Hnojiva a postřiky

[ivan]

Ivan píše:
dík všetkým za rady-
- ešte skúsim- čo radí Jožka (Strážnice je takmer rovnako teplá klíma)- ...
No nie je to úplne tak, bol som v tom, že Strážnice má podobné teploty- ale- sú o dosť nižšie- napr. priemerné mesačné teploty od začiatku roka:
- Strážnice: 3,3°C, 2,1°C, 6,6°C, 8,1°C, 13,7°C
- Nitra: 3,9°C, 3,4°C, 7,4°C, 9,6°C, 15,7°C.....

[Jožka]

Ivan- ten postřik jsem před týdnem koupil pro kolegu v práci. Byl ve slevě pouze za 50kč, měl totiž projitu inspiračni lhůtu, stříkal mšice na jablonich a že to fungovalo dobře. Klidně se může dát trochu silnější dávka. Na Slovensko jezdím a připadá mě že u vás je trochu tepleji než u nás.

[Brano70]

Ivan píše:dík všetkým za rady-- Strážnice: 3,3°C, 2,1°C, 6,6°C, 8,1°C, 13,7°C - Nitra: 3,9°C, 3,4°C, 7,4°C, 9,6°C, 15,7°C.....

Ivan, to sme skoro rovnako, Rézhegy: 3,6; 3,4; 8,0 ; 9,8; 16,2

[nene]

https://www.denik.cz/regiony/zahradkari ... 30704.html

[veverka]

Mám slíbený od souseda popel z topení dřevem, četla jsem že je to dobrý hnojivo, ale musim si vzít i haldu popela kterej je z topení malinko dřevem a z větší části uhlím černým. Dá se popel z černýho uhlí taky v zahradě nekde nejak použít? roste mu tam na něm tráva jak v pekným substrátu...

[moonvil]

Stará teta sypala popel z černého uhlí do záhonu snad 70 let - takovou zeleninu jako tu její jsem nikdy neviděl. Muselo se na ni chodit se sekyrou a žebříkama.
Ale trochu se bojím, že v tom bylo i pár sloučenin, které bych si vědomě k rostlinám přidávat nechtěl.

[Franz]

