Přečetl jsem si o víkendu celkem zajímavý článek viz https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/s ... nomika_rts.
Což o to, s obecnými rysy tohoto článku se nedá než souhlasit, přijde mi ale, že autor trochu opomněl třeba deficit srážek z let minulých, který je zcela prokazatelný na celém území ČR, a tyto srážky citelně chybí. Příklad toho vidím přímo na své zahradě ve Varnsdorfu. I přes celkem srážkově vydatný letošní rok se půda hlavně na plně osluněných místech stále nestačila zcela vzpamatovat po extrémně suchém roku 2018. Jen pro připomenutí jsem za minulý rok 2018 naměřil celkový srážkový úhrn 363 mm, což je prakticky polovina běžného průměru. Za hydrologický rok, tedy listopad 2017 až říjen 2018 to bylo dokonce pouze 287 mm, tedy naprosto děsivé číslo. Od podobného čísla zachránil rok 2018 i po suchém listopadu 2018 (pouze 22 mm srážek) velmi vydatný prosinec, kdy zde spadlo celkem 103 mm srážek.
Letošní rok 2019 začal také pěkně, za leden 2019 132 mm srážek je opravdu pěkné číslo. Nicméně následoval velmi suchý únor s necelými 28 mm, pak zase březen s 85 mm a zase sešup v dubnu, kdy spadlo celkem jen 25 mm a navíc to byl měsíc extrémně teplý se 150% délky slunečního svitu oproti normálu. Květen 2019 byl zase o něco lepší, i když srážek zde rozhodně nespadlo více než na ostatním území republiky, spíše méně a sice 78 mm. Byl ale extrémně chladný a zamračený a půda se zdála být stále, i přes ten srážkově podprůměrný duben, ve velmi dobré kondici. Pak ale přišel neskutečně suchý a teplý červen, s celkem asi 160% průměrné doby trvání slunečního svitu oproti normálu. Spadlo tu sice 47 mm srážek, ale de facto vše v prvním týdnu a pak nastala totální výheň prakticky zcela beze srážek, která trvala celé 4 týdny, vlastně až do prvního červencového víkendu, kdy spadlo během 3 dnů od pátku do neděle 54 mm, z toho 38 mm běhen 4 hodin hned v pátek. Poté zase již moc srážek nespadlo, takže je sice 77 mm pro červenec opět spíše v normálu, ale rozložení opět není úplně šťastné. Ani podprůměrných 46 mm pro srpen není žádné závratné číslo. Naštěstí ale přišel pěkný déšť začátkem září, a i potom něco málo nakapalo, takže zatím jsme na 37 mm za září.
A proč to všechno píšu? Průměrná čísla mohou být velmi ošidná. Za letošek spadlo ve VDF celkem 555 mm srážek (za hydrologický rok je to dokonce 680 mm a to je ještě část září a celý říjen před námi), což víceméně zatím odpovídá ročnímu průměru kolem 700 mm. To počasí, a s ním i srážkové úhrny, ale bylo letos jako na houpačce. Pokud bych ty srážkové měsíční úhrny dal do grafu, vytvoří se skoro ukázková sinusoida se suchými a naopak deštivými obdobími, které více či méně odpovídají jednotlivým měsícům. Dle mého to souvisí s meandrováním tryskového proudění, ale to je jiné téma na jinou debatu. Toto regeneraci půdy po minulém suchu opravdu moc nepomáhá, co jeden měsíc spadne, se okamžitě další zase vypaří. A takhle pořád dokola. Proto jsem i letos měl na zahradě i přes tyto celkem slušné srážky výrazné epizody sucha, a to především na plně osluněných místech. A to je další fenomén, který velmi úzce souvisí s půdním suchem zděděným z minulého roku. Zatímco na místech ve stínu rostly houby, tak rostliny na plně osluněných místech výrazně trpěly suchem. A to několik metrů od sebe! Pokud je tedy půda vysušená půdním suchem, výrazně se následně prohlubují rozdíly mezi osluněnými a stinnými místy. A to řádově více, než je tomu po srážkově běžném roce, kdy je půda vodou relativně nasycená. Přišel jsem na to celkem náhodou, když mi začal skomírat začátkem července tomel Nikita’s gift. Nejdříve jsem si myslel, že to je reakce na přemokření, protože se ty problémy shodou okolností vyskytly po těch vydatných 54 mm začátkem července, překvapilo mě ale, že se rostlina postupně i po dalších deštích začala zase zlepšovat. Tak mi to nedalo a udělal jsem několik sond do hlubších vrstev půdy po celé zahradě. Výsledek mě celkem šokoval. Na stinnějších místech byla půda ve skvělé kondici, řekl bych i zcela nasycená vodou, jak to má být. Již na polostinných místech, tedy tam, kde svítí slunce tak půl dne, už ale byla půda nasycená i po tomto vlhčím období jen tak odhadem z 50-60%. A na úplně osluněném stanovišti poblíž výše zmiňovaného tomelu to už bylo s bídou tak 30%, takže již i celkem výrazné půdní sucho! Je tedy zcela zřejmé, že se výrazný deficit srážek z minulého roku v půdě nakumuloval a návrat k normálu se na exponovaných místech i přes zatím zdánlivě srážkově solidní rok 2019 nekoná. Je třeba si na to dát pozor a počítat s tím. Případně i raději průběžně po takto suchých letech dělat sondy do hlubších vrstev půdy a odladit tak vhodnou zálivku.