KIWIFORUM.cz

V zemi

Zajímavá rostlina i s tou podnoží. Květní puky musela vytvářet již v prosinci , ty musely zvládnout i nějaký mráz a začátkem března kvést. Mě kvetla již v květináči v prosinci na zimovišti, zatím kvetly jenom laty jedné odrůdy. Letos už snad pokvetou obě, tudíž by mohlo být na rok mnohem víc plodů. Letos jenom tak.

Mám Peluche, Tanaka a Argelino, ale Rose Anne má trochu posunutou dobu kvetení. Nebo aspoň podle jeho zkušeností

To by mohla být perspektivní odrůda do našich podmínek naroubovaná na té kdouly. Po letošní sklizni kdoulí dám semena stratifikovat a zkusím vypěstovat podnože na budoucí roubovani.

Doplňující informace: Minimální teplota byla -18 st. a měli i pozdní mrazíky. A má to krásně obsypané plody. Bez jakékoliv ochrany

Tak to je pecka .

Když to srovnám s nadalem roubovaném na semenáči, co už máme pár let venku, tak zimy v chráněném místě přežívá až po špičky větví, ale letos po -15°C a ostrém slunci během mrazivého období, přišel o většinu starých listů. Takže má ta Rose Anne na kdouly zvýšenou odolnost minimálně o 3°C, což je hodně moc!
Náš nadal měl poškozené takřka všechny listy, krom těch, co se dotýkaly stěn domu. Ale velmi rychle obrazil novými listy i výhony. Otázka je, jestli to bylo těmi mrazy, nebo tím sluncem. Stejně dopadl i mrazuodolný oleandr Atlas Nain de tidilli, který má deklarovanou odolnost -15°C bez poškození. Na velmi chráněném ale slunečném stanovišti přišel o všechny listy, ale většina dřeva přežila a obrostl. Zajímalo by mě, jak to s tím sluncem je, protože třeba Trachycarpusy co byly na sluníčku, tak jsou naopak nejmíň poškozené po těch -15°C.

Rose Anne hlavně kvete později než ty běžné odrůdy

Slunce a mráz je strašně špatná kombinace, především u stálezelených rostlin. Dochází u rostliny stále k odparu vody z listů, ale tato odpařená voda není doplňována od kořenů, protože je půda zmrzlá a žádná volná voda tam tak není. Říká se tomu mrazové sucho a podle mého názoru je to ten důvod, proč to shodilo ty listy. Nebolo to schopné doplňovat odpařenou vodu, tak tomu zbyla pouze tato obranná reakce.

To právě že ne, jednak půda nebyla vůbec zmrzlá, protože před těmi -15°C napadlo 32 cm sněhu na nezmrzlou zem (a takový mráz byl je jednu noc) a druhak je vysazen v rohu u domu a zimní zahrady, kde půda nezamrzá ani při holomrazech (v tomhle místě jsme měli venku 6 let avokádo, bez vytápění).
U toho Oleandru to samé, je hned u vchodu domu, pod přístřeškem a 50 cm od něj je otevřené okno ze sklepa.
Právě že letos ta kombinace zmrzlá půda x slunce nebyla splněna ... ale stejně se tak zachovaly. V zimním stínu bych se ale zase bál, že umrznout, když se tam nedokážou prohřát .

Hmm, tak teď včíl mudruj, ogare...

Jsem hledal nějaké zimní foto, mam jen nepřímé fotky. Ale kdo hledá tak najde, viz popis výše. Na příští zimu tam už budou květy si myslím, tak se ukáže co přežijí květy za mrazy. Jestli to bude na prd, někdy později ho nahradíme tím mutantíkem co posílal Honza, v tomhle rohu budov bych se o ně nebál.

Tady vlevo vedle Trachýka kouká jen pár listů po oblevě. To ještě vypadaly celkem dobře.

Coppertone sice kvete ještě později než Rose Anne, ale zřejmě tu bude problém s opylením. Nemám další odrůdu co by kvetla ve stejnou dobu. Známý říkal že mu Coppertone zatím neplodí, jen kvete. Nové výhony jsou růžové, květy také (geny po e. deflexa).

