Jahody

[maja]

Dnes ochutnávka prvej Evie 2 v tomto roku, nebola zrelá, ale sladká. vlani mali viac slnka a boli kyslé ako šťavel. Rastú v polotieni, výška asi 40 cm, na obr. z vlaňajšieho množenia.


photo sharing

[lubik666]

Na jaře jsme jahodníky přesadili na předem vyhnojený záhon, tak jak jsem to měl v plánu viz. několik příspěvků zpět a jahodníky nádherně rostou, mají obrovské listy a velké sladké jahody, jsem nadmíru spokojen. Uvidíme jaká bude další sklizeň

[bradhal]

Zdravím.
Tak jahody začínají aspoň u nás. Mám Karmen a nově je tu na záhonu Evie 2. Z té jsem měla zatím jen pár jahod a chuť je trochu divná. Syn je odmítá úplně, že mu nechutnají. Jak je to u vás?

[J.K.]

Toto je odroda Verity. Prihodil som si par sadeniciek vlani v jeseni k inym objednavanym veciam. Uz stihli zosilniet a druhe plodenie je vacsie, ako to zaciatkom leta. Neviem porovnat s inymi odrodami, ale ja som spokojny. Plody maju pekny tvar a su tvrde. Chut myslim ze tiez fajn, len mnozstvo cukru samozrejme zavisi na mnozstve slnka...

[bradhal]

Tak jenom doplnění. Evie2 má celkem hezké plody, ale na chuť jsme si museli zvykat. Děti (5a3) je bezpečně poznají i v míse s dalšími odrůdami a nechtějí je vůbec, i když jinak spasou co kde najdou. Násada plodů pěkná, ale v letošním počasí jich velké množství dostalo šedou plíseň - patrně i vliv husté výsadby, musím jich část odrýt a prozvdušnit to. Takže uvidíme další rok.

[Alena]

Vzhledem k minimálnímu prostoru zahrady, který mám k dispozici (a navíc minimálně osluněnému ) přemýšlím, jak ho co nejlépe využít, a napadlo mě zkusit nějaký vertikální způsob pěstování jahod - jeden známý loni dělal tohle http://thewhoot.com.au/whoot-news/diy/m ... be-planter, ale to mi nepřijde dobré - je tam příliš stísněný prostor pro kořeny, musí to hodně vysychat a v zimě promrzat. Docela mě zaujalo tohle https://www.youtube.com/watch?v=nfrjluiNDvI , ale taky mám obavy, jak to uzalévat, když tady nemám studnu a bývá tu hrozné sucho. Ty přepravky by měly ale kromě většího objemu substrátu i tu výhodu, že se to na zimu nechá rozebrat a přestěhovat do skleníku, takže by nehrozilo promrznutí. Nezkoušeli jste někdo něco takového?

Taky řeším, pokud bych se do toho pustila, tak jakou odrůdu - v loňském Zahrádkáři byl třídílný seriál o jahodách, možná jste to někdo četl - doporučovali tam Daroyal, Clery, Asii, Florence, Elianny, Malwinu, Albion a San Andreas. Některé z nich má v nabídce Kruh. Máte s nimi prosím někdo zkušenosti?
U Elianny uvádí pomerančovou chuť - mám-li chuť na pomeranč, dám si pomeranč, u jahody tedy bych raději chtěla, aby chutnala jako jahoda.

[bradhal]

Mám jahody všude možně, takže jsem (občas i necíleně) zkusila různé pěstování. Mám hlavně Karmen, ta odnožuje šíleně, takže materiálu mám mraky. Nešlo mi o produkci, spíš co s nadbytkem sazenic, přece to jen tak nevyhodím.

Pokus o vertikální pěstování v postavené paletě - představa: položit paletu na hranu, přitlouct prkýnka jako dno a mít nad sebou tři truhlíky jahod na stěně, zakrýt tím hezky komposter. Výsledkek: i se zaléváním a péčí v tom jahody živořily, sice plodily, ale nic moc. Velmi málo zeminy, velmi vysychavé. Viděla jsem kreace, kde se z folie dělala taková kapsa, to zvětšilo množtví zeminy. Ale viděla jsem to jen ve stádiu nových sazenic, nikoli potom. Osobně jsem to nedělala.

