Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

[nene]

Všichni penězchtiví (majitelé iDnes např.) se už radovali, jak si na suchu narejžují a hele, ono zapršelo, dokonce víc, než jiné roky....tak honem článek, který nás má přesvědčit, že to sucho přece jenom bude ....
Nebude, bude deset roků pršet tak jako letos.....naschvál, kdo má pravdu (je to padesát na padesát). A nelítají letadla ....

[Hofis]

Problém je ale ten, že v Praze si toho jarního sucha v dubnu všímám už několik let. Snad každé jaro za posledních 5 let jsem rozjížděl s konvema v ruce. I letos! Za jaro 1,5 kubíku padlo na rozjezd zahrady v Praze, ve Varnsdorfu jsou naštěstí stále ještě dost často tradiční podhorská jara a hlavně hodně vody v zimě. Ale rok 2018 byl extrémně suchý a začal extrémně teplým a suchým dubnem s průměrnou teplotou 12,4°C a maximem 25,5°C. A pak pokračoval hned extrémně teplým květnem 2018 s průměrnou teplotou 15,2°C a maximem 29,5°C. A poté přišlo minimálně stoleté sucho, které nikdo ve Varnsdorfu nepamatuje...
Vystrašený nejsem, bohužel moje vlastní pozorování to do jisté míry potvrzuje.

[Radim K]

Ono to nejde aplikovat všude. Já nevěřím už z principu čemukoliv, co se týče předpovědi počasí na déle, než 5,7 možná 10 dní. Na druhou stranu se taky snažím nacházet vzorce, ale to je vše na bázi odhadů, domněnek, zvýšených pravděpodobností, určitě se to nedá považovat třeba za vědecké studie, protože budoucnost zkrátka nikdo neví.
Nicméně, to, že je sucho, je přinejmenším na většině území Čech neoddiskutovatelný fakt. Jiné je to směrem na V. Poslední dekáda (desetiletka) ukazuje, že např. na Valašsku je srážek nadbytek oproti normálu až o desítky procent, zatímco na severu Čech (Liberecký a Královéhradecký kraj) a v menším měřítku západ a jihozápad Čech je naopak úbytek o desítky procent. Z toho lze vyvodit dva závěry.

1., Situaci lze považovat za jakýsi vzorec, a bude potřeba změnit výchozí "normály" a smířit se s tím, že prostě např. Karlovy Vary budou sušší než Zlín, že Plzeň (která je odjakživa sušší, než Brno, i když jen o 10 mm ročně) bude sušší, než Znojemsko (nejsušší místo Moravy), nebo že Krkonoše a západ Šumavy, budou mít ve stejné nadm. výšce o 30-50% méně srážek, než Beskydy.

2., Jde jen o přechodný jev a situace se bude obracet a začne více pršet na západě a severu.

Osobně 2. bodu nevěřím, k žádnému vyrovnání srážkových deficitů nedochází, pršívá na stále stejných místech. Jen se někdy mění linie chodu srážek.

Toto téma často probíráme na internetových diskusích o počasích a klimatu. Letošní rok třeba skoro všichni diskutující z Moravy mají stejný názor, jako Jirka. A není divu, protože jim skutečně letos pršelo (až na výjimky) naprosto nebývale, ale jak známo, sytý hladovému nevěří . Takže jinak se píše o suchu nebo nesuchu z místa, kde je 800 mm za rok a jinak z místa, kde je 400 mm za rok (což jsou letos jen severozápadní Čechy).

Ještě v srpnu jsem si říkal, že tento rok sám pro sebe prostě nemohu uzavřít jako suchý, nebo jako rok s nedostatkem srážek. Jenže od konce srpna je sucho, sucho, sucho. Září polovina normálu, říjen 80% normálu, listopad 25% normálu a dnes a včera, po skoro měsíci, cosi padá konečně z nebe (6 mm za 2 dny, jediná srážka za prosinec). Podzim, stejně jako loni, je nejsušší opět v našem okrese. Ani letošek se tedy u nás nakonec ani nedohrabe na srážkově průměrný rok (chybí ještě přes 50 mm)! Když to nedokáže ani letošek, nevím, který jiný rok by to zvládnout měl. Je to neuvěřitelné, ale když jsme před 2 týdny sázeli v sadu, tak pod stromy se nedalo dokopat do suché hlíny. Vlhko je jen v obdělaných polích.

