Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

[Rudolf M]

No co nas bude cekat ?
podle me to co vidim, kdyz se ted podivam nateseny na slunecny vikend ven z okna .Inverze nebo proste sedy hnus bez svetla s vyssimi, nez prumernymi teplotami.
Misto slunecneho jara tady bude zase jako loni zatazeno, prset , takze taky spatne a pak prijdou 2 mesice "veder". kdy nekteri pisi, ze je STEJNE jako v Egypte nebo na jihu Evropy.Aneb neni 30 jako 30.Teprve v lete zacne neco rust, ale uz to bez skleniku nedozraje.Ikdyz bude pekny teply podzim, tak to slunce proste vys na oblohu nedostaneme a pak se to rychle zmeni na zimu s mrazem.
Zatim ty zmeny jsou nezajimave a k nicemu nam z hlediska pestovani nepomohou.
Az bude v zime a brzy na jare nejmensi teplota kolem 0 a v lete 35-40 , jo to pak bude parada Ale toho se bohuzel asi nedoziju.

Asi žijeme Radku v příliš vzdálených koutech republiky, možná i jiné vegetační pásmo . Ale změny, které se posledních 10 let udály s klimatem v ČR, jsou tak ohromné, že se mi o nich ani nezdálo. Poslední 4 roky sme měli fakt pech na studená/ledová jara, ale zbytek roku spíše lámal jeden rekord za druhým. Průměrově se nekompromisně otepluje všude, sumy tepla stoupají ročně ne o desítky ale o stovky stupňů, stejně jako sumy prosluněných hodin. Já osobně to pozoruji na vegetaci neskutečně, již několik let sklízíme melouny na dvoře v srpnu, jen tak píchnuté na kompostu, není tu ani slunce celý den. Přitom ještě tak 8 let zpět jsme měli s melouny problém i pokud se vysadili na celodením výpeku na černý textílii. Už si ani nepamatuju, kdy sme měli kvalitní sklizeň angreštů, i ty keře, které jsme přesadili pod velké stromy, aby byly ve stínu, mají stejně spálené a uvařené plody ještě před dozráním, reálně se dá sklidit jen zlomeček plodů. Jako dítě si přitom pamatuju že sme byly angreštová rodina, angrešty všude.
Yuccy mají na zahradě look, jaký jsem znal jen z jižních destinací, masivní tlustý listy, které tu ještě před 4 lety byly utopií. Měly jen takovou českou verzi listů, aka yucca z wishe .
Žel ty březno-dubnový ledárny, kdy reálně začala vegetace na zahradě růst až v druhé půlce května, který tu teď 4 roky po sobě byly, ty všechno kazily..

[ivan]

Mirabelka kvitne už viac ako týždeň- jediná včela (ani divé samotárky) tam nie sú - a ani na iných rozkvitnutých stromoch

...už mi to hovorili aj viacerí známi- že na rozkvitnutých stromoch nie je vidno jedinú včelu
-blíži sa 1. máj- orgován (rastúci v tieni):

- hrušky (aj ázijské), broskyne(aj vinohradnícke)- vykvitnú max. v nedeľu:


...stromy mám zasadené v sade nie na dvore(v závetrí)...kamarátovi na ulici- má vysadenú broskyňu na dvore- už začala kvitnúť ...v utorok som bol pri Hurbanove- vo veľkom broskyňovom sade- boli taktiež zhruba tak isto ako u mňa narašené broskyne
- zem je mimoriadne teplá, korene sú aktívne a tlačia miazgu nahor:
https://www.shmu.sk/sk/?page=1&id=klima ... 2020&sub=2
- dokonca aj v hl. 50cm- sú to rekordne vysoké teploty- v kuse už od cca 15.2.:
https://www.shmu.sk/sk/?page=1&id=klima ... 2020&sub=4

[Hofis]

