovka půjde již během pár dní do volné půdy, tak jsem zvědav jestli se zahustí. Zatím je to koště jak bič .