Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

zde si můžete popovídat o čem chcete ...

Moderátor: Stanley_51

Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod Stanley_51 » 15 bře 2019, 11:32

Jelikož je zde poptávka po tématu, věnujícímu se vlivu počasí a klimatických změn na vegetaci, tu ho máte. Takže zde můžete zveřejňovat své poznatky i dlouhodobější zkušenosti.
Stanley_51
Uživatelský avatar
Stanley_51
administrátor
administrátor
 
Příspěvky: 9189
Registrován: 12 kvě 2007, 10:02
Bydliště: Tachov 520 m.n.m. USDA 6b

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod Hofis » 28 bře 2019, 10:08

Tak se k tomuto vláknu pokusím o nějaký úvod, protože téma je nasnadě...

Minulý rok to bylo sucho a nyní je evidentní, že tu máme další fenomén, který se vyskytuje v posledních letech stále častěji, a bohužel se bude i stále častěji opakovat. Což o to, u nás na severu, se toho zatím nic moc neděje, bylo tu minulý týden relativně chladno a nevlídno (přeháňky v drtivé většině sněhové) a tento týden tomu není jinak, ale žádné mrazy se zatím nekonaly. Dokonce minulý týden ve čtvrtek, kdy mrzlo asi na největším území republiky, zde bylo v 7,00 ráno téměř 5 ˚C a troufnu si říct, že to bylo jedno z nejteplejších míst v republice. Teprve na víkend se to začalo trochu zvedat, takže kromě jedné poblázněné narašené meruňky (ještě nevykvetla, ale nejpozději o víkendu vykvete), která sem tak nějak stejně úplně nepatří, narašené schizandry a kvetoucích kamčatek, to tu všechno zatím celkem spokojeně spí (tomel, asimina atd.).
Zato na mém druhém stanovišti v Praze Motol je situace tristní. Naštěstí ani tady se zatím žádné vyložené mrazy nekonaly, zde by byly následky o dost závažnější:

Meruňka (VP) je prakticky v plném květu…
Obrázek
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019

Kamčatky už mají první malé plůdky…
Obrázek
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019

Pomalu začnou kvést angrešty…
Obrázek
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019

I maliny už jedou…
Obrázek
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019

Muchovník je před květem…
Obrázek
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019

Dokonce i jabloně se budí…
Obrázek
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019

A jahoda snad už v dubnu???
Obrázek
Foto: Praha-Motol, 24.03.2019

A to jsem je dal jen tak k jižní zdi v půlce února, jak se oteplilo, vyvětrat.
Valím tady na to na všechno oči jako blázen… :shock:

Jenom fíkovník pěstovaný venku ve volné půdě se nenechá tím teplým počasím nijak obalamutit a v klidu dále chrápe. A přitom zrovna u něj bych nějakou pozitivní reakci nejspíše čekal. Ale kdepak, ten prostě potřebuje vyšší teploty po delší dobu.
Obrázek

Strašně hezky se na to kouká a mám opravdu strašlivou radost, že už konečně zase začalo jaro. Na druhou stranu ale dělám na zahradě práce, které normálně dělám nejdříve v půlce dubna. Pokud správně počítám, tak první kamčatky budou v druhé půlce dubna, muchovník, angrešty a maliny v květnu, meruňky v druhé půlce června. Úplná idylka, vše je minimálně 3 týdny v předstihu, ale….
…ve vyšších severních šířkách se stále drží masy velmi chladného vzduchu a to mi nedává klidně spát. Stačí, aby přišla nějaká mohutnější tlaková výše zasahující výše na sever, a ta pošle tento velmi studený vzduch po své přední straně přímo k nám. Co se stane potom, nechci raději vůbec domýšlet. A situace by to nebyla vůbec výjimečná, v posledních letech se tak děje prakticky každý rok, jenom ta příroda není většinou až zas tak vepředu, jako letos… :(