Pokus o vertikální pěstování v okapovém svodu - představa: naskládat staré okapy, zaslepit konce, zavěsit kolem kompostu. Výsledek: totální katastrofa, nepomohla ani denní zálivka, nepřežily to ani měsíční jahody. Podle mého vhodné pouze k pěstování salátu a ředkviček a jen ve stínu (což bylo to, z čeho jsem si vzala tento nápad).

Pěstování v bedýnkách - nikoli ale věž. Představa: nacpat sazenice kamkoli do přenosných bedýnek z důvodu nedostatku vhodného prostoru k sázení. Výsledek: vhodné na jednu sezonu, potřeba použít vyšší bedýnky. Nižší dřevěné (od mandarinek a spol., tak 5 cm zeminy) i vystlané igelitem příliš vysychaly, jahody v tom živořily. Vyšší už fungovaly celkem dobře. Několik je jich ponechaných svému osudu dodnes, asi čtvrtým rokem, prorostly se do země pod tím, bují, plodí přiměřeně.

Věž chci zkusit letos, ale nevím, jak s tím zaléváním. Hadičky k jednotlivých rostlinám nemám. Způsob, že se prolévá celá věž shora, mi nepřijde dobrý, horní zemina pořád vyplavovaná, otázka, jak dobře to doteče dolů. Asi bych chtěla zkusit tradiční model s nějakou propustnou trubkou uvnitř věže, no uvidím.

Jinak ještě na okraj - pár ničemných sazenic mi zbylo od jara v kalfasu s trochou zeminy. Napršelo do toho, byly jak lekníny, téměř celou sezonu potopené kus nad úroveň srdíčka, jenom občas voda klesla pod. Až do podzimu bujely a házely nové listy!

[Alena]

Bradhal, díky za odpověď, všechny ty zmíněné způsoby jsem různě na netu viděla a přišly mi nepoužitelné právě kvůli tomu malému množství zeminy a silnému vysychání. Ty vysoké přepravky se mi zdají nejlepší, jak jsem už psala - relativně velký prostor pro substrát a (opět relativně, vzhledem k těm všem ostatním způsobům)) slabší vysychání, a navíc možnost rozebrání a přenesení na zimu jinam. Vidím tam ale ještě jeden problém - jahody chtějí slunce, ale tady při osázení všech čtyř stěn "věže" z přepravek by nutně jedna stěna byla orientovaná na sever.
No, asi to nechám být. Už tak tady mám problém udržet při životě těch pár jahod, co mám v záhoně, o nějaké úrodě škoda mluvit...

[nene]

Alena:
Asi bych se v prvé řadě pokusila koupit sadbu vhodnou pro vaše podmínky - odolnou a zdravou. Koupili jsme před čtyřmi lety sazenice ze Sempry Turnov /http://www.sempra-turnov.cz/sazenice-jahodniku//, poslechli rady na jejich stránkách (namořit a jedině slepičince,občas Lignohumát) a jak jsme nikdy neměli nic moc jahod, tak teď sklízíme a mrazíme jahody ve velkém. Navymýšleli jsme si sadbu tak, aby jahody rodily od nejranějších až po nejpozdnější, takže jsme s některými odrůdami ve květu "prokličkovali" i loňským jarním mrazem, jiné zarodily až po deštích a tak nezplesnivěly ...prostě vždycky se něco trefí.
S tím vaším neslunkem je to patálie, ale předloni mi nejlépe zarodily právě jahody v naprostém stínu pod stromy - tatáž odrůda se mi na slunci na záhoně v podstatě upekla. Mohu doporučit odrůdu Dita (zarodila každý rok krásné chutné jahody) a nejranější Kama - jsou chutné i tady na Valašsku. Mají ještě jedno šlechtění - Ilona, je taky z Dagmary jako Dita, nemám, ale plánuju koupit. No a Karmen - obrovské ( plody i rostliny), plody duté, měkké, plesnivějící, rostliny šíleně a pořád odnožující, ale spolehlivé jahody dobré pro děti na mls. Když všechno chcípne, Karmen přežijí , když nasadíte jednu rostlinu na 1m čtvereční , tak ani plesnivět nebudou. Je to fakt trifid .
Jahody potřebují hodně vody, ty nejpozdnější odrůdy už většinou nemají dostatek vlhkosti, třeba Pandora mi v podstatě nikdy nedozrála do chutnosti, v půdě už není zásoba vlhkosti a zalívání se jí nelíbí a začne plesnivět. Plánuju ji zrušit jako odrůdu. Stejný problém máme s remontanními jahodami - u nás nemá smysl je pěstovat, dozraje tak pět suchých jahod a ty sezobou kosi.

