Eriobotrya japonica - lokvát

[Hofis]

Jednu zimu, když nekvetl, tak jsem ho nechal celou zimu v květináči venku v Praze. Květináč byl zapuštěn do země. Přežil bez problémů. Minimum jsem měl tehdá něco málo pod -12°C a bylo i několik ledových dnů za sebou s minimy kolem -10°C. Myslím, že mrazuvzdornost rostliny je celkem dost vysoká, ale květy a plody nevydrží větší mrazy.

[Hofis]

Tak skoro po měsíci zase jeden update k lokvátu, už se to začíná pomalu rýsovat.
Z těch posledních pár květů z první vlny, které jsem stihl ještě opýlit křížem, už jsou celkem pěkné plůdky.

Foto: Praha-Motol, 28.01.21

A vypadá to, že možná ochutnám plody i z toho tvého roubu, Vašku.

Foto: Praha-Motol, 28.01.21

Jinak se u té hlavně opylované druhé vlny právě láme chleba. Uvidíme, kolik toho nakonec na těch latách zůstane.

Foto: Praha-Motol, 28.01.21

A nakonec ještě jedna zajímavost. Lokvát je teď v dormanci a do ní s ním přešla jedna poslední nevykvetlá lata. Nevím, kdy zase začně kvést, ale pro případné zájemce, kteří budou kvést brzy na jaře, nebo jsou na tom s květy podobně jako já a nemají čím opylovat, mohu poslat tuto záchranu.

Foto: Praha-Motol, 28.01.21

Nevím, jak dlouho se to dá udržet v květu, když to pošlu i se dřevem, ale možná by to nějaký ten týden mohlo vydržet nakvétat. Třeba by mohli kluci z Tropiku poreferovat, jak dlouho se to takto dá udržet?

[jardos]

Ta moja peluche sa stale moc nehybe. Ked je trochu teplejsie, vzdy je vidiet posun. Ale zacinam mat pocit, ze puky co ma, nie su kvetne. Aj ked dari sa jej velmi dobre a prirastky mala paradne. Vlani o takomto case kvitla jedna radost, ale to este namala za sebou ani zdaleka rok po vysadbe. Mal by som ale radost, kedy sa zacala prebudzat teraz a nakvitat v marci. To by snad uz nevymrzla a stihla dozriet.

[MonikaV]

Otužování lokvátu- vypadá taky dobře- je to semenáč, tak snad taky ustojí zimní počasí (jestli vydrží, ráda bych jej na jaro naroubovala a tím pádem bude přes zimu vybudovaný kryt-- no pořád je co dělat )

[Hofis]

Jardos: Jaro, to nejsou květní puky, to jsou normální růstové puky, z toho na jaře žádné květy nebudou.

MonikaV: Dobře ty! Prý snese v pohodě i -15°C i méně. Mě dal spolehlivě venku v květináči -10 až -11°C. Ten kryt to ale na zimu chtít bude, pokud chceš i nějaké plody. Květy a plody vydrží jen asi -5°C. To říká literatura, sám jsem to ještě nezkoušel a v nejbližší době ani zkoušet nebudu. Pokud se ale na jaře probudí ten roubovanec na muchovníku, a podaří se mi ho pěkně odhřížit, tak půjde taky ven. Pak by bylo možné porovnávat i mrazuvzdornost na muchovníku versus semenáč

[dzani696]

Nebude niekto na jar robiť prerezávku? Minuloročné štepence vyhnali spod vrúblu. A rád by som k nim prištepil niejakú inú odrodu.

[MonikaV]

Taky jsem dnes obcházela zahradu--- a lokvát vypadá docela dobře, možná 2 nahnědlé lístky odpadnou, ale jinak

[Hofis]

Našel jsem velmi zajímavou studii ohledně kvetení lokvátu. Shrnu to ve zkratce. Testovalo se na molekulární úrovni, co může za to, že lokvát kvete na rozdíl od všech ostatních růžovitých na podzim. Přišlo se na to, že lokvát neprodělává žádnou klasickou dormanci přes zimu, kdy normálně v příhodných podmínkách dozrávají plody. Dochází pouze ke zpomalení růstu. Tudíš chybí kyselina abscisová, která u ostatních růžovitých kvetoucích na jaře navozuje na podzim dormanci a její následný pokles se zvyšujícími se teplotami na jaře evokuje kvetení, jak je běžné u meruňek, třešní atd. Zato ale prodělává jakousi pseudodormanci za pomocí jiného hormonu v létě. Podle té studie se zřejmě jedná o adaptaci na teplé a horké klima a letní období sucha ve své původní domovině, kdy ta rostlina nebyla schopná udržet přes léto plody. Tak se prostě vydala jinou cestou a plodí přes zimu, kdy toto nehrozí. S tím souvisí i to, že rostlina nedobře snáší teploty nad 35°C, kdy zcela zastavuje růst a může dokonce dojít k úpalu a opadu listů. Jedná se ale pouze o spekulaci na základě tohoto výzkumu, jak sami autoři přiznávají, chtělo by to další výzkum. Lokvát tedy během července uvolní v této pseudodormanci hormon, který má za následek to, že se další pupeny, které se začnou tvořit potom, už diferencují na květní pupeny namísto listových pupenů. Pokud k tomuto nedojde květní pupeny se nevytvoří a tvoří se pouze pupeny listové. Je to velmi zjednodušeně shrnuto, pro zájemce je celá studie v angličtině k nalezení zde: https://www.frontiersin.org/articles/10 ... 00253/full

A teď trochu spekulace z mé strany. Vždy mě fascinovalo, že Šamla ve svém svazku Subtropy uvádí, že lokvát naroubovaný na hlohu v Praze pravidelně každý rok plodil přes léto. Tak mě napadá, jestli za to nemůže ta dormance, kterou hloh v zimě prochází. Třeba ta podložka vyžene do horní části ten abscisin, který by mohl pomoci k tomu, aby se květní pupeny diferencovaly i na jaře. Je to samozřejmě čirá spekulace, ale je to pro mě o důvod víc tomu přijít na kloub. Takže jsem zvědav, jestli se letos probere ten roub na muchovníku a co to do budoucna udělá. A dál budu zkoušet to naroubovat na hloh, což se mi zatím moc nedaří...
Ale třeba by to mohla být inspirace i pro další pěstitele a milovníky lokvátu.