Jo, Ivane, v Praze už mirabelky taky pokvetou, vidím to tak na 1 až dva dny maximálně. Meruňka Veecot je v plném květu už týden, Velkopavlovická začíná plně nakvétat. Letos kvetou meruňky dříve, než třeba i zlatice (zlatý déšť). A dokonce i moje chiméra meruňka na severu ve VDF je už v plném květu.
Maliny v Praze budou za chvíli kvést, vypadají takto:

Foto: Praha-Motol, 14.03.24

Angrešt takto:

Foto: Praha-Motol, 14.03.24

Ale jedou i kanadské borůvky, kamčatky už mají první malinké znatelné plodíky, pučí tomely, vše tak o měsíc dříve oproti minulému roku. Akorát ty meruňky vykvetly tak maximálně o týden až dva dříve, než poslední roky. Jakýkoliv i krátký mrazík pod -3°C by měl za následek naprostou devastaci zahrady. Musíme věřit a doufat, že už nic takového nepřijde...

[haco]

A dokonce i moje chiméra meruňka na severu ve VDF je už v plném květu.

u mna uz mlada, predvlani nastepena chimera od teba kvitne uz druhy tyzden a je asi tyzden pred okolitymi marhulami (stare stromy). dufam ze nezmrzne na totalku, rad by som okostoval.

[Hofis]

u mna uz mlada, predvlani nastepena chimera od teba kvitne uz druhy tyzden a je asi tyzden pred okolitymi marhulami (stare stromy). dufam ze nezmrzne na totalku, rad by som okostoval.

No, tak to mě docela zajímá, jak je na tom s raností kvetení, protože já nemám na severu ve VDF žádné srovnání, je to jediná meruňka široko daleko. A ani mirabelky u nás v okolí moc nejsou. Navíc to tam myslím i výrazně zkresluje to stanoviště přímo u jihovýchodní zdi baráku a ještě pod římsou, takže mikroklima tam bude o dost přívětivější. Ale mám vyzkoušeno, že snese hodně, myslím, že je trochu švihlá tou podnoží a odráží se to i na brzkosti kvetení (že by mohla kvést společně s myrobalány) a i na odolnosti květů v mrazu. Ale je to jen takový můj pocit z pozorování, nemám to ověřeno. Ale letošní rok je opravdu extrémní, nepamatuji, že by někdy meruňky kvetly dříve než zlatice (zlatý déšť), letos meruňky už dávno kvetou a zlatice nakvétá teď, společně s mirabelkami.
Každopádně minulý rok ta chiméra meruňky vykvetla ve VDF přes veškerý ten chlad a humus už v poslední dekádě března (marca) a po odkvětu začátkem dubna (apríla) přišly tři mrazivé noci, kdy jednou byly -4°C a dvakrát -5°C. Pak ještě koncem dubna (apríla) -2°C. Přes to přese všechno jsme sklidili 1 plod. Byl sice přímo u zdi, ale byl tam. Takže od té doby, co začala plodit, nemůžu říct, že bych měl nějaký rok úplně bez plodů.
Uvidíš sám, jsem moc rád, že to někdo vyzkouší ještě někde jinde. Přeroubovat to můžeš vždycky...

[kasta]

Trochu mi tu těmi vašimi příspěvky z teplejších oblastí narušujete mojí představu, že rostliny se dokážou na stanovišti během let učit a přizpůsobovat lokálním podmínkám a změně klimatu. Možná, že někde jsou ty změny už moc rychlý (v těch teplejších oblastech). Anebo jsou prostě některý rostliny "chytřejší" a jiný "hloupější". Příkladem těch hloupých by byla asi ta meruňka, ta je nejspíš totálně natvrdlá a pozdní mrazíky prostě nepochopí. Opakem bude zlatice, ta i letos kvete normálně přibližně jako každý rok. Aspoň u mě mi přijde že se vysazené rostliny přizpůsobujou, minule jsem třeba koukal, že moje arguta Scarlet september na teplejší lokalitě ještě není vůbec narašená, ale mladá japsai na druhém místě se už probouzí. Scarlet september už dostala párkrát záhul od pozdních květnových mrazíků a vypadá, že si něco z toho zapamatovala.
Jinak u nás na středozápadě mi přijde, že vegetace ani letos není nějak výrazně urychlená, asi tady ty změny nejsou tak skokové, tak má čas se přizpůsobit. I dříny kvetou tak nějak normálně, asi trochu dřív, ale začátek března je pro ně v mezích normálu.

