Tak lokvát na hanbě od cca půlky července se už krásně rozjel a už jsou v některých růžicích vidět i náznaky květních poupat.
Takže si myslím, že na to ukončení dormance v létě bude mít asi nejvyšší vliv trvalé snížení teploty. To místo je schované u zdi ve dvoře, kde je daleko chladnější a stabilnější místo než na jeho obvyklém letním stanovišti. Ale přitom koruna má i přímé slunce několik hodin denně, nohy jsou ale trvale ve stínu.
Foto: Praha-Motol, 22.08.23
Jinak ohledně kvetení lokvátu na jaře mám po letošku naprosto jasnou zkušenost. Vše opadalo, a to napříč odrůdami. Jak Peluche, tak i roub od Vaška. A to jsem pečlivě opyloval od dubna do května. A i ty laty, které se tvářily jako opylené, byly nekompromisně rostlinou odhozeny ve prospěch růstu nových výhonů. Ty totiž když začnou vyrůstat, tak laty prostě vylomí. Takže spoléhat u lokvátu na jarní kvetení těsně před druhou periodou je hloupost, nic z toho nebude. Je potřeba opylovat už na podzim nebo v zimě, jinak se toho rostlina při zahájení druhé růstové periody zbaví. Ono je to vlastně logické, protože lokvát to má naopak a prodělává klasickou dormanci v létě. Takže první perioda i s kvetením je na podzim a druhá růstová perioda je pak na jaře. U nás vlastně taky už nekvetou žádné rostliny ve druhé růstové periodě.
Ale, samozřejmě se vyskytují i výjimky...
Na pouze jedné jediné větvi se udržel jeden plod z jara až do teď. Tzn. přežil letní dormanci a nyní se začíná zvětšovat, takže snad dozraje.
Foto: Praha-Motol, 22.08.23
Ono na první pohled se to nezdá zas tak zajímavé, ale na druhý pohled už trochu ano. Tato větev totiž dokázala zajímavým způsobem obejít to pravidlo o shazování lat při druhé periodě tak, že prostě vyhodila boční výhon z kmínku o něco níže a roste tak on, aniž by bylo nutné se zbavit té laty. To je velmi zajímavé. Vlastně by to znamenalo, že to je schopné růst a plodit zároveň, což ostatní větve rozhodně neumí. Může to být samozřejmě náhoda, a asi to i tak na 90% náhoda je, ale pokud by to tato větev takto dokázala dělat i nadále, mohlo by se jednat i o nějakou formu adaptace na naše prostředí. Takže to rozhodně stojí za další pozorování.
Ono by mě i dost zajímalo, jak si s tím problémem se shazováním lat poradila ta zde již zmiňovaná Piera. Podle toho, co jsem o ní četl, tak je také schopná kvést pořád. To ale znamená, že musí i růst pořád. No, necháme se překvapit. Třeba dělá pouze kvetoucí růžice. Nebo to obchází podobným způsobem, jako již výše zmíněná větev u mě?