[MonikaV]

Je to až neskutečné co všechno rostliny dokážou!- dokonalost sama

[Franz]

[quote="Hofis"]Našel jsem velmi zajímavou studii ohledně kvetení lokvátu. Shrnu to ve zkratce. Testovalo se na molekulární úrovni, co může za to, že lokvát kvete na rozdíl od všech ostatních růžovitých na podzim. Přišlo se na to, že lokvát neprodělává žádnou klasickou dormanci přes zimu, kdy normálně v příhodných podmínkách dozrávají plody. Dochází pouze ke zpomalení růstu. Tudíš chybí kyselina abscisová, která u ostatních růžovitých kvetoucích na jaře navozuje na podzim dormanci a její následný pokles se zvyšujícími se teplotami na jaře evokuje kvetení, jak je běžné u meruňek, třešní atd. Zato ale prodělává jakousi pseudodormanci za pomocí jiného hormonu v létě. Podle té studie se zřejmě jedná o adaptaci na teplé a horké klima a letní období sucha ve své původní domovině, kdy ta rostlina nebyla schopná udržet přes léto plody. Tak se prostě vydala jinou cestou a plodí přes zimu, kdy toto nehrozí. S tím souvisí i to, že rostlina nedobře snáší teploty nad 35°C, kdy zcela zastavuje růst a může dokonce dojít k úpalu a opadu listů. Jedná se ale pouze o spekulaci na základě tohoto výzkumu, jak sami autoři přiznávají, chtělo by to další výzkum. Lokvát tedy během července uvolní v této pseudodormanci hormon, který má za následek to, že se další pupeny, které se začnou tvořit potom, už diferencují na květní pupeny namísto listových pupenů.

Ani bych se nedivil, podnož hormonálně ovlivňuje roub.
Jako inspirace dobré zkusím to na něco prdnout, pokud moje rostliny daly mrazíky.

[Radim K]

Lokvát na hlohu máme venku první zimu (takže výzva), ale zatím se jeví dobře. Jestli bude v budoucnu kvést na jaře, tak by to byla fakt výhra .

A propo, chtěl jsem poprosit, jestli tu někdo nemá kvetoucí lokvát a byl by ochoten poslat jedno květenství? Honza už nám jedno v lednu posílal, ale teď kvete květů ještě více.

[Hofis]

Pošlu hned v pondělí, mám tam jednu poslední latu, sice malou, ale právě je v plném květu. A mohu se prosím Radime zeptat, jak dlouho se vám tu předchozí podařilo udržet při životě, tedy jak dlouho ještě dávala pyl? Docela mě to zajímá.
Díky moc a dej přes SZ vědět, kam (na koho) to mám poslat.
Jinak i nějaké rouby budou, některé neopylené laty z první vlny už opadly a ten zbytek vypadá čím dál lépe.

[Radim K]

Jsi zlatej, díky moc!
Nechali jsme ji ve skleničce s vodou ve studeném skleníku, ve kterém je i onen lokvát a kdykoliv se otevřel nový květ, tak proběhlo opylení. Květy postupně zhnědly asi tak za 2 týdny, ale ještě asi tak před 10 dny jsem s tím opyloval, protože pyl jako takový vypadal stále docela použitelně, ačkoliv už květy zhnědly .
Teď však kvete hlavní vlna květů (je to fakt dost pozdě kvetoucí odrůda - "Nadal", původně od Martina Formánka), takže bych chtěl opylovat hlavně teď . Ve skleníku to voní až běda. Připomíná mi to vůni toho mýdla ve vlacích, jak se strouhá otočením kolečka přímo na ruku .

[Hofis]

Neřeš,,,
Jinak je fakt super, že jste to dostali na ten hloh. Já se s tím už trápím druhým rokem. Minulý rok to vypadalo opravdu nadějně, 2 pěkné rouby, vypadaly, že se chytly, ale na sklonku léta oba postupně odešly. Letos zkusím změnit taktiku. Jsem fakt zvědav na to, jak se to na té podnoži bude chovat. Hormonálně to vlastně půjde proti sobě, takže bude fakt zajímavé sledovat, co to udělá a co převáží.

[Radim K]

Určitě se podaří, dříve nebo později . Ale říkám si, že správnější cesta bude asi kdouloň, na níž to roubují někdy i na plantážích. I na ní je ale životnost omezená. Nejblíže je botanicky rodu Eriobotrya spíše rod Stranvaesia/ Photinia, tedy blýskalky. Možná až nám zaplodí Photinia serratifolia (ta tvoří docela tlusté a ne tolik četné kmínky jako jiné druhy), tak její semenáče zkusíme naroubovat. Mohlo by jít skutečně o trvalou, odolnou a ideální podnož. A ještě bude asi blízký rod hlohovka (Rhapiolepis), se kterým tvoří Eriobotrya deflexa známý hybrid Coppertone. Jenže ta hlohovka Rhapiolepis indica je prd odolná a Rhapiolepis umbellata, která u nás zimuje bez potíží, je zase hodně se větvící keřík, žádná silná podnož.
Ještě se mi podařilo naroubovat olivu na jasan, tak uvidíme, jaký to bude nebo nebude mít důsledek .