Lenkalor píše:1. Je pravda, že některé dny létá nesmyslné množství letadel najednou ? Zvláště za naprosto jasné obloze je to patrné.
2. Je pravda, že se pak ta naprosto jasná, modrá obloha pokryje tím bělavým šlemem ( ať už původ je jakýkoliv)
3. Nemá tedy ta aktivita letadel vliv na počasí? ( Pokud je to ve dne, tak se snižuje teplota, možná brání pronikání některého ze spektra slunečního záření ; v noci je to patrné hlavně létě, kdy je přes den jasno a horko a večer po provozu letadel se mírně zatáhne a zemský povrch se přes noc neochladí. )
Možná jenom špatně vidím. Mě prostě v pátek vytočilo, že už začali dělat na obloze i esíčka, možná pilot zkoušel udělat osmičku.
ad 1: Letadel létá opravdu hodně. Třeba ve zmíněné aplikaci flightradar se dá podívat, kolik letadel létá, kdo je provozuje, odkud a kam letí.... Spousty letadel si člověk ani nevšimne, hlavně proto, že letí v hladině, kde není dost vlhkosti na vytvoření kondenzační stopy. A je logické, že na čisté obloze si člověk letadel všimne snáz, než přes clonu mraků. To je v podstatě až řecká logika
Z některého úhlu pohledu se určitě dá říci, že letadel létá nesmyslné množství, když vezmeme, že mnohé lety se nenaplní. Ale zase jiné lety by se naplnily, i kdyby se ztrojnásobily. Je to jako s MHD. Některé linky jsou natřískané furt, jiné jen ve špičce, jiné vozí pět, deset lidí. A co pak nákladní doprava...ad 2: Pokud je v letové hladině dost vlhkosti a správná teplota, tak se vytvoří kondenzační stopa. Tato stopa je vlastně regulérní mrak a taky se tak chová (je to normální fyzika). A když je stop hodně, může udělat cirrovou vrstvu.
ad 3: Určitě má. ale poněkud odlišný od toho, co si lidé někdy představují. Letadlo sežere spoustu paliva. Uhlovodíky při hoření s kyslíkem rozloží na CO2, trošku popílku a vodu. (Fakt vodu. Děje se to třeba i u aut, proto u vozů, co jezdí jen krátké couračky a nezahřejí se, shnije výfuk rychleji, než u těch, co jezdí delší trasy.) Motory žerou vážně hodně paliva. Jeden motor spolkne přibližně půl kila paliva za vteřinu. To jsou v čase miliony tun sežraného paliva, motory letadel přetvořeného ve vodní páru a CO2. A ten oxid uhličitý v podobě skleníkového efektu se podílí třeba na tom, že tady můžeme pěstovat různé subtropické rostliny, ale taky na tom, že klesá kladina spodních vod a že je počasí extrémnější. Není to ale cílený efekt. Je to prostě negativní vedlejší jev.
Esíčka nebo okruhy letadla dělají běžně. Třeba když musí čekat, než se uvolní dráha k přistání.
Takže spíš než kondenzačními stopami se letadla podílí na ovlivňování počasí tvorbou CO2 jako skleníkového plynu. Obecně je problém spalování fosilních paliv. Podobně je na tom masový chov skotu a produkce metanu. Extrémní vliv má ničení deštných pralesů v Amazonii, na Borneu apod., které kromě tvorby kyslíku fixují právě CO2 a ochlazují planetu. Jejich úbytek nemá vliv pouze na život přímo v pralese (obrovsky cenný a nenahraditelný biotop), ale na celý svět. Kombinace těchto a mnoha dalších faktorů otepluje ovzduší i oceány, mění vodní i vzdušná proudění, zkrátka mění klima. Co s tím? To je spíš asi řečnická otázka...