Na popud Jimbra tady dám stručnou kuchařku na polyploidii rostlin tedy jak to dělám já.
Chemií kterou se dá vytvořit polyploidita je celá řada a jelikož rostliny ovlivňuji ex vivo rozhodl jsem se pro colchicín, který je na trhu snadno dostupný.
Koupíte ve formě prášku a musíte vyrobit zásobní roztok o nějaké vyšší koncentraci za mně 2 % roztok rozpuštěný v alkoholu (je dostačující) jde i v jiné rozpouštědle, ale etanol je stabilní a ne tak těkavý a výsledný roztok se udržuje v lednici tmavém místě, protože colchicím degraduje ve vodě, teple a vlivem světla.
Koncentrát i po střech letech spolehlivě učínkuje i když k nějakému snížení účinné látky již jistě došlo.
Důrazně doporučuji roztok si nechat připravit v laboratoři na ne v kuchyni na stole a i tento roztok držet mimo dosah kohokoliv nejlépe samostatná lednice!!!
Colchicín je velmi nebezpečný při nadechnutí při manipulaci s práškem, pokud máte již hotový roztok tak stačí běžné rukavice nebo i bez - používá se relativně malá koncetrace která přes pokožku tak snadno neproniká.
Příprava roztoku- do stříkačky s jehlou naberete třeba 1 ml zásobního roztoku dodáte 9 ml destilované vody a kapku smáčedla protřepete a jdete na to pokud to nevyhovuje pro danou rostlinu tak se to opraví(buď přidá nebo ubere)
Způsobů aplikace je také celá řada a zkoušel jsem i ovlivnění nabobtnalých klíčících semen ale dle mého úsudku velmi vysoká mortalita a trefit pro ten který druh správnou koncetraci je celkem na dlouho.
Velmi efektivní je ovlivnění rostlin ve stádiu děložních lístků, kdy zakapávám příslušnou koncentrací během 3-4 dnů rostlinu, a nepoužívám ani pastu ani po aplikaci během několika hodin neoplachuji.
Velmi důležité je používání smáčedla, které usnadňuje pronikání do pletiv (používám silwet zkoušel jsem i DMSO ale snížení toxicity se nekonalo), ale jak colchicín tak smáčedlo jsou fytotoxické a u každého druhu je třeba to vybalancovat použité koncentrace od 0,01 až po 0,5.
No a pro ponciry jsem najel tvrdou koncentrací od začátku - velmi odolné rostliny tam snad ani nic nechcíplo ani nepálilo koncentrace 0,25 a opakováno 5x. Odhad účinnosti na ponciry tak 50-60 procent u žádné jiné rostliny se to nepodařilo u těch ostatních od 1-8 procent což taky nepovažuji za špatné.
Velmi časté je vznik chimér to znamená diploidní a polyploidní buňky v růstových pletivech, můžete namítnout, že při ovlivnění děložních lístů zůstávájí diploidní kořeny to je sice pravda, ale tyto buňky necestují po rostlině.
Taková rostlina není úpně bezcenná jen ji bere zavděk pokud čistých tetraploidů málo.
Na takové hraní je nejlepší zimní období nejsou vysoké teploty ani silná radiace a přisvícení rostlin není problém. Po aplikaci nastává poměrně dlouhé období, kdy rostlina zdánlivě nic nedělá pokud po krátké chvíli začne růst je skoro jistota neúspěchu.
Nicméně po 2-3 měsících se začne něco budit a po půl roce se dají brát první vzorky na cytometrii, ale některých i po letech, kdy něco narostlo pak to odešlo a z kořene to zase nějak obrazilo.
Je potřeba vzít na zřetel, že je to generace 0 a teprve následující generace ukáže jestli má to úsilí nějaký potenciál.
Při polyploidii dochází k velké přestavbě rostlinného organizmu a při umělém ovlivnění to není úplně ono, proto je důležité dotáhnout rostliny do plodnosti a teprve pak v druhé generaci jsou to čistí polylpoidi.
Pokud alespoň jednomu nadšenci v této komunitě se tento návod bude pozdávat a bude to chtít zkusit budu rád a případně i zkusím poradit.

[Jibro]

Díky Franzi, hodně zajímavý experiment to o diploidních kořenech a polyploid nadzemní části jsem netušil, to může být problém v dalším využití, u citrusů jsou dnes právě tetraploidní podnože ve velkém testovány a už jsou i uvolněny do praxe, tam je ale potřeba mít celou rostlinu pozměněnou právě kvůli požadovaným vlastnostem tetraploidu: vyšší odolnost proti salinitě, suchu, nemocem atd.
Což by i u ostatních druhů rostlin, které jsou v našem klimatu na hraně přežití mohlo mít pozitivní efekt a někdy tetraploid může mít i větší plody, ale osobně si na hraní s kolchicinem moc netroufám, to už je hodně vyšší dívčí.
Ono v domácích podmínkách jde už dosáhnout ledacos, sleduji na youtube videa s "kuchyňským" in vitro množením a není to tak složité, ale hlavní problém je dosáhnout 100% sterility.

[kasta]

Ja o tom kolchicinu taky uvazoval, mnohem amaterstejsim zpusobem teda. Zvazoval jsem sehnat si ten lek na dnu, co obsahuje kolchicin v definovane koncentraci - je teda na predpis, ale to bych snad zaridil. Nakonec jsem si na podzim sehnal hlizu ocunu obrovskeho, ze to zkusim jeste vic punkove a proste ji nastrouham a pouziju vyluh na seminka mucenek.
Ale nejspis od toho upustim. Tech tetraploidnich mucenek uz par existuje, maji vetsi kvety, ale jinak nemam dojem, ze by se timto zpusobem nekomu podarilo vyselektovat nejakou vyrazne mrazuodolnejsi (coz je muj hlavni cil), takze asi spis zustanu jenom u prirodni selekce. Kazdopadne, kdybych se do toho pustil, dam vedet.