[Hofis]

Jasně, každý, kdo trochu sleduje modely počasí, tak ví, že předpověď na více než 5 dní je věštění z křišťálové koule. Třeba včera to na GFS ještě vypadalo na bílé Vánoce a poměrně razantní vpád mrazivého vzduchu, dnes už to spíše vypadá na vánoční opalování.
Co třeba naprosto nesnáším, je usuzování na tuhost zimy podle toho, zda má zvěř hustší srst a podobné bláboly. To je vždy reakcí na to, jaké počasí bylo, a ne příprava na to, jaké počasí bude!
Ale u toho článku, co jsem zmiňoval, čerpá autor z vědecké práce. Lze tedy snad předpokládat, že byla použita validní statistická data a byla odborně zpracována a interpretována, takže by výstup mohl být relativně kvalitní. I když v dnešní době člověk nikdy neví.
Ve Varnsdorfu byl letos také jeden z nejdeštivějších roků, co pamatuji. Trochu to tedy zkazil velmi suchý listopad i teď začátek prosince, ale i tak už se velmi pomalu blížíme k 900 mm. Přesto to ani nestačilo na doplnění deficitu z posledních 2 let, ale studny se začínají opět plnit a půda je ve slušné kondici, takže snad dobrý. O Praze nemluvím, tady bude boj se suchem asi věčné téma každý rok.
Co se těch trendů nebo, jak říkáš, vzorců týče, vypozoroval jsem pouze jeden, kterého se držím. Souvisí se slunečním cyklem. Zjistil jsem, že při slunečním minimu jsou zimy paradoxně mírnější, s méně extrémy v podobě např. silných mrazů. Vlastně celý rok má to počasí takový hladší průběh, mi přijde. Naopak v době slunečního maxima je počasí o dost extrémnější a zimy bývají často mrazivější s extrémními výkyvy teplot. Nelze to brát samozřejmě jako usus, ale pokud chce někdo vysazovat choulostivější rostliny, které se nejprve potřebují několik let etablovat, než snesou drsnější počasí, má v období slunečního minima o dost větší šanci, trefit několik mírnějších zim za sebou.

Když už jsme u toho, pojďte si typnout, jaká bude zima. Jen tak z legrace.
Já věštím relativně dlouhou vlhčí zimu s kupou sněhu, s teplotami pohybujícími se víceméně kolem dlouhodobého průměru a jen s minimem extrémů a holomrazů. Taková tradiční staročeská ladovská zima.

[kasta]

U nás na berounsku bylo sucho i letos nepříjemný a pořád je. Není ti takový extrém jako v roce 2018 ale přijde mi že v hlubší půdě už prostě nejsou žádný rezervy, takže třeba v letošním suchým červenci nám na zahradě začaly schnout a žloutnout letitý lísky, babyky ap i když nepřetržitý období bez deště nebylo tak dlouhý jako v 2018. Prostě už nebylo kde brát z rezerv. Potůček co tu pramení z hloubky taky celkem skomírá a tolik vody jako ještě na začátku roku 2015 jsem v něm pak už nikdy neviděl.
V srpnu se to zlepšilo, párkrát dobře zapršelo ale teď nedávno jsme sázel pár stromů a jak kopnu do země půda je zase skoro suchá. Není to prach, není to kritický, ale zdaleka se to ještě nevzpamatovalo po uplynulých letech a mám dojem, že to může proschnout zase velice rychle.