Proč se to děje? (koho nezajímá meteorologie, ať vynechá)
Všiml jsem si, že je zde na fóru mnoho zdatných meteorologů, tak mne případně opraví.
Teorií je několik, všechny se více či méně doplňují nebo překrývají, ale vesměs se shodují na jednom, může za to globální oteplování, resp. relativně „teplejší“ vzduch v polárních oblastech, který do evropského počasí vnáší chaos.
Dřívější deštivé, na vlhkost bohaté a teplotně relativně chladné stabilní podzimy a jara jsou minulostí, naopak zažíváme teplotní extrémy, kdy se střídají velmi teplá období a vpády studeného vzduchu ze severu. Dle mého názoru za to může slábnoucí vliv Islandské tlakové níže, stálého tlakového útvaru, který měl dříve v podzimních, zimních a jarních měsících převládající vliv na počasí u nás a zajišťoval to tolik zmiňované severozápadní vlhké proudění, které přinášelo dostatek srážek v tomto období. Tato stálá tlaková níže v průběhu roku osciluje, tedy v zimě s přílivem chladného vzduchu mohutní, v létě s přílivem teplého vzduchu slábne a přenechává tak vliv dalším dvěma stálým tlakovým útvarům významným pro naše počasí, a to jsou Azorská a Sibiřská tlaková výše. Problém je ten, že jak se oteplují polární oblasti, mění se i ráz oscilace této Islandské tlakové níže. Začíná mohutnět mnohem později a slábnout daleko dříve, než tomu bylo ještě před nějakými 20 lety. Z tohoto důvodu zažíváme v posledních letech tak suché podzimy a jara, kdy mají převládající vliv na počasí již zmíněné tlakové výše, někdy se prosadí spíše ta Sibiřská, jindy ta Azorská. Co je lepší je těžko říci, každá z nich má to své.
Pokud převládá vliv Sibiřské tlakové výše, tak se k nám od severovýchodu až východu (v létě ž od jihovýchodu) dostává kontinentální velmi suchý vzduch, který může být v létě navíc ještě i velmi horký a v zimě naopak velmi studený. To se dělo prakticky celý minulý rok, tedy velmi sucho v létě a holomrazy v zimě. Pokud však pomineme nedostatek srážek, tak zase na druhou stranu nedochází k tak časnému vybuzení přírody v jarních měsících, jak je tomu nyní. Pokud si dobře pamatuji, tak minulý rok touto dobou i zde v Praze klesaly noční teploty pod -10˚C a denní teploty nepřekračovaly nulu. A i přes to sucho, to byl třeba pro meruňky nebo švestky vynikající rok.
Pokud převládá vliv Azorské tlakové výše, tak se k nám naopak dostává spíše vlhčí a teplejší oceánský vzduch převážně od jihozápadu, který má v létě za následek tvorbu mohutné kupovité oblačnosti, a tedy i bouřek. Jiná situace je ovšem na jaře a na podzim, kdy ještě rozdíly teplot nejsou natolik vysoké, aby se tato bouřková oblačnost mohla smysluplně tvořit. To má za následek relativně suchý a teplý ráz počasí i v brzkém jaru a inverzní ráz počasí na podzim. Navíc k nám každá další taková tlaková výše pustí po její přední straně velmi studený vzduch od severu a teprve poté se dostaví jihozápadní proudění a razantně se oteplí. Zas na druhou stranu s sebou přináší tento ráz počasí v mezidobí alespoň nějaké srážky, protože se k nám dostávají alespoň nějaké srážkově významnější fronty. To je to, co zažíváme toto jaro.

Poznámka: Jedná se o velmi, velmi zjednodušený popis, kdybych měl postihovat všechny faktory (Golfský proud, tryskové proudění atd.),bylo by to pomalu na celou knihu...

