No tak přátelé, vlastně ani nevím, jak bych začal anebo vlastně vím. Globální oteplování nás letos zasáhlo velikou silou. A sice bylo nejchladnější jarní období za posledních 80 let. Paradoxem je, že střední a západní Evropa je ještě s Antarktidou a některými částmi východní Austrálie jedinými místy na zeměkouli, kde byla průměrná teplota výrazně nižší oproti normálu. Všude jinde je to naopak a Arktida se nám otepluje neskutečným tempem. Tak jen doufám, že tato chladná a často mrazivá jara nebudou trend, i když za poslední roky se nějaký takový určitý trend dá bohužel vysledovat. No, musíme doufat. Ale to, že se vlastně jedná o důsledek globálního oteplování, je víceméně zřejmé.
Každopádně je to opět velmi dobrá příležitost k ohlédnutí a druhý extrém, který napomůže ke sledování schopností jednotlivých rostlinných druhů se s touto nepřízní osudu vyrovnat. Píši to proto, že jsem byl o víkendu na severu ve Varnsdorfu a jsem tak nějak rozpolcen. Na jednu stranu chápu ty lidi, a i se mezi ně sám řadím, co nadávají na to chladné počasí, to je jednoznačné. Zas na druhou stranu to vypadá, že plno běžných původních rostlinných druhů je na tom velice dobře. Ne nadarmo se říká: „Chladný máj, ve stodole ráj“. Než se ale dostanu ke konkrétním druhům, dovolte mi malý exkurz do varnsdorfského počasí, které je samo o sobě velmi specifické, takže to, co budu popisovat níže, určitě neplatí pro všechny oblasti.
Jedná se o mrazovou kotlinu mezi kopečky, obklopenou z jihozápadu na jihovýchod kopcovitým předělem a ze severozápadu až severovýchodu otevřenou. To s sebou přináší dostatek srážek a častou hustou oblačnost při západním, severozápadním až severním proudění, třeskuté mrazy při severovýchodním až východním proudění a katastrofická sucha při převládajícím jihovýchodním a jihozápadním proudění, kdy je místo v závětří a všechna voda spadne na druhé straně kopce. Na druhou stranu zde ale nejsou žádné inverze, které taktéž zůstávají za kopci a v případě jižně orientovaného proudění zde panuje slunečný a často velmi teplý a dlouhý podzim. Jedná se tedy o oblast s velmi specifickým klimatem, což třeba i dokládají neustálá umístění na předních příčkách v různých „disciplínách“ ČHMÚ v rámci severočeského (Ústeckého) kraje. Chtěl jsem vzít jen namátkově pár příkladů, ale zjistil jsem, že od července minulého roku figuruje město Varnsdorf na nějaké z předních příček prakticky v každém měsíčním reportu ČHMÚ pro Ústecký kraj, snad jen s výjimkou září 2020. Zde krátký výčet s příslušnými odkazy pro případné meteorologické nadšence.
ČERVENEC 2020 – druhý nejvyšší měsíční srážkový úhrn v Ústeckém kraji (54,6 mm)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1597225885SRPEN 2020 – třetí nejvyšší denní srážkový úhrn v Ústeckém kraji (30.08.2020, 54,9 mm)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1599978854ŘÍJEN 2020 – druhá nejvyšší měsíční suma slunečního svitu v Ústeckém kraji (62,1 h)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1605454839LISTOPAD 2020 – třetí nejvyšší průměrná měsíční teplota v Ústeckém kraji (4,6 °C), třetí nejvyšší měsíční suma slunečního svitu v Ústeckém kraji (70,6 h)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1610362549PROSINEC 2020 – nejvyšší měsíční suma slunečního svitu v Ústeckém kraji (45,5 h)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1610362690LEDEN 2021 – třetí nejnižší měsíční suma slunečního svitu v Ústeckém kraji (28,5 h)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1613398784ÚNOR 2021 – druhá nejvyšší průměrná teplota v Ústeckém kraji (-0,7 °C), třetí nejvyšší naměřená maximální teplota v Ústeckém kraji (15,8 °C dne 23. 2. 2021)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1615290210BŔEZEN – druhá nejnižší minimální naměřená teplota v Ústeckém kraji (20.03.2021, -9,2 °C)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1618238324DUBEN 2021 - nejnižší měsíční suma slunečního svitu v Ústeckém kraji (131,0 h)
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1620911247K dubnu ještě stojí za doplnění dvě minimální teploty z 26.04.2021 -4,7 °C a z 27.04.21 -4,9 °C. A také ještě doplním minimální teplotu za tuto zimu -18,6 °C. Souhrn za květen ještě není k dispozici, ale jsem si skoro jist, že Varnsdorf bude opět figurovat v některém ze sledovaných jevů na předních příčkách.