[Alena]

Nene, díky moc za reakci
Tam, kde mám jahody, mi svítí slunce od května do srpna, takže to by jim snad stačit mělo,je to úzký nejzazší pruh zahrady, kam už slunce dosáhne, tudíž tam taky mám nacpáno, co se jen vejde (nechci vidět, až se to rozroste - to se tam kytky vzájemně umačkají ), ale velký problém je sucho - zahrada je v podstatě terasa na svahu,podloží je pískovec, voda tudy jen proteče, a je tu srážkový stín, prší tu málo. Zalévám dešťovkou nachytanou do sudů, ale je to málo, nestačí to, takže mi to tu trpí suchem. Navíc půda je tu strašně chudá, býval tu prý pískovcový lom a nikdy se tu nic nepěstovalo, postupně ji sice zúrodňuju, ale takové množství kompostu se hned tak neudělá.
Na bývalé zahradě v Pošumaví byl problém opačný - půda sice výživná, na vsi po staletí zúrodňovaná hnojem, ale hodně tam pršelo, takže tam mi jahody sice parádně rostly, ale všechny plody shnily, a to málo, co neshnilo, sežrali slimáci a kosi. Měla jsem tam Koronu, Bounty a Maru de Bois, a jediná, která tam jeden rok rodila, byla ta Mara de Bois. Pak už to jenom hnilo.

Naposled jsem slušnou úrodu jahod měla zhruba před 10-20 lety na zahradě po prarodičích

[nene]

Alena:
Jahody mulčujeme. A to tak, že hodně, po každém posekačkování zahrady nosím všechnu trávu k jahodám, zimolezům a přebytky ke stromkům a vůbec kde se dá.
Jahody pěstuju ve sponu dva-jedna-dva na záhoně širokém něco přes metr ( je to ale moc nahusto, třeba Karmen bylo nutné zredukovat jen na ty vnitřní keříky a spon zrušit, jinak to byl prales), udržuju bez odnoží čisté jednotlivé keříky (trhám odnože jak jen se objeví). Na jaře je první posekaná tráva jejich, dávám dost vysokou vrstvu (20cm?asi), zase ale ne moooc, aby se to nespálilo.
Tráva jednak drží vlhkost, jednak, když uschne, vytvoří krustičku, na které pak leží krásně čisté zralé jahody. Jak začne mulč mizet, hned dodám další, pak dám pauzu přes období sklizně (aby se jahody nepolámaly), hned po sklizni jahodník nemilosrdně ostříhám nůžkama na kraťoučko, odstraním suché listy a zaliju Lignohumátem.... a hned zase mulčuju až do zimy.
Trávy máme přebytek, tohle vzniklo i jako nápad, kam s ní. Byly obavy, že se tak do jahod dostanou semínka plevelů a jahody zarostou, ale funguje nám to nadmíru dobře, plevel mulč nepřežije a pokud se nějaký objeví, hned zase dostane dávku trávy a má utrum. Záhony jsou upravené a čisté, jahody taky a je opravdu poznat, když někde mulč pochybí...jahody hned začnou lehce vadnout a já povytahuju trávu očima , aby už se dala posekat . Kupodivu ani se slimáky v té trávě nemáme problém, i když hned vedle v kytkách na kůře jich je spousta.
Výsadba už bude mít letos pět roků, už druhý rok se ji chystám obnovit jinde, ale zatím jsou rostliny tak pěkné, že mi to přijde zbytečné. Uvidím na jaře po mrazech, sněhu moc není.
Bounty jsme taky kdysi koupili, z první sklizně jsme nesklidili ani jednu jahodu, všechno zplesnivělo. Zrušila jsem ji, byl to fakt extrém, ale byla to odrůda, která mě naučila, že jahody jsou sice plevel, ale jak kde . Přestali jsme pěstovat jahody postupným zahuštováním z odnoží a přešli na rozmazlování jednotlivých rostlinek .
Odolnost na plíseň je tady u nás pro nás hlavní kriterium koupě sazenic, některé odrůdy opravdu vydrží drobet víc než jiné ( ale když začne pršet a rostliny jsou moc blízko u sebe, tak je to špatné odrůda neodrůda a pomůže jen mít odrůdu, která je v době deště ve stadiu, kdy ještě nemá co zplesnivět).
Takže tak u nás....
Jinak to mulčování se nám velmi oplatilo i v písku na jižní zahradě, ale to je asi jasné . Tam mám jahody na nejzastíněnějším záhonku, který jsme našli, pod starou jabloní....

