Mno?ení rostlin (semeny, řízkováním, odno?emi a jiné metody)
Mno?ení rostlin semeny, řízkováním, odno?emi, listy, řapíkem, hří?ením, hlízami
Rozmno?ování semeny
Rozmno?ování semeny zdaleka není nejroz?ířeněj?í způsob vypěstování rostlin. Je v?ak velmi zajímavý. Mimo jiné přiná?í nové formy rostlin (např. gloxinie, orchideje). Pro začátek je lépe vypěstovat ze semen nenáročné pokojové rostliny např. jednoletky. Přiná?í rychlé výsledky. Později si ka?dý vybere svoje rostliny, které mů?e vypěstovat ze semen např. kaktusy. Semena vzácných rostlin je dost tě?ké vypěstovat. Mnohé mají velmi specifické podmínky. Mnohé víceleté pokojové rostliny se vyvíjejí pomalu, tak?e mů?e uběhnout řada let, ne? dosáhnou patřičné velikosti. Jestli kupujete semena v obchodě, dobře si prohlédněte instrukce. Měly by tam být instrukce k pěstování, výsledky a květenství. Setba semen mů?e být do truhlíku či do květináče. Zále?í na typu rostlin.
Setí semen
Semena musí být před setím čerstvá a nenaka?ená. Semena s dlouhou dobou klíčení a růstu se vysévají v lednu či únoru. Rychle klíčící a rostoucí semena se vysévají v březnu či dubnu. Zále?í na příhodných podmínkách - světlo, teplo, vláha. Velmi dlouho klíčí semena např. kamélie, asparagus, palmy s tvrdou ko?ní slupkou. Ty by se měly před sázením namáčet 3 - 5 dní, aby slupka změkla. Dobré výsledky jsou z o?etření semen ze ??ávy aloe. ??áva z aloe by měla být z mladých listů, které necháme zavadnout při teplotě +3°C na 25 dní, pak ??ávu vymačkat a do ní namočit semena. Při takovém o?etření, semena klíčí rychleji, uspí?í se tak i květenství rostlin, vypěstovaných z takovýchto semen. Zeminu prohřejeme 1 a? 2 krát - zdesinfikujeme, aby se zničily nákazy. Semena se vysévají do květináčů, misek a truhlíků. Miska či truhlík se naplní směsí podle daného semene. Obyčejně je to směs zeminy a ra?eliny, která je příhodná. Je mo?né pou?ít hotové směsi zeminy pro setbu, které jsou pro různé druhy roslin. Substrátů je velký výběr.
Zeminu urovnejte pomocí destičky nebo klacíku, lehce přitlačte. Semena zasejte pokud mo?no rovnoměrně. Drobná semínka promíchejte s tro?kou zeminy a zasévejte, pak mírně posypte zeminou. Vrstva zeminy nad zasetými semeny nemá být vět?í ne? samo semeno. Opatrně zalejte, spí?e pokropte, mů?ete pou?ít rozpra?ovač na rostliny. Nádoby ze zasetými semeny přikryjeme sklem a dáme do teplé místnosti, sledujte důle?ité informace na sáčcích se semeny o teplotě, zálivce a světle.
Setí do květináče
Na dno květináče polo?te pár střepů, nebo střípků či keramzitu, trochu hrubozrného písku. To je důle?ité pro drená?. Pak naplňte květináč směsí zeminy pro semena a mírně upěchujte skleničkou či rukou, vyrovnejte zeminu. Zasejte velice jemně semínka, pak zasypte na tlou??ku semena zeminou. Zalévejte velice opatrně, mo?no pokropit, či vodu dát do misky pod květináč. Jakmile je zemina
vlhká odlijeme prebytečné mno?ství vody z misky pod květináčem. Umístíme květináč do tepla, zakryjeme sklem nebo polyetylenem. Vzdálenost mezi sklem a zeminou by měla být 1,5 - 2 cm. Malá rada: jsou-li semena velice drobná, aby je bylo vidět, smísíme je s tro?kou říčního písku a pak vyséváme. (Písek je dobře vidět na tmavé zemině). Před zasetím semen pokropíme zeminu před výsevem.
Pravidelně zaléváme - postříkujeme, skla či pvc nazdvihujeme - provětráváme
prostor mezi zeminou a sklem. Dáváme pozor, aby nedo?lo k přesu?ení nebo naopak k přelití zeminy. Zasetá semena přistiňujeme 1 - 2 dny, není dobré přímé sluneční záření.
Pikýrování
Proto?e jsou rostlinky jsou po vzejítí velice jemné a husté, mají jemný kořenový systém, je potřeba rostliny protrhávat. Pikýrování se opakuje 2 - 3 krát.
Zůstávají silné rostlinky, které se přesazují do vět?ího prostoru. Některé rostliny pro dobrý růst potřebují a? 4 krát přesadit. Mů?ete se o tom dočíst v encyklopedické literatuře. Při pikýrování pou?íváme tenký kolíček či tu?ku.
Technika: pravou rukou kolíčkem nadlehčíme rostlinu a zlehka vyzvedneme ze zeminy, rostlinu zasadíme do připravených nádob. Malé rostlinky postříkujeme vodou a mů?eme je je?tě prikrýt sklem.
Mno?ení řizky
Velké mno?ství pokojových rostlin se mno?í řízkováním. Je to nejroz?ířenej?í způsob mno?ení. Některé rostliny pou?tí kořínky ve vodě, jiné potřebují zpracování pomocí hormonu a tepelných podmínek. Na mno?ení se pou?ívají nejčastěji části mladých výhonků, nejlépe se mno?ení provádí v jarním nebo letním období. U oleandru a fikusů se berou silné dřevnaté větvičky.