Ad Hofis: mně když někdo věští zimu z těch slupek cibule a kožešin zvěře, tak si vždycky vzpomenu na ten vtip o bílým zálesákovi jak štípe před srubem dříví a kolem chodí indiáni a on se vždycky ptá, jaká bude zima. indiáni znalecky obhlídnou okolí a řeknou že bude hodně tuhá. tak běloch pořád štípe a indiáni hlásí pořád tužší zimu až mu nakonec náčelník řekne: "tak tuhá zima, jak u nás nikdo nepamatovat" a běloch už to nevydrží a když se zeptá jak to ksakru poznají náčelník odpoví: "protože bílý muž štípat tolik dříví"

Ale kdybych si měl tipnout zimu, řekl bych že bude mírná a jedinej důvod, kterej k tomu mám (kromě toho že posledních pár zim takových bylo) je že severní polokoule byla letos extrémně vyhřátá, na sibiři měli čtyřicítky, takže je to vyhřátý:) ale bojím se zase toho šílenýho jarního dojezdu zimních mrazů. Jo, ještě jeden důvod pro mírnou zimu: za sebe mám vypozorovanej vzorec, že počasí se opravdu zkazí vždycky cca ve třetí dekádě listopadu, to vždycky přijdou první silnější mrazy. Minulý roky bylo vždycky pár nocí kolem -8 a letos podobně ale jen cca -5...

[BXL]

Všichni penězchtiví (majitelé iDnes např.) se už radovali, jak si na suchu narejžují a hele, ono zapršelo, dokonce víc, než jiné roky....tak honem článek, který nás má přesvědčit, že to sucho přece jenom bude ....
Nebude, bude deset roků pršet tak jako letos.....naschvál, kdo má pravdu (je to padesát na padesát). A nelítají letadla ....

Ale u nás to sucho bolo.Síce pršalo a voda ločkala pod nohami,ale ked sme chceli zasadiť tak mokro asi do 40 cm a následne čakan a to práve pršalo.Jednoducho je hlboké sucho,chýbajú 3 mesiace snehu v záhrade a voda skôr spraví povodeň akoby vsiakla.

[ZdenekCernoch]

Včera jsem hledal kolik tu asi spadne vody a našel jsem jen přehled počasí za cirka 30 let. Z toho přehledu vyplývá že zdejší počasí je velmi příjemné. Zimní teploty jen málo kdy spadnou pod -12 a průměr minimálních zimních teplot je kolem -8. V prosinci zde teplota nikdy nejde pod -8 většinou mezi -5 do +5. Zima v podstatě trvá jen 2 měsíce a to leden a únor. Průměrne srážky ve vegetačním období jsou kolem 100 mm za měsíc. Vegetační doba minimálně 194 dnů s tím že první podzimní mrazík přichází až kolem 7 prosince. Dvě zimy jsem měl citrusy v zahradě a celkem bez problému to přežily bez jakékoli ochrany v květináčich. Hořčice na zelené hnojení je v této době z půlky ještě zelená a mrazu podlehne až v lednu pokud teplota spadne na -8 a níže. Do -6 se nic neděje.

[Rudolf M]

Včera jsem hledal kolik tu asi spadne vody a našel jsem jen přehled počasí za cirka 30 let. Z toho přehledu vyplývá že zdejší počasí je velmi příjemné. Zimní teploty jen málo kdy spadnou pod -12 a průměr minimálních zimních teplot je kolem -8. V prosinci zde teplota nikdy nejde pod -8 většinou mezi -5 do +5. Zima v podstatě trvá jen 2 měsíce a to leden a únor. Průměrne srážky ve vegetačním období jsou kolem 100 mm za měsíc. Vegetační doba minimálně 194 dnů s tím že první podzimní mrazík přichází až kolem 7 prosince. Dvě zimy jsem měl citrusy v zahradě a celkem bez problému to přežily bez jakékoli ochrany v květináčich. Hořčice na zelené hnojení je v této době z půlky ještě zelená a mrazu podlehne až v lednu pokud teplota spadne na -8 a níže. Do -6 se nic neděje.

V tom případě žiješ v ráji! Mraky vody, slabé mrazy a dlouhá vegetační sezóna. Zkoušíš i něco v zemi? Jakékoliv citrusy, fejchoy, mišpule, zázvory, kaki, palmy, eukalypty, méně odolné bambusy, čajovníky, banány, tara, rajčenky, olivy, myrty, gratány, arbutusy, kapary a tak?