Bohužel tato kratší střídající se teplá období stačí našim rostlinám na to, aby se předčasně probudily a předčasně nastoupily do vegetačního cyklu… :(

Jak tomu čelit?
Jak se říká, všechno už tu jednou bylo a nic není úplně nové. Stačí se podívat trochu do historie resp. zavzpomínat na stará moudra a doporučení našich předků. Meruňky vysazovat i v typicky meruňkových oblastech pouze u jižně orientovaných zdí, které přes noc topí, špalírové pěstování broskvoní, terasovité pěstování vinné révy s kamennými zídkami, atd. Na to bychom asi stále neměli zapomínat, ba naopak je nutné si tyto návyky znovu osvojit. Taková vyhřátá zeď je schopná při nočních mrazících udělat klidně 1–2˚C navíc, což může být rozhodující faktor při záchraně celé úrody. Např. na mém stanovišti ve Varnsdorfu by vůbec nebylo možné meruňky jinak pěstovat.
Další možností je, nechat to na přírodě. I rostliny mají jistý druh paměti a ukládají potřebné informace do semen. Rostliny, které poté vyrostou z těchto semen, už třeba vědí, že mají vykvést o něco později, resp. že se mají probudit až při o něco vyšších teplotách. A to je další problém. Kdo by chtěl v dnešní komerční době pěstovat meruňku ze semínka a čekat 5–7 let na první plody? Asi nikdo, včetně mne. Bohužel je to ale ta nejlepší cesta, jak získat odolnější a měnícímu se klimatu lépe přizpůsobené rostliny v rámci přirozené evoluce. Mimochodem ještě na začátku minulého století bylo zcela běžné, vysadit třeba meruňku ze semínka pro další generace. Jelikož se ale v dnešní době prakticky vše již množí vegetativně, k žádnému předávání těchto genetických informací u ovocných dřevin nedochází. Až snad na výzkumné ústavy, problém je však ten, že rostlina ze semínka třeba někde z výzkumáku ve Francii nebo Itálii má také v sobě zakódované trochu jiné návyky běžné pro danou oblast. A pak už se to stejně zase všechno roubuje. Velmi si proto vážím malých výzkumných ústavů a jednotlivců v tuzemsku, kteří se takto věnují genetice. Trochu obcházíme přírodu (běžnou evoluci) a nemůžeme se pak divit, že se nám to vrací jako bumerang… :(

A nakonec chci ještě zdůraznit, aby nedocházelo k nějakým omylům, že nejsem žádný ekologický aktivista nebo tak něco. Prostě pouze nahlas přemýšlím, co dělat nad rozlitým mlékem, a zajímá mě, jestli to vidíte podobně, nebo máte na věc jiný názor.

Pohledy na ty spálené meruňky tady na fóru mě fakt bolí… :(

Moc přeji nám všem, aby už žádné další mrazy nepřišly, snad budeme mít štěstí! :)
Hofis
čestný člen ( přispívající )
čestný člen ( přispívající )
 
Příspěvky: 3762
Registrován: 04 čer 2013, 15:43
Bydliště: Varnsdorf - 334 m n. m., Praha-Motol - 301 m n. m.

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod Stanley_51 » 28 bře 2019, 11:45

Hofis píše: Kdo by chtěl v dnešní komerční době pěstovat meruňku ze semínka a čekat 5–7 let na první plody? :)

Dobře jsi to popsal, nezbývá než souhlasit. Ovšem s vyjímkou výše citované věty. Z pecky mojí meruňky jsem vypěstoval stromek - 1.rok cca 1m, 2.rok cca 1,7m a 3.rok již více jak 2m. Zároveň v třetím roce (loni ) vykvetla a dala 18 super meruněk. Letos je obalená poupaty a počítám, že jak se oteplí, rozkvete. Takže je to sice čekání, ale ne zase tak dlouhé.
Stanley_51
Uživatelský avatar
Stanley_51
administrátor
administrátor
 
Příspěvky: 9189
Registrován: 12 kvě 2007, 10:02
Bydliště: Tachov 520 m.n.m. USDA 6b

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod Radim K » 28 bře 2019, 12:46