[kaossik]

Trochu mi tu těmi vašimi příspěvky z teplejších oblastí narušujete mojí představu, že rostliny se dokážou na stanovišti během let učit a přizpůsobovat lokálním podmínkám a změně klimatu. .

Myslím že tohle fakt rostliny neumí. Semenáče se mohou na lokální klima lehce aklimatizovat lépe než vzrostlé rostliny, ale všechno má svoje genetické limity.

[EvaOstrava]

Však stromy meruňek přeživají, jen hapruje jejich "rozmnožování".

[kasta]

ja to prizpusobovani prave docela pozoruju, ale asi jen v ramci urcitych limitu, no....

[ivan]

Kasta- je to oveľa zložitejšie- ale myslím si, že to prispôsobovanie rastlín trvá oveľa dlhšie(ak vôbec)- tento rok je krásny príklad toho, že rastliny sa neprispôsobili vôbec- reagujú na viac faktorov, teploty vzduchu, pôdy, slnečný svit...detto aj choroby + škodce- každý rok je horší (aspoň u nás)
- v posledných rokoch kvitnutie napr. marhúl- bolo v rovnakom termíne- mal som z minulosti vypozorované kvitnutie niektorých marhúl 2 týždne po našich- ale v posledných "bláznivých rokoch"- kvitnú všetky naraz...(dokonca nepomáha ani bielenie kmeňov)- kamarát vysadil pred cca 8 rokmi viac odrôd marhúl (10ks stromov)- chcel s nich mať takú priesvitnú 52% "tekutinu"....( úrodu za tie roky mal-ako sa vyjadril- radšej nenapíšem ) - tento rok skúsil 1/2 nabieliť kmene a 1/2 nechal nenabielené- kvitli rovnako...rozdiel žiaden...
- posledné "vydarené" roky zamrzlo v podstate všetko- stromy sa neprispôsobili ( aj "naše" klasické ovocniny aj napr. kivi, hrozno....KO)
- a choroby?- napr. múčnatka tu bývala na jabloniach cca od mája, v posledných rokoch v apríli- tento rok na jabloniach je už v 1/2 marca

- napr. vlani bol tlak múčnatky na viniči tak silný, že bolo treba robiť veľa krát "chemické" výbuchy počas sezóny- naši dlhoroční vinári by ti vedeli porozprávať(vlaňajšie stolové hrozno ale aj víno nebolo "bio")- ten, kto robil "iba" chem. ochranu podľa starých zaužívaných zvyklostí(načasovanie + počet postrekov)- tak nemal úrodu žiadnu...dokonca napr. múčnatka bola aj na "otelákoch".... múčnatka vlani bola aj na okrasných rastlinách v nevídanom množstve: na brečtane, červenom javore, mahonii, ružiach atď- napadnuté boli všetky listy+ aj na burinách,... (ale aj tlak perenospóry bol nevídaný- katastrofálny)

[Hofis]