[ZdenekCernoch]

Radíme zkoušet začnu ale zatím není moc kde. Můžu osadit severovychodní stěnu haly ale čím. Délka cirka 50 metrů na šířku do 2 metrů pak už je pole. Ve dvoře se rýsuje jedná plocha cirka 150 m2 tam taky budu moci volaco posadit. Opět je to od jihu kryté halou.

[Hofis]

No tak přátelé, vlastně ani nevím, jak bych začal anebo vlastně vím. Globální oteplování nás letos zasáhlo velikou silou. A sice bylo nejchladnější jarní období za posledních 80 let. Paradoxem je, že střední a západní Evropa je ještě s Antarktidou a některými částmi východní Austrálie jedinými místy na zeměkouli, kde byla průměrná teplota výrazně nižší oproti normálu. Všude jinde je to naopak a Arktida se nám otepluje neskutečným tempem. Tak jen doufám, že tato chladná a často mrazivá jara nebudou trend, i když za poslední roky se nějaký takový určitý trend dá bohužel vysledovat. No, musíme doufat. Ale to, že se vlastně jedná o důsledek globálního oteplování, je víceméně zřejmé.
Každopádně je to opět velmi dobrá příležitost k ohlédnutí a druhý extrém, který napomůže ke sledování schopností jednotlivých rostlinných druhů se s touto nepřízní osudu vyrovnat. Píši to proto, že jsem byl o víkendu na severu ve Varnsdorfu a jsem tak nějak rozpolcen. Na jednu stranu chápu ty lidi, a i se mezi ně sám řadím, co nadávají na to chladné počasí, to je jednoznačné. Zas na druhou stranu to vypadá, že plno běžných původních rostlinných druhů je na tom velice dobře. Ne nadarmo se říká: „Chladný máj, ve stodole ráj“. Než se ale dostanu ke konkrétním druhům, dovolte mi malý exkurz do varnsdorfského počasí, které je samo o sobě velmi specifické, takže to, co budu popisovat níže, určitě neplatí pro všechny oblasti.
Jedná se o mrazovou kotlinu mezi kopečky, obklopenou z jihozápadu na jihovýchod kopcovitým předělem a ze severozápadu až severovýchodu otevřenou. To s sebou přináší dostatek srážek a častou hustou oblačnost při západním, severozápadním až severním proudění, třeskuté mrazy při severovýchodním až východním proudění a katastrofická sucha při převládajícím jihovýchodním a jihozápadním proudění, kdy je místo v závětří a všechna voda spadne na druhé straně kopce. Na druhou stranu zde ale nejsou žádné inverze, které taktéž zůstávají za kopci a v případě jižně orientovaného proudění zde panuje slunečný a často velmi teplý a dlouhý podzim. Jedná se tedy o oblast s velmi specifickým klimatem, což třeba i dokládají neustálá umístění na předních příčkách v různých „disciplínách“ ČHMÚ v rámci severočeského (Ústeckého) kraje. Chtěl jsem vzít jen namátkově pár příkladů, ale zjistil jsem, že od července minulého roku figuruje město Varnsdorf na nějaké z předních příček prakticky v každém měsíčním reportu ČHMÚ pro Ústecký kraj, snad jen s výjimkou září 2020. Zde krátký výčet s příslušnými odkazy pro případné meteorologické nadšence.
ČERVENEC 2020 – druhý nejvyšší měsíční srážkový úhrn v Ústeckém kraji (54,6 mm)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1597225885
SRPEN 2020 – třetí nejvyšší denní srážkový úhrn v Ústeckém kraji (30.08.2020, 54,9 mm)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1599978854
ŘÍJEN 2020 – druhá nejvyšší měsíční suma slunečního svitu v Ústeckém kraji (62,1 h)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1605454839
LISTOPAD 2020 – třetí nejvyšší průměrná měsíční teplota v Ústeckém kraji (4,6 °C), třetí nejvyšší měsíční suma slunečního svitu v Ústeckém kraji (70,6 h)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1610362549
PROSINEC 2020 – nejvyšší měsíční suma slunečního svitu v Ústeckém kraji (45,5 h)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1610362690
LEDEN 2021 – třetí nejnižší měsíční suma slunečního svitu v Ústeckém kraji (28,5 h)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1613398784
ÚNOR 2021 – druhá nejvyšší průměrná teplota v Ústeckém kraji (-0,7 °C), třetí nejvyšší naměřená maximální teplota v Ústeckém kraji (15,8 °C dne 23. 2. 2021)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1615290210
BŔEZEN – druhá nejnižší minimální naměřená teplota v Ústeckém kraji (20.03.2021, -9,2 °C)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1618238324
DUBEN 2021 - nejnižší měsíční suma slunečního svitu v Ústeckém kraji (131,0 h)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1620911247
K dubnu ještě stojí za doplnění dvě minimální teploty z 26.04.2021 -4,7 °C a z 27.04.21 -4,9 °C. A také ještě doplním minimální teplotu za tuto zimu -18,6 °C. Souhrn za květen ještě není k dispozici, ale jsem si skoro jist, že Varnsdorf bude opět figurovat v některém ze sledovaných jevů na předních příčkách.
Jak je vidno z výše uvedených údajů, rozhodně se nejedná o nějakou meteorologicky nudnou lokalitu. Právě naopak, co se extrémů týče, jsme na tom opravdu dobře. A jak se to celé celkově podepsalo na vegetaci, bych chtěl přiblížit v následujících řádcích.