No pěkně popsaná a zhodnocená meteo situace posledních let :) . Všechno počasí na planetě ovládají tlakové útvary a ovládají i samy sebe. Zjednodušeně řečeno TV krmí ledovým vzduchem nad oceánem vzniknuvší TN atd. Neexistují 2 úplně stejné tlakové útvary, proto názvy jako azorská, sibiřská výše nebo atlantická níže jsou jen pojmenování pro typické situace, že právě v těchto oblastech jsou tyto tlakové útvary nejčastější, ale není to žádné pravidlo. Je ale pravdou, že tyto, celkem typické synoptické situace jsou, nebo spíše byly, nejčastějšími "řídícími jednotkami" našeho počasí.

Na stálost tlakových útvarů se zkrátka nedá spoléhat. Proto jsme např u nás měli loni na konci února -16°C a letos ve stejný den +17.

Já tomu říkám, že se klima "amerikanizuje". Viz zvýšení výskytu tornád v Evropě i u nás (loni 3 km od nás zdecimovalo tornádo část vsi), více jevů zvaných derecho, supercely no a samozřejmě i zvýšení teplot především v létě. Vždyť loni jsme měli 101 letních dnů, což nemá obdoby v měřitelné historii.
Počasí je zkrátka čím dál více nepředvídatelné.

Ohledně vysadby citlivých dřevin k jižní zdi, terasám atd, s tím naopak moc úplně nesouhlasím, alespoň v našich podmínkách. U jižní zdi by meruňky kvetly koncem února, to není šance zajistit nezmrznutí. Druhá věc je umrznutí stromu při narašení. U nás by narašily leckdy už v prosinci a pak stačí -15 v lednu a je po meruňce. Pokud by to přežily, tak by měly ohromné mrazové desky. Naopak řešení vidím ve výsadbách v chladnějším mikroklimatu, např svahy s mírným severním sklonem, optimálně tak, aby tam ještě v březnu vlivem sklonu slunce stinily stromy nebo budovy.

A semenáče meruněk opravdu tak 3 roky do vyplozeni. 5-7 let se čeká tak na ořech :) .
Uživatelský avatar
Radim K
admirál
admirál
 
Příspěvky: 1894
Registrován: 07 kvě 2015, 23:41
Bydliště: zahrada Mrchojedy, okr. Domažlice, 460 m n. m. USDA 7b a Osvračín u Staňkova, 370 m n. m. USDA 7a

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod Hofis » 30 bře 2019, 22:23

Stanley_51 píše:Z pecky mojí meruňky jsem vypěstoval stromek - 1.rok cca 1m, 2.rok cca 1,7m a 3.rok již více jak 2m. Zároveň v třetím roce (loni ) vykvetla a dala 18 super meruněk. Letos je obalená poupaty a počítám, že jak se oteplí, rozkvete. Takže je to sice čekání, ale ne zase tak dlouhé.


Super, pak patříš mezi ty lidi, kterých si vážím! Možná ani ještě ani pořádně nevíš, co to vlastně máš doma za materiál... :)
Jinak nikdy jsem to sám nezkoušel, zkušenost je nejcennější, díky za opravu :)

Mám od tchána takhle nektarínku ze semínka, moc hezky rostla, je to 4 rok a má přes 2 m, ale minulý rok to chytlo tu kadeřavost, docela drsně, tak uvidím co to letos udělá... :(
Hofis
čestný člen ( přispívající )
čestný člen ( přispívající )
 
Příspěvky: 3762
Registrován: 04 čer 2013, 15:43
Bydliště: Varnsdorf - 334 m n. m., Praha-Motol - 301 m n. m.

