KIWIFORUM.cz

Minulý týden jsem začal nový houbový projekt. Cílem je vypěstovat aspoň pár kilo hlívy, ale trochu netradičně bez nakoupené sadby. Jestli se všechno povede jak má, tak bude uzavřený celý koloběh od plodnice k plodnici. Zdrojovým materiálem může být houba ze supermarketu nebo i z lesa. Jelikož venku mrzne až praští, zvolil jsem ten supermarket.

Celý cyklus bude zahrnovat několik kroků:

• Naklonování podhoubí z mateřské plodnice
• Příprava zrnité sadby
• Naočkování slaměného substrátu sadbou a jeho kolonizace
• Fruktifikace, neboli přivedení do plodnosti a nakonec snad i sklizeň

Sadbu, která během tohoto procesu vznikne, lze uchovat v ledničce do další sezóny a následně oživit přeočkováním na čerstvé zrní. Sadbu hlívy máčkové jsem takhle vzkřísil po roce a půl, takže už zase vesele kolonizuje tlačenkový substrát podobně jako zde.

Doufám, že vše doprovodíš fotodokumentací a podrobným postupem. Možná bych to poté také zkusil.

Prvním krokem tedy je naklonování podhoubí z balíčku koupené hlívy.

Jako substrát použijeme kousek vlnité lepenky. Podhoubí roste lépe na výživnějším substrátu jako např. žito, ale na zrní se také snadno uchytí bakterie a spory plísní. Tyto kontaminanty mají na papíru poměrně krušný život a tak by mělo podhoubí hlívy poměrně snadno zvítězit. Houby pro odběr vzorků by měly být co nejčerstvější.

• Nejdříve si připravíme kousek nebarvené silné vlnité lepenky. Z jedné strany sloupneme rovnou vrstvu, namočíme vodou a vhodíme do čisté skleničky od přesnídávky. Vlnitá strana by měla být směrem vzhůru.
• Do prostředka víčka uděláme díru, kterou z venku překryjeme vatovým tampónem a přelepíme křížem lepící páskou. Tento ventil bude fungovat jako filtr při vyrovnávání tlaku po sterilizaci.
• Skleničku zašroubujeme a víčko s vatou překryjeme alobalem. Takto si připravíme aspoň 5ks skleniček, protože předpokládáme nějaké ztráty.
• Sterilujeme asi 30 minut v papiňáku na nejvyšší tlak. Pak necháme skleničky vychladnout. Pokud lepenka vyschnula, tak je potřeba ji znova zvlhčit. Měla by být vlhká a nikoliv stát v louži vody. Zvlhčení provedeme převařenou vodou. Tzn. necháme vodu nějakých 10min vařit a pak do sterilní stříkačky nabereme vroucí vodu. Trochu nadzvedneme víčko, pár kapkami zvlhčíme lepenku a zase zavřeme.
• A můžeme množit. Nůž si namočíme do lihu a okapeme. Odebereme asi 1cm silný kousek ze spodní chlupaté části třeně tzn. bez lupenů. Nepižláme to celé nožem, ale jen zakrojíme a zbytek vyloupneme. Zbytečně to nečochníme, nadzvedneme víčko jedné skleničky a šup dovnitř sklenice. Po odběru vzorků zbytek hub s chutí zkonzumujeme...
• Skleničky uložíme do tmy při teplotě kolem 20°C a necháme kolonizovat. Kousky hub by měly být po čase celé chlupaté bez náznaků vlhkých skvrn, které značí kontaminaci bakteriemi.

Po týdnu to vypadá nějak takhle:

Celkově to bude trochu laborování a nějaká ta hygiena a sterilní postupy budou potřeba. Na druhou stranu se to dá zvládnout v kuchyni s papiňákem a kapkou lihu. Snažím se dělat věci co nejjednodušeji a tak počítám se ztrátami nějakých 20-30%.
Dá se to dělat i složitěji a s větší úspěšností, ale pak už se člověk bez laborky, agarů, boxů s laminárním prouděním a podobných věcí neobejde...