Držím se hesla to nejlepší nakonec, takže začnu tím nejhorším a to jsou jednoznačně subtropické rostliny. Kdo by to byl při tomto průběhu jara čekal, že? A začnu hned tím, co mě naštvalo úplně nejvíc. A to je opět můj letos již 12letý semenáč tomelu. V současné době vypadá takto:

Foto: VDF, 30.05.21

Celou zimu byl v krytu, vybalil jsem ho až na Velikonoce zcela bez poškození, ale dvakrát skoro -5 °C koncem dubna na narašené pupeny udělalo dle očekávání pěknou paseku. Takže dopadl jen o malinko lépe, než ten v Praze po minulé zimě, kdy dostal s narašenými pupeny dokonce -7 °C. Většina pupenů to nerozdýchala, ale obráží částečně i z jednoletého, ale hlavně z dvouletého dřeva. Takže letos to o plodech moc nebude, spíše o záchraně. Ale mohlo to být i horší. Teď už vím, že narašené pupeny tomelu spolehlivě zlikviduje i mrazík kolem -5 °C. To je taky zkušenost, co se počítá.

Další kapitolou jsou fíkovníky. Těm také pozdní jarní mrazík a toto chladné jaro neudělali příliš dobře. LdA vypadá na severu takto, teprve začíná rašit. Obrovský rozdíl oproti Praze, kde je LdA už kompletně olistěný a jede.

Foto: VDF, 30.05.21

Přes zimu byl v krytu a mrazy přestál dobře, raší i nahoře jednoleté dřevo, akorát těch -5 °C ho pěkně zarazilo. To samé platí i pro Michurinsku-10 (Veselský), ten je ale narašený ještě o dost méně, teprve začínají vykukovat zelené pupeny. Takže jediný normálně vypadající fíkovník ve VDF je Trnavský vekoplodý, který ale také začínal v Praze a ve VDF jsem ho již vysazoval pěkně narašený před 14 dny.

Foto: VDF, 30.05.21

U fejchoí je to také celkem zajímavé. Zde se projevila naplno síla stanoviště. Vysazoval jsem je ke zdi a to stanoviště bych rozdělil na 2 části. Trochu otevřenější méně chráněná část a trochu uzavřenější více chráněná část. Jako předěl slouží šikmý roh baráku. Zatímco všechny rostliny v té otevřenější části zatím nejeví žádné známky života, rostliny v té uzavřenější části už pěkně raší. Ale počítám s tím, že i ty rostliny v té méně chráněné části ještě obrazí z kmínku, akorát to bude déle trvat. Zde je krásná fotka tohy rozdílu mezi tím předělem. Jedna rotlina mi udělala hned ze začátku 2 výhony. Jeden jsem chtěl vést před tím předělem a druhý za tím předělem. Výhon před předělem v té chráněnější části raší, výhon za předělem v té méně chráněné části v nejlepším případě zatím jen spí. Ten šikmý roh je vidět přímo uprostřed.