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod Alena » 31 bře 2019, 08:43

No, Hofis, pěstování meruněk a broskvoní z pecek patřilo dřív, řekla bych, k normálu. Před 30-40 lety, když ještě nebyly stromky různých odrůd běžně k dostání jako dnes (byl problém sehnat obyčejné jabloně), nám prostě nic jiného nezbylo! Zkoušela jsem tehdy (i známí a příbuzní) vysévat semena z plodů, které se někde sehnaly, ale co si vzpomínám, mně, švagrovi i bratranci meruňky tehdy všechny zašly po několika málo letech na mrtvici. Broskvoně vyseté z pecek před 28 lety občas přinesly úrodu výborných plodů, když to na jaře nepomrzlo, ale taky silně trpěly kadeřavostí, a protože rostly na staré zahradě, kde se nebydlelo a nebylo možno je vždycky v pravý čas postříkat, tak už odešly. Švagr vysel kdysi taky pecky z nějakých broskví, které od někoho dostal, a měl z toho plody maličké jak švestky a barvy stále zelené. Ono experimentovat s vlastními výsevy je hezké, ale musí na to mít člověk velkou zahradu, aby pak mohl selektovat. Na malém plivátku je rád, že si koupí jeden stromek odrůdy s požadovanými vlastnostmi (jako že se hodí do jeho podmínek, je odolná proti chorobám a vyhovuje mu dobou dozrávání a tak), aby měl (jakous takous) jistotu, že z toho něco bude (občas, když to neuschne a nezmrzne :mrgreen:) .
Ale pravda je, že dneska je to jednodušší v tom, že není problém opatřit si pecky odrůd s požadovanými vlastnostmi, takže je předpoklad, že semenáč z nich se povede. Tehdy jsme experimentovali s tím, co zrovna bylo, a to bylo z neznámých a úplně odlišných podmínek, než byly tady, takže to šlo často do kélu.
Alena
čestný člen ( přispívající )
čestný člen ( přispívající )
 
Příspěvky: 3492
Registrován: 17 dub 2009, 15:40
Bydliště: Klatovy 428 m. n. m.

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod Hofis » 31 bře 2019, 13:35

Máš pravdu, jedná se o velmi trnitou cestu, o to víc si takových lidí vážím, vím to z vlastní zkušenosti.
Taky jsem měl semenáč broskvoně, a když mi poprvé po 5 letech zaplodila, plody byly malé bělomasé a dost hořké, takže pryč s tím.
Zase třeba tchán měl broskev ze semínka, měl ji v Rumburku opravdu na větrné hůrce, zde je počasí ještě tak o stupeň chladnější než ve Varnsdorfu, jen schovanou za kůlnou před větrem, plody byly úplně boží, velké a naprosto vynikající, a plodila pravidelně. Pak se jednou pod tíhou plodů rozpůlila vedví a odešla. Od té doby se mu nic jiného takhle dobrého nepodařilo.
Genetika je svině, je to hodně o štěstí...
Hofis
čestný člen ( přispívající )
čestný člen ( přispívající )
 
Příspěvky: 3762
Registrován: 04 čer 2013, 15:43
Bydliště: Varnsdorf - 334 m n. m., Praha-Motol - 301 m n. m.

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod Hofis » 31 bře 2019, 13:46

Radim K píše:Ohledně vysadby citlivých dřevin k jižní zdi, terasám atd, s tím naopak moc úplně nesouhlasím, alespoň v našich podmínkách. U jižní zdi by meruňky kvetly koncem února, to není šance zajistit nezmrznutí. Druhá věc je umrznutí stromu při narašení. U nás by narašily leckdy už v prosinci a pak stačí -15 v lednu a je po meruňce. Pokud by to přežily, tak by měly ohromné mrazové desky. Naopak řešení vidím ve výsadbách v chladnějším mikroklimatu, např svahy s mírným severním sklonem, optimálně tak, aby tam ještě v březnu vlivem sklonu slunce stinily stromy nebo budovy.