Zdá se, že hlíva kolonizovala kartónky, takže je čas přenést je na žito. Cílem bude získat alespoň jednu nebo dvě sklenky bez kontaminace plísní či bakteriemi. Pořád koketuju s myšlenkou hodit kousek houby přímo na sterilní žito. Odpadl by tím krok s lepenkou. Takže zítra na žito přenesu jednak porostlou lepenku, ale i kousky čerstvých hub.

• Nachystáme si malé skleničky, do prostředka víčka uděláme asi 1cm díru. Překryjeme odličovacím tampónkem a přelepíme křížem lepící páskou. Tenhle filtr brání nasátí spor plísní po odtlakování papiňáku, během chladnutí, ale taky při otevření víčka. Pokud bychom ve skleničce nechali podtlak, je 100% jistota, že zrní zplesniví.
  
• Žito povaříme ve vodě skoro do měkka, ale nerozvaříme ho, to zabere asi 40 minut. Po uvaření slijeme zbytek vody a zrní rozdělíme do skleniček, které naplníme asi do 3/4.
  
• Uzavřeme víčky a překryjeme čtverečky alobalu, já ho dávám dvojitě. Alobal brání srážení vody na víčku a tím namočení filtru.
  
• Skleničky sterilujeme v papiňáku na nejvišší tlak asi hodinu a půl. Poté necháme do druhého dne pod pokličkou samovolně vychladnout.

Michale, je důležité, aby to bylo zrovna žito ? A dej potom také vědět, jak dopadlo infikování přímo kouskem houby. Možná, že se do toho také pustím. Sice moje žena hlívu nerada, ale já už bych si s ní nějak poradil. Houba jako houba, hlavně že je jedlá.

Žito má pro tento účel úžasné vlastnosti, obsahuje málo lepku a tudíž nelepí, nerozváří se, také neobsahuje olej a co víc je levné(13 Kč za 500g balíček v bio kvalitě). Určitě nepoužívat kroupy, pšenici, rýži a pod, vznikl by puding nebo kaše. Další použitelná zrnina je proso, ale jelikož jsem spokojený s žitem, tak nemám odzkoušeno.

V pondělí byl očkovací den. Naočkoval jsem 3 skleničky prorostlým kartónkem a 4 čerstvou hlívou.
Kartónky mají zatím náskok, ale kousky houby už se taky začínají chlupatět. Počáteční rychlost růstu je hodně důležitá. Houby mají svojí imunitu a dokážou potlačit růst konkurenčních plísní. Jakmile se však plísně začnou rozrůstat je zle. Proto taky po očkování zrním nijak netřepu, aby se případný nálet spór nedostal dále do substrátu. Jakmile by se spóry dostaly hluboko, tak už by je nestačila rostoucí hlíva eliminovat. Takže jen rychle trochu nadzvednout víčko, vhodit očkovací materiál a zase rychle zavřít, nemíchat, netřepat. Poté už jen dáme do tmy při pokojové teplotě a čekáme. Mezi jednotlivými kroky dezinfikujeme nástroje v lihu.

Po 14-ti a jednom dni dorostly kartónkové sklenice ke dnu. U sklenic naočkovaných kouskem houby chybí asi ještě půlka, ale tak do tří dnů budou taky na dně. Ze sedmi skleniček jsem objevil kontaminaci plísní jen v jedné. Z čehož vyplývá, že je možné naklonovat hlívu i přímo na zrní.
Až vše doroste, bude následovat namnožení sadby do velkých sklenic se zrním. Zbytkem zkusím naočkovat už konečný substrát, na kterém by měly růst houby.

Pokračování...

Sadbu lze tedy dopěstovat od houby k očkování za tři týdny, pokud se nepoužijí kartónky. Jednou skleničkou jsem naočkoval další 4 sklenice (750ml) zrní. Dalšími pěti, což je asi půl kila sadby jsem naočkoval připravenou konečnou směs. Bude to jak jinak zase experiment. Sehnal jsem slaměné pelety na topení 15kg za 89Kč. Sláma to ale není, na pytlích je napsáno reed pellets, takže to bude asi nějaký Miscanthus nebo něco podobného.