[Alena]

Nene, mulčuju 26 let - od chvíle, kdy jsem kvůli synkovi začala pěstovat na zahradě všechno možné a koupila si v Německu první knížku o biozahradě -Biogarten od Marie-Louise Kräuter. Tehdy tady na mě lidi koukali jak na cvoka, proč cpu tu trávu na záhony. NA velké zahradě po prarodičích i později na zahradě na chalupě bylo trávy habaděj. Jenže teď mám k dispozici malou zahradu s ještě menším trávníkem - o průměru asi 3 m. Z toho moc mulče nepoberu. Když jsem měla trávu ze 7-10 arů, bylo to o něčem jiném Tady s tou posekanou trávou namulčuju sotva 1 záhon o rozměrech asi 1,2 x 2 m.

[nene]

Jo, na nás jako na cvoky koukají občas lidi taky , a nejen kvůli trávě na záhoncích ..... sákryš, tak co s tím ?, ty nádoby bez stálého přísunu vody s živinami ( skoro hydroponie) jsou fakt i podle našich zkušeností dost zbytečná práce, vypadá to hezky, ale nedá se od toho odjet...co takhle pyramidu? - pořádně vyhnojit a vymazlit jahodám půdu na malém půdorysu? Zamíchat do toho listí, trávu, klacky a třeba granulované slepičince ....ať to nabere na objemu a drží vodu.....
Ještě se dá koupit mulčovací folie, ale to už jen tak na okraj...i vysazení jahod do černé netkanky by u vás mohlo mít úspěch, málo slunka by bylo v tomhle případě výhodou, povrch pokrýt kůrou....třeba ...
Jinak už mě asi nic nenapadne, třeba si za pár let přečteme vaše zkušenosti a zase my zkusíme něco nového. Však o tom to zahrádkaření právě je, že?

[Alena]

V černé netkané textilii jahody mám, pod nimi záhon v podstatě "vyvýšený" - postupně dávám na záhony veškerý rostlinný odpad a na to pak sázím první rok tykve, další rok jinou zeleninu - ale jde to pomalu, toho materiálu tu moc zatím není, vysázela jsem za poslední 3 roky všechno nově na "holou planinu", kde předtím matka 20 let "pěstovala" jenom plevel, takže takhle zúrodňuju vždycky každý rok jeden malý zeleninový záhon - teď už třetí, a mám jich tu na tom úzkém proužku, kam jde v sezoně slunce, celkem pět . Postupně se to lepší, ale jde to pomalu. Ta věž z těch přepravek mě napadla jen z toho důvodu, že by se toho vešlo víc na menší prostor, ale tady bych to fakt neuzalévala, tak se na to vykašlu. Mám problém uzalévat jenom ty spousty kytek v kýblích. Jo, když byla studna, bylo to jiné, jenže to jsem neřešila ani problém s místem. Holt člověk nemůže mít všechno Zase to tady má výhodu, že to pomalu roste, takže se sem ty kytky zatím vejdou; být to na staré zahradě, už by za ty tři roky z toho byla džungle (i když neplodící, protože tam to většinou zmrzlo, a co nezmrzlo, sežrali ptáci a slimáci).
Kéž by letošní rok víc pršelo. Předloni to bylo strašné, loni trochu lepší, ale taky nic moc...

[bradhal]

Mulčování je príma, ale tady je neskutečně slimáků, bojuji s nimi jak to jde, mulč jim bohužel pomáhá. Zrovna v jahodách si ho nemůžu dovolit, i tak jich tam pod listy najdu každý den hromadu, hnusáků. Mulč dávám už jen pod ovocné keře a do okrasných.
Jinak pyramida je taky vysychavá a hlavně zabere celkem dost místa, to je aspoň metr na metr, spíš víc, aby z toho něco bylo. Pořád uvažuji o nějakém tom "jahodovém sudu", i když jak je tu psáno nahoře, oslunění ze všech stran asi nebude. No mám trifida, sazenic víc než dost, zas něco zkusím. Mám to po celé zahradě, je to jako zábava pro děcka, že běhají a hledají je, ne na zpracování. Takže u malin deset keříků, jeden záhonek tu, další jinde...Karmen jim chutná, u nás se zkazit nestačí. Někdy ani dozrát.