Mám jinou zkušenost. Zde v Praze-Motol mám 2 meruňky (vlastně teď už 3). Jedna je u jižní zdi, to je ta na fotce (VP), druhá je volně (Veecot). Veecot letos kvetla ještě před VP, asi 4 dny, ale jinak kvetou tak nějak nastejno. Výsledek je za poslední roky takový, že vždycky přišly pozdní mrazíky a zatímco na VP u jižní zdi mám stabilně úrody, tak na Veecot jsem měl dohromady všeho všudy tak 50 plodů, a to je to opravdu již větší strom, je vidět a té fotce jabloně v pozadí. Neříkám, může to být odrůdou, od Kanaďanů už bych asi žádnou meruňku nekoupil, ale u mě je to prostě tak. :)
Hofis
čestný člen ( přispívající )
čestný člen ( přispívající )
 
Příspěvky: 3762
Registrován: 04 čer 2013, 15:43
Bydliště: Varnsdorf - 334 m n. m., Praha-Motol - 301 m n. m.

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod laradek » 01 dub 2019, 14:47

Obrázek
Tak fikovnik ma uz pekne letos nasazeno!
laradek
člen
člen
 
Příspěvky: 462
Registrován: 07 lis 2007, 22:53
Bydliště: Kyjovice 390m.n.m.

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod moonvil » 01 dub 2019, 16:39

To je focené ve Španělsku nebo kde?
Uživatelský avatar
moonvil
administrátor
administrátor
 
Příspěvky: 4030
Registrován: 16 čer 2009, 08:34
Bydliště: Řícmanice, 275mnm - mrazová kotlina Moravského krasu

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod laradek » 02 dub 2019, 10:34

Omlouvam se, dovolil jsem si aprilovy zertik. Foceno u kolegy v Recku :wink:
laradek
člen
člen
 
Příspěvky: 462
Registrován: 07 lis 2007, 22:53
Bydliště: Kyjovice 390m.n.m.

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod moonvil » 02 dub 2019, 11:09

Tušil jsem v tom nějakou neplechu...
Uživatelský avatar
moonvil
administrátor
administrátor
 
Příspěvky: 4030
Registrován: 16 čer 2009, 08:34
Bydliště: Řícmanice, 275mnm - mrazová kotlina Moravského krasu

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod paloo » 02 dub 2019, 11:12

A ja som si bol istý,že je to z Grécka S9
Uživatelský avatar
paloo
čestný člen ( přispívající )
čestný člen ( přispívající )
 
Příspěvky: 7338
Registrován: 11 srp 2007, 16:16
Bydliště: Lyský priesmyk 368mnm

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod MonikaV » 02 dub 2019, 11:19

laradek píše:Omlouvam se, dovolil jsem si aprilovy zertik. Foceno u kolegy v Recku :wink:


Tak ten se povedl.. S6
MonikaV
desátník
desátník
 
Příspěvky: 967
Registrován: 27 črc 2018, 21:26
Bydliště: Hroznová Lhota

Re: Vliv globálního oteplování a počasí na vegetaci

Příspěvekod Hofis » 03 dub 2019, 17:24

Tak je to tady zase, viz včerejší článek v Novinkách:
https://www.novinky.cz/domaci/501410-vo ... dobou.html

Bohužel mohu jenom potvrdit.
Zatímco ve VDF jsem na konev nemusel zatím ani sáhnout, v Praze je prvních pohotovostních 800 litrů pryč.
Pravda, hodně jsem již toho vysadil a vysel, subtropy v květináčích si taky vezmou své a Kamčatkám s dětským komandem dopřáváme letos úplnou vodní lázeň, ale musel jsem už i 2x zalévat celou zahradu a půda je stále vyprahlá na troud... :(
Jestli v příštích dnech pořádně nezaprší, budu muset začít používat moji 2kubíkovou rezervní nádrž... :(
Hofis
čestný člen ( přispívající )
čestný člen ( přispívající )
 
Příspěvky: 3762
Registrován: 04 čer 2013, 15:43
Bydliště: Varnsdorf - 334 m n. m., Praha-Motol - 301 m n. m.

Další

Zpět na VŠE OSTATNÍ

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 13 návštevníků