Složení je následující:

• 7,5kg pelet
• 30dkg sádry
• 10l vařící vody

Pelety se sádrou jsem spařil vodou a nechal do druhého dne vychladnout. Vniklo mi asi 20l substrátu. Naočkoval jsem rozdrobenou sadbou a v pytli důkladně promíchal. Nyní už není potřeba dodržet sterilitu, takže stačí důkladně umyté ruce. Jelikož je pytel neprůhledný, dal jsem si vzorek do skleničky, abych mohl pozorovat jak to roste. Optimální teplota pro prorůstání je mezi 20 až 25°C a jelikož je substrát jen pasterizovaný držel bych se toho. Při nízké teplotě může dojít k růstu plísní, které mají tyto teploty v oblibě.

Ahoj,

zkoušel jsem zde uvedený recept na množení hlívy na žitě. Pokaždé se mi stalo, že uvařené žito pustilo trochu vody a ta odspodu začala kvasit. Stalo se mi to, ikdyž jsem nechal uvařené žito pořádně vykapat. Poraďte, co s tím, co dělám špatně. Děkuji.

calimero píše:Ahoj,

Calimero, vítej na kiwifóru

Ja jsem uřízl špalek z kmene ořešáku (asi 60cm)z jednoho konce odřízl plát asi 2cm silný koupil na internetu podhoubí nasypal na špalek který jsem do poloviny zakopal do země a podhoubí zakryl odřízlím plátem který jsem upevnil hřebíkem.První rok se podhoubí krásně rozšířilo po špalku a letos již potřetí sklízím.

mirek-m180 píše:Ja jsem uřízl špalek z kmene ořešáku (asi 60cm)z jednoho konce odřízl plát asi 2cm silný koupil na internetu podhoubí nasypal na špalek který jsem do poloviny zakopal do země a podhoubí zakryl odřízlím plátem který jsem upevnil hřebíkem.První rok se podhoubí krásně rozšířilo po špalku a letos již potřetí sklízím.

Zdravím, také jsem to takto udělal, akorát mám v zemi dva špalky javoru asi 40cm a ještě jsem naočkoval jeden pařez višně. Příští rok se těším na úrodu hlív. Také jsem si vyhradil a naočkoval stinné místo na zahradě žampionem ovčím, též očekávám úrodu příští rok. Vše z koupené zrnité sadby, tak doufám že vše klapne jak má.

Jen bych se chtěl zeptat kolik hlívy z toho jednoho kmene ořešáku za rok sklidíš? Dnes jsem si totiž ještě donesl dva půlmetrové kulánky jeřábu, tak nevím jestli je mám na jaře naočkovat nebo v případě velké úrody ze třech již naočkovaných kmenů nechat vyschnout a spálit. Na druhou stranu hlívy není nikdy dost .

Myslím, že máš trochu velké oči. Hlívu jsem před lety také zkoušel, ale v případě opravdové hlívy ústřičné se nedá úroda na tvrdém dřevě očekávat za rok. To spíš za tři a ze třech špalků ve volné přírodě to také nebude na kyla. Na druhou stranu bude plodit několik let. To co se prodává v obchodech je zpravidla kříženec hlívy ústřičné a máčkové. Tedy teplomilný klon, který plodí v prostředí pěstíren celoročně a při vyšších teplotách. Ti z nás, co znají hlívu z volné přírody ví, že většina druhů našich hlív roste právě jen v tomto období, tedy za příznivějších teplot.V lesích obecně vyroste za rok ze stromu jejn jediný trs hlívy. Nejinak tomu bude ze špalku na zahradě. Jinak se dá pěstovat ještě z balíku sena, nebo slámy naočkovaných sadbou. Zde se může plodnost dostavit ještě v tom roce. Co se žampionů týče, určitě nevyrostou jen tak z trávníku. Žampiony se pěstují ze speciálních substrátu, jejich základem je koňský, králičí, nebo ovčí hnůj s dostatkem slamnaté podestýlky, sádra a superfosfát.