KIWIFORUM.cz

Pôda nie je len hmota kde rastliny rastu, ale je to zhluk vsakovakych malych zivocichov, hub a bakterii. Tym ze pouzivame umele hnojiva, postreky, vytvarame v pode nerovnovahu medzi jednotlivimy prvkami a tym likvidijeme tento podny zivot. Na potlacenie skodcov a inych chorob rastlin existuju prirodne alternativy, rozne vyluhy(zihlava, praslicka), vytvaranie spolocenstva rastlin ktore pritahuju predatorov skodcov apod.
Ja osobne som prestal s pouzivanim chemie v zahrade. Ano najdem si nejake to okusane jablko od osy, popripade cervive, okusany list na kapuste, ale viem ze ked to chuti cervikovi tak je to zdrave a bez chemie.
Urcite vam niektorym chemia pomoze zvysit urodnost a zabranit chorobam. Ja na druhu stranu setrim peniaze a dufam ze aj zdravie. V umelych hnojivach je vela zloziek o ktorych sa ani nedozviete o ich skodlivosti, ako napr. kadmium.
Tiez som pred niekolkymi rokmi striekal, hnojil NPK apod. Potom som zacal trochu studovat a narazil som na slova ako ekozahrada, permakultura. Pozrel par peknych filmov ako "Back to Eden" a dalsie.
Osobne sa mi tato ceste bez chemie pozdava viac ako s nou. Chemii v potravinach sa sice v dnesnej dobe nevyhnem, tak nech aspon to co mi da zahrada mam zarucene bez nej.

Takze piste ci vam nerobi problem pouzivat chemiu na zahrade, ci si vybrat zlatu strednu cestu, alebo to skusit uplne bez nej a spolupracovat s prirodou.

A nepestujme len zeleninu a ovocie ale pestujme si aj podu!

Nikdy jsem "chemii" nepoužil a ani nepotřeboval. Ale nezatracuju lidi, co ji rozumně používají, je to každého věc, co si dělá s půdou a plody.

EDIT: Vlastně jo, používám třeba stimulátory zakořeňování

... nikdy neříkej nikdy ...
Funguje to jako magnet. Přitáhneš si to.

Hlavně s rozumem:-) Dost obtížně si dovedu představit např. pěstování broskvoní (kadeřavost), meruněk (monilióza) nebo révy (houbové choroby obecně) bez chemické ochrany, byť třeba "jen" s použitím síry či sloučenin mědi...

Přesně tak, čistě "bio-eko-permakulturně" se dají možná pěstovat věci, které zde po tisíce let běžně rostou v okolní přírodě (hloh, šípek, dřín, atd.), když sem ale dotáhneme cizí plodiny - což je v podstatě skoro vše, které jsou navíc ještě oslabené neustálým šlechtěním, tak bez nějaké té chemie z toho nic nebude. Stříkám tedy opravdu nerad a jen když není zbytí, jinak se snažím používat přírodní ochranu (nimbový olej) a přírodní hnojiva, ale když mi dojde koňský hnůj, tak holt rozhodím cererit nebo NKP, nejsem žádný eko-extrémista.

Souhlas, myslím, že stačí používat " selský rozum ".

stimulátory AUXINY jsou rostlinného původu žádná chemie. Znám způsoby jak z naklíčených semen lze získat čísty rustový hormon.

Samozrejme ale predávajú sa hlavne tie syntetické Isto sú lacnejšie.

Já myslím, že každý kdo se o zahradu zajímá, si dobře rozmýšlí, čím a jestli bude hnojit. A že je mnohem lepší varianta, použít například domácí slepičáky, než jít do Coopu a koupit půl kila Kristalonu Plod a květ .

No chtěl jsem se o tom rozepsat dále, ale je to asi hlavně věc názorová. My jedlé rostliny průmyslově nehnojíme (tedy ne P a K), u některých rostlin doplňujeme pouze dusík- a vlastně jen u těch, které potřebují kyselejší prostředí. Pořád je to přijatelnější varianta, než používání rašeliny.

Nicméně u okrasných rostlin hnojivem nešetřím, hlavně u exotických rostlin je ten rozdíl hnojit/nehnojit ohromný. Na některé druhy palem, je naše složení půdy chudší a hůře si hledají živiny .

moonvil píše:Přesně tak, čistě "bio-eko-permakulturně" se dají možná pěstovat věci, které zde po tisíce let běžně rostou v okolní přírodě (hloh, šípek, dřín, atd.), když sem ale dotáhneme cizí plodiny - což je v podstatě skoro vše, které jsou navíc ještě oslabené neustálým šlechtěním, tak bez nějaké té chemie z toho nic nebude. Stříkám tedy opravdu nerad a jen když není zbytí, jinak se snažím používat přírodní ochranu (nimbový olej) a přírodní hnojiva, ale když mi dojde koňský hnůj, tak holt rozhodím cererit nebo NKP, nejsem žádný eko-extrémista.

To zas tak obecně neplatí, ne? Cizí rostliny u nás nemají vybudované populace škůdců, takže třeba kiwi, asimina apod. se dají (zatím) pěstovat bez chemie pěkně. Samozřejmě broskev mám v tahu

Hm, to jsem si myslel zezačátku třeba u muchovníku, první asi 3 roky v pohodě a pak se na to naučily lozit nějaký housenky a byly schopné zlikvidovat až 80% plodů. Kiwi, asimina, zimolez (až na puklice) zatím celkem v pohodě, to je pravda.

S asiminou je trochu jiná situace, celá rostlina (s výjimkou dužiny plodu) je poměrně jedovatá a škůdci se jí vyhýbají. I v zemi původu ji "ožírá" jen několik adaptovaných škůdců (housenky otakárků).

U rostlin z cizích zemí může nastat i jiná situace, typicky např. meruňky. Pocházejí z oblastí s jiným typem klimatu, nejsou zvyklé na zdejší vlhké periody, proto ta senzitivita k houbovým chorobám..

Tak po Asimině jdou těžce slimáci, ale ty neberu jako reálné škůdce Stačí ji nemulčovat...

Po letošku upouštím od hnojení Kristalonem podzim. Místo aby rostliny po něm ukončili růst a začali zesilovat pletiva na zimu (jak píšou na obalu), tak se mi na podzim několik rostlin rozjelo do růstu. Důkaz mám teda jen u své balkónové borůvky Pute, která šla na podzim ještě do květu a teď ještě spí, vedle ní už kvete NorthSky. Doufám že se ještě probere. Také se mi po zimě neprobrala mladá líska na kmínku Lenka, která také po přihnojení nechtěla dlouho usnout a ta už se zřejmě ani neprobere protože je úplně suchá, ale u té nevím jestli za její skon může pouze onen Kristalon nebo i něco jiného (ale nic mě nenapadá protože zimu před tím dala v pohodě, snad jen nedostatek odpočinku kombinovaný jarním suchem, teplem a větrem). Podobně je na tom i Japonský dřín, který se také ještě neprobral, ale ten má ještě zelený vnitřek a pupeny se nedrolí jako u lísky, tak že se za něj všichni povinně modlíme, ale bojím se nejhoršího. U něho také nevím zda za to může pouze toto hnojivo nebo i jiné faktory (jarní sucho, teplo a vítr). Minulé roky jsem dával na podzim kapalné podzimní hnojivo od Agra (stejný výrobce Kristalonu) a vše bylo v pořádku je pravda, že Kristalon má jiné hodnoty prvků než toto kapalné hnojivo.