Foto: VDF, 30.05.21

3 rostliny na VIP místě jedou také:

Foto: VDF, 30.05.21

A tady ještě foto zbylých 2 rostlin. Za povšimnutí stojí úplně malá rostlinka vlevo s pouze jedním lístečkem. Ta takto vlastně přežila celou zimu úplně zahrabaná pod listím a pořád ten lístek drží.

Foto: VDF, 30.05.21

Ale jinak celkem spokojenost, z 10 rostliny ve VDF zatím 6 po této zimě raší. I kdyby to takto zůstalo, je to solidní úspěšnost.

Další na řadě jsou pistácie. Ty jsem nechal zcela bez ochrany na zimu a při skoro -19 °C přeci jen došlo k omrznutí. Ale stromky byly teprve prvním rokem na stanovišti a toto tedy byla jejich první varnsdorfská zima. Dva ze tří stromků omrzly méně...


Foto: VDF, 30.05.21

...a jeden omrzl více a raší až z kmínku.

Foto: VDF, 30.05.21

Zde si ale myslím, že další zimy už se bude mrazuvzdornost lepšit, první zima na novém stanovišti bývá vždy nejhorší. Uvidíme v budoucnu.

Z těch teplomilnějších rostlin bych ještě zmínil meruňku, která bohužel nakvetla už v půlce dubna a po těch mrazech koncem dubna udržela suma sumárum celý 1 plod. Ale i to je úspěch, vzhledem k razantnímu řezu, který jsem jí tento rok naordinoval. Na druhou stranu krásně obrůstá a dělá přesně to, co jsem chtěl. Takže houby zle, protože v Praze to vypadá s meruňkami celkem dobře, a když jí ještě udělám před druhou periodou Šittův řez, mohla by být příštím rokem opravdu bohatá úroda.

Foto: VDF, 30.05.21

A ještě bych zmínil trnavskou moruši, která už skutečně začíná rašit, jak psal onehdá Ruda...

Foto: VDF, 30.05.21

To je asi vše k těm teplomilnějším rostlinám. Pro srovnání budu pokračovat rostlinami, které jsou díky tomu počasí opravdu hodně zpožděné, většinou tak kolem 3-4 týdnů.
Kolomikta stále jěště nevykvetla:


Foto: VDF, 30.05.21

Ale jenom dobře, alespoň nemá co zmrznout a bude letos opravdu pěkná a bohatá úroda.

Muchovník lamarkův je asi nejvíce zpožděnou rostlinou u mě na zahradě, možná ještě se schizandrou. Současný stav je takto:

Foto: VDF, 30.05.21

Ani tady se nezlobím, alespoň odstíní většinu ptactva, když budou dozrávat borůvky.

Schizandra, která vždy raší na jaře mezi úplně prvními, je letos zpožděná opravdu obrovsky, právě kvete.


Foto: VDF, 30.05.21

Tady mám z toho zpoždění vyloženě radost, protože vzhledem k tomu brzkému rašení hodně vymrzala v květu. To letos už moc nehrozí a mohla by být skutečně moc pěkná úroda.

Pořádně zpožděné jsou i hlošiny okoličnaté, právě kvetou. V Praze už jsou 2 týdny odkvetlé.



Foto: VDF, 30.05.21

I kamčatky jsou velmi pozadu, teprve se žačínají tvořit malé plůdky. Jinak jim ale toto deštivé a chladné jaro velmi prospívá, krásně přirůstají. Škoda jen, že na Amuru vymrzly všechny vrcholky.
Zde je varnsdorfský MT, určitě na něm něco bude.