U otce v Myslejovicích dnes:

Skadkokyselá super chuť.

Mám zde nějaké poznatky k roubování lokvátu zelené do zeleného.
Úplně nejdříve se ale sluší poděkovat za cenné rady, ale především jedné dobré duši toho fóra, které se mě zželelo, a poslala mi dva krásné rouby. Máš to u mě!!!
Na mém lokvátu byly větve ve dvou rozdílných stádiích růstu. Většina po odkvětu na jaře s již pěknými a úplně zelenými výhony. A pak ještě dvě terminální větve, které nekvetly a zrovna jim začínaly pučet vrcholky. Jelikož jsem neměl moc materiálu nazbyt, přemýšlel jsem, jak to zaonačit, aby se alespoň jeden z těch roubů chytl. Rozhodl jsem se tedy pro následující 2 varianty:
1. Úplně klasické roubování zelené do zeleného do rozštěpu, kdy jsem na roubu klasicky ponechal na 1/3 zastřižené listy a narouboval jej do čerstvě zeleného výhonu. Obalil jsem obalovou fólií, zasáčkoval, a nevím, asi je to těma nešikovnýma rukama, ale roub i takto po cca 3 týdnech uschnul.
2. Řekl jsem si, že bych možná mohl využít toho, že u těch terminálních větví zrovna pučí vrcholový pupen. Předpoklad byl, že se poté na tom vrcholku v maximální míře hromadí růstové hormony, které by případně mohly pomoci lepšímu srůstání roubu s podnoží. Roub jsem tedy zbavil všech listů, pečlivě jej zbavil všech chloupků a seřízl ho tak na délku 3-4 cm. Ponechal jsem pouze ještě spící vrcholový pupen. U podnože jsem také otrhal asi 3-4 listy, zavil ji chloupků a velmi opatrně odstranil pouze ten úplně svrchní, pučící vrcholový pupen. Dřevo podnože je v tomto stavu, dá se říct již mírně vyzrálé a je tak napůl zelené, začíná pomalu hnědnout, ale ještě se velmi dobře řeže. Naimplantoval jsem takto připravenou špičku z roubu do rozštěpu, zabalil potravinářskou fólií po Milošově způsobu a zasáčkoval. Abych zabránil tomu, aby se sáček dotýkal přímo vrcholového pupenu roubu, vyrobil jsem z vázacího drátu takovou menší konstrukci a udělal takovou „laterničku“, viz foto.

Foto: Praha-Motol, 15.07.19

Bál jsem se, aby zkondenzovaná voda nezpůsobila hnilobu vrcholového pupene. Vlastní roubování proběhlo 29.06.19, foto výše bylo pořízeno 15.07.19, když se mi začalo zdát, že se tam už něco děje. Celou rostlinu jsem přesunul do stínu a už nezbývalo, než čekat.
V pátek, 21.07.19 jsem se s příchodem vlhčího vzduchu odhodlal tu „laterničku“ sundat. No, a přivítal mě takovýto „fakovák“, viz foto. Tak jsem si řekl, že mě akorát provokuje, teď mě vyfakovala a uschne.

Foto: Praha-Motol, 21.07.19

Naštěstí ale větévka rostla dál a dnes ráno jsem se odvážil sundat i tu potravinářskou fólii, abych se podíval přímo na srůst roubu s podnoží. Mám pocit, že se zadařilo (ťuk, ťuk, ťuk)!


Foto: Praha-Motol, 24.07.19

Tenhle týden, co mají být ta velká vedra, nechám rostlinu ještě pro jistotu schovanou ve stínu a s příchodem trochu chladnějšího počasí ji zase přemístím na původní slunné stanoviště.
Takže pokud by měl někdo podobné potíže s roubováním lokvátu jako já, tak toto se mi jeví jako celkem spolehlivá metoda pro absolutní nešiky, jako jsem já!

Ještě jednou mockrát děkuji všem zúčastněným za podporu!