P.S. jeste radsi dodam, ze jsem pres 10 let pracoval v chemicke laboratori, takze si troufnu rict, ze vim co delam. Rozhodne bych praci s kolchicinem nikomu bez zkusenosti nedoporucoval. Kdybych se tomu chtel venovat vic systematicky, urcite volim postup jako Franz, u me by slo jen o jednorazovy experiment, proto to zjednoduseni.

[Franz]

Je to právě o tom, že je to běh na dlouhou trať.
První bárka tetraploidních rostlin vytvořených uměle (nebo vyšší stupeň ploidity) není úplně ono genom si musí já to nazývám "sednout", a proto je mým cílem rostliny dovést do produkčního období a pak popřípadě testovat čisté tetraploidy(které obecně mají lepší kořenovou soustavu nejsou tak vzrůst-ní větší plody, osivo a nižší mrazuvzdornost)nebo křížení zpět diploidy jak ze strany otce i matky pokud se podaří třeba i oktoploid pak kombinace co s čím značně narůstají.
Je taky potřeba podívat se co za rostlinu by člověk chtěl týrat- ne všechno jde násobit genom nejde do nekonečna.
Výluh z cibulek no tomu moc nevěřím to spíš nějak rozpustit ty léky, ale i tam je v pilulce něco kolem miligramu.

[kasta]

Franz: tak u tech mucenek, co jsem nacetl, tak jsou pouzitelny hned ty prvni hybridy, ktery vznikly z tech osetrenych seminek. Pouzivaji se i na dalsi slechteni ale i treba p.caerulea Emil Kugler je komercne uspesny hybrid primo z prvniho vysevu seminek osetrenych kolchicinem.
Ja jsem si pocital ty potrebne koncentrace a melo by to jit i z te cibulky. Na maceni semen je pry lepsi pouzit nizsi koncentraci a macet treba 24 hodin. Samozrejme hlavni problem, ze pri pouziti te cibulky muzu tu vyslednou koncentraci jenom hodne hrube odhadnout, ale zase pri tech nizsich koncentracich by to nemelo tolik vadit. Jeste bych si to urcite vic nastudoval, jestli se pro to rozhodnu.

[Hofis]

No, z toho až trochu mrazí, když to tady čtu. Kolchicin je fakt síla. Asi před čtyřmi lety jsem zkoušel nechat vyklíčit semena asiminy, která jsem na jaře po stratifikaci šoupnul do vysokých květináčů a zaléval pouze výluhem z ocúnu. Vzešlo z 5 takto testovaných semen pouze jedno, rostlina však vůbec nerostla a nedala následující zimu ve dvoře. Přitom teploty nijak výrazně nízké nebyly, minimum bylo kolem -16 maximálně. Ale samozřejmě nevím, jestli k nějakému ovlivnění vůbec došlo, ale podle toho, co jsem četl, by to takto mělo jít ovlivnit, když je semeno již při klíčení ovlivňováno kolchicinem. Ale jak píše Jibro. Je to vyšší dívčí, kolchicin je opravdu velmi prudký buněčný jed, tak nějak mi to je trochu proti srsti.
Ale proti gustu žádný dišputát. Pokud má někdo na tyto pokusy podmínky a odvahu, nelze jinak, než mu fandit! A u Mirka (Franze) už jsou teď skutečně vidět výsledky.

[kasta]

Hofis: Honzo, tak to je celkem pozitivní výsledek - teda v tom smyslu, že by to mohlo ukazovat na to, že to nějak funguje já počítám, že bude velký odpad, ale mám na letošní rok asi tisíc semen modré mučenky a chci z nich udělat selekci. Myslím, že by dobře fungovala i jen obyčejná selekce, tohle je k tomu takový "upgrade". Četl jsem studie experimentů se semeny nejen mučenek a říkám si, že bych ten experiment udělal tak, že zkusím koncentraci, kterou nejčastěji zmiňujou jako nejlepší (kdy vzniká nejvíce polyploidů, ale ještě strmě neroste úmrtnost). V mým případě bych jí odhadl a to tak, že v realitě by oproti výpočtu spíš byla nižší. Takže v nejhorším se nestane nic a proběhne normální výsev a v lepším případě tam dojde k nějakýmu ovlivnění. Počítám, že je na 24h namočím do výluhu z tý cibule a pak hned je vyseju...