Foto: VDF, 30.05.21

A pohled do koruny.

Foto: VDF, 30.05.21

I Aurora, kterou jsem minulý rok vysazoval jako malý odkopek se má čile k světu.

Foto: VDF, 30.05.21

Dost zpožděná je i asimina Prima 1216, o víkendu byl stav takto:

Foto: VDF, 30.05.21

Tady už mám bohužel trochu obavy, jestli to ještě stihne dozrát. Tak snad k nám bude tentokrát podzim milostivý a nepřijdou nějaké časné mrazy.

Za zmínku možná i ještě stojí jabloň Golden delicious, která teprve o víkvendu vykvetla...

Foto: VDF, 30.05.21

Kupodivu vůbec nic to chladné jaro neudělalo s borůvkami, které jedou jako každý rok a letos masivně kvetou. Úroda borůvek by mohla být letos opravdu pěkná.

Foto: VDF, 30.05.21

A to nejlepší jsem si nechal nakonec. Pro mě je zatím největším překvapením tohoto roku víno Zilga. Dostal jsem od nene opravdu pěknou a silnou sazenici (moc, moc děkuji!) , kterou jsem minulý rok na jaře vysadil. To víno vypadá, jako by se ho to počasí vůbec netýkalo, přestálo všechna klimatická úskalí zcela bez úhony a...


Foto: VDF, 30.05.21

...krásně kvete! To mi asi udělalo letošní jaro největší radost. Je až neuvěřitelné, co to víno vyrdží, to bych opravdu nečekal.

No, co říci závěrem. Přestože mě moc mrzí, jak dopadly ty subtropy, tak je třeba si uvědomit, že bohužel zatím ještě nežijeme v subtropickém pásu. Takže je potřeba s takovýmito výkyvy počítat. Jinak to ale vypadá, že bude opravdu pěkná a bohatá úroda takového toho našeho tradičního ovoce. Maliny, angrešty, rybízy mají zase po dlouhé době pořádné a silné přírůstky, třesně a švestky jsou obsypané plody a vše je krásně zelené. Takže pokud to takhle vydrží, tento rok se zlobit nebudu.

[Rudolf M]

Ty mě strašně připomínáš mě, tak před 5-10 lety, to nadšení je úžasný . Můžu se zeptat jaký jsi ročník?

Co se týče rostlin a shrnutí, je to super to porovnání i odkazy, muselo ti to zabrat celé odpoledne- já to oceňuji .

Jinak mi přijde, že jsi dělal to sondování u nás na zahradě, jelikož vegetace je ve Varnsdorfu úplně přesně ve stejném stavu jako u nás , snad i do puntíku! Možná jen Pistácie jsou už dávno po odkvětu a Asiminy asi o týden na před, jinak vše stejné. Domnívám se, že za to může neuvěřitelně stejně stabilní povětrnostní situace, kdy bylo od určité polohy snad všude stejně. Vyjma velkých měst, kde se udrželo příznivější klima, sice jen doslova o pár stupínků, ale ten rozdíl se nakonec nastřádal. Například u nás ty hlošiny teprve nyní vykvetly.
Subtropy jsou letos šílenost, palmy během května přestaly růst úplně. Ku příkladu běžně mi dělají subtropické palmy v zemi až 2 listy za květen. Letos vyrostly středové listy o 5 cm , úplně rezignovaly! To za 12 let pěstování nepamatuju.
Chladný jara už byly, loňský jaro a vstup do léta byl nemlich to samý, zima a chladná rána až do půlky června, ale průměry teplot odpovídaly období a palmy rostly vesele dál..