Jak je vidno z výše uvedených údajů, rozhodně se nejedná o nějakou meteorologicky nudnou lokalitu. Právě naopak, co se extrémů týče, jsme na tom opravdu dobře. A jak se to celé celkově podepsalo na vegetaci, bych chtěl přiblížit v následujících řádcích.
Držím se hesla to nejlepší nakonec, takže začnu tím nejhorším a to jsou jednoznačně subtropické rostliny. Kdo by to byl při tomto průběhu jara čekal, že? A začnu hned tím, co mě naštvalo úplně nejvíc. A to je opět můj letos již 12letý semenáč tomelu. V současné době vypadá takto:
Foto: VDF, 30.05.21
Celou zimu byl v krytu, vybalil jsem ho až na Velikonoce zcela bez poškození, ale dvakrát skoro -5 °C koncem dubna na narašené pupeny udělalo dle očekávání pěknou paseku. Takže dopadl jen o malinko lépe, než ten v Praze po minulé zimě, kdy dostal s narašenými pupeny dokonce -7 °C. Většina pupenů to nerozdýchala, ale obráží částečně i z jednoletého, ale hlavně z dvouletého dřeva. Takže letos to o plodech moc nebude, spíše o záchraně. Ale mohlo to být i horší. Teď už vím, že narašené pupeny tomelu spolehlivě zlikviduje i mrazík kolem -5 °C. To je taky zkušenost, co se počítá.
Další kapitolou jsou fíkovníky. Těm také pozdní jarní mrazík a toto chladné jaro neudělali příliš dobře. LdA vypadá na severu takto, teprve začíná rašit. Obrovský rozdíl oproti Praze, kde je LdA už kompletně olistěný a jede.
Foto: VDF, 30.05.21
Přes zimu byl v krytu a mrazy přestál dobře, raší i nahoře jednoleté dřevo, akorát těch -5 °C ho pěkně zarazilo. To samé platí i pro Michurinsku-10 (Veselský), ten je ale narašený ještě o dost méně, teprve začínají vykukovat zelené pupeny. Takže jediný normálně vypadající fíkovník ve VDF je Trnavský vekoplodý, který ale také začínal v Praze a ve VDF jsem ho již vysazoval pěkně narašený před 14 dny.
Foto: VDF, 30.05.21
U fejchoí je to také celkem zajímavé. Zde se projevila naplno síla stanoviště. Vysazoval jsem je ke zdi a to stanoviště bych rozdělil na 2 části. Trochu otevřenější méně chráněná část a trochu uzavřenější více chráněná část. Jako předěl slouží šikmý roh baráku. Zatímco všechny rostliny v té otevřenější části zatím nejeví žádné známky života, rostliny v té uzavřenější části už pěkně raší. Ale počítám s tím, že i ty rostliny v té méně chráněné části ještě obrazí z kmínku, akorát to bude déle trvat. Zde je krásná fotka tohy rozdílu mezi tím předělem. Jedna rotlina mi udělala hned ze začátku 2 výhony. Jeden jsem chtěl vést před tím předělem a druhý za tím předělem. Výhon před předělem v té chráněnější části raší, výhon za předělem v té méně chráněné části v nejlepším případě zatím jen spí. Ten šikmý roh je vidět přímo uprostřed.
Foto: VDF, 30.05.21
3 rostliny na VIP místě jedou také:
Foto: VDF, 30.05.21
A tady ještě foto zbylých 2 rostlin. Za povšimnutí stojí úplně malá rostlinka vlevo s pouze jedním lístečkem. Ta takto vlastně přežila celou zimu úplně zahrabaná pod listím a pořád ten lístek drží.
Foto: VDF, 30.05.21
Ale jinak celkem spokojenost, z 10 rostliny ve VDF zatím 6 po této zimě raší. I kdyby to takto zůstalo, je to solidní úspěšnost.
Další na řadě jsou pistácie. Ty jsem nechal zcela bez ochrany na zimu a při skoro -19 °C přeci jen došlo k omrznutí. Ale stromky byly teprve prvním rokem na stanovišti a toto tedy byla jejich první varnsdorfská zima. Dva ze tří stromků omrzly méně...
Foto: VDF, 30.05.21
...a jeden omrzl více a raší až z kmínku.
Foto: VDF, 30.05.21
Zde si ale myslím, že další zimy už se bude mrazuvzdornost lepšit, první zima na novém stanovišti bývá vždy nejhorší. Uvidíme v budoucnu.