Difenbachie, dracény, filodendrony a jiné druhy rostlin se rozmno?ují kousky stonku - okolo 5 cm.
Technika přípravy řízků
Řízky a kousky rostlin ře?eme ostrým, čistým a zahnutým no?em ?ikmým řezem, abychom neporu?ily zbývající část rostliny, některé rostliny zadr?ují v listech hodně vody, proto před sázením se vysu?ují. Travnaté slab?í řízky se sází do hloubky 1 - 2 cm, dřevnaté několikanásobně hlouběji. Pro lep?í zakořeněný napomáhá vla?ný vlhký vzduch. Proto se nádoby s řízky často přikrývají skleničkou nebo pvc sáčkem. Zakrytí nepotřebují řizky ??avnatých a masitých rostlin např. fuchsie, čapí nůsek. Řízky fikusů, aukárií a dal?ích rostlin, které pou?tí mléčnou ??ávu se dávají do teplé vody na dobu, kdy přestane vytékat mléko. Mů?eme přisypat také tro?ku dřevěného uhlí. Řízky břeč?anů se dávají do květináče spolu se stimulátorem růstu. Při o?etřování řízků je důle?ité rosení teplou vodou a doporučenými postříky, důle?ité je otírání spocených skel a pvc.
Provětrávání je třeba provádět 2x denně, ráno a večer. Sledujeme zda řízky nezahnívají. Řízky mnohých rostlin lehce zakořeňují ve vodě (není to způsob pro sukulentní rostliny). Je potřeba sledovat aby voda nezahnívala. Zakořeněné řízky mů?eme sázet do květináčů, 1 a? 2 dny nedáváme na přímé slunce.
Rozmno?ování rosltin listy
Zakořenit mohou i listy rostlin: begonie Rex, achimenes, fialky, sanseviery a jiné rostliny s více méně tlustými a masitými listy. Mno?ení části listů je nejroz?ířeněj?í u begonie Mesona, begonie královská atd. Listy se ře?ou na kousky do 5 cm délky, u begonií část listů do 4 cm a sází se do vlhkého teplého písku, tak aby list nel?el na zemině. Při vysoké teplotě 35 - 38°C a při opatrné zálivce kousky listů pustí kořeny velice rychle, vyroste nová rostlinka. Rozmno?ování celým listem se pou?ívá u rostlin jako je begonie Rex, tlustice atd. U begonie Rex by se neměly po?kodit ?ilky na spodní straně listu. U sukulentních rostlin, masité a velké listy se mírně prosu?í v průběhu 2 dní. Zeminu pokryjeme vlhkým teplým pískem. Zasadíme listy silným spodním okrajem, malé a slab?í listy se kladou plo?e zasunou do písky a zeminy. Listy begonie Rex jsou vět?ího rozměru, proto je potřeba podlo?it list.
Rozmno?ení celým listem a řapíkemje charakteristické pro gloxinii, některé druhy begonií. Proto se bere zdravý list s řapíkem. Řapík listu musí být 5 cm dlouhý, konec se musí seříznout no?em a dát do ?ivného roztoku. Zakořeněný list umístíme do zeminy spodní stranou směrem ke květináči. Neměl by se dotýkat zeminy, měl by být nad ní.
Rozmmo?ování kořenovými řízky
Týká se rostlin jako dracény, maranty, rů?e a dal?í rostliny s uzlovatými kořeny. Kořeny rozře?eme na kousky s uzlíky, sázíme přímo do zeminy.
Rozmno?ování hří?ením
Zakořeňovat lze částí rostlin popínavých nebo ohebných. Výhonek rostliny připevníme kouskem drátu ve tvaru U do zeminy v květináči. Rychleji zakoření, kdy? na spodní straně části ponořeného výhonku uděláme zářez. Dbáme na dobrou závlahu a teplotní podmínky. Zakořeňovánní je zdlouhavé. Dělá se na jaře na jednoletých výhoncích. Rostliny s tlustými listy a dřevnatým stonkem (arálie, fikusy, dracény), které nemů?eme ohnout k zemi se mohou zakořeňovat vertikálně. Potřebujeme polyetylenový sáček naplněný substrátem. Na příslu?né větvičce uděláme zářez nebo sloupneme kousek kůry ve velikosti úzkého prstenu, který vsuneme do sáčku se substrátem. Dbáme na správnou vlhkost a teplotu, tento způsob se pou?ívá u rostlin, které mají holou spodní část stvolu a ztrácí dekorativní vzhled.
Rozmno?ování dělením - odno?emi
Provádí se u rostlin, které rostou do ?ířky - klívie, kala, cypři?, maranta, asparagus atd. Na jaře, kdy? přesazujeme rostliny oddělíme kořeny či cibule od sebe. Potřebujeme k tomu ostrý zahnutý nů?. Ka?dá z oddělených částí má svoje kořeny, očka a pupeny. Jsou schopny růst samostatně.
Rozmno?ování hlízami
týká se například gloxinii, některých druhů begonií atd. Při přesazování oddělíme čast hlíz ostrým zanutým no?íkem. Dělíme je tak, aby ka?dá hlízka měla očko, řezy na nich rychle zaschnou, kdy? je posypeme roztlučným dřevěným ulhím, aby nezahnívaly. Sází se do připravené dobré zeminy.