Kasta: Jó,kéž by to tak bylo, Martine, jak říkáš. Ale bohužel není. Ona není adaptace jako adaptace. Je velký rozdíl mezi adaptací jednotlivce na určité prostředí a mezi adaptací druhu jako takového. Ano i jednotlivé rostliny jsou schopny se v rámci svého vývoje jistým způsobem adaptovat, třeba zakrslejším nižším a ve dřevě hutnějším růstem, aby pak např. vydržely o trošku silnější mrazy, nebo naopak vytáhlejším růstem atd., vždy se ale jedná o reakci té rostliny na okolní prostředí. Je potřeba si uvědomit, že vlastně veškeré chování rostliny je řízeno biochemickými reakcemi, závislými především na teplotě, resp. sumě tepla, abych se přesně vyjádřil. Třeba zrovna tomu kvetení zabraňuje hormon kyselina abscisová. Rozkládá se působením tepla. Když je ji hodně, pupeny se nerozvíjejí a květy nekvetou. Jakmile se odbourá na určitou mez rostlina začne kvést. Když ale zase přimrzne, poměr abscisinu se opět zvýší, protože se rozloží zase jiné hormony chladem a poklesne tak jejich poměr. A takhle pořád dokola. A každá ta rostlina má již dopředu dány ty poměry těchto hormonů, neumí je změnit, jsou rovnoměrně již od začátku růstu zastoupeny stejně v každé větvičce. Takže toto během života změnit neumí. Ale umí na to zareagovat generativně, tedy v potomstvu, pokud se nějaké podaří. A v těch nových semenáčích (třeba meruňkách) už bych si třeba dokázal představit trochu zvýšenou hodnotu té kyseliny abscisové už v základní výbavě. A to už je pak právě ta adaptace druhu, která nás hlavně zajímá a kterou lze postupnými krůčky dosahovat zajímavých výsledků přizpůsobení druhu jako takového. Takže bohužel to vegetativně nejde, jenom generativně. Ty rostliny prostě fungují tak, jak fungují. Ale to je hlavně náš problém, příroda na to mechanizmy má, ale nikam nespěchá, všeho do času. Ale my spěcháme...

[kasta]

Honzo, jasne tohle je momentalni stav vedeckeho poznani, nemuzu s tim uplne polemizovat. Ale i veda neustale objevuje nove schopnosti, vztahy, propojeni u ruznych organismu a i ty puvodni jednoduchy modely se stavaji slozitejsi... Takze si vsimam veci, ktere se zdaji byt s tim soucasnym poznanim v rozporu a ktere naznacujou, ze rostliny toho mozna umi vic. Mam v tom vyhodu, ze casto sazim rostliny vypestovane kdesi jinde, ktere se na novem miste viditelne prizpusobujou. Samozrejme asi jen v ramci limitu danych tou "tvrdou" biochemii.

jeste jeden priklad, ktery jsem ted pozoroval: k velkemu staremu drinu jsem pred sesti lety prisadil dalsi semenac, kvuli opyleni. kazdy z nich kvetl trochu jindy, ale v kvetu se potkavaly. semenacek zesilil, uz ma asi dva metry a letos jsem koukal, ze oba driny maji kveteni naprosto synchronizovane....

[Hofis]

Ano, ona ta biochemie probíhá i v kořenech a navíc v tom ještě hrají roli i houby atd. O tomhle zatím nemáme moc ponětí, ale už víme, že tam pod zemí informace jednoznačně proudí. Zatím ale pořádně nevíme jaké. Já jen chtěl říct, že ty rostliny se přizpůsobují, ale pouze na základě vlivů okolního prostředí. Např. když je chladno, rostu pomaleji a tím mám i hutnější dřevo a můžu vydržet i větší mráz apod. To samozřejmě ano. Ale systémové adaptace lze podle mě dosáhnout pouze přes potomstvo.
Ale rozumím ti a přesně vím, co myslíš. Také rád a hodně pozoruji.

[ivan]

Darujem nový druh "skočka marcová"- zatiaľ sú "iba" na burinách a kvetinách(ak povzchádza zelenina- hneď sa "presťahujú" aj tam)- sú rýchle- zožerú všetko :

...je to zo zárukou- zožerú ozaj všetko

[nene]

Pomůže jemný popel - posypat jemně i listy a kropení - nemají rádi vlhko. Teda spíš naopak - pokropit a pak popopelit. Ale určitě bude i nějaký postřik.....Jestli je ale kolem třeba řepka, tak to asi bude marný boj .