Pořekadlo "chladný máj ve stodole ráj" vymyslel podle mě leda tak někdo z Agrofertu, ale sadař by tohle v životě neřekl. Páč chladný máj, přináší leda komplikace . Letos bylo aspoň (díky bohu) vlhko k tý zimě, u nás za květen 160 mm . U nás snad nikdy nepamatuju aby byl studený měsíc zároveň i vlhký, letos se zadařilo . Jo kdyby se říkalo vlhký máj, ve stodole ráj, dávalo by to větší smysl..
Díky prochcanýmu pár týdennímu období, budeme mít úrodu třešní a višní do 20% o proti běžnému stavu. O meruňky se asi popereme, protože budou tak 3 ks (a to u nás nebyly tak hrozný likvidační mrazy v době květu). Další ovoce vypadá nadějněji, ale ještě nechci jásat, popravdě letošní rok má hodně společného například s povodňovými roky, nebo roky s výskytem krup, ale to je již zase jiná kapitola. Každopádně když jsem četl jak vypadá úroda ovoce v Nitře od Ivana, tak si nemáme zase na co až tak stěžovat, to je úplná šílenost co se tam děje.

[Hofis]

Rudo, děkuju! Jsem ročník 1976. Nebylo to zas tak hrozné, to počasí tak nějak průběžně sleduji, jenom mě překvapilo, že je těch extrémů tolik v řadě za sebou. Jinak to ale dělám hlavně pro sebe, jak psal Miloš, je to jeho archiv. Vidím to stejným způsobem. Co já budu za 2 roky vědět o tom, co bylo před dvěma lety? Takhle se na to podívám a budu mít srovnání. A navíc je to i celkem užitečné srovnání pro ostatní s jejich stavem vegetace.

[MonikaV]

Uf , tak už jsem to taky dočetla- Hofis- super rekapitulace , (a už můžu jít spát)
Rudolf M- ještě je ohromné pořekadlo ---- Nepůjdeš k nám, nepůjdeš od nás!.....(to se taky můžu smíchy potrhat, a kdo tohle vymýšlel se musel hoooodně nudit )

[ivan]

U nás ovocný sad má miesto 3 funkcií- iba dve:
1. vetrolam,
2. tieň ( aj na Sahare sú oázy),
3.funkcia nie je- ovocie už za posledných 6 rokov -5x v apríli zamrzlo....napr. na mandli s výškou 10-12m je mandlí asi toľkoto- fotené s vysokého rebríka- aby bolo vidieť to "množstvo" plodov:

- a pritom už by boli takéto veľké mandle( detto zmrzli marhule, slivky, ringloty, jablká, hrušky, čerešne,....)

...figovníky plné miazgy v apríli omrzli tak, že aj 3 až 4 ročné konáre sú zmrznuté, od koreňov tlačia množstvo výhonov

- granátovníky- zimné mrazy zvládajú v pohode- jarné mrazy horšie - extrémy sú z roka na rok horšie, tento rok dokonca v apríli zmrzli konáre 4 až 20 ročné...
- jedine čo neomrzlo tento rok je moruša(ešte "mala zimný spánok")- vlani zmrzla aj tá
- tomely- pár kvetov sa ukazuje, dúfam, že niečo plodov udržia

[ivan]

Pridám pár foto zo subsaharskej afriky:
...u nás je už "jeseň", listy z kôstkovín, jadrovín opadávajú: mandľa- "spálené" listy od slnka sú hlavne hore v korune...už 2 x sme listy pohrabali- toto napadalo za cca 5 dní

jablone

na golden delicius ostalo asi 5 ks plodov- majú 3 - 4 cm a už sú žlté- zrelé(má 18 rokov, je na slabo rastúcom podpníku- do našich podmienok bez závlahy- nevhodné)

ďalšia zimná odroda- ostalo asi 1 kg plodov- oslnené plody sú spálené od slnka

18 ročná "letná" ázijská hruška- tých pár plodov čo ostalo má 3-4cm

"jesenné" Chojuro, čo dozrieva koncom augusta:

tekvice pochádzajú z Mexika (neviem čo je tam viac zrážok)- ale naše vyzerajú stále takto



paprika bola výdatne podmokom zaliata vo štvrtok- včera takto

...podľa SHMU- nasýtenosť pôdy v hlbke 0-100 cm je 10-20%....myslím, že u nás ani toľko...tie teploty od začiatku leta sú u nás "vražedné" (aj včera 34,5 °C)