Z těch teplomilnějších rostlin bych ještě zmínil meruňku, která bohužel nakvetla už v půlce dubna a po těch mrazech koncem dubna udržela suma sumárum celý 1 plod.
Ale i to je úspěch, vzhledem k razantnímu řezu, který jsem jí tento rok naordinoval. Na druhou stranu krásně obrůstá a dělá přesně to, co jsem chtěl. Takže houby zle, protože v Praze to vypadá s meruňkami celkem dobře, a když jí ještě udělám před druhou periodou Šittův řez, mohla by být příštím rokem opravdu bohatá úroda.
Foto: VDF, 30.05.21
A ještě bych zmínil trnavskou moruši, která už skutečně začíná rašit, jak psal onehdá Ruda...
Foto: VDF, 30.05.21
To je asi vše k těm teplomilnějším rostlinám. Pro srovnání budu pokračovat rostlinami, které jsou díky tomu počasí opravdu hodně zpožděné, většinou tak kolem 3-4 týdnů.
Kolomikta stále jěště nevykvetla:
Foto: VDF, 30.05.21
Ale jenom dobře, alespoň nemá co zmrznout a bude letos opravdu pěkná a bohatá úroda.
Muchovník lamarkův je asi nejvíce zpožděnou rostlinou u mě na zahradě, možná ještě se schizandrou. Současný stav je takto:
Foto: VDF, 30.05.21
Ani tady se nezlobím, alespoň odstíní většinu ptactva, když budou dozrávat borůvky.
Schizandra, která vždy raší na jaře mezi úplně prvními, je letos zpožděná opravdu obrovsky, právě kvete.
Foto: VDF, 30.05.21
Tady mám z toho zpoždění vyloženě radost, protože vzhledem k tomu brzkému rašení hodně vymrzala v květu. To letos už moc nehrozí a mohla by být skutečně moc pěkná úroda.
Pořádně zpožděné jsou i hlošiny okoličnaté, právě kvetou. V Praze už jsou 2 týdny odkvetlé.
Foto: VDF, 30.05.21
I kamčatky jsou velmi pozadu, teprve se žačínají tvořit malé plůdky. Jinak jim ale toto deštivé a chladné jaro velmi prospívá, krásně přirůstají. Škoda jen, že na Amuru vymrzly všechny vrcholky.
Zde je varnsdorfský MT, určitě na něm něco bude.
Foto: VDF, 30.05.21
A pohled do koruny.
Foto: VDF, 30.05.21
I Aurora, kterou jsem minulý rok vysazoval jako malý odkopek se má čile k světu.
Foto: VDF, 30.05.21
Dost zpožděná je i asimina Prima 1216, o víkendu byl stav takto:
Foto: VDF, 30.05.21
Tady už mám bohužel trochu obavy, jestli to ještě stihne dozrát. Tak snad k nám bude tentokrát podzim milostivý a nepřijdou nějaké časné mrazy.
Za zmínku možná i ještě stojí jabloň Golden delicious, která teprve o víkvendu vykvetla...
Foto: VDF, 30.05.21
Kupodivu vůbec nic to chladné jaro neudělalo s borůvkami, které jedou jako každý rok a letos masivně kvetou. Úroda borůvek by mohla být letos opravdu pěkná.
Foto: VDF, 30.05.21
A to nejlepší jsem si nechal nakonec. Pro mě je zatím největším překvapením tohoto roku víno Zilga. Dostal jsem od nene opravdu pěknou a silnou sazenici (moc, moc děkuji!) , kterou jsem minulý rok na jaře vysadil. To víno vypadá, jako by se ho to počasí vůbec netýkalo, přestálo všechna klimatická úskalí zcela bez úhony a...
Foto: VDF, 30.05.21
...krásně kvete! To mi asi udělalo letošní jaro největší radost. Je až neuvěřitelné, co to víno vyrdží, to bych opravdu nečekal.
No, co říci závěrem. Přestože mě moc mrzí, jak dopadly ty subtropy, tak je třeba si uvědomit, že bohužel zatím ještě nežijeme v subtropickém pásu. Takže je potřeba s takovýmito výkyvy počítat. Jinak to ale vypadá, že bude opravdu pěkná a bohatá úroda takového toho našeho tradičního ovoce. Maliny, angrešty, rybízy mají zase po dlouhé době pořádné a silné přírůstky, třesně a švestky jsou obsypané plody a vše je krásně zelené. Takže pokud to takhle vydrží, tento rok se zlobit nebudu.